1083

Nahoulek, lku, m., kielmeypra, die Kiel-
meypre, rostl. N. ozdobný, k. speciosa. Rstp.
178.

Nahousti se, genug geigen. Us.

Nahovarač, e, m., der Anstifter. Slov.
Ssk.

Nahováračka, y, f = žena, která na-
hovárá, přemlouvá, die Zusprecherin, An-
stifterin Slov. Phľd. V. 126.

Nahovárka, y, f. = namlování. Slov.
Bern.

Nahovárať = na-, přemlouvati, zu-, über-
reden. Slov. N. nevěstu. Dbš. Sl. pov. 13.
N-ra Kačku. Sb. sl. ps. Kedy že to děvča
ko mně n-ria. Koll. Zp.

Nahováranina, y, f. = rozmluva. Slov.
Sl. let. II. 158.

Nához paliva, Hrna. 84., kamene, Zpr.
arch. XI. 16., malty, Anwurf, m. Šp.

Nahozubec, ryba. Cf.Ves.. IX. 26., Brm.
III. 3. 358., Odb. patli. III. 947.

Nahožabrý. N-bří plži, nudibranchiata.
Vz Ott. I. 83., 264.

Nahrabaný; -án, a, o. N. peníze, zu-
sammengescharrt. Mour.

Nahrabati. — co. Každé hrable preto
hrábí, aby niečo nahrabaly. Slov. Rr. MBš.
— čeho. Ten jich (ran) nahrabal (byl bit).
Us. Kšť., Brnt., Msk. — jak. Kdo zběžně
nahrabuje, mnoho pohrabuje. Vz Nedbalosť.
Lb.

Nahrad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
D. ol. I. 940.

Náhrada válečná, Osv., z účtů. Sl. les.
Cf. Mkl. Etym. 74.

Náhradbí. S n. se dívá. Č. Kn. š. 130.
Nahradění = nahrazení. Slov. Bern.

Nahraděný = nahrazený. Slov. Bern.

Nahradidlo, a, n., das Ersatzmittel. Šm.

Nahraditel, e, m., der Entschädiger, Ent-
gelter. Us. Tč.

Nahraditelka, y, nahraditelkyně, ě, f.,
die Entschädigerin, Entgelterin.

Nahraditi co čím (kde). Ve vzorci
hodnotu nějakou hodnotou jinou n. ZČ.
I. 271. Páni Pražané mají jemu to dobrým
přátelstvím n. 1532. Mus. 1880. 497. To vše
poslušenstvím nahrazeno. Št. Kn. š.,104.

Nahradivý, zum Ersatz bereit. Šm.

Náhradně za-, doplatiti, aufzahlen. Dch.

Náhradní záloha, Tl. M. 129., porotce,
J. tr., síla, Dch., zuby (doživotné), NA. IV.
96., vojsko, Čsk., dloužení samohlásek. Ndr.

Náhradnice, e, f., die Stellvertreterin. Rk.
N. osy, die Supplementarsehne der Axe. Nz.,
Jd. Geom. IV. 92.

Náhradník, u, m = srdčitá železná ra-
dlice s uchy a s ocelovou špičkou. Us. Hů.,
Rjšk. — N. = pole u Libětic a j. BPr.

Náhradný, Ersatz-. N. tkaň, vlas ( ge-
webe).

Nahráněný, krystallinisch. Dch.

Nahrániti, die Gränze bestimmen. Bern.
Vz Hrániti. — kde. V ledu jsou jednotlivé
částice n-ny. Kk. Fys. 99.

Nahřáti koho = napáliti, ošiditi. Ve
vých. Čech. Brnt, Kšť.. Všk. — co = špatně
provésti. Us. Kšť. — komu = zasoliti, za-
topiti, strachu nahnati. Us. BPr.

Nahrazenec, nce, m., der Substitut. Dch.

Náhražek, žku, m., das Surrogat. Rk.

Nahraživý, supplementär. Nz. 1k.

Náhražka, y, f., das Ersatzmittel, Surro-
gat. Pr. tr., Prm. N. kávová (cichorie), Tl.
M. 95., Stat. př. kn. 1877. 38., mléka ma-
teřského. Vz Slov. zdrav.

Nahrbený. N. tělo. Čch. Bs. 37. — (čím)
kam. Kmet n-ný k zemi tíží let. Ib. 69.
Babička nad žaltář n-na (jsouc) klímá. Ib.
171.

Náhřbetek = náhřbetnlk. Na Ostrav.
Wrch.

Nahřbetiti komu -= vybiti. Čce. Tkč.

Nahrbiti = nahromaditi. Slov. Ssk.

Náhrblý = trochu hrbatý, ohnutý, etwas
gebückt. Vrch.

Nahrčeti, el, ení, vz Hrčeti. — N. =
rychle namluviti. Ten toho n-čí, až hrůza!
Us. Kšť.

Náhrdlek. torques. BO. Pokora n. pa-
nenský. Č. M. 95., Pk.

Náhrdlík, u, m. = náhrdlek. Slov. Hdž.
Čít. 205.

Nahrdlovati se = nahrdliti se. Us. Šd.

Nahrdousiti se s čím, viel würgen,
sich viel plagen. Us.

Nahřebati čeho kam, aufscharren, auf
graben, hlíny na hromadu; se čeho: hlíny.
Us. Laš. Tč.

Nahřebovice, e, f, ve vodn. stavit., das
Nagelholz. Šm.

Nahrejdaný = nahečmaný, načechraný.
U Bydž. Kšť.

Nahřešiti, genug schelten.

Náhřiva, y, f. = teplý obkladek, fomen-
tum. S. N.

Nahřívací, Anwärm-. N. pánev. Sl. les.

Nahřívaje, e, m., der Wärmer, Bettwär-
mer, An-. Šp.

Náhřivka, y, f., der Heitzmantel über
einem Kochgeschirr. Šm.

Nahrkútať sa, viel girren, sich sehnen.
Slov. Bern.

Nahřměti se, viel donnern. Us.

Nahŕňať = nahrnovati. Slov. Ssk.

Nahrnouti co: hojnou něčeho zásobu.
Mus. 1880. 207. — se kdy kam. N-lo se
k němu v první chvíli dosti lidu. Šbr.

Nahrnutina. V této n-ně obyvatelstva.
Koll. III. 94.

Náhrobek, náhrobeček. Starý n.: mo-
hyla, sopka, vlčí kopec, homolka, želník.
Šf. Kdo hledá velký zárobek, buduje sobě
náhrobek. Slez. Šd. N. římské. Vlšk. 119.

Náhrobí, n., der Raum ob dem Grabe.
Rk.

Nahrobiti, il, en, ení, aufwerfen. Násypy
n. Sl. let. II. 244.

Náhrobní kříž, kámen, pomník. Šf. III.
173., NA. I. 26.

Náhrobník, u, m. = náhrobní kámen.
Hnoj., Sl. let. I. 192.

Nahromadění živé síly ve hmotách. Mj.
167.

Nahromaděnosť, i, f., die Anhäufung.
Kaizl 106.

Nahromaditi co. Aby mnoho nahro-
máždil. Št. Kn. š. 121, — co čím: práci.
Mj. 167.