1084

Nahromžený; -en, a, o. N. prsa. Pokr.
Z hor. 178.

Nahromžiti = nadudlati. Slov. Ssk.

Nahřoť, nahřotí, nahřotý = nahřáti atd.
Laš. Tč.

Nahroužiti, il, en, ení, ein wenig sen-
ken, tauchen; se čeho, viel, oft senken,
tauchen. Us.

Nahrštie, n., Handvoll. Slov. Ssk.

Náhrtek, tku, m. = náŕitek. U mor.
Budéjov. Brt.

Nahrubiániť komu. Grobheiten sagen.
Slov. HVaj. BD. II. 174., Ev. Šk. I. 138.

Náhrudnice, e, í., u řemenářů, das Brust-
blatt. Rk.

Náhrudník, u, m. = co se na hrudi nosí.

Nahrudovati komu = hrudami potlouci.
U Rychn.

Nahryzení, n., die Arrossion.

Nahryznouti, vz Nahrýzti.

Nahryznutí, das Annagen, Anbeissen.
Bern.

Nahryznutý, angenagt, angebissen. Bern.

Nahrzat sa, viel wiehern. Slov. Bern.

Náhubek, die Maske. N. mi dolů strhl.
Bl. Živ. Aug. 18. — N. = řemen, který
koni uzdu nad nosem spojuje. Us. Tč. Cf.
Nadhubek. — N. Nastrčil si n. = mlčel.
Us. — N. psí v městech. — N. dmuchavky,
NA. V. 438., šroubový, přírubový (u čer-
padla). Us. Pdl.

Nahubiti, il, en, ení, viel verderben. Us.
— se čeho. Us.

Náhubník, u, m. = náhubek. Slov. Čkžk.
II. 100.

Nahubovati se, genugsam zanken. Ten
se s ním něco n-je! Us.

Nahuckati, genug hetzen. Vz Huckati.
Slov. Sl. let. III. 118., Ssk.

Nahučený; -en, a, o, = sprasný. Svině
je n-ná. Brt. D. 325.

Nahučeti komu kam: do uší, raunen.
Dch. — komu čeho = namluviti, nalhati.
N-li mu toho plnou hlavu. Us. Kšť.

Nahučičký, ganz nackt. Slov. Ssk.

Nahučký, ganz nackt. Slov. Ssk. Vz
Mahoučký.

Nahudati, genug aufspielen. Slov. Ssk.

Nahudliť (sa), viel wetzen. Slov. Bern.

Nahúkať, trächtig machen (von Schwei-
nen). Slov. Ssk. — se, trächtig werden.
Ssk.

Nahúknutý; -ut, a, o = bujně narostlý.
Ovce se okolo po n-tej tráve pásly. Dbš.
Sl. pov. I. 377.

Nahúlci = Adamité. Slov. Čjk. 98.

Náhunka = náhůnka, y, f., vz Náhonka
(dod.).

Nahůrky (u lidu též Nahůrka), pl., f.,
dráha u Měřenic. BPr.

Nahurtovati se, viel toben, rauschen.
Us.

Nahustiti, il, štěn, ění, etwas dicht ma-
chen ; se čím, lange dicht machen. Us.

Nahustnouti, stnul a stl, utí, dicht, dick
werden Us. Tč.

Nahúškaný; -án, a, o = navedený. Vz
Huškati. Val. Vck.

Nahúškati = navésti, verleiten. Val. Vck.,
Brt. D. 233.

Nahútati se = opiti se. Val. Vck. —
N. se, sich satt nachdenken, witzig werden.
Slov. Ssk.

Nahúžviť, beugsam, weich, mürbe ma-
chen Slov. Ssk.

Nahvízdati se, viel, oft pfeifen. Us.

Nahý, cf. Mkl. Etym. 211. N. krovky,
Kk. Br. 6., sval, nerv (bez pochvy), Osv. I.
230., stěna skalní Us. N. jako lípa v zimě,
Us. Dbv., Bkř., Brt, jak ho Párnbu stvořil.
Brt. Byl n. jak srnec. Val. Brt. N. srdce =
upřímné. Sládek. Nahého těžko svlékati.
Hkš. N-mu je všude zima. Slez. Šd. Dá mu
toho, jako n-mu pod kůži (= nic). U Li-
tomš. Bda. Kdo vstává záhy, nechodí nahý.
Tč. Deset zbrojných u jednoho n-ho nic
nevezmou. Č. M. 172. Z obce po nitce a
nahý je v košilce, viele können Einem hel-
fen. Km. — v čem. Nahé v ctnostech
ctnostmi odievati. Hus I. 144. — čeho.
Svého runce (rouna) naha jsúci (ovce). Ezp.
392.

Náhyb, u, m., die Neigung, Beugung. Při
každém n-bu teče mu krev z nosu. Us. Tč.

Nahýkati se, viel, oft brüllen. Bern.

1. Nach. Výb. I. 755., ZN. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. — Slov. zdrav., Sv. ruk.
SR. 677., D. 107. O nachu vz Sbtk. Výkl.
108. N. studu, západu, krve, révy (víno),
Vrch., nebes. Kká.

2. Nach = nech. Nach doma ostanú, čo
pred vojnou plačú. Slov. Čjk. 31.

Nachádzať = nacházeti. Slov. Bern.

Nachalkati se koho: děcka, genug be-
ruhigen. Laš. Tč.

Nacházeti. Doba dobu n-zí. Jel. Exc. 45.
Více bodů v doteku se nachází (jest). ZČ.
I. 247. Těleso to nachází se (jest) v klidu.
Exc. Řím nacházel se (byl) pod franskou
ochranou. Šb. Stř. II. 9. N. se (býti) s ně-
hým ve sporu. Osv. I. 2l3. A tak i při
mnohých pohanských králích pečování o zve-
lebení jména božího se n-zí. Pož. 5. Zástavy
se n-zejí i na svršciech a nábytciech. Vš.
214. Staří jsú práva české zemi n-li. Vš. 196.

Nacházivý, erfinderisch. Šm.

Nachlápati se čeho = nachlemtati. Co
sa ti ludé nachlápú gořalky. Mor. Brt. D.
218.

Nachlastaný piva, vollgesoffen. Us. Tč.

Nachlazení. Choroby z n., -krankheiten.

Nachlebiti se. Ale vy se hned nachle-
bíte (dáte se hned nalákati). U Rychnova.
Crk.

Náchlebně = na deputat N. pacholky
míti. Sv. ruk. 274.

Náchlební. Sv. ruk. K. IV. 44. Jeho n.
lidé pobrali mi koně. Půh. I. 250. N. po-
zemek, Dienstesgrundstück. Sl. les.

Nachles, a, m., ves u Kaplice. Rk. Sl.

Nachlópati = namluviti, nabulíkovati,
einen Bären aufbinden. Mor. Sd.

Nachlopiti, il, en, ení, viel verstricken,
in Fallstricke legen. Bern.

Nachlopkať sa = naklopkati se. Bern.

Nachloptati se = nachlemtati se. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 551.

Nachlup ať sa, viel schlürfen. Slov. Bern.

Náchmat, u, m., das Antasten. Dk. Aesth.
608., Poët. 60.