1098

zběžně leccos namítá těmito slovy. Šf. Strž.
II. 122. — kde. V slovanském jazyku na-
mítá se nám jméno Manjak (objevuje se).
Šf. Strž. II. 246. Ty vesnice podnes se tam
namítají (objevují, jsou). Ib. 277. — jak:
laskavě. Šml. I. 40. Tu se přirozeně n-tá
tato úvaha. Dk. — koho. Ten ho namítl
(nabral, pořádně šťouchl). Dk. U Litomyšl.
Msk.

Namivka, y, f. = domnění, podezření.
Laš. Brt. D. 234.

Namjadžgať = na-, pomazati, beschmie-
ren. — co čím: blátem; co kam: bláto
na něco. Laš. Tč.

Námladiti si koho (navnaditi). Us. Bgl.
Namlaskati se, lange, oft schmatzen. Us.
Namlátiti čeho čím. On toho namlátil
(hubou) = namluvil. Us. Vck. — čeho.
Ten n-til dluhů! Dch.
Namlčeti se, lange schweigen. Us.

Namleti čeho kdy. Musíš do rána múky
namleť a chleba napiecť. Ht. Sl. ml. 217.

Namlněnec, nce, m. = těleso zelektriso-
vané. Kv. 1870. 316.

Namlněti, ěl, ění, elektrisch werden.

Namlniti, namlňovati, elektrisch machen.
— čím. Třením lze n. všelikou tvrdou
smůlu; Pryskyřice namlňuje se třením. Kv.
1870. 316., 207.

Namlouvák, u, m. = veliký knoflík.
U Kr. Hrad. Kšť.

Namlouvavý = namlouvačný. Rk.

Námluva = smlouva. Šf. Strž. II. 443.
Mám n-vu se sedlákem, že bude to voziti.
Wtr. exc. Přikázal svým, aby námluv těch
neplnili. Pal. Dj. III. 2. 6. Aby tyto n-vy
přijali. Výb. II. 874. — N. k manželství.
Ještě jsem koně na n-vy nesedlal. Osv.
1855. 412. Dům jest pěkný, jako panenka
o n-vách. Vlč.

Namlúvač, e, m. = námluvčí. Phľd.
VII. 8.

Namluvení. To se zůstavuje při jejich
dobré vůli a n. Wtr. exc.

Namluviti koho N-vil Avary, chana
Bajana. Pal. Rdh. II. 63. Kázala mně moje
máti provazníka namlúvati, toho nechci. Sš.
P. 483. Pěkně je n-val. Bl. Namlouvali jej,
aby učinil odvolánie. M. J. z Pr. 17. —
se = umluviti se. Namluvíce se učiníte,
jakž budete ráčiti. Arch. VII. 353. — koho
k čemu. A Jičín se toho přichopí a mistra
Jakúbka k tomu namluví. Výb. II. 233. —
k čemu čím. Některé osoby dary ku po-
moci n-vil. Abr. — komu. Komu to chceš
n.? Sá. Co sem se mu n-vil, aby to ne-
dělal. Us. Tč. Ti pak n-vili Václavu. Pal.
Rdh. II. 136. — čeho zač. Ty toho n-víš
za groš do putny (mnoho). Šml. — oč. Já
sem vo tebe namlóval, druzí čekale v síni.
Sš. P. 323. — koho nač. Aby ho na to
n-vil. Abr. Ji na to n-vli, aby zapálila. Pč.
, 27. — koho jak. Pod věrú veliké přísahy
jeho n-vili. Pass. 840.

Námluvnice, e, námluvnička, y, f, die
Kupplerin. Bern.

Námluvnictví, n. = námluva. Bern.

Námluvník, der Werber, Kuppler. Bern.

Ňamna = pamlsek, dobré jídlo (v dětské
řeči). Us. Rgl.

Na mne hleď, rostl. Mllr. 14.

Namní kosť, vz Navní. Db.

Namnice. Rk. Slov., Sdl. Hr. VI. 125.

Namnívati se = nazdávati se. Beru.
Namnožiti, setzen, pflanzen, anbauen —
co kam: do poli. Slez. a laš. Tč.

Namoci si žaludek. Us. Jdr.— co: ženu
= obtěžkati. U Brušperka. Mtl.

Namocovať = namořiti. Slov. Ssk.

Namočený. Je n. = opilý. U Košic. Brnt.
Je tam n. = je tam stále. U Kr. Hrad. Kšť.

Namodrati, blau werden. Od čeho ti
ruka n-la? Us. Tč.

Namodřiti,il,en, ení,namodřovati,bläuen.
— co čím: prádlo modřidlem. Us. Tč.

Námodrý, bläulich. Šf. TM. 62.

