Předchozí (1087)  Strana:1088  Další (1089) |
|
|||
1088
|
|||
|
|||
Najprvici, primum. Každý člověk n.
dobré víno dá. Ev. vid. 4. Najprvnie věc. Št. Kn. š. 12. N-ni po-
znání apoštolské. Krist. 34. b. Cf. List. fil. 1886. 424. Najprvšek, šku, m. = počátek. Slez.
Z n-šku jsem nemohl ani ležku do ruky vzať. Šd. Najračik, adv. = nejraději. Na již. Mor.
Šd. Najsamprv = nejprv. N. dal vyhlásiť,
že . . . Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 33., Ssk. Najsarka, y, f. = hruška. Mor. Brt.
Najskôr = nejdříve. Slov. Čoho sa človek
najvác odrieka, toho sa n. dopuscí. Rr. Sb. Chudobnému n. z hrnca vykypí. Sbor. sl. ps. 1. 126. Najskorej = najskôr. Slov. Ht. Sl. ml.
Najspeš = nejspíše. Mor. Šd.
Nájsť = najíti. Slov. a slez. Šd., Loos.
Najstrašší, sperl, ab inusitato strachý =
strašlivý. N. zúfánie. Št. Kn. š. Najsvatosvatý. N. svätosť. Had. 56. b.
Najthartovati = surově a selsky si po-
čínati. Něm. básník Neidhart líčil prosto- pášnosti lidu venkovského velmi drasticky. Krnd. 198. Najtiaž = nejtíže. Slov. N. začiať, potom
to už ide. Ev. Sk. I. 142. Najvác = nejvíce. Sl. spv. III. 117.
Najväčší = největší. Slov. Dobš. Úv. 56.
Najväčšie = největší. Alx.
Najväčšmi = nejvíce. Slov. Demitr, n.
svätený patron v Rumunsku. Phľd. V. 317. Najvätšmi = najväčšmi. Slov. N. vyni-
kati. Ht. Sl. ml. 196. Najviac = nejvíce. Slov. Sbor. sl. ps. I.
128. Čoho je n. na jarmoku? (Za čo toto?). Rr. MBš. Najviece = nejvíce. Anth. I. 3. vd. 34.
Najvoňavší = nejvonnější. N. pierko.
Slov. Bl. Ps. 72. Najvrchní Hospodin. Ž. kl. 98. 2. a j.
Najzady = naposledy. Ten jde ještě n.
Val. Vck., Brt. D. 174 Nak = nech. Slov. N. ma čert vezme. Sb.
sl. ps. I. 115. N. ma nemiluje nikdy vjáce. Sl.ps. Šf. II. 77. — Koll. Zp. I. 244. Ňák bylo, nák bude. Us.
Nakačkovati se s něčím = natahati,
nadříti se. Us. Kšť. Nakaditi se čím jak. Kdyby se kadi-
dlem od hlavy do paty n-la, kostelem voněť nebude. Němc. Nakahlovati, viel verpfuchen. Šm.
Nakalený, vz Nakaliti. Přišel n-ný —
opilý. Rgl. Nakaliti, il, en, ení, nakalovati — drobet
zkaliti Jíž (církve) žáden blud n. nemohl. Sš. I. 148. — se = opiti se. Us. Rgl. Nakamenovati, viel steinigen. Us.
Nakančuchovať sa = nakarabáčovati se.
Nakantriť = nakaziti. Slov.
Nakapati oleje na desku. ZČ. 1. 270.
Nakapkati = nakapati. Bern.
Nakarabáčovati se koho, viel geissein,
peitschen, karabatschen. Us. Nakarhaný, gebessert.
Nakarhať, bessern, klugmachen. Slov.
Bern. |
Nakašírovati. Ženíškovy malby na stropě
Národního divadla byly na plátně provedeny a potom přímo na omítku n-vány. Pdl. exc. Nakáti se, lange büssen. Us.
Nakatovaný = rozkácený, rozhněvaný.
Slov. Rr. Sb. Nakatovati se = rozhněvati se. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 326. Nákaza snětivá, SP. IL 276., krve, Blut-
infection; léky, prostředky proti n-ze, Des- infectionsmittel. N. hruškových stromů roz- toči, die Milbensucht der Birnbäume, aca- riasis. Pta. N-zu rušiti, desinficiren. Dch. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl. Nakázati, lépe: přikázati. Brt. S. 3. vd.
196. — N. sa = ukázati se. Nenakazuj sa né věckrát na oči. Mor. Brt. D. 233. Nakazčivost, i, f. = nakažlivost. Bern.
Nakazčivý, ansteckend. N. příklad. Šf.
Strž. I. 194. Nakazitel, e, m., der Anstecker, Ver-
derber. Bern. Nákazný = nakažlivý, ansteckend. Dch.
N. nemoc, Tč., tekutina. SP. II. 276. Nákazorušný. N. prostředky, Desinfec-
tionsmittel. Dch. Nakaželina, y, f., die Ansteckung. Laš.
Tč. Nakažlina, y, f. = nákažlivina. Zpr.
arch. IX. 7. Cf. Slov. zdrav. Na kěj to mám udělať, bis wann? Laš.
Tč. Nakejklířiti, viel ergaukeln. Us.
Nákel = přístavec říční, Hafen in Flüssen.
Nz. Vz Náklí, Mz. v List. fil. XI. 174. a 175., Mkl. Etym. 211. (solum uliginosum). — N., mě. u Bydhoště v Prusku; sam. u Svinčan. Nákeřník. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 424.
Nakľačať sa = naklečeti se. Slov. Ssk.
Náklad = útraty. N. dopravní, dovozní,
obchodní, tržební, Handlungs-, Nz., vý- robní, Kaizl 99.; na chování, Pflegekosten, J. tr., na školy. Schul-, hnací, Schub-, na stavby školní, Schulbau-, Šp., na zalesňo- vání, Aufforstungs-, na vedení účtů, Rech- nungsführungs-, na hospodaření, Bewirth- schaftungs-, na odvodnění, Entwässerungs-, Sl. les., na nejvyšší dvůr, Hofstaatsaufwand. Seznam, obmezení, předchozí rozpočet n-du. Us. S velikými náklady dobyli jsme hradóv. Kar. 28. Na svůj n. stavětí. Arch. VII. 572. Mám dosti jiných n-dů, abych Čeládku zby- tečnou chovati měl. Žer. L. III. 156. N. na něco na se vzíti. Km. N. nésti úřadu svého; Kdyžby pro obecné dobré měl kterú práci s nákladem nésti. Št. Kn. š. 18., 149., 156. Pošli listy na můj n. Arch. VIII. 178. — N. = břímě. Přebraný n., die Ueberfracht. Šp. Nakládací kolej, Ladegeleise,Verladungs-,
Šp., lešení, Verladebühne, Zp. arch. XI. 17., rampa, Verladerampe. Zpr. arch. Nakládačka = lopatka, kterou se na-
bírá těsto z díže. Na mor. Kopan. Brt. L. N. II. 108. — N. = okurka k nakládání. Dlj. 23. Nakládačství, n., die Aufladerei. Hlč. —
N. = nákladnictví.
Nakládaná, é, f. = hra v karty. U N.
Bydž. Kšť. |
||
|
|||
Předchozí (1087)  Strana:1088  Další (1089) |