1099

Namrmrať sa = naškamrať sa. Slov.
Bern.

Namrňčiť sa, viel plärren. Slov. Ssk.

Námrsk = omítka z malty na zdi. Kom.

Namrtviti se koho, lange, oft tödten.

Namrviti, il, en, ení, einstreuen, einbrö-
seln. — čeho kde: ve chlévě slámy. Laš.
Tč. Slov.

Námrza, y, f. = mrzutá věc. Slez. Šd.
Las. Brt. D 234.

Namrzať = domrzati, hněvati. Slez. Šd.

Namrzelý = drobet rozmrzelý. Prss.
Gard.

Namrzeno = mrzutě. Slov. Phľd. VIII.
225.
Namrzeti se, el, ení. — s kým, sich
satt ärgern. Us. Sd., Ssk.

Namrznouti, zl, utí, anfrieren. Šp. Na-
mrzlo ňa to = omrzelo mě to. Val. Brt. D.
234.

Namšetý hrnek = ve větším zastrčený.
Šm.

Namšička, y, f. = zvon v Kralovicích,
jímž se na mši sezvání. BPr.

Ňamta, y, m. = huhňal. Ty ňamto! U Kr.
Hrad. Kšť., Jrsk.

Namtati = huhňati, nesrozumitelně mlu-
viti. Us. U Kr. Hrad. Kšť.

Namtiškov, sam. u Čes. Dubu.

Namučiti. Dokud se nenamučí, dotud
se nenaučí. Lpř.

Namudračiti se = namudrovati se. Us.

Namúdušať sa = dosti na mú dušu ří-
kati. Slez. Šd.

Namurovať, oft aufmauern. Us. Slov.

Namustrovati = vzorky na plátno pro
krajky vytisknouti. U Olom. Sd.

Ňamútěný = natlučený. N. máslo. N.
Hlsk. IV. 67.

Namydliti co komu. Strach a úzkosť
n-ly mu paty (rychle utekl). Šml.

Namykati kým. A dyž mě oblíká, všudy
mnó namyká, hin und her schieben. Sš. P.
161.

Namyknouti, vz Namykati.

Namýliti se, genug, oft sich irren. Us.

Námysl, u, m., intentio, die Uiberlegung,
Erwägung. VV. 80. N., architypus. 15. stol.
Bez n-slu = z patra, z nedojepí, improvi-
sované, ex improviso. Nz.

Namyslav, ě, f., míst. jm. u Vratislavě.
Tk. IV. 734., VI. 352., VIL 416.

Námyslek, siku, m. N. mnohé věci ve
sně v jedno zvije (svije). Glč. I. 148.

Namyslenina, y, f., die Erdichtung.
Slov. Povědomost táto sa nedá všakovými
ludskými n-mi hovoriť. Phľd. I. 1. 4.

Namyslený; -en, a, o, überlegt, slez.,
Tč., intentionalis. VV. 6. — N., erdichtet.
— Ti n-ná (= myslíš), že Abraham tvojho
Izmaela za dedica po sebe ustanoví. Phľd.
III. 1. 45.

Namyslov, a, m., Namslau, mě. ve Vra-
tislavsku. Rk. Slov.

Namžíti sé, lange, oft siefern. Us.

Nána. y, f. = Anna (v obecné mluvě).
Us. — N. = chůva, das Kindsmädel. Us.
Cf. Niana.

Nanajmenej = nanejméň. Do toho ťa
ešte n. Slov. Klčk. V. 119.

Nanajtažší = nanejtěžší. Slov. Phľd.
IV. 170.

Nanarabjati = nanarobiti, dělati. U Bruš-
perka. Mtl.

Nanášať sa = podoben býti. Vy byste
sa n-li na našeho velebného pána Mor.
Brt. D. 234.

Nanatriasať sa = natancovati se. Slov.
Už si sa dosť n-asala, teraz poď. Rr. Sb.

Ňančar, u, m. = obyčejná obuv bez ho-
línek. N. kožený, soukenný. Opral n-ry
(prodělal). U Fryšt. Džl.

Ňaňčiti. Kočka ňaňčí. Vz Jančiti. Mor.
Brt.

Nandání, n, das Hineinthun. N. do lisu,
das Besetzen der Presse. Sp.

Nandati. Bž. 50., Prk. Stud. o dat. §. 4.

Nandavačka, y, f., nandavák, u, m.,
Fassschaufel, f. Hrbk.

Nanebeský = na nebi jsoucí. N. světlo.
Neč.

Nanebevstoupení. Prší-li na n. Páně,
rádo klepe obilí (kroupy je vytloukají).
V Bystersku. Sn.

Nanebevzatka, y, f. — p. Marie. Obraz
N ky. Koll. III. 115.

Nanečistiti. Do hnízda prve n-til. Bart.
127. — čím. Vz násl.

Nanečištěný; -ěn, a, o, verunreinigt. —
čím: jedem. Výb. II. 1465.

Nanejprv, erstlich. Rk.

Naněmčelý. Myslíte, že z takového dí-
těte bude Němec? Nebude! nýbrž toliko n.
Nečech. Šd. exc

Naneřáditi. Vz Straka.

Nanesení, n. N. jisté délky. ZČ. 1. 17.

Nanesený; -en, a, o. Pravítko s přesně
n-Nými měrami délkovými. ZČ. I. 17. —
čím. Země náplavami n. Lpř. — kde. Barva
na obraze n-ná. Us.

Naneslý, aufgetragen, aufgeschichtet. Dch.

Nanésti kam: barvu na papír, Us. Pdl.,
stupnici na oblouk, ZČ., délku m na přímku
AB. Hra. Kyselina dusičná nanáší se na
zrcadlo pomocí bavlny. ZČ. III. 40. Má
obyčaj do cuzího taléra se nanosiť (nos do
něčeho strkati). Ntr. VI. 341. Nanosila sa,
mu do štice = vykrákala mu, vykmásala
za vlasy. Slov. Rb. Sb. — čím. Kružítkem
10 stejných dílů na přímku n. Us. Pdl.
Barvu na něco štětkou n. Prm.

Nanezdobiti = nanečistiti. Ssk.

Na nic. Stalo, udělalo se mu na nic. Us
Dch., Mour. To je nanic hodné. Šf. III. 265.

Nanicovatý. Raděj chval jednoho do-
brého, než mnoho n- tých. Č. M. 104.

Naničhodnica, e, f., die Nichtswürdige.
Slov. Ssk.

Naničhodnieť = na nic hodným se stá-
vati, ničemněti. Slov. Hdž. Šlb. 56.

Naničhodník, a, m. = ničema. Slov. Ty
n. naničhodný! Dbš. Sl. pov. I. 312.

Naničhodnosť, i, f. = ničemnost. Slov.
Ntr. VI. 283.

Naničhodný = ničemný. Stoj, suka jedna
n-ná! Slov. Dbš. Sl. pov. I. 433.

Nanička, y, f. = Anna. Bern.

Ňaničko, a, m.= tatíček. Slov. Martinko,
bol si u strýka? Bol som, n. Hdž. Čít. 127.
Vz Ňaňo.