1090

Naklonitý = nakloněný. Db.

Náklonnosť k něčemu míti. Us. Chtěl-
libys n. jiného míti, přislib mu svou. Exc.
Čertová n. jest k užitku súca. Slov. Tč.

Náklonný komu Mus. 1880. 40

Naklopať = naklepati. Slov. Ssk.

Naklopkati sa = naklesati se, nakleko-
tati se. Slov. Bern.

Náklopník, u, m, das Klappenholz, u
krejč. Us.

Naklov Cf. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.

Nakluditi se kam = přestěhovati se,
übersiedeln. Val. Vck.. Brt. D. 233.

Nákludy, pl., m. = sklizeň obilí. Val. Brt.

Naklúť = naklouti. Ssk

Naklutý = naklocaný, angepickt. N. va-
jíčko. Cf. Naklibaný Vch., Brt. D. 222.
Než kuřata se počínají líhnouti, je vejce
dříve n-té. Mor. Šd.

Nakly, gt. Nakel, pl., m , vz Naklo.

Nakmásati, viel zusaminenriipfen. —
komu = vybiti. V Podluží Brt D. 222.

Nákmenní = nápařezní, auf den Stäm-
men wachsend. Rst. 446.

Nakmíniti = nalhati. Ssk.

Naknísať sa, sieh viel, oft bewegen,
schaukeln. Slov. Bern.

Nakodkodákati, viel schreien, gacksen.
Ssk., Bern.

Nakohycať = nakrcať.

Nakochati se. Šf. III. 90. — s kým.
Hr. ruk. 171.

Nákolárek, rku, m., vz Kolar. Jrsk.

Nákolenek, nku, m. = kolenice, das
Knieleder. Šp.

Nakolenice, e, f. = nádor v kolením
ohbí koní, der Hahnentritt. Brm. I. 3. 31.,
Čsk. — N. — oděv na kolena.

Nakolísati, genug wiegen, schaukeln.

Nakoľko = nakolik, pokud. N. možno.
Slov. Ht. Sl. ml. 267. N. -natoľko. K. Ml.
57.

Nákolnice, e, f. = čára nákolná, epi-
cykloida, die Epicykloide. Nz. — N. = do-
bytčí nemoc. Pr. hosp. nov.

Nákolnický = na kolech zbudovaný. N.
osada (na pilotách). Mor. Knrz.

Nakolný. K čára = nákolnice. Nz.

Nakomítati. Cf. Mkl. Etym. 153., 193.

Nakomoliti, il, en, ení, viel abstutzen.
Bern.

Nakončiti, il, en, ení, zuspitzen. Bern.

Na konec = naposled. Loupiti není kou-
piti, n. vždy více proděláš Č. M. 143.

Nákonečný. N. řeč = konečná odpověď,
Gegenschlussrede. Pr. tr.

Nakoniti, nakoňovati se = jako kůň se
natahovati.. Slov. N-ňuje se každý deň od
svitu do noci. Zátur. Priat. IV. 98.

Nakop, u, m. = prvý kop, za nímž je
druhý kop nebo odkop. V tělocv. Rgl.

Nakopiti seno (všecko), sena (čásť).

Nakořeniti, anwürzen. — co čím: zá-
zvorem. Us. Tč.

Nákořenní, wurzelständig, auf der Wurzel
wachsend. N. list, Wurzelblatt. Šm.

Nakorheliti sa, sich satt ansaufen. Slov.
Ssk.

Nakořistěný; -ěn,a,o, erbeutet. N. po-
klady. J Lpř.

Nakořiti se, genug sich demüthigeu. Us.

Nákorný, rindenbewohnend. Škd., Rst.
446.

Nákorunný, kronenständig. N. tyčinky.
Slb. XLIV., Rst. 446.

Nakorunovati se, oft krönen. Us.

Nákos, u, m. = místo, kde se začalo
kositi. Laš. Tč.

Nakositi. il, sen, ení, genug mähen. —
kde čeho pro koho: na louce trávy pro
krávy. Us. Tč. Nasekal sekánky, n-sil mi
trávy. Sš. P. 664.

Nakošování, n., v mlynář,, das Rumpf-
zeug. Prm.

Nákotelní lub plechový, die Bordschabe.

Nakoliti se, oft Junge werten. Us.

Nákotník, u, m., die Knöchelspange,
Spange oder Schnalle zur Verbindung der
beiden Theile des Beinharnisches. Lpř. —
N-ky = punčochy. V již. Čech. Vlk.

