1101

Na odpor, vz Odpor.

Naodstrkovati se čeho, genug weg-
schieben, lis. Tč.

Naodškrabovati se čeho, genug weg-
kratzen. Us. Tč.

Naodškubovati se čeho, genug weg- j
rupfen. Us. Tč.

Naodtahovati se čeho, genug wegzie-
hen. Us. Tč.

Naodtínati se čeho, genug weg-, ab-
hauen. Us. Tč.

Naoffěrovati se, genug opfern.

Naohlížeti se za kým, sich genug um-
sehen. Němc.

Naohýbati, genug biegen. — se čeho:
prutu. Us. Tč.

Naochutnávati se čeho, genug kosten.

Tyl.

Náojek, jku, m., der Deichselarm. Loos.

Náojník, u, m, die Deichselkette. Loos.

Náokenní figurka, Fenster-. Kos.

Na oko, aufs Auge; zum Scheine. Vz
Oko.

Naokociňati se, hin und her lungern.
Co se ten člověk n-ňal, než začal praco-
vati. U Uher. Hrad. Tč.

Naokol = dokola. Už trikrát n. popred-
cházala žertvu. Hol. 266. Nikoho nieť na-
okolo. Orl. VIII. 80.

Naokvětní tyčinky = z okvětí vyniklé.
Vz Rst. 446.

Naonditi = nabiti. Kdybych věděl, kdo
to udělal, tomu bych naondil. V Podluží.
Brt. D. 241.

Naopak. Obrať leknicu n. a utři se do
ní. Slez. Šd. Věc se má n. Us. Pdl.

Naopatrovati se čeho, genug pflegen.
Us. Tč.

Naopeslovati se = naběhati se. U Ko-
jetína. Wrch.

Naopravovati se čeho, genug ausbes-
sern. Us.

Naorávati = orati na jarní setí. Mor.
Brt.

Naostatek, endlich, zuletzt. Us. Tč., N.
Hlsk. 111. 16.

Na ostatku, am Ende. Slov. Šm.

Naostřený; -en, a, o, geschärft, scharf.
N. nůž. Us.

Naostřiti meč, jazyk. Ž. wit. 63. 4., Deut.
41. N. střely. BO.

Naosvěcovati se čeho, genug, viel be-
leuchten. Tč.

Naosvojovati si čeho, genug, viel an-
eignen. Tč.

Naošívati se, genug sich reiben, schüt-
teln, kratzen. Co se n-val vlasů, jak tu
zprávu dostal. Tč.

Naošťádati se, sich abrackern. Co se
n-dal, aby to dovedl. U Uher. Hrad. Tč.

Naotírati se čeho, genug, viel abwi-
schen. — kde. Co jsem se já okolo všech
pánů n-ral, abych něčeho dosáhl a nic! Us.
Tč.

Naotřásati se čeho, genug abschütteln.
Us. Tč.

Naotvírati se čeho, genug, viel auf
machen. Us. Tč.

Naozaj = opravdu. Slov. Němc. VII. 38.
Také Mor. Brt. D. 234.

Naozajmý = opravdový, wirklich. Slov.
Zbr. Lžd. 51., Ssk.

Naozajsne, naozajsno = opravdově, wirk-
lich. Slov. Phľd. I. 2. 23., Štr. Nrč. 20.

Naozajsný. Er. Sl. Čít, 69.

Naozajst = zajisté. Laš. Tč., Brt. D.
234. Zo žartu býva n. (doopravdy). Phľd.
VIII. 157.

Naozajstný = opravdový. Slov. Phľd.
III. 532.

Naozajšný = opravdový. Slov. Ako n.
Ježibaba. Dbš. Sl. pov. VI. 8., VII. 12.
Máme n-šnú zimu. N. Hlsk. XIV. 40.

Naoznamovati se čeho, genug, viel an-
kündigen. Us. Tč.

Napáčiti. Co napáčil. Alx. BM. v. 156.
(HP. 84.). To má hlava napačuje onu ránu
(sich erinnern). Ezp. 1471.

Napačmať sa. Slov. Mt. S. I. 101., Dbš.
Sl. pov. II. 45.

