1086

Naj = na. Naj úhory. Sš.

Naja, e, f., vz Naidka. Schd. II. 529. —
N. tancující = brejlák had, naja tripudians.
Schd. II. 485.

Najachať sa = nachodit se. Slov. Ssk.

Najařátko, a, n , das im Frühjahr ge-
borene Junge. Šm.

Najařený; -en, a, o. N herec (drobet
rozjarený).

Najásati se, viel frohlocken. Us.

Najašený; -en, a, o, erschreckt. Koll.
Zp. 1. 421., Dbš. Sl. pov. III. 9.

Najatel, e, m., der Pächter. Dch.

Najati = najíti, najmouti.

Najatý. MV. Pokoj n-tý z půl třetí kopy.
Wtr. exc.

Najaviť na tchořa = nastražiti Zlinsky.
Brt. D. 233.

Na javo, ve strč. Vz List. fil. 1882. 299.

Nagazdovati = nahospodařiti. Mor. a
slov.

Najbiednejší = nejbídnější. Phl'd. VI.1.

Najcudzenější = nejcizejší. Slov. Č. Čt.
II. 477.

Najčastej = nejčastěji. Slov. Ht. Sl. m.
225., 265.

Najda, y, m., os. jm. 1597. Pk

Najďalej = nejdále. Slov. Phl'd. IV. 246.
Aby prospíval, jakž najdále móž. Hus I.
462.

Najdek, dka, m. = nalezené dítě, der
Findling. Laš. Tč., Škd., Šd. Cf. Naidoš,
Najdúch. — N., Neudek, ves u Lednice a
Žďára na Mor.

Najdený ; -en, a, o, gefunden. Už mám
ty peníze n-né. Mor. Brt. D. Jeho svědky
z těch n-ných přísah propustili. NB. Tč.
176. Ty šaty u jednoho člověka n-né ob-
stavil u nás. Ib. 148. Přísahu vedle práva
n-nú učiniti nechtie. NB. Tč. 94.

Najdobný = nádobný, 2. Madlenko her-
ska, hoja hoja, n-bna Madlenko Bučkova.
Sš. P. 528.

Najdoš, e, m. = najdek, der Findling.
Mor. Šd.

Najdouť, dialekt, m. najíti. List. fil. 1883.
114.

Najdrieľ = nejdříve. Nevie, čo n. po-
chytiť. Slov. LObz. XX. 238.

Najdúch, a, m. = najdek, der Findling.
Slov. Rr. Sb., Zbr. Hry 57., Ssk.

Najedenkrát, mit einemmale. Dch.

Najeděný = nazlobený. Mor. Džl. Rgl.

Najediti = nahněvati, vz Najedziť sa.

Najednání, n. = ujednání. Bart. 52. Přá-
telské n. Výb. II. 1556.

Najednati. Bylo s ním něco jednáno a
snad i najednáno. Arch. VIII. 214. Vz Na-
jednání (dod.).

Nájedník, u, m. = hrnček pre jednoho,
z ktorého jeden raz najie sa. Slov. Rr. Sb.

Najedovaný = nahněvaný. Slov. Ssk.

Najedziť sa = najediti, nahněvati se.
Slov. Rr. Sb.

Nájehlíček, čku, m., das Strickhütchen
(an den Stricknadeln). Šm.

Najechati se, genug fahren. Us. Tč.

Nájem = mzda. Dával n. (stipendia) voj-
sku na celý rok. BO. Za svú práci n. vzieti.
Št. Kn. š. 172. A tobě vešken n. dávati.

Výb. I. 354. Žádný z nájmu řečníkem býti
nemá. Výb. II. 1406.

Nájemná, y, f., der Pachthof, die Pächterei.
Rk., Loos.

Nájemné, der Miethzins, Pachtbetrag.

Nájemní lidé, Výb. I. 981., mše. Bart. 28.

Nájemnictví, n., der Lohndienst. Lpř.

Nájemnictvo, a, n., Miethlinge. Lpř.,
Vlšk. 502.

Nájemničí. A oni n. komorníkové chu-
dým lidem velikú zádavu činí berúc hrubě
z lidí. D. z D.

Nájemník. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 407.,
408., IV. 3. 2. 424.

Nájemniště, ě, n. Pobyl pak celé dvou-
letí ve svém n-šti, in suo conducto, «V ídíw
fii6,9áfian. Sš. Sk. 292.

Nájemný. N. milosť. Št. Kn. š. 35. Slu-
žebné dielo, k niemuž lidé jsú n-mni. Hus
I. 120. N. dům. Vlšk. 502. N. kráva. 1540.

Najesať sa = najásati se. Slov. Bern.

