Předchozí (1101)  Strana:1102  Další (1103) |
|
|||
1102
|
|||
|
|||
Napadnutý = napadený
Nápadný = nahodilý. N., nemastné za-
smání není radosť. Dl. 295. — N. = ná- padní. Dědic spravedlivý a n. Výb. II. 366. Napáchlý, vz Napáchnouti. Bž. 190.
Napachtiti se s čím. Us.
Napájanka, y, f., das Trinkgelage. Zbr.
Mudr. živ. II. 286. Napájecí. N. kotel, Hrm. 20., pumpa,
Nz., Hrm. 115., Šmr. 53., trubovod, Speise- leitung, Zpr. arch., čerpadlo, Wld., voda (jíž se kotel atd. napájí), das Speisewasser. Ňz. Napáječ, der Speiseapparat. NA. IV.
208. Napáječka, y, f. = roura, která napájí
kotel vodou, das Speiserohr. Hrm. 20., Šmr. 54. Napajed, a, m., sam. u Sušice.
Napajediť = nahněvati. Slov. Bern.
Napajedla, pastviny u Kadešic na Su-
šičku. BPr. Napajedlo, nápajedlo. Ovce vzešly z na-
pajedí. BO. — N. = napájecí přístroj par- ního kotlu atd. Hrm. 19. N. = nádoba k na- pájení včel, der Tränknapf. Lšk. Napajedly. Sdl. Hr. III. 94., Rk. Slov.,
Arch. VII. 611. Napajedský, ého, m., sam. u Kašper-
ských Hor. Napájení parního kotlu. Mj. 141., Šmr.
53. Napájeti co, koho: kotel, Hrm. 19.,
Šmr. 146., žíznivého. GR., Mž. 19. Až mne napojíš, teprva mě mrskej. Bž. exc. — čím. Potokem rozkoší n-jíš je. Ž. brn. N-li mě octem. Ž. wit. 68. 22. Tajemná jara síla dvoje rtiky, dvoje ňadra sladkým štěstím napojila. Hdk. — se, koho čeho. N-jil tě všeho dobrého. BO. N. šípy kirve. Ž. wit. Deut. 42. Napajkosiť = nahněvati. Slov. Bern.
Napajtovati kapsy = naplniti uloupe-
nými věcmi, z něm. Na Hané. Wrch. Nápak, u, m. = náhoda. N-kem někam
přijíti. Na Hané. Bkř. Napakovati, auf-, einpacken. N-val celou
truhlu prádlem, prádla do truhly, zboží na vůz. Us. Tč, Napálenec, nce, m. = napálený, der An-
geschiuierte. Dch. Napálený; -en, a, o, angezündet; okla-
maný, ošizený, geprellt; dožraný, aufge- bracht; opilý, angetrunken. Us. Bkř. Napáliti koho také = dopáliti, aufbrin-
gen. — koho čím: řízným vtipem. Us. — co: lunt, svíčku; míč palaestrou. Us. Rgl. Nápalka, y, f. = nápal.
Napalování, n., wiederholte Anzündung;
n. míče, das Schlagen. Kos. Napamatať koho o čem, Jemanden an
etwas erinnern. Slov. Bern. Napamatlivosť, i, f., die Erinnerlichkeit.
Slov. Napamatlivý, erinnerlich. Slov. Bern.
Napamatnosť = napamatlivosť. Bern.
Napamatovať se, genug im Gedächtniss
tragen, sich erinnern. — koho, vz Napa- matať. Bern. |
Napantati čeho: hloupoty = naplésti,
namluvili. Mor. Brt. D. 246. Vz Pantati. Napapati se čeho = najísti se. Us. Tč.
Napapkati sa = napapati se. N. sa zrna
do sytosti. Orl. X. 111. Napaprati, napiprati co kam, hinschmie-
ren. N. úlohu do sešitu. Mor. Tč. Napaprčený; -en, a, o = nazlobený, do-
braný, aufgebracht. Slov. Zátur. Napaprčili, il, en, ení = rozhněvati.
Slov. Nápar, u, m. = nápara. Šd.
Naparáditi se, dil, děn, ení, sich auf-
putzen. Us. Mtl. Napařený; -en, a, o, vz Napařiti. N-ná
či spařená samohláska (!) = měkká. Utvořil Rosa. — N. = opilý. Us. Kšá., Dhn., BPr. Nápařezní, vz Nákmenní. Rst. 446.
Naparchač, e, m. = nabadač. Slov. Bern.
Napařikovský rybník u Klat. Blk. Kfsk.
1105. Napařiti komu. N-lo jim to = nahnalo
stractiu. Val. Vck. Napárkovati uzenky (párků z nich na-
dělati). Us. Msk. Napařování, n. N. sladu. Vz Napařiti.
Zpr. arch. VIII. 61. Cf. Slov. zdrav. Naparovati co proč = namáhati se. Nač
sa s tým n-ješ ? Brt. D. 234. K jejichžto (slov těch) odhalení nejedni vtipové svou veškerou sílu n-li. Sš. II. 39. Nápary, pl., m. = napařené mokré po-
zemky, pole u Žihobec; V N-rech = luka u Dražovic na Suš. BPr. Napasciť = napásti. Slov.
Nápasek, sku, m., Gürtelkette, f. Šm.
Napasený; -en, a, o, vz Napásti. Máš
n-nou hubu (vyjedenou). Us. — Je n. = opilý. Us. Napasice, vz Nepasice. Rk. Slov.
Napaskuditi, vz Paskuditi.
Napaslivý, beikelig, zu einer Krankheit
inkribirend. U Místka. Škd. Napasrdený; -den, a, o. N. ako sršeň.
Slov. Mt. S. I. 101. Nápasť, casus. Půh. ol. 1437. VMV. ne-
pravá glossa. Pa. Boje se všeliké nápasti. Alx. V. v. 876. (HP. 22.). Mé srdce bydlí v túžebné nápasti (al. žalosti). Výb. II. 640. Mor i hlad i n-sti. Ev. víd. 94. Tista sem tam běhá v své n-sti; N. zrušiti, Správně zhynu túž n-stí. Ezp. 539., 1233., 2320. Napásti. — co v čem. Aby svú zlú
voli mohl n. v obžerství, v krčmách. Št. Kn. š. 169. —- co jak. Každý podlé své zlé žádosti svú vuoli n. chce. 1b. 93. — se kde. Na týchto pašienkoch sa ani húska nenapasie. Slov. ZObz. XXIII. 155. — N. = napadnouti. Laš. Tč. Nápastník, a, m., der Nachsteller. Zbr.
Lžd. 104. Nápästník, u, m. = rukávník, der Stutzel.
Slov. LObz. XIX. 140. Napašmati = rozdrážditi, navnaditi, lü-
stern machen. Slov. Rutk. 51. — koho. On mne n-mal a navnadil školami. Koll. IV. 152. Napat = napíti, napnouti. Bern.
Nápatek, tku, m. = opatek. Bern.
Napatí, n. = napětí. Bern.
|
||
|
|||
Předchozí (1101)  Strana:1102  Další (1103) |