Namohnutý; -ut, a, o = namohlý. Slov.
Bern.

Námok. Ona prádlo z n-ku (namočené)
vymáchala. U Dobrušky. Vk. — N., das
Weicbfass, -gefäss, die Weichkufe. Šp.

Namokotiti = nápadné okrášliti, auf-
fallend verzieren. Ta je n-těná. Val. Vck.

Námol, e, m. = hromada. Všade len na-
mole snehov, skalné. Slov. Čjk. 31., Slav.
41. — N. = výmol.

Námola, y, m. = člověk neuhovělý, po-
pudlivý, vzdorovitý. U Rožnova. Brt. D.
234.

Námolný = dotěrný, všetečný. Brt. D.
234.

Namorcovati = namořiti. Slov. Ssk.

Námořský. N. krajiny, hegemonie, město,
obchod, J. Lpř., mappa, Stč. Zem. 427.,
román. Osv. I. 84.

Namotati co kam: na moták. Us. Pdl.

Namotávač, e, m., der Haspler. Loos.

Namouliti, vz Zamouliti.

Namoutiti, viel trüben; buttern. Us.

Namožděný; -ěn, a, o = namožený. Us.
Knrz.

Namoženi Povstání bylo s n-ním sil
válečných potlačeno. Svátek.

Namožený také = těhotný. U Brušperka.
Mtl.

Námožníček, čku, m. = drchnička čer-
vená, anagallis phoenicea. Vz Slb. 294.

Namračiti se, sich oft wölken; lange
sauer, finster sehen. Us.

Namraštiti se = navřeštěti, naplakati
se. Slez. Šd.

Námraza, y, f. N. povstává po velkých
mrazech v zimě, když nastala obleva, srazí-li
té vlhkosť na studené zdi, stromy atd. ve
skupenství pevném a ve tvaru vyhlaceném.
Stč. Zem. 622. -- N. — voda na dně řeky
namrzlá. Exc.

Namrdený — namrzený, mrzutý, nahně-
vaný. Slov. Rr. Sb.

Namreť, viel geplagt sein. Slov. Ssk. —
se hlady, lange, oft vor Hunger schmachten.
Bern

Namrhati se čeho, verschwenden. Us.

Namrholiti se = dosti mrholiti. Dnes
se tam už dosť n-lo. Laš. Tč.

Namrmlati = nabreptati, namluviti, ein-
plauschen. — komu co, čeho. Mor. Tč.

Namrmniť sa, lange unkeusch leben.
Slov. Bern.



