Předchozí (1089)  Strana:1090  Další (1091) |
|
|||
1090
|
|||
|
|||
Naklonitý = nakloněný. Db.
Náklonnosť k něčemu míti. Us. Chtěl-
libys n. jiného míti, přislib mu svou. Exc. Čertová n. jest k užitku súca. Slov. Tč. Náklonný komu Mus. 1880. 40
Naklopať = naklepati. Slov. Ssk.
Naklopkati sa = naklesati se, nakleko-
tati se. Slov. Bern. Náklopník, u, m, das Klappenholz, u
krejč. Us. Naklov Cf. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.
Nakluditi se kam = přestěhovati se,
übersiedeln. Val. Vck.. Brt. D. 233. Nákludy, pl., m. = sklizeň obilí. Val. Brt.
Naklúť = naklouti. Ssk
Naklutý = naklocaný, angepickt. N. va-
jíčko. Cf. Naklibaný Vch., Brt. D. 222. Než kuřata se počínají líhnouti, je vejce dříve n-té. Mor. Šd. Nakly, gt. Nakel, pl., m , vz Naklo.
Nakmásati, viel zusaminenriipfen. —
komu = vybiti. V Podluží Brt D. 222. Nákmenní = nápařezní, auf den Stäm-
men wachsend. Rst. 446. Nakmíniti = nalhati. Ssk.
Naknísať sa, sieh viel, oft bewegen,
schaukeln. Slov. Bern. Nakodkodákati, viel schreien, gacksen.
Ssk., Bern. Nakohycať = nakrcať.
Nakochati se. Šf. III. 90. — s kým.
Hr. ruk. 171. Nákolárek, rku, m., vz Kolar. Jrsk.
Nákolenek, nku, m. = kolenice, das
Knieleder. Šp. Nakolenice, e, f. = nádor v kolením
ohbí koní, der Hahnentritt. Brm. I. 3. 31., Čsk. — N. — oděv na kolena. Nakolísati, genug wiegen, schaukeln.
Nakoľko = nakolik, pokud. N. možno.
Slov. Ht. Sl. ml. 267. N. -natoľko. K. Ml. 57. Nákolnice, e, f. = čára nákolná, epi-
cykloida, die Epicykloide. Nz. — N. = do- bytčí nemoc. Pr. hosp. nov. Nákolnický = na kolech zbudovaný. N.
osada (na pilotách). Mor. Knrz. Nakolný. K čára = nákolnice. Nz.
Nakomítati. Cf. Mkl. Etym. 153., 193.
Nakomoliti, il, en, ení, viel abstutzen.
Bern. Nakončiti, il, en, ení, zuspitzen. Bern.
Na konec = naposled. Loupiti není kou-
piti, n. vždy více proděláš Č. M. 143. Nákonečný. N. řeč = konečná odpověď,
Gegenschlussrede. Pr. tr. Nakoniti, nakoňovati se = jako kůň se
natahovati.. Slov. N-ňuje se každý deň od svitu do noci. Zátur. Priat. IV. 98. Nakop, u, m. = prvý kop, za nímž je
druhý kop nebo odkop. V tělocv. Rgl. Nakopiti seno (všecko), sena (čásť).
Nakořeniti, anwürzen. — co čím: zá-
zvorem. Us. Tč. Nákořenní, wurzelständig, auf der Wurzel
wachsend. N. list, Wurzelblatt. Šm. Nakorheliti sa, sich satt ansaufen. Slov.
Ssk. Nakořistěný; -ěn,a,o, erbeutet. N. po-
klady. J Lpř. |
Nakořiti se, genug sich demüthigeu. Us.
Nákorný, rindenbewohnend. Škd., Rst.
446. Nákorunný, kronenständig. N. tyčinky.
Slb. XLIV., Rst. 446. Nakorunovati se, oft krönen. Us.
Nákos, u, m. = místo, kde se začalo
kositi. Laš. Tč. Nakositi. il, sen, ení, genug mähen. —
kde čeho pro koho: na louce trávy pro krávy. Us. Tč. Nasekal sekánky, n-sil mi trávy. Sš. P. 664. Nakošování, n., v mlynář,, das Rumpf-
zeug. Prm. Nákotelní lub plechový, die Bordschabe.
Nakoliti se, oft Junge werten. Us.
Nákotník, u, m., die Knöchelspange,
Spange oder Schnalle zur Verbindung der beiden Theile des Beinharnisches. Lpř. — N-ky = punčochy. V již. Čech. Vlk. Nakoukati, nakouknouti, nakukovati =
nahlédati, hineinsehen. Us. Nakoupiti. = abs. Jak nakúpil, tak pře-
dává. Slez. Šd. — čeho, zač Aby měli zač dárkóv n. Št. Kn. š. 136. — odkud. Z prázdneho mešteku (měšce) mnoho ne- nakúpíš. Slov. Orl. IX. 248. Nakouřený; -en, a, o. N. kůže, ge-
räucherte Haut. Šp. Nakousati co. Nezamluvte, co jste n-sli
(napověděli). Obzor 1887. 23. Nakouti = nakovati. — co komu: kosu,
srp = naostřete, naklepejte (kladívkem na babce). Mor. a slez. Šd. Nakov. Vz Mkl. Etym. 153.
Nákova, y, f-, vz Nákov. Koll. St. 865.,
Koll. Zp. II. 349. Nákovadelník, u, m. = nákov. Šand.
II. 86. Nákovadlen, u, m., BO., nákovadleň.
Vz Nákov. Nákovadlí, n., vz Nákov.
Nákovadlina, y, f., vz Nákov.
Nákovadlna, y, f., vz Nákov.
Nákovadlnice, e, f., vz Nákov., Pass.
mus. 480. Nákovadlník, u, m., vz Nákov.
Nákovadlno, a, n., vz Nákov.
Nakovati kosu. Sš.
Nákovník, u, m. = špalek pod kovadlem,
der Hammer-, Ambosstock. Sp., Čsk., Hř. Nakožovati sa, oft tünchen, überziehen.
Slov. Bern. Nakrabený; -en, a, o, gefaltet. N. obličej.
Us. Nakrabiti, il, en, ení, nakrabovati, falten.
Nakračovati, vz Nakročiti.
Nakradený, zusammengestohlen. Us.
Nakradu, vz Nakrásti.
Nakrájeti co jak: na tenké proužky.
Us. Pdl. Vz Nakroť. Nákrajnice, e, f., die am Rande ist. Šm.
Nákrajník, u, m. = pokažené hrnčířské
nádobí. U Rakov. Nakrákořiti se, viel gackern. Us.
Nakralovati se, genug als König re-
gieren. Us. Nakřandati čeho = nažvaniti. Us.
Nakřápaný; -án, a, o = puklý. N. hrnec.
Us. Dbv. |
||
|
|||
Předchozí (1089)  Strana:1090  Další (1091) |