1105

mnohé bídy. St. N. 160., 215. Smieme jiné
tresktati z hřiechóv malých a jsúce n-ni
velikých. Hus I. 244. Pravicě napilněna jest
daróv. Ž. wit. 25. 10. Všaks všech hřiechóv
a-ný. Výb. I. 1171. Cf. Naplniti.

Naplnitelka, y, naplnitelkyně, ě, t., die
Erfüllerin.

Naplniti co. Naplň srdce svých věrných.
Mž. 8. N. někomu pohár. Osv. V. 543. N.
něčí žádosť, Krnd. 107., přikázanie; Člověk
je (božie prikázánie) móž n.; Abychom n-li
tu radu. Hus 1. 42., 53., III. 132. Žena, jenž
napilnije žádosť tvú- Ž. wit. 102. 5. Zde
zemru, až Hospodin n-ní dny mé. Zr. Am.
N. něčí vůli. St. Kn. š. 87. (84.) N-nim ústa
tvá. Ž. wit. 80. 11. — (co, se) čeho. Tehdy
mistr vzem jed hadový napilni ho kalich
nový. Jiří 188. Všecko se naplní dobroty.
Výb. I. 62. Tvéť jest tělo naplněno divóv.
Výb. I. 327. Naplnila se země zlata. Výb.

I. 336. Vzem húbu naplni octa. ZN., Výb.

II. 408. N la sě země vody. Bj. Věderce rosy
n-nil, concham rore implevit; Naplňme sě
zapilstvie; N-něny budú lisicě vína a oleje;
Dóm jeho bude pomsty n-něn; Své domy
n-ňují střiebra. BO. Když prikázánie toho
naplníš; Když srdce člověčí naplněno bude
hněvu. Hus I. 288., III. 181. A ducha sv.
bude n-něn. Pass. mus. 275., 276. — co,
se čím. N. něčí srdce, někoho nadějemi,
nevolí, nadšením, nenávistí, úžasem, bolestí,
zármutkem, hrůzou. Us. Pdl., Šml., Mž.. Šmb.
Naplň námi kuor desátý. Výb. II. 23. Tukem
naplň sě. Ž. wit. 62. 16. Kupnice své n-li
8třiebrem; N-nil mé hořkostěmi; N-pil ko-
řistí doupata svá. BO. Duol se vodú n-nil.
Bj. Lakomec nenaplní se penězi. Hus II.
36. N-la se země modlami. Výb. I. 336. —
jak (čím). N. nádobu až po jistý dílec
kapalinou. ZC. Pohár po samý kraj vínem n.
Us. Tbz. N. láhev do dvou třetin. ZČ. Údolí
n. na rovno s zemí. BO. Tak n-nime v skutku
ctěnie otce a mateře. Hus I. 142. Aby to
skutkem n-li. Arch. VIL 60. — kde. Veš
zákon v jedné řeči se naplňuje. ZN. Ač
šťastně u vás to bude naplněno; Aby v nás
to bylo n-no. Št. Kn. š. 4., 6. (51., 123.).
Strach, že se na něm naplní čtenie. Krnd.
203. — kdy. Osten, který dnem i nocí
ducha jeho neklidem n-val. Vlč. Všecky
věci za malý čas n-nil. GR. — co odkud.
Žádáše n. břicho své z mláta, ježto . . . Výb.
I. 1063.

Náplňka, y, f. Skleněná n., die Glas-
füllung. Dch.

Naplňovací, Füll-. N. roura. Us. Pdl.

Naplňovač. e, m., der Füller. Us.

Naplňovačka, y, f. = krmička, die Füll-
stange (beim Kohlenbrennen). Sl. les.

Naplňování, n., das Füllen. N. balónů,
Mj. 31., láhví vínem. Us.

Náplňový, Füllung»-. N. zeď. Vz Náplň.
NA. I. 62.

Naploditi čeho: vinnic. BO.

Náplodní = návaječný.

Naplozený; -en, a, o, erzeugt. BO.

Naplúhať komu. Cf. Plíhati. Slov. Čkžk.
X. 59.

Naplundrovati se koho, ausplündern.
Arch. kutn. 1529.

Napľutí — napliti. Na již Mor. Šd.

Naplutí, n., das Anspeien, Anspucken
Bern.

Napluzniť, viel plaudern. Slov. Bern.

Náplyv. Toto přímoří vystaveno bylo
n-vům bojovných Gothův; Odvětví Slovanů
n-vem Gothů kmenu samému odcizené; Proti
n-vům těchto cizojazyčníků; N-vy (instr.)
čudské zběři pomísili se s domácími. Šf.
Strž. I. 475., 487., II. 20., 215.

Naplzák, u, m., bactris, rostl. Vz Rstp.
1633.

Nápna, y, f., die Hypertonie, Spannung
Šm.

Napnutí páry, parní, die Dampfspannung,
der Dampfdruck. Krost., Šmr. 3., 146., Stč,
Zem. 488.

Napnutosť. N. elektrická. NA. V. 298.,
Stč. Zem. 660. N. představ. Dk. Roz. fil.
96. — S největší n-stí něco očekávati. Sá.

Napnutý. N. motýl. Us. Pdl. — kde.
Papír na desce n-tý, plátno v rámci n-té.
Us. Pdl. — čím. Lano břemenem n-té. ZČ.

I. 271. — kam. Oko v dálku n-té. Mcha.
5. vd. 17.

Napočinek, nku, m. = něco napočatého.
Slez. Šd.