	1098

	zběžně leccos namítá těmito slovy. Šf. Strž. II. 122. — kde. V slovanském jazyku na- mítá se nám jméno Manjak (objevuje se). Šf. Strž. II. 246. Ty vesnice podnes se tam namítají (objevují, jsou). Ib. 277. — jak: laskavě. Šml. I. 40. Tu se přirozeně n-tá tato úvaha. Dk. — koho. Ten ho namítl (nabral, pořádně šťouchl). Dk. U Litomyšl. Msk. Namivka, y, f. = domnění, podezření. Laš. Brt. D. 234. Namjadžgať = na-, pomazati, beschmie- ren. — co čím: blátem; co kam: bláto na něco. Laš. Tč. Námladiti si koho (navnaditi). Us. Bgl. Namlaskati se, lange, oft schmatzen. Us. Namlátiti čeho čím. On toho namlátil (hubou) = namluvil. Us. Vck. — čeho. Ten n-til dluhů! Dch. Namlčeti se, lange schweigen. Us. Namleti čeho kdy. Musíš do rána múky namleť a chleba napiecť. Ht. Sl. ml. 217. Namlněnec, nce, m. = těleso zelektriso- vané. Kv. 1870. 316. Namlněti, ěl, ění, elektrisch werden. Namlniti, namlňovati, elektrisch machen. — čím. Třením lze n. všelikou tvrdou smůlu; Pryskyřice namlňuje se třením. Kv. 1870. 316., 207. Namlouvák, u, m. = veliký knoflík. U Kr. Hrad. Kšť. Namlouvavý = namlouvačný. Rk. Námluva = smlouva. Šf. Strž. II. 443. Mám n-vu se sedlákem, že bude to voziti. Wtr. exc. Přikázal svým, aby námluv těch neplnili. Pal. Dj. III. 2. 6. Aby tyto n-vy přijali. Výb. II. 874. — N. k manželství. Ještě jsem koně na n-vy nesedlal. Osv. 1855. 412. Dům jest pěkný, jako panenka o n-vách. Vlč. Namlúvač, e, m. = námluvčí. Phľd. VII. 8. Namluvení. To se zůstavuje při jejich dobré vůli a n. Wtr. exc. Namluviti koho N-vil Avary, chana Bajana. Pal. Rdh. II. 63. Kázala mně moje máti provazníka namlúvati, toho nechci. Sš. P. 483. Pěkně je n-val. Bl. Namlouvali jej, aby učinil odvolánie. M. J. z Pr. 17. — se = umluviti se. Namluvíce se učiníte, jakž budete ráčiti. Arch. VII. 353. — koho k čemu. A Jičín se toho přichopí a mistra Jakúbka k tomu namluví. Výb. II. 233. — k čemu čím. Některé osoby dary ku po- moci n-vil. Abr. — komu. Komu to chceš n.? Sá. Co sem se mu n-vil, aby to ne- dělal. Us. Tč. Ti pak n-vili Václavu. Pal. Rdh. II. 136. — čeho zač. Ty toho n-víš za groš do putny (mnoho). Šml. — oč. Já sem vo tebe namlóval, druzí čekale v síni. Sš. P. 323. — koho nač. Aby ho na to n-vil. Abr. Ji na to n-vli, aby zapálila. Pč. , 27. — koho jak. Pod věrú veliké přísahy jeho n-vili. Pass. 840. Námluvnice, e, námluvnička, y, f, die Kupplerin. Bern. Námluvnictví, n. = námluva. Bern. Námluvník, der Werber, Kuppler. Bern. Ňamna = pamlsek, dobré jídlo (v dětské řeči). Us. Rgl.	Na mne hleď, rostl. Mllr. 14. Namní kosť, vz Navní. Db. Namnice. Rk. Slov., Sdl. Hr. VI. 125. Namnívati se = nazdávati se. Beru. Namnožiti, setzen, pflanzen, anbauen — co kam: do poli. Slez. a laš. Tč. Namoci si žaludek. Us. Jdr.— co: ženu = obtěžkati. U Brušperka. Mtl. Namocovať = namořiti. Slov. Ssk. Namočený. Je n. = opilý. U Košic. Brnt. Je tam n. = je tam stále. U Kr. Hrad. Kšť. Namodrati, blau werden. Od čeho ti ruka n-la? Us. Tč. Namodřiti,il,en, ení,namodřovati,bläuen. — co čím: prádlo modřidlem. Us. Tč. Námodrý, bläulich. Šf. TM. 62. Namohnutý; -ut, a, o = namohlý. Slov. Bern. Námok. Ona prádlo z n-ku (namočené) vymáchala. U Dobrušky. Vk. — N., das Weicbfass, -gefäss, die Weichkufe. Šp. Namokotiti = nápadné okrášliti, auf- fallend verzieren. Ta je n-těná. Val. Vck. Námol, e, m. = hromada. Všade len na- mole snehov, skalné. Slov. Čjk. 31., Slav. 41. — N. = výmol. Námola, y, m. = člověk neuhovělý, po- pudlivý, vzdorovitý. U Rožnova. Brt. D. 234. Námolný = dotěrný, všetečný. Brt. D. 234. Namorcovati = namořiti. Slov. Ssk. Námořský. N. krajiny, hegemonie, město, obchod, J. Lpř., mappa, Stč. Zem. 427., román. Osv. I. 84. Namotati co kam: na moták. Us. Pdl. Namotávač, e, m., der Haspler. Loos. Namouliti, vz Zamouliti. Namoutiti, viel trüben; buttern. Us. Namožděný; -ěn, a, o = namožený. Us. Knrz. Namoženi Povstání bylo s n-ním sil válečných potlačeno. Svátek. Namožený také = těhotný. U Brušperka. Mtl. Námožníček, čku, m. = drchnička čer- vená, anagallis phoenicea. Vz Slb. 294. Namračiti se, sich oft wölken; lange sauer, finster sehen. Us. Namraštiti se = navřeštěti, naplakati se. Slez. Šd. Námraza, y, f. N. povstává po velkých mrazech v zimě, když nastala obleva, srazí-li té vlhkosť na studené zdi, stromy atd. ve skupenství pevném a ve tvaru vyhlaceném. Stč. Zem. 622. -- N. — voda na dně řeky namrzlá. Exc. Namrdený — namrzený, mrzutý, nahně- vaný. Slov. Rr. Sb. Namreť, viel geplagt sein. Slov. Ssk. — se hlady, lange, oft vor Hunger schmachten. Bern Namrhati se čeho, verschwenden. Us. Namrholiti se = dosti mrholiti. Dnes se tam už dosť n-lo. Laš. Tč. Namrmlati = nabreptati, namluviti, ein- plauschen. — komu co, čeho. Mor. Tč. Namrmniť sa, lange unkeusch leben. Slov. Bern.