1085

Nachmátnouti, vz Nahmatati. Dk. Aesth.
607.

Nachmelený; -en, a, o, mit Hopfen ge-
würzt; opilý, betrunken. Us.

Náchod, mě. u Nového Města n. Met.
Cf. Let. rejstř., Tk. IV. 734., VI. 352., VII.
416., Tk. Žk. 104., 114., Blk. Kfsk. 1370.,
Mus. 1834. 80., Sdl. Hr. I. 33., 190., II. 279.,
IV. 372., V. 363., Rk. Sl., Arch. VII. 582.,
VIII. 597., Pal. Rdh. II. 125., Rk. Sl. Kdo
se dá v N-dé do Klení (Kleny, ves), nemá
daleko do Pekla (ves). Sbtk. Krat. h. 272. —
N., ves u Tábora, dvůr u Nov. Bydžova.

Náchodek, dku, m., die Rampe. Dch.
Vz Náchod, 2.

Náchodorázný (!) = z blízka bojující,
áyyipayrirric;. Vký. Lpř. překládá: těsno-
bojovník.

Náchodsko, a, n., ves u Jičína.

Náchodský. N-ští baroni. Sbtk. Krat. h.
75. — N. Štěpán, 1707. Jg. H. 1. 602., Jir.
Ruk. II. 48. — N. z Neydorfu. Sdl. Hr. II.
33.

Nacholící, purpurwangig. Lpř.

Nachoralý, angekränkelt. Dch.

Nachoreť sa = nastonati se. Slov. Bern.

Nachorudý, purpurroth. Vrch.

Nachovati co komu: sobě. Št. Kn. š.
105. — čeho: peněz. lb. 136. Než se mudrc
namudroval, sprosták si peněz nachoval. Č.
M. 208. — co čím. Mysl širšími náznatky
n. (udržeti, nasytiti). Šf. III. 397. Přestaň
na tom, že jsi zde tak mnohými novými
city duši svou n-val (nasytil). Koll. III.
233.

Nachovec. Cf. Brm. IV. 2. 275.-277.,
Ott. I. 111.

Nachovělý, etwas purpurn. Šm.

Nachovnice, e, f. = šarlatnice, purpur -
nice, die Purpurhändlerin. Sš. Sk. 193.

Nachovník, a, m., der Purpurträger- Lpř.
Sl. II. 380., -händler.

Nachovorůžový, purpurrosig. Šm.

Nachrachotať sa = nachrochtať sa.

Nachrákať = mnoho chrchlati, sich viel
räuspern; mnoho naplvati, voll spucken.
Slov. Ssk.

Nachrámať sa, lange hinken. Slov. Bern.

Nachrániti se čeho, lange schützen. Us.

Nachrastiti = nashromážditi. On brzo
rozvede, co nebožtík n-til. Jrsk. Pov. z hor.

Nachrčeti se, lange röcheln. Us.

Nachrchlati se, viel husten. Us.

Nachrchotať sa = nachrčeti se. Slov.
Bern.

Nachripeť sa, oft, lange heisser sein.
Slov. Bern.

Nachromený; -en, a, o. Vz Chromiti.
A Hincík ledva jako nachromen vyvázl
s životem. Let. 192.

Nachromiti, ein wenig lahm machen.
Us.

Nachrumkati, viel knacken. Slov. Bern.

Nachuchmeť sa = nahuhňati se. Slov.
Bern.

Nachuchneť sa = nahuhňati se. Slov.
Bern.

Nachuchnuti = nadchnouti. Brt. D. 233.

Nachuchnutý; -ut, a, o, inspírirt. On
už je od něho n. Slez. Šd., Brt. D. 233.

Nachumeliti, il, en, ení = nažvaniti.
Ten toho nachumelil. U N. Brodu. Brnt. —
N. = naprášiti. Bern.

Nachuravělý, kränklich. N. mysl. Dk.
Dj. f. 218.

Nachvácení, n. Daj je v hluk a n., trade
eas in tumultum et rapinam. BO.

Nachval, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Na chvíli, auf eine Weile. Vz Chvíle.
Šm.

Nachvíliť sa = nameškati se, oft, lange
verweilen. Slov. Bern.

Nachvistať = nadristať. Bern.

Nachybati = naházeti, hinwerfen. — co
kam: kameny na cestu. — se čeho. Laš.
Tč.

Náchybný. N-ným pletenej dotkol sa len
oštepom húžvy. Hol. 26.

Nachýlenosť země k slunci. Kod.

Nachýlený; -len, a, o. N. hlava, Hdk.,
Hrts., šíje. Cch. Bs. 68. Na strom nachý-
lený i kozy skáčí. Us. Bž. Nad knihou na-
chýlený. Us. Pdl.

Nachýliti co: hlavu. ZN. V 11. ř. za
Výb. II. 21. polož: Dr. v. 104. — Ž. wit.
30. 3.

Náchylně, geneigt. N. něco přijíti. Er.

Náchylnosť. Poroučím se další n-sti. 1730.
Wtr. Kdo sa opije, n. svou odkryje. Us.
Té.

Náchylný k čemu. Vz Pochotný (dod.).
— s inft. My jsúce jeho prosbu uslyšeti
n-ni. Arch. VIII. 381.

Náchylý = nachýlený, etwas schief. Slez.
a laš. Šd., Tč. Sklenka náchyle stojí, pře-
vrátí se. Tč.

Nachynouti co komu = hoditi, hin-
werfen. Laš. Tč.

Nachystati. — abs. Je nachystáno (jídlo
dáno na stůl)! Us. Dch. Kuchařka již na-
chystává. Dch. — si co nač, k čemu: na
cestu, k jídlu, dříví k topení. Us.

Naidení, n. = nalezeni. Slov. Bern.

Naidený = nalezený. Slov. Bern.

Naidka bezjazyčná, nais elinguis, červ.
Brm. IV. 2. 91., Ves. IV. 30. Vz Naja.

Naiskati se koho = navískati, viel
lausen. Slov. Bern.

Naiskriť sa, viel, oft funkeln. Slov. Bern.

Naisť = najíti. Slov. Ssk.

Naiste = najistě, zajisté. Slov. Phľd.
IV. 212.

Naistiť = najistiti.

Naivně, naiv. N. se tázati. Us. Pdl., Dk.

Naivní otázka. Vlč. N. písně, vz Sš. P.
656., 789., Č. Kn. š. 113.

Naivnosť zakládá se na dětinné nevině
a prostotě. Vz o ní v Pal. Rdh. I. 410., Jg.
Slnosť. 130.

Náizbí, n. = půda na chalupě, pod stře-
chou. V jizbě při steně u dveří strmí pec,
nad ní povalem (stropem) vzhůru pne se
komín, jímž kouř za příznivého počasí od-
chází na n. Na mor. Kopan. Brt. L. N. II.
107. Malované truhly na šaty postaveny
jsou na n. Ib. II. 108. — N. = prostřed
izby. Val. Brt. D. 233.

Naj- u superlat. vz Listy fil. 1886. 424.,
Námladší, náradší (u Hovězího na Mor.).