1087

II. 41. — z čeho. Najal jest jeho z pěti
kop grošóv. Pč. 31. Najati koho z peněz.
Hus I. 412. Vědí, z jaké služby je najal.
Abr. Najal sem tě sobě na den z peněz.
Výb. I. 1062. — co jak: draze. Us. Kká. —
co proč. Domy k lichvění najímati. Št.
Kn. š. 174. — co čím. Neprodajný dar pe-
nězi najíti chtie (svatokupci). Hus I. 401.

Nájimka, y, f. = najímání dělníků, sluhů
etc. Us. Šd.

Najinak = nejpěkněji. Slov. Najmladší
syn sa n. preukázal. Dbš. Sl. pov. I. 259.

Najinakší = nejpěknější, nejhezčí. Slov.
Medzi všetkými on je n. Sbor. sl. ps. I. 100.
A to bola zpomedzi nich n.; Kdo po roku
n-šieho koňa dovedie. Dbš. Sl. pov. I. 243.,
259.

Najísti. — co: maso, praegustare. Zlom.
strč. exodu 22. 31. — se. Co se dva na-
jedí, on má sám dosť. Us. Msk. Štika, ryba,
žába, rak, když se najíš, nechej tak. Sb.
uč. — se čeho (jak). Vidím, že žádný se
těch kratochvílí nenají. Kom. Lab. 82. Na-
jedla bych se toho do nemoci. Us. Kšk.
Najiedali sme se chleba a dobře nám bylo.
BO. Spravedlivý se vždy chleba nají. Us
Najedol sa ako na ščedrý večer. Slov. Rr.
MBš. — se jak kdy. Na velkú noc na-
jedol se moc, na Ducha len do pol brucha.
Slov. Rr. MBš. Najiedol sa jak sedliak na
vianoce. Orl. IX. 248.

Najistiti, viel versichern, behaupten. Us.

Najíti Cf. Bž. 183. — co, koho N. své
štěstí. Němc. Žádosť Vaše najde miesto.
Beck. IL 3. 54. Kdo ji našil (našel), nech
ju dá, ať se láska nemrhá; Troje šaty do-
trhoval, svěj maměnky něnajdoval. Šš. P.
397., 779. Pak cesta má svůj najde cíl. Vrch.
Něnajděš dědiny, co by v ni něbyly ho-
stiny. Slez. Šd. Čeho kdo hledá, teho (to)
najdě. Slez. Šd. A když mistra nenadjide;
A když jeho nenadjidú. Hr. ruk. 79., 205.
Tu truchlú myš nadjide. Ezp. 320. — co
kde. Tady jsou lidé nábožní, těch by u nás
nenašel. Us. Vystěhovalci našli v Americe
novou vlasť. Us. Pdl. Zas najde člověk Boha
v nitru svém. Vrch. Myth. I. 218. Ve všem
musí n. chloupek (nic mu není vhod). Sá.
Když ho v rově nenadjide. Hr. ruk. 81. Tu
mě před domem nadjide. Sv. ruk 170. —
co komu. Tu páni jemu našli, aby jemu
právo činil; Mám na tom dosti, což mi páni
práva najdú. Půh. II. 187., I. 151. My
jsme našli obžalovanému, jestliže té žaloby
prázden býti chce, aby novinu svú dvěma
prsty na kříži přísahú obdržel. NB. Tč.
16. — se kam. K druhým sa nachodíš a
já budem tvoja Koll. Zp. I. 8. — co se
s čím. On se s tou summou najde (obdrží
ji). Wtr. exc. Chceš najsť nádej s jej istotou?
Kyt. 1876. 31. Nenajde ho ani se zlatú
svíčkú. Val. Vck. — kdy. Což ostalo a
najidieno jest po jeho smrti. NB. Tč. 146. —
se jak. Ale to se tak nenašlo, jakož jest
mi řekl. NB. Tč. 49. — se s dáti. Dali se
před soudem najíti. J. tr. Jenž jste se n.
dali. Dh. 111. Poručeno pánům, aby zejtra
v 8 hodin dali se n. Žer. Záp. II. 61. Dne
8. listop. udělal kurfirst saský všem před-
nějším kněžím dobrou vůli, kteříž dali se

k tabuli jeho n. (= dostavili se, přišli). Skl.
V. 177. Že se na hradě pražském na čas
jmenovaný n. dáte. Arch. VII. 7. a j. tam. —
s inft. Našli tam diťa plynúti. Brt. N. p.

