1102

Napadnutý = napadený

Nápadný = nahodilý. N., nemastné za-
smání není radosť. Dl. 295. — N. = ná-
padní. Dědic spravedlivý a n. Výb. II. 366.

Napáchlý, vz Napáchnouti. Bž. 190.

Napachtiti se s čím. Us.

Napájanka, y, f., das Trinkgelage. Zbr.
Mudr. živ. II. 286.

Napájecí. N. kotel, Hrm. 20., pumpa,
Nz., Hrm. 115., Šmr. 53., trubovod, Speise-
leitung, Zpr. arch., čerpadlo, Wld., voda
(jíž se kotel atd. napájí), das Speisewasser.
Ňz.

Napáječ, der Speiseapparat. NA. IV.
208.

Napáječka, y, f. = roura, která napájí
kotel vodou, das Speiserohr. Hrm. 20., Šmr.
54.

Napajed, a, m., sam. u Sušice.

Napajediť = nahněvati. Slov. Bern.

Napajedla, pastviny u Kadešic na Su-
šičku. BPr.

Napajedlo, nápajedlo. Ovce vzešly z na-
pajedí. BO. — N. = napájecí přístroj par-
ního kotlu atd. Hrm. 19. N. = nádoba k na-
pájení včel, der Tränknapf. Lšk.

Napajedly. Sdl. Hr. III. 94., Rk. Slov.,
Arch. VII. 611.

Napajedský, ého, m., sam. u Kašper-
ských Hor.

Napájení parního kotlu. Mj. 141., Šmr.
53.

Napájeti co, koho: kotel, Hrm. 19.,
Šmr. 146., žíznivého. GR., Mž. 19. Až mne
napojíš, teprva mě mrskej. Bž. exc. — čím.
Potokem rozkoší n-jíš je. Ž. brn. N-li mě
octem. Ž. wit. 68. 22. Tajemná jara síla
dvoje rtiky, dvoje ňadra sladkým štěstím
napojila. Hdk. — se, koho čeho. N-jil tě
všeho dobrého. BO. N. šípy kirve. Ž. wit.
Deut. 42.

Napajkosiť = nahněvati. Slov. Bern.

Napajtovati kapsy = naplniti uloupe-
nými věcmi, z něm. Na Hané. Wrch.

Nápak, u, m. = náhoda. N-kem někam
přijíti. Na Hané. Bkř.

Napakovati, auf-, einpacken. N-val celou
truhlu prádlem, prádla do truhly, zboží na
vůz. Us. Tč,

Napálenec, nce, m. = napálený, der An-
geschiuierte. Dch.

Napálený; -en, a, o, angezündet; okla-
maný, ošizený, geprellt; dožraný, aufge-
bracht; opilý, angetrunken. Us. Bkř.

Napáliti koho také = dopáliti, aufbrin-
gen. — koho čím: řízným vtipem. Us. —
co: lunt, svíčku; míč palaestrou. Us. Rgl.

Nápalka, y, f. = nápal.

Napalování, n., wiederholte Anzündung;
n. míče, das Schlagen. Kos.

Napamatať koho o čem, Jemanden an
etwas erinnern. Slov. Bern.

Napamatlivosť, i, f., die Erinnerlichkeit.
Slov.

Napamatlivý, erinnerlich. Slov. Bern.

Napamatnosť = napamatlivosť. Bern.

Napamatovať se, genug im Gedächtniss
tragen, sich erinnern. — koho, vz Napa-
matať. Bern.

Napantati čeho: hloupoty = naplésti,
namluvili. Mor. Brt. D. 246. Vz Pantati.

Napapati se čeho = najísti se. Us. Tč.

Napapkati sa = napapati se. N. sa zrna
do sytosti. Orl. X. 111.

Napaprati, napiprati co kam, hinschmie-
ren. N. úlohu do sešitu. Mor. Tč.

Napaprčený; -en, a, o = nazlobený, do-
braný, aufgebracht. Slov. Zátur.

Napaprčili, il, en, ení = rozhněvati.
Slov.

Nápar, u, m. = nápara. Šd.

Naparáditi se, dil, děn, ení, sich auf-
putzen. Us. Mtl.

Napařený; -en, a, o, vz Napařiti. N-ná
či spařená samohláska (!) = měkká. Utvořil
Rosa. — N. = opilý. Us. Kšá., Dhn., BPr.

Nápařezní, vz Nákmenní. Rst. 446.

Naparchač, e, m. = nabadač. Slov. Bern.

Napařikovský rybník u Klat. Blk. Kfsk.
1105.

Napařiti komu. N-lo jim to = nahnalo
stractiu. Val. Vck.

