1091

Nakřápati, nakřápnouti=nažvaniti. Ten
toho nakřapal. — N. = křápnutím, nárazem
naraziti. Hrnec, sklenici nakřápnouti. Us. —
se oč = naraziti si. Us.

Nákrapník, u, m., vz Krapník.

Nakřápnutý = napuklý, narazený. Vz
Nakřápati. N. hrnec. Us. Kšť., Šd.

Nakrásiť. Ledva som tú starú babu n-sil,
aby mi povedala o svojom synkovi. Slov.
Phľd. VIII. 123.

Nakrásně. I kdyby n. hned přišel. Hlk.
II. 29.

Nakrásti. Aby sobě viece nakradl. Št.
Kn. š. 135.

Nakrátce o něčem podotknouti. Šf. Strž.
II. 143. N. bylo panství polskému. Jir.
Anth. I. 3. vd. 9.

Nakrážaný; -án, a, o = načáraný, zna-
menaný? Slov. Sedla na podľahli v kruh
krikľavými barvami n-ný. Orl. VI. 318.

Nakrbačiti se = skrbiti, knickern. Co
se n-čí a přece nic nemá. U Olom. Sd.

Nakrcať, viel speien. Slov. Sak., Bern.

Nákrček, rčku, m. = náhrdlek. Rgl.

Nákrčka, y, f. = nákrčnice.

Nakrčmářiti se, sich lange als Wirth
abplagen. — si co: statek, erwirthschaften.
Us. Tč.

Nákrční, Hals-. N. řetízek. Us. Pdl.

Nákrčnice, e, f., das Collier. Phl'd. IV.
295.

Nakřepčiti se, satt tanzen. Ssk., Bern.

Nakrépiť sa, viel zweifeln, streiten. Slov.
Bern.

Nákres mluvnice staročeské. Vyd. Jos
Jireček. V Praze 1876.

Nakřesati komu čeho. Podkovičky moje,
nakřeste mi ohňa. Koll. Zp. I. 160. N. ně-
komu = vybiti. Us. Brt. D. 233.

Nakresliti co jak: jedním tahem, zběžně,
podlé přírody. Us. Pdl. — co komu kde.
Palacký nám (ve svých Dějinách) pravý
obraz minulosti národa našeho n-lil. Osv.I. 69.

Nákresna, y, f., die Zeichetifläche, -ebene,
das Zeichenblatt. Jrl. 421., Šand., ZC. III.
9., Zpr. arch. VIII. 11. Zobrazování průmětů
na n-sně. Jrl. 16.

Nákresný. N. deska. NA. V. 94.

Nakresovitý, s-kizzenhaft. Šm.

Nákří, ves u Hluboké. Blk. Kfsk. 351..
Rk. Slov., Arch. VII. 391., VIII. 549.

Nakriatnúť = napraviti, přemluviti, na
vésti. Slov. Daj sa n. na tu rozpoveď; Chcel
ho ešte vždy na inakšie myšlienky n. Dbš.
Sl. pov. II. 94., VI. 48. Na to ma nena-
kriatneš, čoby si čo robil (čoby si mi hory
doly sľuboval). Mt. S. I. 107. Ktorýby sa
puosobenju tomu n. nedal. Hdž. Vét. 61.
Bitkou statok (dobytok) nenakriatneš, ba
bude ti eště horší. Phľd. VI. I. Dle Ssk.
také herrabbeugen; auf den kürzeren Weg
weisen.

Nakříditi, nakřidovati, mit Kreide be-
streichen, einkreiden. — co. Šp., Dch.

Nakřísiti, auf-, erwecken. Us. — se
koho. Us.

Nákristovo, a, n. N. jest náboženstvo
skrze Krista pochopitelným učiněné člově-
čenstvu. ZObz. XXIV. 221.

Nakrit, u, m., kaolin. Bř. N. 159.

Nakřivina, nákřivenina, y, f., die Kur-
vatur. Phl'd. II. 4. 117.

Nakřiviti chřbet Ž. wit. 68. 24.

Nakřivlý, etwas krumm. N. nohy. Jr.sk.

Nákrm, u, m. = groš komorníku dávaný,
když svědčí póhon aneb co k deskám vy-
znává. Výb. I. 968. A každý, když svědčí
póhon neb co ke dskám vyznává, tehdy
jeden groš, jenž slove n. neb nápoj (má
vzieti). Arch. II. 485.

Nakrmení, n. Kristus vyvedl svaté z pekla
do věčného n. Zrcd. 7. a.

Nakrmiti koho. Bude tebe nakrmovať,
kašu medem oslaďovať. Sš. P. 510. — čím:
slovem božím. Hus I. 144. — koho čeho.
N-mil mě popela, BO, chleba. BO., Ž. wit.
79. 6. — koho odkud jak. Z malých po-
krmóv velmi hojné je n-mil. Hus H. 109.

Nakrndoliti = nakundoliti. Slov. Ssk.

Nakrocaniti se = mnoho se nahněvati,
lange sich ärgern. Ten se n-il, než jsme ho
udobřil. Us. Hrpt.

Nakrochmelený = naškrobený. Vz Kro-
chmel. Slov. HVaj. BD. II. 35.

Nákroj, e, m. = nákrojek. Šp.

Nakroť, nakraju = nakrájeti. Laš. Tč.

Nakroužiti, abzirkeln; viel schaben,
schneiden. Us.

Nákrovek, vku, m. = nákrojek. Laš. Tč.

Nakrstiti = nakřtiti. Slov. Bern.

Nakrtiti, anscharren, anwühlen. Šm.

Nakrušiti, viel bröckeln. Bern.

Nakružati čeho, zur Genüge schneiden.
N. řepy pro prasata. Laš. Tč.

Nákružník, u, m., ve sklárně, který kraj
hrdla láhve potáčí skleněným kroužkem,
der Glasschrauber. Dch.

Nákryvka. Místo N-ky polož: N-ky =
— N. = jazýček, příklop, der Kehldeckel.
Nz.

Naksera, y, m., os. jm. Arch. VIII. 493.

Nakučeraviti = nakučeřiti. Us.

Nakučeřiti, kraus machen, viel kräuseln.

Nakučovati, viel ausroden. Us.

Nakukati někomu = namluviti někomu
něčeho nepravdivého ku škodě třetího. U Zbir.

Nakuknouti, nakukovati, vz Nakoukati.

Nakulatý, rundlich. Šm.

Nákule, e, f., maesa, rostl. N. kopinatá,
m. lanceolata. Rstp. 1028.

Nakuliti, ii, en, ení, nakulovati, auf-
kegoln. — co kam: klády na hromady.

Nakulovatělý = nakulatý. Šm.

Nakulhati se, lange hinken. Us.

Nakupčiti se, lange handeln. Us.

Nakupení se krvinek, Anhäufung. Us.

Nakupený; -en, a, o, aufgehäuft. N. po-
klady, oblaka, sníh atd. Us. Pdl. — kde:
ve skříních. — jak. Mrak jest do výše
vždy n-pen. Mj. 149.

Nakupiti co kde: ve skříních, v po-
kladnách.

Nákupka, y, f., die Einkaufsprovision.
Šm., Loos.

Nákupní pramen, die Ankaufsquelle. Pdl.
N. oves poddaným dával. Sd. kn. op.

Nakurážiti, muthig machen. Bern.

Nákuřek, řku, m., die Pfeifenspitze. Šm.

Nakuřovati, vz Nakouřiti. Bor. 554.

436*