1092

Nakuštriť = nakundoliti. Slov. Ssk.

Nakúť = nakouti, nakovati. Laš. Tč.

Nakutaliti, anwälzen. Šm.

Nakutati = nakopati. U Brušperka. Mtl.

Nakvackať, beschmutzen. Slov. Ssk.

Nakvapkati = nakapati. Ssk.

Nákvasa, y, m , os. jm. Tk. V. 76., 78.

Nakvasiti co (čím). Jazyk svůj med-
skými slovy n-li Šf. Strž. I.374. Které
země oni n-li. Krnd. 206.

Nakvasov, Nekwasow, ves u Nepomuk.
Blk. Kfsk. 668., Rk. Slov.

Nakvasovice, dle Budějovice, Nakwaso-
witz, ves u Čechtic. Arch. 1. 530., Blk. Kfsk.
67., 490., Rk. Slov.

Nakvašenina, y, f. Od n-ny zákonničie
varovati se přikázal. Krnd. 16. (208.).

Nakvašený čím: lenivostí. Abr. Celé to
vydání (knihy) omyly n-no jest. Šf. III.
129. — jak. Nejeden v horko n-šen. Smil.

Nakveštovati, viel sammeln. Bern.

Nákvětek, Nz., nebřest, nebřed, poupě,
das Fruchtauge. Sl. les, Rst. 446.

Nakvitnouti, ein wenig erblühen. Slov.

Nakvokati se, viel glucken, gackern. Us.

Nakyckati, viel verstreuen. Slov. Bern.

Nákyčlík, u, m. = kyčelnice t. j. šat,
rouška okolo kyčlů, das Hüftkleid. N. zůstal
Pánu pro počestnosť. Sš. Mt. 365.

Nakydati, nakydnouti. Nakydajte sboru,
ať jé, infundite turbae. Bj. — co čím. Kyjem
celý ten balík nakydl (napíchl). Němc.

Nakýchati, nakýchnouti kam. Na ta-
kovou vědu n. (která nepomáhá, o ni ne-
statí). Vlč. v Osv. 1884. 543.

Nakyliště, ě, n. = nejspodnější čásť lodi,
der Piek. Šm.

Nákylní, Kiel-. N. chodba. Šm.

Nákyp francouzský, norimberský, vídeň-
ský, z turecké pšenice, Šp., arakový, bram-
borový, citronový, český, čočkový, čoko-
ládový, hořící, hrozníčkový, jablkový, jaho-
dový, z kapaného těsta, kaštanový, kávový,
koblihový, malinový, mandlový, meruňkový,
nudlový, makaronový, piškotový, pomeran-
čový, punčový, rakový, rýžový, sagový,
škraloupový, španělský, švestkový, třeš-
ňový, tukový, tvarohový, vanilový, vinný,
žemličkový, žloutkový. Hnsg. — Ň. v par-
ních kotlech, usazenina, der Kesselstein. Šik.
Poč. 259.

Nakypati, hinwerfen. — čeho kam: bláta
do škarpy. Laš. Tč.

Nákypek, pku, m. = nákyp. Šm.

Nákypka, y, f. = vandlička, die Wandel.
Polívka s n-kami rýžovými, trupičnými,
bramborovými. Dch.

Nákypník, u, m. = nákypová forma, die
Auflaufform. Šp.

Nákypový, Auflauf-, N. těsto, forma (ná-
kypník), koláč. Šp.

Nakypřiti, il, en, ení, nakypřovati, auf-
lockern. — co čím: zemi kopáním, mouku
podáváním. Us.

Nakyselili, il, en, ení, nakyselovati, säu-
ern, ansäuern. Šp.

Nákyselka, y, f. = nakyslá hruška. U Li-
tovle. Kčér.

Nakysliti = nakyseliti. Šp.

Nakyškati. To jsme si to pěkně n-li
(vyčíhali, navlekli)! U Solnice. Msk.

Nakytiti = ozdobiti. Slov. Němc. I. 293.

Nakývati se, tich viel bin und her be-
wegen; oft mit dem Kopfe nicken. Us.

Nakže = nechť. Vz Nak. Slov. Já ti ne-
vrátím, nie som povinna, n. ti to vrátí v Ko-
márně iná. Sl. sp. 184.

Nalačbiti = naliknouti. Val. Brt. D. 233.

Nalačněti se, viel, oft hungern. Us.

Naláčiť = naléciti. N. něco do cesty.
U Star. Jičína. Vhl.

Nálada básně, hudební skladby, krajiny,
uměleckého díla, Dk., tepelná, elektrická,
Rm. 192., 193., mysli (jasná, chmurná, ne-
obyčejná, všední, nestálá, rozmarná), Dk. P.
126., 127., bolná, Mour., sváteční, Šml., du-
ševní, Km., slavnostní, večerní; oživení n-dy.
Us. Dch. Slovo rozmar se ujalo, ale ustu-
puje často slovu nálada, jež Dk. původně
pro Stimmung navrhl. Km. 1888. 679.

Naladění, n. = nálada. N. mysli. Tš.,
Šmb. S. I. 478.

Naladěnosť, i, f. N. mysli = nálada. Dk.
P. 127.

Náladenství, n., der Stimmungszustand.
Dch.

Naladěný; -ěn, a, o, (gut) gestimmt.
Piano dobře n-né. Us. — N., disponirt. Jsem
dobře n. Vz Rozmar. —jak: básnicky, Dk.,
jednotně n. celek. Dk. Poet. 448.

Naladiti jak. Mysl umělecky n. Tš. N.
něco elektricky. Rm. 193. — čím. Tonem
a nastrojuje či nalazuje se druhá struna
houslí. S. N.

Náladně, stimmungsvoll. Dch.

Náladnosť, i, f, die Stimmungsfülle. Dch.

Náladný. N. klid, barvitost, Dch., básně.
Dk. Aesth. 292.

Naládovati z něm. — komu = vytlouci.
N-li mu, co se do něho vešlo. Us. Kšť. —
se = hodně se najísti. Us. Rgl.

Nalafati = nabiti, natlouci. Někomu na
řibet (hřbet) n. Jrsk. v Kv. 1888. 644.

Naľáhnouť = nalíhnouti. Slov.

Naľakať sa = nalekati se. Slov. Orl. III.
9., VIII. 321.

Nalákati se koho, genugsam anlocken.
Us.

Nalakomený; -en, a, o, geizig zusammen-
gescharrt. N-né peníze nejsou požehnané.
Us. Rgl.

Nalakotiti = lakotně nahromaditi. —
čeho: peněz (neurčitou měrou). — co: tisíc
zlatých.

Nalámaný; -án, a, o. — kde. Kámen
v lomech n-ný. Us. — kam: chléb do po-
lívky. Us. Pdl.

Nalankáriť sa = náblouditi se. Slov.
Bern.

Nalápati = nadělati. — co. Kdosi tu
takovou hromadu n-pal (nanecídil). Na již.
Mor. Šd.

Nalaptati se hloupých řečí, sich satt
plauschen. Laš. Tč.

Naláskati sa, sich satt lieben. Slov. Ssk
Mor. Kgl.

Nálať, i, f., u tesařů, die Gegenlatte. Šm.

Nalátati, vz Látati. — komu —

Nalati = naliti. U Brušperka. Mtl.