Nakoukati, nakouknouti, nakukovati =
nahlédati, hineinsehen. Us.

Nakoupiti. = abs. Jak nakúpil, tak pře-
dává. Slez. Šd. — čeho, zač Aby měli
zač dárkóv n. Št. Kn. š. 136. — odkud.
Z prázdneho mešteku (měšce) mnoho ne-
nakúpíš. Slov. Orl. IX. 248.

Nakouřený; -en, a, o. N. kůže, ge-
räucherte Haut. Šp.

Nakousati co. Nezamluvte, co jste n-sli
(napověděli). Obzor 1887. 23.

Nakouti = nakovati. — co komu: kosu,
srp = naostřete, naklepejte (kladívkem na
babce). Mor. a slez. Šd.

Nakov. Vz Mkl. Etym. 153.

Nákova, y, f-, vz Nákov. Koll. St. 865.,
Koll. Zp. II. 349.

Nákovadelník, u, m. = nákov. Šand.
II. 86.

Nákovadlen, u, m., BO., nákovadleň.
Vz Nákov.

Nákovadlí, n., vz Nákov.

Nákovadlina, y, f., vz Nákov.

Nákovadlna, y, f., vz Nákov.

Nákovadlnice, e, f., vz Nákov., Pass.
mus. 480.

Nákovadlník, u, m., vz Nákov.

Nákovadlno, a, n., vz Nákov.

Nakovati kosu. Sš.

Nákovník, u, m. = špalek pod kovadlem,
der Hammer-, Ambosstock. Sp., Čsk., Hř.

Nakožovati sa, oft tünchen, überziehen.
Slov. Bern.

Nakrabený; -en, a, o, gefaltet. N. obličej.
Us.

Nakrabiti, il, en, ení, nakrabovati, falten.

Nakračovati, vz Nakročiti.

Nakradený, zusammengestohlen. Us.

Nakradu, vz Nakrásti.

Nakrájeti co jak: na tenké proužky.
Us. Pdl. Vz Nakroť.

Nákrajnice, e, f., die am Rande ist. Šm.

Nákrajník, u, m. = pokažené hrnčířské
nádobí. U Rakov.

Nakrákořiti se, viel gackern. Us.

Nakralovati se, genug als König re-
gieren. Us.

Nakřandati čeho = nažvaniti. Us.

Nakřápaný; -án, a, o = puklý. N. hrnec.
Us. Dbv.



