Předchozí (1093)  Strana:1094  Další (1095) |
|
|||
1094
|
|||
|
|||
Nálevníkovitý. Vz HIb. rejstřík XXXI.
N. klobúček (húby). ZObz. XXIII. 138. Nález = přílazek, kudy se přelézá. Cf.
Mkl. Etym. 166. — N. = rozsudek. Tedy vypověz nález. Výb. II. 1591. Co pánov jest třeba k nálezu. Vz Bdl. Obr. 85. Na pan- ském n-zu chci dosti míti. NB. Tč. 150., Půh. II. 475. a j. Páni svých n-zóv nepři- pustili ve dsky zemské klásti nechtíc ha- něni býti, že o jednu a túž věc neb velmi podobnú jiné a jiné n-zy činili. O. z D. Cf. Vš. Jir. 78., 82, 100, 249., 463., Tov. 130., Kn. drn. LIII., Bdl. Obr. 120., Výb. I. 997., 998., Zř. zem. 462., 694., Jir. Ruk. II. 48., Hš. Dod. k Jg. I. str. VI. a str. 31., II. str. VIII., Cor. jur. IV. 3. 2. 424. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Nalezač, e, m. = vynálezce. N. řemesla
železného a hudby. Zrcd. 4. a. Nalezatelský = vyhledávací, nalezací,
heuristisch. Nz. Nalezatelství, n., die Heuristik. Nz.
Nalézati. Nalézají (ám). ZN. -— co,
koho. Nalezli tělo pána Ježíšovo. ZN. Cestu n. Šml. Chcem-li jej nalézti, máme jeho hledali; Aby nalezli boží milosť. Št. Kn. š. 21., 30. — kde. Tu krále naleznete. Pass. Spis nalézá se (je) v tisku. Pdl. Nalezli ho v posteli mrtva. Us. Nalezla v jejím domě útulek. Us. Nalézá se po d skách zemských poručenství troje. Vc. Milosť před kým n. Št. Kn. š. 187. Cožkolivěk v těch knihách naleznete; A sudce přeslyše oboje i nalezl mezi nima. Št. Kn. š. 2., 148. Na tom místě se n-zá (jest). Arch. IV. 261. Snadno u něho nalezneš milosť. Št. Kn. š. 17. — co, kde nač. Při soudech nalézáno nejen na po- kuty, nýbrž i na tělesné tresty a na smrť. Lpř. Děj. I. 20. Trest smrti nalézán na vraždu. Lpř. Dj. I. 85. — se. Za domem nalézá se zahrada (prostírá se); Tam na- lézá se (ční) vysoká hora, na níž nalézá se (strmí) vysoký hrad; Nalézá se v bídě (jest v bídě postaven); Když oko otevřeno jest a v klidu se nachází (= klidno jest). Brt. S. 3. vd. 172. — kam. Nalézati na koho — obtěžovati ho. Us. Brt. D. 233. — jak (nač, kdy). Při prohlídce vše v pořádku nalezli. Us. Pdl. Na to právo s pokutami nalezli. Jel. Enc. mor. 64. Ne co by oni od sebe naleznúc kázali. Hus I. 91. — co do koho. Vina nebyla nalezena do něho. BO. Co's nalezl do mne? Bj. — co, se v čem. N. se v strastech; N. útěchu v modlitbě. Us. Pdl. V poddanství jeho se nalézali (m.: byli). Šf. Strž. II. 272. Nikdež sobě rovni nenalezl v udatenství. Výb. II. 40. — co komu. Abychom některé chvílky sobě na- lezli, v nichž . . . Št. Kn. š. 6. — co odkud. Protož páni to z práva n. ráčí, aby . . . 1529. Mus. 1880. 494. — co čím (kde). Mniec, by jinudy než jím mohli nalézti své spasenie, bt. Kn. š. 23. Z přirozených loga- rithmů naleznou se Briggovy rovnicí. Šim. 159. A nalezne-li v těchto věcech rozumem. Št. Kn. S. 25. Nálezčátko, a, n. = nálezče. Šm.
Nálezčivosť, i, f., die Erfindungsgabe.