Nápad = padení. N. paprsku. Mj. 260.
Má pořádné n-dy (= napadá na nohu, kulhá
hodně) Us. Bdl. — N. = právo k statku
atd. N. statku lenního. J. tr. V takovém
běhu nejde n. na krále než na živého zó-
stalého; Nápad statku sirotčieho móž po-
ruční ku král hned při poručenstvie spolu
dáti. Vz Vš. Jir. 173., 251., Zř. zem. 461.,
Arch. VIII. 613. N-dy královské = důchody
královské komory. Pal. Rdh. II. 111., Tov.
21., 61. N. věnný, spolkem. Tov. 79., 84.
Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 407., IV. 3. 2. 424.
— N., der Einfall. Pouhý n. k epigrammě
nestačí. Vz Č. Kn. š. 265.

Napadač, e, m., der Angreifer. Bern.

Napadání, n., das Einfallen. Vz Nápad.
N. paprsků. Mj. 254.

Napadati koho. Já myslila, že ho něco
napadne (že se mu něco stane). Us. Vk.
N-dl ho žel. Posp. Ano ji pak teprv na-
padne aneb hanba; Když je napadne jich
bieda. Št. Kn. š. 10., 277. Vz Laskominy.
Ba Kanta ani nenapadlo, aby, es fiel ihm
nicht ein. Mus. 1888. 205. — nač. I n-dli
naň i vyprášili ho. Pč. 49. — čím (koho,
na koho). Válkou koho n. Šf. Strž. II.
267. Proto naň n-dli právem zemským. Půh.
II. 354. —jak. Světlo šikmo n-dá. ZČ. III.
35.

Napadení, n., der Anfall. Lpř.

Nápaditý = chytrý, vtipný, kdo má dobré

nápady. Us. na Hané a v okolí. Bkř., Hlvk.,

Vck. Vídenští ševcovští učenníci jsou mistři

v uličnictví, drzí, n-tí. Kmk. Pov. II. 2.

139.

Nápadlivý, anfällig, auffalend. Šm.

Napadlovať sa = napínati se. Mor. Brt.
D. 245.

Nápadně. Převládá-li jeden rozměr n.
nad ostatními dvěma. Mj. 5. N. se chovati,
se lišili; Jsou si n. podobni; Zde se to nej-
nápadněji jeví. Us. Pdl.
Nápadní voda. Zř. zem. 461.
Nápadnice. Matka při synu není n. (dě-
dičkou). Č. M. 347.
Nápadnický, Erbmanns-. Šm.
Nápadník = nápad mající. Vz Zř. zem.
461., 694 , Tov. 55., Arch. VIII. 408.

Nápadnosť Roucha, die Auffälligkeit. Vz
Nápadný. Us. Pdl.