	1090

	Naklonitý = nakloněný. Db. Náklonnosť k něčemu míti. Us. Chtěl- libys n. jiného míti, přislib mu svou. Exc. Čertová n. jest k užitku súca. Slov. Tč. Náklonný komu Mus. 1880. 40 Naklopať = naklepati. Slov. Ssk. Naklopkati sa = naklesati se, nakleko- tati se. Slov. Bern. Náklopník, u, m, das Klappenholz, u krejč. Us. Naklov Cf. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl. Nakluditi se kam = přestěhovati se, übersiedeln. Val. Vck.. Brt. D. 233. Nákludy, pl., m. = sklizeň obilí. Val. Brt. Naklúť = naklouti. Ssk Naklutý = naklocaný, angepickt. N. va- jíčko. Cf. Naklibaný Vch., Brt. D. 222. Než kuřata se počínají líhnouti, je vejce dříve n-té. Mor. Šd. Nakly, gt. Nakel, pl., m , vz Naklo. Nakmásati, viel zusaminenriipfen. — komu = vybiti. V Podluží Brt D. 222. Nákmenní = nápařezní, auf den Stäm- men wachsend. Rst. 446. Nakmíniti = nalhati. Ssk. Naknísať sa, sieh viel, oft bewegen, schaukeln. Slov. Bern. Nakodkodákati, viel schreien, gacksen. Ssk., Bern. Nakohycať = nakrcať. Nakochati se. Šf. III. 90. — s kým. Hr. ruk. 171. Nákolárek, rku, m., vz Kolar. Jrsk. Nákolenek, nku, m. = kolenice, das Knieleder. Šp. Nakolenice, e, f. = nádor v kolením ohbí koní, der Hahnentritt. Brm. I. 3. 31., Čsk. — N. — oděv na kolena. Nakolísati, genug wiegen, schaukeln. Nakoľko = nakolik, pokud. N. možno. Slov. Ht. Sl. ml. 267. N. -natoľko. K. Ml. 57. Nákolnice, e, f. = čára nákolná, epi- cykloida, die Epicykloide. Nz. — N. = do- bytčí nemoc. Pr. hosp. nov. Nákolnický = na kolech zbudovaný. N. osada (na pilotách). Mor. Knrz. Nakolný. K čára = nákolnice. Nz. Nakomítati. Cf. Mkl. Etym. 153., 193. Nakomoliti, il, en, ení, viel abstutzen. Bern. Nakončiti, il, en, ení, zuspitzen. Bern. Na konec = naposled. Loupiti není kou- piti, n. vždy více proděláš Č. M. 143. Nákonečný. N. řeč = konečná odpověď, Gegenschlussrede. Pr. tr. Nakoniti, nakoňovati se = jako kůň se natahovati.. Slov. N-ňuje se každý deň od svitu do noci. Zátur. Priat. IV. 98. Nakop, u, m. = prvý kop, za nímž je druhý kop nebo odkop. V tělocv. Rgl. Nakopiti seno (všecko), sena (čásť). Nakořeniti, anwürzen. — co čím: zá- zvorem. Us. Tč. Nákořenní, wurzelständig, auf der Wurzel wachsend. N. list, Wurzelblatt. Šm. Nakorheliti sa, sich satt ansaufen. Slov. Ssk. Nakořistěný; -ěn,a,o, erbeutet. N. po- klady. J Lpř.	Nakořiti se, genug sich demüthigeu. Us. Nákorný, rindenbewohnend. Škd., Rst. 446. Nákorunný, kronenständig. N. tyčinky. Slb. XLIV., Rst. 446. Nakorunovati se, oft krönen. Us. Nákos, u, m. = místo, kde se začalo kositi. Laš. Tč. Nakositi. il, sen, ení, genug mähen. — kde čeho pro koho: na louce trávy pro krávy. Us. Tč. Nasekal sekánky, n-sil mi trávy. Sš. P. 664. Nakošování, n., v mlynář,, das Rumpf- zeug. Prm. Nákotelní lub plechový, die Bordschabe. Nakoliti se, oft Junge werten. Us. Nákotník, u, m., die Knöchelspange, Spange oder Schnalle zur Verbindung der beiden Theile des Beinharnisches. Lpř. — N-ky = punčochy. V již. Čech. Vlk. Nakoukati, nakouknouti, nakukovati = nahlédati, hineinsehen. Us. Nakoupiti. = abs. Jak nakúpil, tak pře- dává. Slez. Šd. — čeho, zač Aby měli zač dárkóv n. Št. Kn. š. 136. — odkud. Z prázdneho mešteku (měšce) mnoho ne- nakúpíš. Slov. Orl. IX. 248. Nakouřený; -en, a, o. N. kůže, ge- räucherte Haut. Šp. Nakousati co. Nezamluvte, co jste n-sli (napověděli). Obzor 1887. 23. Nakouti = nakovati. — co komu: kosu, srp = naostřete, naklepejte (kladívkem na babce). Mor. a slez. Šd. Nakov. Vz Mkl. Etym. 153. Nákova, y, f-, vz Nákov. Koll. St. 865., Koll. Zp. II. 349. Nákovadelník, u, m. = nákov. Šand. II. 86. Nákovadlen, u, m., BO., nákovadleň. Vz Nákov. Nákovadlí, n., vz Nákov. Nákovadlina, y, f., vz Nákov. Nákovadlna, y, f., vz Nákov. Nákovadlnice, e, f., vz Nákov., Pass. mus. 480. Nákovadlník, u, m., vz Nákov. Nákovadlno, a, n., vz Nákov. Nakovati kosu. Sš. Nákovník, u, m. = špalek pod kovadlem, der Hammer-, Ambosstock. Sp., Čsk., Hř. Nakožovati sa, oft tünchen, überziehen. Slov. Bern. Nakrabený; -en, a, o, gefaltet. N. obličej. Us. Nakrabiti, il, en, ení, nakrabovati, falten. Nakračovati, vz Nakročiti. Nakradený, zusammengestohlen. Us. Nakradu, vz Nakrásti. Nakrájeti co jak: na tenké proužky. Us. Pdl. Vz Nakroť. Nákrajnice, e, f., die am Rande ist. Šm. Nákrajník, u, m. = pokažené hrnčířské nádobí. U Rakov. Nakrákořiti se, viel gackern. Us. Nakralovati se, genug als König re- gieren. Us. Nakřandati čeho = nažvaniti. Us. Nakřápaný; -án, a, o = puklý. N. hrnec. Us. Dbv.