Najesci sa = najesť, najísti se. N. a na-
pit sa do vôle. Slov. Rr. MBš.

Najesť sa = najísti se. Mor. a slov. Dal
sa mu n. Šd.

Najeti. — nač jak. Na někoho trpkými
slovy najížděti. Us. Tč.

Na jevě, vz Jev.

Nájeza, y, f. = najedení. Enom do teho,
dyť to néni pro n zu! Vah Vck., Brt. D.

Najezd loupežný, Tk. Č. 4., lodní, Lpř.,
osobní. Osv. I. 67. Činil nepřátelské n-dy
do sousedních zemí. Mus. 1880. 451.

Nájezdivý národ = nájezdy činící. Šf. .
Strž. II. 22.

Nájezdnictví, n., die Freibeuterei. Čsk.

Nájezdnictvo, a, n. = nájezdné vojsko,
die Streiftruppen. Čsk.

Nájezdničí, Freibeuter-. N. plémě. Štulc
I. 34.

Nájezdník, der Partheigänger, Partisan,
Freibeuter. Čsk.

Nájezdný. N. válka, der Partheigänger-,
Partisankrieg. Čsk.

Naježený = najedený. Je n., že by mohl
na pupku kosu okúť. Zlinsky. Brt.

Naježený = nahněvaný. Us. Ssk.

Najhoršík, a, m., der Pessimist. Slov.
Loos.

Nají polož před: Najímací. N., starší naju,
gt. dual osobní náměstky prvé osoby. Opa-
trný. Když nají tak budete milovati. Št. Kn.
š. 43. Nejsi nají syn. BO. Aby nají některý
zisk aneb škodu vzel. Nová úmluva od nají
se stala. Výb. I. 814., 1048.

Najímací okres. J. tr.

Najímač, der Werber; Pächter, Miether.

Najímačka, y, f., die Mietherin. Us.

Najímání vojska řec. a řím. Vz Vlšk.
429., 440.

Najímatel, najimatel, e, m. = najímač.
Posp.

Najímati. Najmouti nikdy na Zlínsku,
nýbrž najať. Brt. Cf. Píti, 2. — koho. Jedol
(jedl), ani čo by ho bol najal (mnoho) Slov.
N. Hlsk. XXI. 203. — co komu. Ten si to
najal (tomu přivykl). Us Fch. Mnozí jim
své domy najímají (pronajímají). Št. Kn. š.
174. — kde. Že on s jeho radú byl najal
za tři léta dvór v Chřipicích u Stacha. Půh.



