1093

Naláti komu. Od mateřeť mu nalaji. Žk.
164. — proč. Muž nalaje jie z jejie vše-
tečnosti. Kšch. 25.

Nalaziti se = nalézti se, genug kriechen.
Dosť se po horách n-zil. Laš. Tč. Vz Laziti.

Nalazovati, vz Naladiti.

Nalécený; -en, a, o, aufgestellt. N. pasť.
Kos.

Naléceti, el, en. Cf. Nalíceti, Nalíčiti.

Náledek, dku, m. = náledí. Slez. Aby
dával pozor přes ty n-dky. Šd., Brt. D. 233.

Náledeň, dně, f. = náledí. Šm.

Náledník = koza mostní. Mostní pilíř
s n-kem. Zpr. arch. IX. 26. — N. = hřebík
do boty, aby se po náledí neklouzala. U Ry-
chnova. Hsp. Také želízka na boty k témuž
účelu. U Uher. Hrad. Sd. Jinde jim říkají
náledůoky. Také = želízka, brusle ku klou-
zání. Šd.

Náledovica, e, f. — náledí. Na již. Mor.
Šd.

Náledůvka, y, f., vz Náledník.

Naléhání, n., das Andringen. Bez n. na
něho nic od něho nedostaneš. Us. Tč.

Nalehčení, n., die Erleichterung. Lpř.
Sl. I. 47.

Nalehčiti. il, en, ení, nalehčovati, leicht
machen, erleichtern. — co komu. Us. Lpř.

Nalechniti se = napracovati se, napiplati
se. Tolik sa tych zemňáků n ním. Val. Vck.

Nalechtati komu = vybiti. Neor.

Nalekati se čeho. Velkého dupotu sa
aj vlk naľeká. Slov. Rr. Sb.

Nalékovati=nalekati. Vz Naléceti. Aesop.

Nálel, u, m., milnea, die Milnea, rost. Vz
Rstp. 241.

Nalenošiti se, genug faulenzen. Us.

Nálep = nálepek, das Angeklebte, Ge-
klebe, Klebepflaster. Deh. Zdí hrubý n. Kká.
K sl. j. 231. — Pozn. V Dal. 99. neznamená
dle Jir. n. = peří na šípu, nýbrž jedovatý
nátěr na šipu, šíp jedovatý. Vz Dal. Jir.
201. Cf. Athen. IV. ř. 2. str. 76. Střely ná-
lepem zmažie (toxicant). Mill. 81. V MV.
pravá glossa. Pa.

Nálepa, y, f. = nálepek, přízední sedadlo
u kachlové peci. Laš. Tč. Vz Nálepek.

Nálepek, das Anklebebild. N-ky na obál-
kách listů. Kk. Fys. 44. — N. = přízední
sedadlo u peci. Vz Nálepa. Skočilo to zpoza
pece na n. a z n-pku na lavicu. Dbš. Sl.
pov. I. 41. — N. = náspa, zápráší u cha-
lupy. Brt. v Oav. 1884. 48. — N. = kousek
voští na trámek nalepený, das Richtwachs.
Ve vých. Čech. Všk. Dle Kk. = prázdné
plásty (voštiny), jež se včelám v úlech vzadu
svisle nalepují, aby včely med do nich sná-
šely. — N. u ševců, das Gelenk, Ballenleder.

Nalepení, n., die Auf-, Anklebung.

Nalepený; -en, a, o, auf-, angeklebt. —
kam: hnízdo na zeď n-né. — kde. Mappa
na plátně na-ná. Us., Mus.

Nálepka, y, f. = nálepek před domem,
vz Nálepek. Na n-pku před domem roz-
mlouvají. Koll. IV. 115. — N. poštovní —
papírová známka (vignetka), která se na
listy a balíky místo pečetí nalepuje, ob-,
sahujíc jméno n. firmu zasylatelovu, die
Siegelmarke. Us. Šd., Dch.

