1104

Napjačiti = napnouti se. Tak sem sa
téj svacenky nasvačila, až na mně kordu-
lečka napjačila. Val. Vsk.

Napjatě = napiatě, gespannt. N. něčemu
naslouchali. Šml.

Napjatost, i, f. = napnutost. Dch., Dk.
Aesth. 515., Dk. P. 6., SP. II. 122.

Napjatý = napnutý. Us., Ndr.

Napjetí sil, Tš., povrchové, Rm. 87.;
střed n. Pek. 38. N. vniterní, normalne,
měrné tangencialné, střední. Pek. 27., 29.,
31., 40. N. horečky, erethismus.

Naplácati čeho (kam). Vz Plácati.

Naplacování, n.= kopulování, způsob
roubení. Dlj. 82.

Naplacovati co čím. Latinský jazyk
řeckými slovy naplacujíce. Výb. I. 672. —
N. = kopulovati. Vz Naplacování. Jdr.

Napáchaný; -án, a, o. Slov. Pod vážou
ale čakal ho už cele n-ný kňaz. Dbš. Sl.
pov. IV. 63.

Naplakaná, é, f. Dostal jsem to, ale
s n-nou; Je toho tak s n-nou (málo, jako
kdyby slzí nacedil). U Dobrušky. Vk.

Naplakati se koho. Potom při nich
i umrel, jehož se oni dosť n li. Bl. Živ. Aug.
57. — se pro koho. Co se proň n-li! Sá.

Naplákat' = stěžovati si plače. Chodí
tam n. Brt. D. 234.

Naplantati = naplésti. Vy nám oplety
n-tále se súdem. Kal. Ústř. mat. škol. 1886.
134.

Náplasť = přílep, emplastrum. E. angli-
canum, přílep (flastr) anglický, englisches
I flaster; e. aromaticum, p aromatický, vonný,
aromatisches Pflaster; e. cantharidum, p.
z much španělských, vesikator jednoduchy,
einfaches Spanischfliegenpflaster; e. cerussae,
p. z běloby, Bleiweisspflaster; e. conii ma-
culati, p. s bolehlavem, Schierlingspflaster;
e. diachylon compositum, diachylon (diaku-
lum), p. olovnatý, diachylový, klejtový, masť
hůlková hojící, zusammengesetztes Bleipfla-
ster; e. diach. extensum, p. diachylon na-
třený, sparadrap; e. diachylon simplex, p.
dyachylon jednoduchý, einfaches Bleipfla-
ster; e. euphorbii, p. s pryšcem, vesikator
(zprýštidlo) složený, perpetuel, Euphorbium-
pŕíaster, zusammengesetztes blasenziehendes
Pflaster; e. de Galbano clocatum, p. z Gal-
banu šafránový, safranhältiges Galbanpfla-
ster; e. hydrargyri, p. rtuťový, popelavý,
Quecksilberpflaster; e. meliloli, p. z komo-
nice, Steinkleepflaster; e. minii adustum, p.
z minium (ze suříku) připálený, verbranntes
Mennigpflaster; e. oxycroceum, p. šafránový,
Safranpflaster; e. ad rupturas, p. na kříž č.
pryskyřicový tyrpant, Bruchpflaster, Theer-
banď flaster. Nz. Ik. Cf. Slov. zdrav.

Naplašený, scheu gemacht. Us.

Naplaviti, ein wenig schrecken. Hlas
tvoj len slabé srdce n-ší. Sldk.

Naplátati, viel flicken. Bern.

Náplateční = z plátků vyniklý. Vz Rst.
447.

Naplatiti čím. Již práci pustivše hodují
(biskupové) a jinými chtie n. (platí jim, aby
za ně pracovali). Hus I 421.

Naplatovati, autplatten. Bc.

Náplatník, a, m., der Söldner. Slov. Loos.

Náplav, ailuvio. Vz Krč. G. 992.—1033.,
Rk. SI., Ott. I. 929., Schd. II. 133., 135.
Jáma na n. ve škrobárne. Zpr. arch. VIII. 88.

Náplavek. J. tr.

Naplavenina, alluvium. Cf. Chdt. 28.,
Ott. 1. 929.

Naplavený,- -en, a, o, angeschwemmt. N.
písek, bahno, štěrk Us. Pdl., Lpř.

Náplavka také místo u břehu řeky na-
plavené n. vysypané k vyvážení ledu, písku.
Us.

Náplavnictví. Správce n., der Floss-
veiwalter. Sl. les.

Naplavník, u, m. = kuřinec, peplis, das
Zipfelkraut. Slb. 557.

Náplecí, n., das Schulterkleid. Sl. let.
II. 151.

Náplecník, u, m. 15. stol. Mnč. R. 82. -
N., das Schulterblech. Čsk.

Napleco, a, n. = náplecí. Mor. Šd.

Naplekati = napojiti (dobytek), tränken.
Val. Vck.

Naplesati se, viel frohlocken. Us.

Naplesněti = naplesnivěti. Laš. Tč.

Naplésti. Bůh ví, co lidé všecko na-
pletou. Us. Krasz.

Nápleška, v, f., die Kalotte. Šm.

Napleták, u, m. = šátek uvázaný na
babku. Na Hané. Vykoukal v Kal. Ústř.
Mat. 1887. 102.

Naplétati, vz Naplésti.

Napleti, genug jäten. Us. Tč.

Nápletka, y, f = žíla, bič? Skoták zkou-
šel před vraty novou n-ku. Obzor 1885. 263.

Napletý, gejätet.

Naplkati, vz Plkati, Nabeblati, Nabe-
blositi.

Náplň dveří, die Thürfüllug. Šp. Nábytek
n-ně tmavohnědé. Prm. IV. 219. — N. ve sta-
vitelství ta část' zdiva, jež vyplňuje kostru
budovy, v gothice slují tak stěny mezi pi-
líři a ještě více lehká klenba mezi pásy
(žebry). Us. Rjšk. Cf. Method VI. 92. Obrou-
bení n-ně, der Fries. Nz. N. ornamentová,
pilastrová. Zpr. arch. X. 73. — Bůh jest n.
všeho dobra. Hlv. Jenž (nástupce apoštolův)
veškeru náplň moci posvátné v sobě za-
hrnoval. Sš. Sk. 238. Spisovatel z n-ně ži-
vota národního se těšící. Sb. vel. III. 114.

Náplněk, vz Náplň.

Naplnění. Vezměte n. duchem svatým
Št. Kn. š. 112.

Naplněný čím jak. Nádoba do jisté výše
kapalinou n-ná. ZČ. — čeho. N-ni sú di-
venie. ZN. Aby viděl a n-ěn byl ducha sva-
tého. Pass. 1395. List. fil. 1888. 248. Cizo-
ložníků n-na jest země. Bart 343. Josue
n-én jest ducha múdrosti. BO. N-na jest
země sbožie tvého. Ž. wit. N ni sú všichni
ducha sv. ZN. N-na jest země jmene tvého.
Ž. kl. Lepí je jeden svatý než hřiešnikov
svět n-ný; Voně ctností jsúce n-ni; Králov-
stvie věčné všelijakého zboží n-né. Hus I.
448., II. 136., III. 168 Když n-na jest dobré
vóle. Ib. II. 268. Jak jeho (ducha sv.) na-
plněna byla. Leg. Mnč. R. 26. Tak spolu
pokojně stojí n-ni jsúce každého malomocen-
stvie. Chč. P. 84. b. Jablek jabloně n-ny
budou. BO. Tak že bude těch předrahých
krópějek srdce jeho naplněno; A n-ni jsme