Předchozí (1102)  Strana:1103  Další (1104) |
|
|||
1103
|
|||
|
|||
Napatý. Míti holku n-tou (napiatou, na-
mluvenou). U Kr. Hrad. Kšť. Nápažek, žku, m., das Armband. Lpř.
Nápažní seky v šermu, die Armhiebe.
NA. III. 72. Napéci kdy. Napečem s neděle některý
týden. Us. Dř. — kolik. Napeče mu pod věrtel vdolků. Sl. ps. 288. Napečený; -en, a, o, gebacken. Us.
Napečetiti, viel siegeln. Us.
Napěchovati co kam: zemi mezi stěny.
Us. Nápek, u, m. = nápeč. Peče 16 bochníků
na n. U Kr. Hrad. Kšt., Hk. Napékati. N-ká ho (naléhá naň, snažně
ho prosí), oby mu něco nového vyváďal (vypravoval). V Podluží. Brt. Napékati. N-ká mu (teče mu voda do
bot, je v úzkých). Mor. Blý., Knrz., Brt. — koho = snažně žádati, nalákati na koho. V Podluží. Brt. D. 234. Napeleskati si čeho = napleskati? N-li
sobě bohuov telecích, neřádného kněžstva. Krnd. 172., 173. Napelchaný = nacpaný. Orl II. 287.
Napellin, u, m., v lučbě. Slov. zdrav.
Napěniti, schäumend machen. Us.
Nápěnka, y, f. = stužka u živůtku. Ži-
vůtek má v předu 3 knoflíčky, spodní se zapíná, ostatní dva jsou s dírkami spojeny n-kami. U Domažl. Němc. IV. 257., Rnd. 165. Napěnožec, žce, m. Onen n. bude se
chůd jsa šešeliti, aby bohatá baba pojala jej. Št. (Hkl exc). Napepřiti, il, en, ení, pfeffern. — co:
kožich, aby moli do něho se nedali. Us. Napernělý, beissend wie Pfeffer. Šm.
Náperník, u, m., ein Brett auf einem
Flosse, das Flossbrett. Loos., Škd. Napěrov, a, m., zaniklá ves u Sušice.
Rk. SI. Nápěstek, vz Zápěstek.
Nápestiční = na pestíku připevněný. Vz
Brt. 446. Napětí plynů, ZČ. I. 400., mysli. Dk.
P. 36. Nápěv, u, m. N. stálý, cantus firmus.
Mus 1880. N-vy písní čes. od Erbena. Vz Tf. Mtc. 234. Napchanec, nce, m., sphaeroplea, der
Kugelfaden, rostl. N. červený, s. annulina. Vz Rstp. 1874. Napchaný, vollgestopft. Slov. Ssk.
Napchatí = napíchati, Mor. Tč., nacpati.
Bern. Napiatí, n. = napětí. Mour.
Napikať, napiknouti = naháněti, starosti
dělati, autregen, Sorgen machen. Mor. — Rk., Neor. Napilec, lce, m. = opilec. Slez. Šd. Laš.
Brt. D. 234. Napínací pásky, hřebíčky (jimiž se kres-
licí papír na rýsovní desku napíná a upev- ňuje), Us. Pdl., sval, Streckmuskel, vz Na- pínač. Šv. 33. Napínač, e, m., der Streckmuskel. Vz
Napínací. Šv. 33., Schd. II. 331. N., extensor, tensor, sval. N. bubínku, t. tympani, cév- natky, t. chorioideae, kože, der Hautspanner, malíku, t. digiti minimi, palce krátký a |
dlouhý, e. policis brevis et longus, povázky
široké, t. fasciae latae, společný n. prstů krátký a dlouhý, musculus extensor digi- tornm communis brevis et longus. Ktt. N. = napínací kladka, der Riemenspanner. Šp. Napínačka, napínačka = která jemné
prádlo cíděné na rámec napíná, die Span- nerin. Us. Dch. Napínadlo, napinadlo na řemeny, Wld.,
na motýle (na němž chycení motýlové se napínají, aby rovná křídla měli), das Spann- brettchen. Kk. Napínák, u, m., der Aufspannrahmen. Šm.
Napínání brouků na prkénko, Kk. Br.
15., kotlu parou. Hrm. 69. N. nervů Vz Slov. zdrav. Napínati co: svaly, oči, motýle. Us. Po-
čalo mě n., vz Nápinky. N. lučišče. Ž. wit. 57. 8., 36. 14. — co čím: oblouk tětivou. Jd. Geom. I. 18. — co kde: péro ve stroji. Šp. Žíly pod řemeny (vazbou) se n-ly. Vrch. — co kam. Ruce k něčemu n, Vrch. Napínavosť, i, f., die Spannung. N. děje.
Mus. 1880. 270. Napínavý, spannend. N. povídka, Dch.,
román. Mour., Lier. Nápinky, pl., f. Má n. (napíná ho = chce
se mu vrhnouti n. káleti, ale nemůže, das Drängen). Na již. Mor. Šd. Napiplati co = špatně napsati, hin-
schmieren. Laš. Tč. Nápis tvarodobný, epigramma figuratum.
Dk. Poet. 445. Každý, čehožby hledal, po těch n-sech v potřebě své mohl najíti. Vš. XXXII. Cf. Hš. Dod. k Jg. I. str. VI. N. na mincích, na zvonech, na pečetích, na hrobech, na kamení. Hš. Dod. k Jg. I. 2. č. 5., 7. č. 22.; II. 14. č. 88.--91., Jg. Slnosť. 96., 156. Napísaný = napsaný.
Napísati, vz Napsati. Ž. wit 101. 19.
Napiskač, e, m., der Einbläser. Dch.
Nápisnictví, n. = nauka o nápisech, die
Epigraphik. Nz. Nápisný. N. tabulka (na náhrobku). Us.
N. básně. Vz Hš. Dod. k Jg. I. 1774. až 1846. 405. Nápisobásník, a, m., der Epigrammen-
dichter. Č. Kn. š. 301. Nápisosbírka, nápisouma, y, f., die
Epigrammatologie. Šm. Napisování, n., das Aufschreiben. N. číslic.
Stč. Alg. 4. Napisovati, vz Napsati.
Nápiščitý, sandig. Šm.
Napiti se. — abs. Napím se. NB. Tč.
93. — jak: na své peníze. NB. Tč., v chuť. Jel. Enc. m. 18. Sv. Prokop pod měru na- píjal se vody. Výb. I. 186. — čeho odkud. Nemohu se n. vody z vaší studny, ich kann keinen Schluck thun o. ich kann mich nicht satt trinken. Km. N. sě ze studnice. Hus I. 295. — se čím: vínem (opiti se). Us. — čeho proč: vody pro zdraví. Žk. 91. Napitý čím: papír nějakým roztokem n.
Mj. Nápivek. Místo mzdy nechával jí n-vky.
Sá. v Osv. 1873. 39. Nápivné, n., das Trinkgeld. Rk.
Napivovárčiti se, lange Bräuer sein. Bern.
|
||
|
|||
Předchozí (1102)  Strana:1103  Další (1104) |