	1086

	Naj = na. Naj úhory. Sš. Naja, e, f., vz Naidka. Schd. II. 529. — N. tancující = brejlák had, naja tripudians. Schd. II. 485. Najachať sa = nachodit se. Slov. Ssk. Najařátko, a, n , das im Frühjahr ge- borene Junge. Šm. Najařený; -en, a, o. N herec (drobet rozjarený). Najásati se, viel frohlocken. Us. Najašený; -en, a, o, erschreckt. Koll. Zp. 1. 421., Dbš. Sl. pov. III. 9. Najatel, e, m., der Pächter. Dch. Najati = najíti, najmouti. Najatý. MV. Pokoj n-tý z půl třetí kopy. Wtr. exc. Najaviť na tchořa = nastražiti Zlinsky. Brt. D. 233. Na javo, ve strč. Vz List. fil. 1882. 299. Nagazdovati = nahospodařiti. Mor. a slov. Najbiednejší = nejbídnější. Phl'd. VI.1. Najcudzenější = nejcizejší. Slov. Č. Čt. II. 477. Najčastej = nejčastěji. Slov. Ht. Sl. m. 225., 265. Najda, y, m., os. jm. 1597. Pk Najďalej = nejdále. Slov. Phl'd. IV. 246. Aby prospíval, jakž najdále móž. Hus I. 462. Najdek, dka, m. = nalezené dítě, der Findling. Laš. Tč., Škd., Šd. Cf. Naidoš, Najdúch. — N., Neudek, ves u Lednice a Žďára na Mor. Najdený ; -en, a, o, gefunden. Už mám ty peníze n-né. Mor. Brt. D. Jeho svědky z těch n-ných přísah propustili. NB. Tč. 176. Ty šaty u jednoho člověka n-né ob- stavil u nás. Ib. 148. Přísahu vedle práva n-nú učiniti nechtie. NB. Tč. 94. Najdobný = nádobný, 2. Madlenko her- ska, hoja hoja, n-bna Madlenko Bučkova. Sš. P. 528. Najdoš, e, m. = najdek, der Findling. Mor. Šd. Najdouť, dialekt, m. najíti. List. fil. 1883. 114. Najdrieľ = nejdříve. Nevie, čo n. po- chytiť. Slov. LObz. XX. 238. Najdúch, a, m. = najdek, der Findling. Slov. Rr. Sb., Zbr. Hry 57., Ssk. Najedenkrát, mit einemmale. Dch. Najeděný = nazlobený. Mor. Džl. Rgl. Najediti = nahněvati, vz Najedziť sa. Najednání, n. = ujednání. Bart. 52. Přá- telské n. Výb. II. 1556. Najednati. Bylo s ním něco jednáno a snad i najednáno. Arch. VIII. 214. Vz Na- jednání (dod.). Nájedník, u, m. = hrnček pre jednoho, z ktorého jeden raz najie sa. Slov. Rr. Sb. Najedovaný = nahněvaný. Slov. Ssk. Najedziť sa = najediti, nahněvati se. Slov. Rr. Sb. Nájehlíček, čku, m., das Strickhütchen (an den Stricknadeln). Šm. Najechati se, genug fahren. Us. Tč. Nájem = mzda. Dával n. (stipendia) voj- sku na celý rok. BO. Za svú práci n. vzieti. Št. Kn. š. 172. A tobě vešken n. dávati.	Výb. I. 354. Žádný z nájmu řečníkem býti nemá. Výb. II. 1406. Nájemná, y, f., der Pachthof, die Pächterei. Rk., Loos. Nájemné, der Miethzins, Pachtbetrag. Nájemní lidé, Výb. I. 981., mše. Bart. 28. Nájemnictví, n., der Lohndienst. Lpř. Nájemnictvo, a, n., Miethlinge. Lpř., Vlšk. 502. Nájemničí. A oni n. komorníkové chu- dým lidem velikú zádavu činí berúc hrubě z lidí. D. z D. Nájemník. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 407., 408., IV. 3. 2. 424. Nájemniště, ě, n. Pobyl pak celé dvou- letí ve svém n-šti, in suo conducto, «V ídíw fii6,9áfian. Sš. Sk. 292. Nájemný. N. milosť. Št. Kn. š. 35. Slu- žebné dielo, k niemuž lidé jsú n-mni. Hus I. 120. N. dům. Vlšk. 502. N. kráva. 1540. Najesať sa = najásati se. Slov. Bern. Najesci sa = najesť, najísti se. N. a na- pit sa do vôle. Slov. Rr. MBš. Najesť sa = najísti se. Mor. a slov. Dal sa mu n. Šd. Najeti. — nač jak. Na někoho trpkými slovy najížděti. Us. Tč. Na jevě, vz Jev. Nájeza, y, f. = najedení. Enom do teho, dyť to néni pro n zu! Vah Vck., Brt. D. Najezd loupežný, Tk. Č. 4., lodní, Lpř., osobní. Osv. I. 67. Činil nepřátelské n-dy do sousedních zemí. Mus. 1880. 451. Nájezdivý národ = nájezdy činící. Šf. . Strž. II. 22. Nájezdnictví, n., die Freibeuterei. Čsk. Nájezdnictvo, a, n. = nájezdné vojsko, die Streiftruppen. Čsk. Nájezdničí, Freibeuter-. N. plémě. Štulc I. 34. Nájezdník, der Partheigänger, Partisan, Freibeuter. Čsk. Nájezdný. N. válka, der Partheigänger-, Partisankrieg. Čsk. Naježený = najedený. Je n., že by mohl na pupku kosu okúť. Zlinsky. Brt. Naježený = nahněvaný. Us. Ssk. Najhoršík, a, m., der Pessimist. Slov. Loos. Nají polož před: Najímací. N., starší naju, gt. dual osobní náměstky prvé osoby. Opa- trný. Když nají tak budete milovati. Št. Kn. š. 43. Nejsi nají syn. BO. Aby nají některý zisk aneb škodu vzel. Nová úmluva od nají se stala. Výb. I. 814., 1048. Najímací okres. J. tr. Najímač, der Werber; Pächter, Miether. Najímačka, y, f., die Mietherin. Us. Najímání vojska řec. a řím. Vz Vlšk. 429., 440. Najímatel, najimatel, e, m. = najímač. Posp. Najímati. Najmouti nikdy na Zlínsku, nýbrž najať. Brt. Cf. Píti, 2. — koho. Jedol (jedl), ani čo by ho bol najal (mnoho) Slov. N. Hlsk. XXI. 203. — co komu. Ten si to najal (tomu přivykl). Us Fch. Mnozí jim své domy najímají (pronajímají). Št. Kn. š. 174. — kde. Že on s jeho radú byl najal za tři léta dvór v Chřipicích u Stacha. Půh.