1103

Napatý. Míti holku n-tou (napiatou, na-
mluvenou). U Kr. Hrad. Kšť.

Nápažek, žku, m., das Armband. Lpř.

Nápažní seky v šermu, die Armhiebe.
NA. III. 72.

Napéci kdy. Napečem s neděle některý
týden. Us. Dř. — kolik. Napeče mu pod
věrtel vdolků. Sl. ps. 288.

Napečený; -en, a, o, gebacken. Us.

Napečetiti, viel siegeln. Us.

Napěchovati co kam: zemi mezi stěny.
Us.

Nápek, u, m. = nápeč. Peče 16 bochníků
na n. U Kr. Hrad. Kšt., Hk.

Napékati. N-ká ho (naléhá naň, snažně
ho prosí), oby mu něco nového vyváďal
(vypravoval). V Podluží. Brt.

Napékati. N-ká mu (teče mu voda do
bot, je v úzkých). Mor. Blý., Knrz., Brt. —
koho = snažně žádati, nalákati na koho.
V Podluží. Brt. D. 234.

Napeleskati si čeho = napleskati? N-li
sobě bohuov telecích, neřádného kněžstva.
Krnd. 172., 173.

Napelchaný = nacpaný. Orl II. 287.

Napellin, u, m., v lučbě. Slov. zdrav.

Napěniti, schäumend machen. Us.

Nápěnka, y, f. = stužka u živůtku. Ži-
vůtek má v předu 3 knoflíčky, spodní se
zapíná, ostatní dva jsou s dírkami spojeny
n-kami. U Domažl. Němc. IV. 257., Rnd. 165.

Napěnožec, žce, m. Onen n. bude se
chůd jsa šešeliti, aby bohatá baba pojala
jej. Št. (Hkl exc).

Napepřiti, il, en, ení, pfeffern. — co:
kožich, aby moli do něho se nedali. Us.

Napernělý, beissend wie Pfeffer. Šm.

Náperník, u, m., ein Brett auf einem
Flosse, das Flossbrett. Loos., Škd.

Napěrov, a, m., zaniklá ves u Sušice.
Rk. SI.

Nápěstek, vz Zápěstek.

Nápestiční = na pestíku připevněný. Vz
Brt. 446.

Napětí plynů, ZČ. I. 400., mysli. Dk.
P. 36.

Nápěv, u, m. N. stálý, cantus firmus.
Mus 1880. N-vy písní čes. od Erbena. Vz
Tf. Mtc. 234.

Napchanec, nce, m., sphaeroplea, der
Kugelfaden, rostl. N. červený, s. annulina.
Vz Rstp. 1874.

Napchaný, vollgestopft. Slov. Ssk.

Napchatí = napíchati, Mor. Tč., nacpati.
Bern.

Napiatí, n. = napětí. Mour.

Napikať, napiknouti = naháněti, starosti
dělati, autregen, Sorgen machen. Mor. —
Rk., Neor.

Napilec, lce, m. = opilec. Slez. Šd. Laš.
Brt. D. 234.

Napínací pásky, hřebíčky (jimiž se kres-
licí papír na rýsovní desku napíná a upev-
ňuje), Us. Pdl., sval, Streckmuskel, vz Na-
pínač. Šv. 33.

Napínač, e, m., der Streckmuskel. Vz
Napínací. Šv. 33., Schd. II. 331. N., extensor,
tensor, sval. N. bubínku, t. tympani, cév-
natky, t. chorioideae, kože, der Hautspanner,
malíku, t. digiti minimi, palce krátký a

dlouhý, e. policis brevis et longus, povázky
široké, t. fasciae latae, společný n. prstů
krátký a dlouhý, musculus extensor digi-
tornm communis brevis et longus. Ktt. N. =
napínací kladka, der Riemenspanner. Šp.

Napínačka, napínačka = která jemné
prádlo cíděné na rámec napíná, die Span-
nerin. Us. Dch.

Napínadlo, napinadlo na řemeny, Wld.,
na motýle (na němž chycení motýlové se
napínají, aby rovná křídla měli), das Spann-
brettchen. Kk.

Napínák, u, m., der Aufspannrahmen. Šm.

Napínání brouků na prkénko, Kk. Br.
15., kotlu parou. Hrm. 69. N. nervů Vz Slov.
zdrav.

Napínati co: svaly, oči, motýle. Us. Po-
čalo mě n., vz Nápinky. N. lučišče. Ž. wit.
57. 8., 36. 14. — co čím: oblouk tětivou.
Jd. Geom. I. 18. — co kde: péro ve stroji.
Šp. Žíly pod řemeny (vazbou) se n-ly.
Vrch. — co kam. Ruce k něčemu n, Vrch.

Napínavosť, i, f., die Spannung. N. děje.
Mus. 1880. 270.

Napínavý, spannend. N. povídka, Dch.,
román. Mour., Lier.

Nápinky, pl., f. Má n. (napíná ho = chce
se mu vrhnouti n. káleti, ale nemůže, das
Drängen). Na již. Mor. Šd.

Napiplati co = špatně napsati, hin-
schmieren. Laš. Tč.

Nápis tvarodobný, epigramma figuratum.
Dk. Poet. 445. Každý, čehožby hledal, po
těch n-sech v potřebě své mohl najíti. Vš.
XXXII. Cf. Hš. Dod. k Jg. I. str. VI. N. na
mincích, na zvonech, na pečetích, na hrobech,
na kamení. Hš. Dod. k Jg. I. 2. č. 5., 7.
č. 22.; II. 14. č. 88.--91., Jg. Slnosť. 96.,
156.

Napísaný = napsaný.

Napísati, vz Napsati. Ž. wit 101. 19.

Napiskač, e, m., der Einbläser. Dch.

Nápisnictví, n. = nauka o nápisech, die
Epigraphik. Nz.

Nápisný. N. tabulka (na náhrobku). Us.
N. básně. Vz Hš. Dod. k Jg. I. 1774. až
1846. 405.

Nápisobásník, a, m., der Epigrammen-
dichter. Č. Kn. š. 301.

Nápisosbírka, nápisouma, y, f., die
Epigrammatologie. Šm.

Napisování, n., das Aufschreiben. N. číslic.
Stč. Alg. 4.

Napisovati, vz Napsati.

Nápiščitý, sandig. Šm.

Napiti se. — abs. Napím se. NB. Tč.
93. — jak: na své peníze. NB. Tč., v chuť.
Jel. Enc. m. 18. Sv. Prokop pod měru na-
píjal se vody. Výb. I. 186. — čeho odkud.
Nemohu se n. vody z vaší studny, ich kann
keinen Schluck thun o. ich kann mich nicht
satt trinken. Km. N. sě ze studnice. Hus I.
295. — se čím: vínem (opiti se). Us. —
čeho proč: vody pro zdraví. Žk. 91.

Napitý čím: papír nějakým roztokem n.
Mj.

Nápivek. Místo mzdy nechával jí n-vky.
Sá. v Osv. 1873. 39.

Nápivné, n., das Trinkgeld. Rk.

Napivovárčiti se, lange Bräuer sein. Bern.