Předchozí (1088)  Strana:1089  Další (1090) |
|
|||
1089
|
|||
|
|||
Nakládanina, y, f. = naložená potra-
vina. Mour. Nakládárna, y, f. = nakladiště. Hrbk.
Nakladatelstvo, a, -ství, n., die Ver-
lagwhandlung. Us. Nakládati. — abs. Musí n. chovaje lidi.
Št. Kn. š 155. — co: ohník (oheň roznítiti). Slov. Vch. Nalož všecku sílu svú. Výb. II. 46. — čeho. Skříně jest vnitř stříbra a zlata nakladena. Homl. fol. 136. b. Cf. Brt. S. 3. vd. 45. P. — co nač, kam (odkud, proč). N. archy na tiskací stroj. Dch. N. na kozub (oheň rozdělali). Němc. III. 255. Teď na něj nebyl kdo nakládat. Us. Vk. Nebylo možno, abych přes tři sta z své ruky na tu Po- stillu n-žil. Dik. Vše na rúcha nakládají Št. Kn. š. 103. Musíš práci na to naložiti. Št. N. 129. Byť bylo pro Buoh tolik sbožie naložiti na některú potrebnú věc; N. práci nač. Št. Kn. š. 18., 165. — komu (proti komu, jak, kde). Ve válce brzy té, brzy oné straně štěstí nakládalo. Šmb. S. II. 278. Lid veškeren zajisté apoštolům n-dal. Sš. Sk. 61. Kteřížby kterým všetečnostem nakládali. 1421. Pal. Rdh. 1. 182. N. jedné straně proti druhé. Pal. D. II. 2. 78. Aniž se bohatému proti chudému v čem nakládá. Vě. Kteří by po něm stáli a jemu nakládali Pol. List. 16. (r. 1584.). Kteřížby těm bludům nakládali (jich se drželi). Výb. II 369. Joab nakládal Adoniášovi (klonil se k němu). Bj. N. komu křivým soudem (o soudci). Št. Kn. š. 146. Nebo přidržel-liby se (král) jedné strany a jí nakládal. Výb. II. 666. Naklá- dajú Albrechtovi. Výb. 1. 469. Sv. Mikuláš nakládá dětem. Us. Rgl. — s kým kde jak. Na sněme pěkně spolu n dali, aby ... Let. 123. — s kým oč. Sliboval se mnú o to naložiti. Půh. II. 204. — co k čemu. K obecnému dobru větší snažnojť n. Žžk. 4. Abychom k boží chvále deň boží (svá- teční) naložii. Hus I. 121. — kam čím Máť V dítko retem ohníka nakladla, by zpěvná jásavosť z dušky mu nepadla. Hdk. C. 49. — co komu na kterou dobu. Do roka nemeckú reč nám naložil. Koll. Zp. I. 41. — več kdy. Neb móž se to naho- dili, že to, coj' dávno bráno mýto v pokoji, bude v nepokoj v jednu chvíli naloženo. Št. Kn. š. 155. Nakládce, e, m., der Befrächter, Frächter.
Nakladiště, ě, n., der Ladeplatz. Hr.
Nákladitý. Stavějí domy n té. Hus 1. 442.
Nákladkový. Spesen-. Slov. Ssk.
Nákladní = nákladu se týkající. N. ná-
draží, Lastenbahnhof, Dch., smlouva, J. tr.. kus das Frachtstück, Colli. Skř., Dch. Nákladnictví horní (těžařství), die Ge-
werkschaft. Hř. Nákladný Mlýn, mlýnu Jičína. — N. =
pomáhající. Jsou jim n-ni. Krnd. 172., Arch. VII. 16. Nákladonosný, lasttragend. Lpř.
Naklamati, genugsam täuschen. Naklamav
tě jím. ZN. Naklasňovati komu = natlouci. U Kr.
Hrad. Kšť. Naklávačka, y, f. = malá kyjanka, kte-
rou šindele z klátu štípají, Klöppel. Val. Vck., Brt. D. 233. |
Nákľaziť = dívati se, hleděti. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 443. Náklé, ves u Chrudimě. Rk. Slov.
Naklebetať, naklebetiť = naklevetati. Kto
to n-tal? Slov. Zbr. Lžd. 106. Naklečeti se, lange knieen. Us.
Naklechtati, vz Klechtati. N. vajec. Us.
Bkř. Náklejek, jku, m., das aufgeklebte Stück.
Šd. Naklejiti, vz Naklejovati (anleimen).
Náklejka, y, f. — náklejek. Šd.
Naklepati komu — nabiti. Pořádně mu
n-li. Us. Kšť. Řádně mu kalhoty n-li. Us. Všk. Nakleřov, dříve Nekleřov. Vz Pal. Rdh.
II. 412., Blk. Kfsk 676., Rk. Sl. Nakleslý, ein wenig zum Falle sich nei-
gend. N. stavba. Dch. Naklesniť, die Bäume viel behauen, be-,
verschneiden. Slov. Bern. Naklevetiť = naklebetiť.
Naklibaný, naklubaný. N. vejce, auf-
gepickt. Us. Vlk. Naklíčený = rozvitý. List n-ho lilium.
Bj. Naklíčiti = ku klíčeni přivésti. N. zrno.
LObz. XVI. 101. Nakličkovati se, viel Umschweife machen.
Us. Náklid, u, m., vz Žeň.
Nakliditi, viel reinigen; einernten. Us.—
N. = píci založiti. Hospodář vzem od něho kuoň, postavil i n-dil jemu. GR. Naklíniti, il, ěn, ění, naklinovati, fest
keilen. Šm. Naklinovati co = klínem upevniti. KP.
V. 306. Naklintati něčeho = naklábositi. Mor.
Brt. D. 222. Naklivnouti, vz Naklouti.
Nákližek, žku, m. = co jest nákliženo,
das Angeleimte. Us. Rgl. Naklo, a, n., Nakl, ves u Litovle. Také
Nakly. PL., Arch. VIII. 59V., Tov. 130., D. ol II. 239., IV. 676., VI. 262. Naklochtiti = naklohniti. Šm.
Naklonek. Na n-nku tohoto věku. Šf.
Strž. I. 573. Naklonění dráhy oběžnicové k ekliptice.
Stč. Zem. 163. Nakloněný, geneigt. Choditi s n-nou
hlavou. Us. Hlava na zad n. Tbz. — N. = náchylný. — k čemu. Jsou těla k černosti i n-ho. Ler. Nakloniti, inclinare, Ž. wit 44 11., cur-
vare. 37. 7. — co. Nokloň své vědro, ať se napiem. BO. — co kam (jak). Luny tvář se n-la. v zenith oblohy; Hlavu k prsoum n. Vrch. Štěstí n-lo se k nepříteli, na jeho stranu. J Lpř. N. se k někomu v důvěrném šepotu. Hrts. N-nil se nadeň. ZN. Chtiece Boha n. u milosrdenstvie. Št. Kn. š. 188. Když hlavu pod meč n-la. Sv. ruk. 309. — čeho kam jak. Nakloň milostivě ucha svého k prosbám. Mž. 33. Kdy hlavy pod meč n-ní. Dr. (Mus. 1885, 570). Bez všeho strachu pod meč hlavy n-nil. Výb. II. 261. Své hlavy n-niv. Výb. II. 1147. — co proč. Naklonila touhou hlavu. Vrch. 436
|
||
|
|||
Předchozí (1088)  Strana:1089  Další (1090) |