Napárkovati uzenky (párků z nich na-
dělati). Us. Msk.

Napařování, n. N. sladu. Vz Napařiti.
Zpr. arch. VIII. 61. Cf. Slov. zdrav.

Naparovati co proč = namáhati se. Nač
sa s tým n-ješ ? Brt. D. 234. K jejichžto
(slov těch) odhalení nejedni vtipové svou
veškerou sílu n-li. Sš. II. 39.

Nápary, pl., m. = napařené mokré po-
zemky, pole u Žihobec; V N-rech = luka
u Dražovic na Suš. BPr.

Napasciť = napásti. Slov.

Nápasek, sku, m., Gürtelkette, f. Šm.

Napasený; -en, a, o, vz Napásti. Máš
n-nou hubu (vyjedenou). Us. — Je n. =
opilý. Us.

Napasice, vz Nepasice. Rk. Slov.

Napaskuditi, vz Paskuditi.

Napaslivý, beikelig, zu einer Krankheit
inkribirend. U Místka. Škd.

Napasrdený; -den, a, o. N. ako sršeň.
Slov. Mt. S. I. 101.

Nápasť, casus. Půh. ol. 1437. VMV. ne-
pravá glossa. Pa. Boje se všeliké nápasti.
Alx. V. v. 876. (HP. 22.). Mé srdce bydlí
v túžebné nápasti (al. žalosti). Výb. II. 640.
Mor i hlad i n-sti. Ev. víd. 94. Tista sem
tam běhá v své n-sti; N. zrušiti, Správně
zhynu túž n-stí. Ezp. 539., 1233., 2320.

Napásti. — co v čem. Aby svú zlú
voli mohl n. v obžerství, v krčmách. Št.
Kn. š. 169. —- co jak. Každý podlé své
zlé žádosti svú vuoli n. chce. 1b. 93. —
se kde. Na týchto pašienkoch sa ani húska
nenapasie. Slov. ZObz. XXIII. 155. — N. =
napadnouti. Laš. Tč.

Nápastník, a, m., der Nachsteller. Zbr.
Lžd. 104.

Nápästník, u, m. = rukávník, der Stutzel.
Slov. LObz. XIX. 140.

Napašmati = rozdrážditi, navnaditi, lü-
stern machen. Slov. Rutk. 51. — koho. On
mne n-mal a navnadil školami. Koll. IV.
152.

Napat = napíti, napnouti. Bern.

Nápatek, tku, m. = opatek. Bern.

Napatí, n. = napětí. Bern.