Moja však n. nenechala ma vo blate. Zbr. Hry 121. |
Nálezek. Pal.Rdh.I. 255., II. 43. Bludný
n. Dik. II. 2. Dle jeho n-zku vypracována jest krásná socha. Koll. III. 423. N. lidský, Krnd. 18., Bart. 158., papežský. Bart. 38. Nalezení, der Rechtsspruch. — Ž. wit.
98. 8., 80. 3. Nalezenka, y, f., das Findelmädel. Cimrb.
Nalezený; -en, a, o. I n-né přepočísti
třeba. Us. Bž. N. věc. Vz Cor. jur. IV. 3. 1. 407., IV. 3. 2. P. XVII. N. dítě. Cf. Najdek, Nuňdek. Nalezisko, a. n. = naleziště. Slov. Phľd.
III. 2. 186. Nalezitel. Ezp. 241.
Naleznice, e, í., die Erfinderin. Bern.
Náleznický, Erfinder-. N. pýcha. Slov.
Phľd. I. 1. 7. Náleznosť, i, f., die Erfindsamkeit. Bern.
Nálezný. N. jáma, důl, der Fundschacht.
Hř. 41. N. soud. Výb. I. 970. Nálezosloví, n., die Erfindungskunst. Srn.
Nálezověda, y, f., die Erfindungswissen-
schaft. Šm. Nalezoves, vsi, f., Mühlhausen, ves u Vel-
trus. Také: Nelahozeves. Naležeti co. Vstaň hore, nic nenaležíš.
Mor., slov. Šd. Náležeti, náležívati. Cf. Bž. 194. — abs.
Jsem s tím, jak n-ží. spokojen. Vlč. Jak náleží hezký člověk. Sá. — komu (kdy). Jí mé srdce pro vždy n-ží. Šml. Jakéž (právo) komu n ží. Kol. 3. Jemu chci n. v životě i v smrti, dnes i na věky. Mž. 3. Dobrým odplaty n-ží. Hořek. 65. a. — Pozn. Či je to ? To je tatíčkovo, našého Francka. Kdo je silnější, toho ty peníze budú. Mor. Tam v té příčině (m. gt. přisvojovaciho) nikdy neužívají ,patřiti, náležeti' a p. ger- manismů. Brt. D. 180. — komu jak. Důsto- jenství knížecí jistým rodům dědičně ná- leželo. Šmb. S. II. 138. Vítězi v lásce n. Kká. K sl. j. 47. — k čemu. Věci k jídlu náležející. Pref. 11. To n-ží k věci. Us. Obé (věro- a mravouka) n-žejí k sobě. MH. 1. — kam. To pod jiné soudy n-ží. Žer. Sn. 74. Martinus z Mohelnice scestná chování některých prelatuov před něj n-jících tuze trestal. Dač. I. 171. — na koho. N-ži na opatrného, aby . . . Pk. Aby tak se cho- vali jak na dobré křesťany n-ži. 1537. Mus. 1883. 142. Náležitě něco obdržeti, Dch., připraviti,
Šml, pochopiti, poznati, uvážiti, o něco se postarati. Us. Pdl. Náležitosť. Že se každý vedlé n-sti a
k dobrému JMti přimluviti chce. Výb. II. 1384. Náležitý = náležející. — komu. Krajiny
Římanům n-té. Šf. Strž. II. 21. Věci horám n-té. Nar. o h. a k. Pr. I. 96. Dům dvěma n-tý. Cor. jur. IV. 3. 411. — k čemu. Statek k tomu n-tý. Výb. II. 1368. — N. = slušný. N. respekt, Vlč., vychováni. Dch. Učinil to způsobem nenáležitým. Us. Dch. — N. = dokonalý, vzorný. To je n. člověk. Val. Vck. Nalhati, nalžu (vz Lháti).
Nali buď = ne ali, nb ali t. j. než ale
(srb. ala), nebo kusé nalit, nalet (flugs). Šf. III. 331. — Let. 478. |
||
|
|||
Předchozí (1093)  Strana:1094  Další (1095) |