I. 11. A moju najmilšú plakati sem našel.
Koll. Zp. I. 181.

Najížděti, vz Najeti.

Najíždka, y, f. = nadjetí. Ehr.

Najkrajší = nejkrásnější. Slov. Tys
v celej dedine n. mládenec. Ht. Sl. ml. 175.
A ja som tu n šiu dostal. N. Hlsk. IV. 58.

Najlepšík, a, m., der Optimist. Slov. Loos.

Najlutěj. Néni mna n. jako maměnko
vás. Sš.

Najma, y, f. = nájem, der Pacht. Slez.
Sd.

Najmä = najmě. Ze vzoru semä najskorej
prešlo pod vzor delo slovo imä m. strb. ime,
znejúc odo dávna už meno a čes. jméno m.
imeno. Len v príslovke najmä žije posial
akkusativ jeho. Ht. Sl. ml. § 147. 2.

Najmě, vz Najmä. Horárne (horami) beyva
mrcha cesta, n. v noci. Dbš. Sl. pov. VII.
23. N. keď máš ženu, děti, to na teba mnoho
letí. Koll. Zp. I. 361. Také u Vsetína. Vck.

Nájmec, jemce, m., der Pächter. Dch.

Najméň = nejméně. Št. Kn. š. 36., NB.
Tč. 138.

Najmenej = nejméně. Slov. Ssk.

Najmenšina, y, f., das Minimum.

Nájmie, n. = mzda za propůjčené, ná-
jemné. Znamenajž, že ta krasší potom na n.
dala svého muže z své postele oné nekrasší
za jedno ovoce krásné hledati. Št. Kn. š.
127.

Najmilší = nejmilejší. Slov. Sbor. sl. ps.

II. 1. 43. Aby mu ona byla n. nade všecky
jinší. Mor. Brt. L. N. I. 204.

Najmnožší (plurimi) sa chceli podrobiť.
Slov. Rr. Sb.

Nájmový rok, das Pachtjahr. Bor. 462.

Nájmuchtivý, pachtlustig. Us. Pdl.

Najn = naň. Zeby n. nespravedlivá práva
nosili. NB. Tč. 45.

Najnavejšok, šku, m., die neueste Zeit.
Loos.

Najneskorší = nejdéle. Staříček sa n.
modla. U Hodslavic. Brt. D. 233.

Nájom, jmu, m. = nájem. Slov. Ssk.

Najonakovější = nejpěknější. Slov. Pre
vítaných nachystajú tie n-šie (vajíčka). Phľd.
VII. 143.

Najozajšnosť, i, f. = opravdivosť. Slov.
Zjavy, hlasy, veštby prírody- šetrili, dávni
ľudia s prísnosťou a n-sťou. Dbš. Úv. 118.

Najposlé = nejposléze. Který n. počet
vyvolených dokoná. Hus II. 63. N. přivede
k smrti. Št. — Výb. I. 264., Pass. mus. 420.

Najposledy = naposledy. GR., M.

Najpotom přídú děvicě (novissime). Ev.
Víd. Mat. 25. 11.

Najprem, laš., náprem (uh.) = nejprv.
Mor. Brt. D. 174. Slez. Šd.

Najprú = nejprv. Slov. N. fara, potom
Mara, erst ein Bleib, dann ein Weib. Zátur.

Najprv = nejprve. Št. Kn. š. 6. Najprve.
Vš. 463. Najprv práca, potom pláca. Slov.
Sbor. sl. ps. I. 120. Trojím činem boj proti
němu činili, najprve hádáním, druhé . . .
Pass.