	1102

	Napadnutý = napadený Nápadný = nahodilý. N., nemastné za- smání není radosť. Dl. 295. — N. = ná- padní. Dědic spravedlivý a n. Výb. II. 366. Napáchlý, vz Napáchnouti. Bž. 190. Napachtiti se s čím. Us. Napájanka, y, f., das Trinkgelage. Zbr. Mudr. živ. II. 286. Napájecí. N. kotel, Hrm. 20., pumpa, Nz., Hrm. 115., Šmr. 53., trubovod, Speise- leitung, Zpr. arch., čerpadlo, Wld., voda (jíž se kotel atd. napájí), das Speisewasser. Ňz. Napáječ, der Speiseapparat. NA. IV. 208. Napáječka, y, f. = roura, která napájí kotel vodou, das Speiserohr. Hrm. 20., Šmr. 54. Napajed, a, m., sam. u Sušice. Napajediť = nahněvati. Slov. Bern. Napajedla, pastviny u Kadešic na Su- šičku. BPr. Napajedlo, nápajedlo. Ovce vzešly z na- pajedí. BO. — N. = napájecí přístroj par- ního kotlu atd. Hrm. 19. N. = nádoba k na- pájení včel, der Tränknapf. Lšk. Napajedly. Sdl. Hr. III. 94., Rk. Slov., Arch. VII. 611. Napajedský, ého, m., sam. u Kašper- ských Hor. Napájení parního kotlu. Mj. 141., Šmr. 53. Napájeti co, koho: kotel, Hrm. 19., Šmr. 146., žíznivého. GR., Mž. 19. Až mne napojíš, teprva mě mrskej. Bž. exc. — čím. Potokem rozkoší n-jíš je. Ž. brn. N-li mě octem. Ž. wit. 68. 22. Tajemná jara síla dvoje rtiky, dvoje ňadra sladkým štěstím napojila. Hdk. — se, koho čeho. N-jil tě všeho dobrého. BO. N. šípy kirve. Ž. wit. Deut. 42. Napajkosiť = nahněvati. Slov. Bern. Napajtovati kapsy = naplniti uloupe- nými věcmi, z něm. Na Hané. Wrch. Nápak, u, m. = náhoda. N-kem někam přijíti. Na Hané. Bkř. Napakovati, auf-, einpacken. N-val celou truhlu prádlem, prádla do truhly, zboží na vůz. Us. Tč, Napálenec, nce, m. = napálený, der An- geschiuierte. Dch. Napálený; -en, a, o, angezündet; okla- maný, ošizený, geprellt; dožraný, aufge- bracht; opilý, angetrunken. Us. Bkř. Napáliti koho také = dopáliti, aufbrin- gen. — koho čím: řízným vtipem. Us. — co: lunt, svíčku; míč palaestrou. Us. Rgl. Nápalka, y, f. = nápal. Napalování, n., wiederholte Anzündung; n. míče, das Schlagen. Kos. Napamatať koho o čem, Jemanden an etwas erinnern. Slov. Bern. Napamatlivosť, i, f., die Erinnerlichkeit. Slov. Napamatlivý, erinnerlich. Slov. Bern. Napamatnosť = napamatlivosť. Bern. Napamatovať se, genug im Gedächtniss tragen, sich erinnern. — koho, vz Napa- matať. Bern.	Napantati čeho: hloupoty = naplésti, namluvili. Mor. Brt. D. 246. Vz Pantati. Napapati se čeho = najísti se. Us. Tč. Napapkati sa = napapati se. N. sa zrna do sytosti. Orl. X. 111. Napaprati, napiprati co kam, hinschmie- ren. N. úlohu do sešitu. Mor. Tč. Napaprčený; -en, a, o = nazlobený, do- braný, aufgebracht. Slov. Zátur. Napaprčili, il, en, ení = rozhněvati. Slov. Nápar, u, m. = nápara. Šd. Naparáditi se, dil, děn, ení, sich auf- putzen. Us. Mtl. Napařený; -en, a, o, vz Napařiti. N-ná či spařená samohláska (!) = měkká. Utvořil Rosa. — N. = opilý. Us. Kšá., Dhn., BPr. Nápařezní, vz Nákmenní. Rst. 446. Naparchač, e, m. = nabadač. Slov. Bern. Napařikovský rybník u Klat. Blk. Kfsk. 1105. Napařiti komu. N-lo jim to = nahnalo stractiu. Val. Vck. Napárkovati uzenky (párků z nich na- dělati). Us. Msk. Napařování, n. N. sladu. Vz Napařiti. Zpr. arch. VIII. 61. Cf. Slov. zdrav. Naparovati co proč = namáhati se. Nač sa s tým n-ješ ? Brt. D. 234. K jejichžto (slov těch) odhalení nejedni vtipové svou veškerou sílu n-li. Sš. II. 39. Nápary, pl., m. = napařené mokré po- zemky, pole u Žihobec; V N-rech = luka u Dražovic na Suš. BPr. Napasciť = napásti. Slov. Nápasek, sku, m., Gürtelkette, f. Šm. Napasený; -en, a, o, vz Napásti. Máš n-nou hubu (vyjedenou). Us. — Je n. = opilý. Us. Napasice, vz Nepasice. Rk. Slov. Napaskuditi, vz Paskuditi. Napaslivý, beikelig, zu einer Krankheit inkribirend. U Místka. Škd. Napasrdený; -den, a, o. N. ako sršeň. Slov. Mt. S. I. 101. Nápasť, casus. Půh. ol. 1437. VMV. ne- pravá glossa. Pa. Boje se všeliké nápasti. Alx. V. v. 876. (HP. 22.). Mé srdce bydlí v túžebné nápasti (al. žalosti). Výb. II. 640. Mor i hlad i n-sti. Ev. víd. 94. Tista sem tam běhá v své n-sti; N. zrušiti, Správně zhynu túž n-stí. Ezp. 539., 1233., 2320. Napásti. — co v čem. Aby svú zlú voli mohl n. v obžerství, v krčmách. Št. Kn. š. 169. —- co jak. Každý podlé své zlé žádosti svú vuoli n. chce. 1b. 93. — se kde. Na týchto pašienkoch sa ani húska nenapasie. Slov. ZObz. XXIII. 155. — N. = napadnouti. Laš. Tč. Nápastník, a, m., der Nachsteller. Zbr. Lžd. 104. Nápästník, u, m. = rukávník, der Stutzel. Slov. LObz. XIX. 140. Napašmati = rozdrážditi, navnaditi, lü- stern machen. Slov. Rutk. 51. — koho. On mne n-mal a navnadil školami. Koll. IV. 152. Napat = napíti, napnouti. Bern. Nápatek, tku, m. = opatek. Bern. Napatí, n. = napětí. Bern.