Nálepný šíp, mit Gift angelassen. GR.

Cf. Nálep.

Nalepovač, e. m., der Ankleber. Dch.

Nálepový. N. kopí. Výb. I. 815. Vz Nálep
(dort.).

Nalepšiti. Bj. — co čím: barvu sířením.
KP. V. 226.

Nalermovati se, viel lärmen. Bern.

Nálesí, n., Nalesych, ves u Petrovic. PL.,
Rk. Slov.

Nálesní, Waldflur-. Dch.

Nálešník, u, m. = nálišník. U Roudnice.

Nalešovať sa = namaškrtit sa. Slov.
Bern.

Nálet. Bž. 25., 37., 215., Asn. 4., Alx.
V. v. 886. (HP. 22.), Št. Kn. š. 10., Sv. ruk.
AI. 41., 1048., S. 20., 100., An. 274., Kar.
31. Nalit, posud na Slov. Ssk. Nalit tu ho-
dinu. Ib. 18. Nalit viera s svú zástavú ku
pravdie pospieši. Ezp. 100. I uzriech naliť
koň črný; A když vjide do jich školy, na-
liť člověk, jenž jmějéše ruku suchú. Zří.
Viděl jsem, nalif chvála božie naplnila dom;
Otevře dvéře, nalif (et ecce) jeho ženima
leží před dveřmi; Patřil jsem na zemi, nalif
(ecce) prázdna byla. BO. I uzřel jest, naliť
hora plna koní a vozóv (et ecce mons). Bj.
Naliť oblak světlý obklíčil je; Vnide naliť
člověk. M. I vezřech nalit i s nebe jeden
krásný člověk stúpi. Výb. I. 142. b. Alx.
N. se mu smrť nahodí. Sv. ruk. 93., Hr. ruk.
415. Nalif chudí všudy plači. Pravda str. 23.
Cf. Nali (dod.).

Nálet. Z lehkých semen povstává n.,
z těžkých semen nárost, výhonky, mláz,
mlází. Sl. les. Kobaltový n., Kobaltblüthe.
Hř.

Nalétati, vz Nalétnouti.

Nalétnouti. = se jak. Do vůle se na-
lítati. Sš.

Naletohořská Anna. Blk. Kfsk. 1110.

Nalévák, der Schenktisch. Dch.

Nálevanka, y, f., stentor, ein Gymnozoon.
Šm.

Nalévárna, y, f., die Eingusshalle, Ein-
schankhalle. Dch. V cukrovarech = síň, ve
které se vařeným cukranem kadluby (formy)
naplňují, die Füllstube. Pta.

Nálevčitý, trichterförmig. Nz. N. hlavice.
NA I. 162.

Naleviti = na levou stranu nakloniti.
N-vil jsí-ra nebozez a on se zlomil. Mor.
Rgl. — N. = poleviti, nadlehěiti.

Nálevka. Ten kůň má n ky (oteklinu
u rohu). Us. Dbv. — N. = naduřenina na
zelinách, die Galle. Pta.

Nálevkovitě, trichterartig. Mj. 149. Pánev
n. zúžená. Křž. Por. 258.

Nálevkovitý, N. nádoba, Mj. 149., pro-
hlubeň, Stč. Zem. 181., koruna, Čl. Kv.
XXIII., otvor. Mj. 111., 142. N. chrustavka.

Nálevkový, Trichter-. N. řez. Nz. lk.
Cf. Rst. 446.

Nálevnice, e, f. = nálevní slévací žlábek,
die Gussrinne. Hř. N. na železné housky,
die Gansform, v hutn. Hř.

Nálevníčkový. N. dutinka. Šv. 74.

Nálevník. Cf. Schd. II. 544., Hlb. I. 167.
N-ci rourkonosní, suctoria. Vz Ott. I. 127.
- N. — houba. Slov. ZObz. XXIII. 113.,