1088

Najprvici, primum. Každý člověk n.
dobré víno dá. Ev. vid. 4.

Najprvnie věc. Št. Kn. š. 12. N-ni po-
znání apoštolské. Krist. 34. b. Cf. List. fil.
1886. 424.

Najprvšek, šku, m. = počátek. Slez.
Z n-šku jsem nemohl ani ležku do ruky
vzať. Šd.

Najračik, adv. = nejraději. Na již. Mor.
Šd.

Najsamprv = nejprv. N. dal vyhlásiť,
že . . . Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 33., Ssk.

Najsarka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Najskôr = nejdříve. Slov. Čoho sa človek
najvác odrieka, toho sa n. dopuscí. Rr. Sb.
Chudobnému n. z hrnca vykypí. Sbor. sl.
ps. 1. 126.

Najskorej = najskôr. Slov. Ht. Sl. ml.

Najspeš = nejspíše. Mor. Šd.

Nájsť = najíti. Slov. a slez. Šd., Loos.

Najstrašší, sperl, ab inusitato strachý =
strašlivý. N. zúfánie. Št. Kn. š.

Najsvatosvatý. N. svätosť. Had. 56. b.

Najthartovati = surově a selsky si po-
čínati. Něm. básník Neidhart líčil prosto-
pášnosti lidu venkovského velmi drasticky.
Krnd. 198.

Najtiaž = nejtíže. Slov. N. začiať, potom
to už ide. Ev. Sk. I. 142.

Najvác = nejvíce. Sl. spv. III. 117.

Najväčší = největší. Slov. Dobš. Úv. 56.

Najväčšie = největší. Alx.

Najväčšmi = nejvíce. Slov. Demitr, n.
svätený patron v Rumunsku. Phľd. V. 317.

Najvätšmi = najväčšmi. Slov. N. vyni-
kati. Ht. Sl. ml. 196.

Najviac = nejvíce. Slov. Sbor. sl. ps. I.
128. Čoho je n. na jarmoku? (Za čo toto?).
Rr. MBš.

Najviece = nejvíce. Anth. I. 3. vd. 34.

Najvoňavší = nejvonnější. N. pierko.
Slov. Bl. Ps. 72.

Najvrchní Hospodin. Ž. kl. 98. 2. a j.

Najzady = naposledy. Ten jde ještě n.
Val. Vck., Brt. D. 174

Nak = nech. Slov. N. ma čert vezme. Sb.
sl. ps. I. 115. N. ma nemiluje nikdy vjáce.
Sl.ps. Šf. II. 77. — Koll. Zp. I. 244.

Ňák bylo, nák bude. Us.

Nakačkovati se s něčím = natahati,
nadříti se. Us. Kšť.

Nakaditi se čím jak. Kdyby se kadi-
dlem od hlavy do paty n-la, kostelem voněť
nebude. Němc.

Nakahlovati, viel verpfuchen. Šm.

Nakalený, vz Nakaliti. Přišel n-ný —
opilý. Rgl.

Nakaliti, il, en, ení, nakalovati — drobet
zkaliti Jíž (církve) žáden blud n. nemohl.
Sš. I. 148. — se = opiti se. Us. Rgl.

Nakamenovati, viel steinigen. Us.

Nakančuchovať sa = nakarabáčovati se.

Nakantriť = nakaziti. Slov.

Nakapati oleje na desku. ZČ. 1. 270.

Nakapkati = nakapati. Bern.

Nakarabáčovati se koho, viel geissein,
peitschen, karabatschen. Us.

Nakarhaný, gebessert.

Nakarhať, bessern, klugmachen. Slov.
Bern.

Nakašírovati. Ženíškovy malby na stropě
Národního divadla byly na plátně provedeny
a potom přímo na omítku n-vány. Pdl. exc.

Nakáti se, lange büssen. Us.

Nakatovaný = rozkácený, rozhněvaný.
Slov. Rr. Sb.

Nakatovati se = rozhněvati se. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 326.

Nákaza snětivá, SP. IL 276., krve, Blut-
infection; léky, prostředky proti n-ze, Des-
infectionsmittel. N. hruškových stromů roz-
toči, die Milbensucht der Birnbäume, aca-
riasis. Pta. N-zu rušiti, desinficiren. Dch.
Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl.

Nakázati, lépe: přikázati. Brt. S. 3. vd.
196. — N. sa = ukázati se. Nenakazuj sa
né věckrát na oči. Mor. Brt. D. 233.

Nakazčivost, i, f. = nakažlivost. Bern.

Nakazčivý, ansteckend. N. příklad. Šf.
Strž. I. 194.

Nakazitel, e, m., der Anstecker, Ver-
derber. Bern.

Nákazný = nakažlivý, ansteckend. Dch.
N. nemoc, Tč., tekutina. SP. II. 276.

Nákazorušný. N. prostředky, Desinfec-
tionsmittel. Dch.

Nakaželina, y, f., die Ansteckung. Laš.
Tč.

Nakažlina, y, f. = nákažlivina. Zpr.
arch. IX. 7. Cf. Slov. zdrav.

Na kěj to mám udělať, bis wann? Laš.
Tč.

Nakejklířiti, viel ergaukeln. Us.

Nákel = přístavec říční, Hafen in Flüssen.
Nz. Vz Náklí, Mz. v List. fil. XI. 174. a
175., Mkl. Etym. 211. (solum uliginosum). —
N., mě. u Bydhoště v Prusku; sam. u Svinčan.

Nákeřník. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 424.

Nakľačať sa = naklečeti se. Slov. Ssk.

Náklad = útraty. N. dopravní, dovozní,
obchodní, tržební, Handlungs-, Nz., vý-
robní, Kaizl 99.; na chování, Pflegekosten,
J. tr., na školy. Schul-, hnací, Schub-, na
stavby školní, Schulbau-, Šp., na zalesňo-
vání, Aufforstungs-, na vedení účtů, Rech-
nungsführungs-, na hospodaření, Bewirth-
schaftungs-, na odvodnění, Entwässerungs-,
Sl. les., na nejvyšší dvůr, Hofstaatsaufwand.
Seznam, obmezení, předchozí rozpočet n-du.
Us. S velikými náklady dobyli jsme hradóv.
Kar. 28. Na svůj n. stavětí. Arch. VII. 572.
Mám dosti jiných n-dů, abych Čeládku zby-
tečnou chovati měl. Žer. L. III. 156. N. na
něco na se vzíti. Km. N. nésti úřadu svého;
Kdyžby pro obecné dobré měl kterú práci
s nákladem nésti. Št. Kn. š. 18., 149., 156.
Pošli listy na můj n. Arch. VIII. 178. —
N. = břímě. Přebraný n., die Ueberfracht. Šp.

Nakládací kolej, Ladegeleise,Verladungs-,
Šp., lešení, Verladebühne, Zp. arch. XI. 17.,
rampa, Verladerampe. Zpr. arch.

Nakládačka = lopatka, kterou se na-
bírá těsto z díže. Na mor. Kopan. Brt. L.
N. II. 108. — N. = okurka k nakládání.
Dlj. 23.

Nakládačství, n., die Aufladerei. Hlč. —

N. = nákladnictví.

Nakládaná, é, f. = hra v karty. U N.
Bydž. Kšť.