	1101

	Na odpor, vz Odpor. Naodstrkovati se čeho, genug weg- schieben, lis. Tč. Naodškrabovati se čeho, genug weg- kratzen. Us. Tč. Naodškubovati se čeho, genug weg- j rupfen. Us. Tč. Naodtahovati se čeho, genug wegzie- hen. Us. Tč. Naodtínati se čeho, genug weg-, ab- hauen. Us. Tč. Naoffěrovati se, genug opfern. Naohlížeti se za kým, sich genug um- sehen. Němc. Naohýbati, genug biegen. — se čeho: prutu. Us. Tč. Naochutnávati se čeho, genug kosten. Tyl. Náojek, jku, m., der Deichselarm. Loos. Náojník, u, m, die Deichselkette. Loos. Náokenní figurka, Fenster-. Kos. Na oko, aufs Auge; zum Scheine. Vz Oko. Naokociňati se, hin und her lungern. Co se ten člověk n-ňal, než začal praco- vati. U Uher. Hrad. Tč. Naokol = dokola. Už trikrát n. popred- cházala žertvu. Hol. 266. Nikoho nieť na- okolo. Orl. VIII. 80. Naokvětní tyčinky = z okvětí vyniklé. Vz Rst. 446. Naonditi = nabiti. Kdybych věděl, kdo to udělal, tomu bych naondil. V Podluží. Brt. D. 241. Naopak. Obrať leknicu n. a utři se do ní. Slez. Šd. Věc se má n. Us. Pdl. Naopatrovati se čeho, genug pflegen. Us. Tč. Naopeslovati se = naběhati se. U Ko- jetína. Wrch. Naopravovati se čeho, genug ausbes- sern. Us. Naorávati = orati na jarní setí. Mor. Brt. Naostatek, endlich, zuletzt. Us. Tč., N. Hlsk. 111. 16. Na ostatku, am Ende. Slov. Šm. Naostřený; -en, a, o, geschärft, scharf. N. nůž. Us. Naostřiti meč, jazyk. Ž. wit. 63. 4., Deut. 41. N. střely. BO. Naosvěcovati se čeho, genug, viel be- leuchten. Tč. Naosvojovati si čeho, genug, viel an- eignen. Tč. Naošívati se, genug sich reiben, schüt- teln, kratzen. Co se n-val vlasů, jak tu zprávu dostal. Tč. Naošťádati se, sich abrackern. Co se n-dal, aby to dovedl. U Uher. Hrad. Tč. Naotírati se čeho, genug, viel abwi- schen. — kde. Co jsem se já okolo všech pánů n-ral, abych něčeho dosáhl a nic! Us. Tč. Naotřásati se čeho, genug abschütteln. Us. Tč. Naotvírati se čeho, genug, viel auf machen. Us. Tč. Naozaj = opravdu. Slov. Němc. VII. 38. Také Mor. Brt. D. 234.	Naozajmý = opravdový, wirklich. Slov. Zbr. Lžd. 51., Ssk. Naozajsne, naozajsno = opravdově, wirk- lich. Slov. Phľd. I. 2. 23., Štr. Nrč. 20. Naozajsný. Er. Sl. Čít, 69. Naozajst = zajisté. Laš. Tč., Brt. D. 234. Zo žartu býva n. (doopravdy). Phľd. VIII. 157. Naozajstný = opravdový. Slov. Phľd. III. 532. Naozajšný = opravdový. Slov. Ako n. Ježibaba. Dbš. Sl. pov. VI. 8., VII. 12. Máme n-šnú zimu. N. Hlsk. XIV. 40. Naoznamovati se čeho, genug, viel an- kündigen. Us. Tč. Napáčiti. Co napáčil. Alx. BM. v. 156. (HP. 84.). To má hlava napačuje onu ránu (sich erinnern). Ezp. 1471. Napačmať sa. Slov. Mt. S. I. 101., Dbš. Sl. pov. II. 45. Nápad = padení. N. paprsku. Mj. 260. Má pořádné n-dy (= napadá na nohu, kulhá hodně) Us. Bdl. — N. = právo k statku atd. N. statku lenního. J. tr. V takovém běhu nejde n. na krále než na živého zó- stalého; Nápad statku sirotčieho móž po- ruční ku král hned při poručenstvie spolu dáti. Vz Vš. Jir. 173., 251., Zř. zem. 461., Arch. VIII. 613. N-dy královské = důchody královské komory. Pal. Rdh. II. 111., Tov. 21., 61. N. věnný, spolkem. Tov. 79., 84. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 407., IV. 3. 2. 424. — N., der Einfall. Pouhý n. k epigrammě nestačí. Vz Č. Kn. š. 265. Napadač, e, m., der Angreifer. Bern. Napadání, n., das Einfallen. Vz Nápad. N. paprsků. Mj. 254. Napadati koho. Já myslila, že ho něco napadne (že se mu něco stane). Us. Vk. N-dl ho žel. Posp. Ano ji pak teprv na- padne aneb hanba; Když je napadne jich bieda. Št. Kn. š. 10., 277. Vz Laskominy. Ba Kanta ani nenapadlo, aby, es fiel ihm nicht ein. Mus. 1888. 205. — nač. I n-dli naň i vyprášili ho. Pč. 49. — čím (koho, na koho). Válkou koho n. Šf. Strž. II. 267. Proto naň n-dli právem zemským. Půh. II. 354. —jak. Světlo šikmo n-dá. ZČ. III. 35. Napadení, n., der Anfall. Lpř. Nápaditý = chytrý, vtipný, kdo má dobré nápady. Us. na Hané a v okolí. Bkř., Hlvk., Vck. Vídenští ševcovští učenníci jsou mistři v uličnictví, drzí, n-tí. Kmk. Pov. II. 2. 139. Nápadlivý, anfällig, auffalend. Šm. Napadlovať sa = napínati se. Mor. Brt. D. 245. Nápadně. Převládá-li jeden rozměr n. nad ostatními dvěma. Mj. 5. N. se chovati, se lišili; Jsou si n. podobni; Zde se to nej- nápadněji jeví. Us. Pdl. Nápadní voda. Zř. zem. 461. Nápadnice. Matka při synu není n. (dě- dičkou). Č. M. 347. Nápadnický, Erbmanns-. Šm. Nápadník = nápad mající. Vz Zř. zem. 461., 694 , Tov. 55., Arch. VIII. 408. Nápadnosť Roucha, die Auffälligkeit. Vz Nápadný. Us. Pdl.