Nápočně = nápoky. U Březové na Mor.
Brt. D. 174..

Nápočný = schválný, eigener, vorsetz-
lich. Slov. Ssk. I preto n-čňých sme ku
cárovi zřídili poslov. Hol. 170.

Napodjariť sa = napodařiti se, naho-
diti se. Slov. Phľd. V. 133.

Nápodoba, die Imitation. Dch., Msr. 6.,
Psp., Dk. Aesth. 47. N. = nápodobování
něčeho a napodobené dílo samo. Vch. Ar.

2. N. epická, tragická, výpravná, Vch. Ar.
47., 53., těsná. Hud. mus. Cf. Napodobení.

Napodobce, e, m. = napodobitel. J. tr.

Napodobení drahokamů, Osv. I. 672.,
Mus. 1880. 177., přírody. Dk.

Napodobenina, napodobka, y, f., nach-
ahmende Gestalt. Nz., Ssk.

Napodobitelný, imitabilis, nachahmbar.
Psp.

Napodobivosť. Stč. Zem. 807., Vch.
Ar. 7., Dch.

Napodobka, vz Napodobina.

Napodobnění, n., die Nachahmung, Imi-
tation. Tš. Laok. 5.

Nápodobnosť Vz Jg. Slnosť. 41.

Nápodobný. N-ným způsobem. Pal. Rdh.
III. 188. — k čemu. Město n-né k Tova-
čovu. Výb. II. 1026.

Napodobosloví, n., Onomatopoeia, f. Ssk.

Napodobovací, nachahmend. N. uměny.
Vch. Ar. 18.

Napodobování, vz Napodobení, Čes.
mor. ps. 21.—22.

Napodobovati, vz Napodobiti.

Napodotýkati se čeho, genug, oft er-
wähnen. Tu toho tu onoho z denních klepů
se n-kav . . . Kos.

Napodpáděti, ěl, ěn, ění = náhodou
najíti. Na mor. Slov. Brt. D. 234. — koho,
antreffen, anpacken. U Olom. Sd.

Napodváděti se koho. Ten se nás na-
podváděl! Us.



	1105

	mnohé bídy. St. N. 160., 215. Smieme jiné tresktati z hřiechóv malých a jsúce n-ni velikých. Hus I. 244. Pravicě napilněna jest daróv. Ž. wit. 25. 10. Všaks všech hřiechóv a-ný. Výb. I. 1171. Cf. Naplniti. Naplnitelka, y, naplnitelkyně, ě, t., die Erfüllerin. Naplniti co. Naplň srdce svých věrných. Mž. 8. N. někomu pohár. Osv. V. 543. N. něčí žádosť, Krnd. 107., přikázanie; Člověk je (božie prikázánie) móž n.; Abychom n-li tu radu. Hus 1. 42., 53., III. 132. Žena, jenž napilnije žádosť tvú- Ž. wit. 102. 5. Zde zemru, až Hospodin n-ní dny mé. Zr. Am. N. něčí vůli. St. Kn. š. 87. (84.) N-nim ústa tvá. Ž. wit. 80. 11. — (co, se) čeho. Tehdy mistr vzem jed hadový napilni ho kalich nový. Jiří 188. Všecko se naplní dobroty. Výb. I. 62. Tvéť jest tělo naplněno divóv. Výb. I. 327. Naplnila se země zlata. Výb. I. 336. Vzem húbu naplni octa. ZN., Výb. II. 408. N la sě země vody. Bj. Věderce rosy n-nil, concham rore implevit; Naplňme sě zapilstvie; N-něny budú lisicě vína a oleje; Dóm jeho bude pomsty n-něn; Své domy n-ňují střiebra. BO. Když prikázánie toho naplníš; Když srdce člověčí naplněno bude hněvu. Hus I. 288., III. 181. A ducha sv. bude n-něn. Pass. mus. 275., 276. — co, se čím. N. něčí srdce, někoho nadějemi, nevolí, nadšením, nenávistí, úžasem, bolestí, zármutkem, hrůzou. Us. Pdl., Šml., Mž.. Šmb. Naplň námi kuor desátý. Výb. II. 23. Tukem naplň sě. Ž. wit. 62. 16. Kupnice své n-li 8třiebrem; N-nil mé hořkostěmi; N-pil ko- řistí doupata svá. BO. Duol se vodú n-nil. Bj. Lakomec nenaplní se penězi. Hus II. 36. N-la se země modlami. Výb. I. 336. — jak (čím). N. nádobu až po jistý dílec kapalinou. ZC. Pohár po samý kraj vínem n. Us. Tbz. N. láhev do dvou třetin. ZČ. Údolí n. na rovno s zemí. BO. Tak n-nime v skutku ctěnie otce a mateře. Hus I. 142. Aby to skutkem n-li. Arch. VIL 60. — kde. Veš zákon v jedné řeči se naplňuje. ZN. Ač šťastně u vás to bude naplněno; Aby v nás to bylo n-no. Št. Kn. š. 4., 6. (51., 123.). Strach, že se na něm naplní čtenie. Krnd. 203. — kdy. Osten, který dnem i nocí ducha jeho neklidem n-val. Vlč. Všecky věci za malý čas n-nil. GR. — co odkud. Žádáše n. břicho své z mláta, ježto . . . Výb. I. 1063. Náplňka, y, f. Skleněná n., die Glas- füllung. Dch. Naplňovací, Füll-. N. roura. Us. Pdl. Naplňovač. e, m., der Füller. Us. Naplňovačka, y, f. = krmička, die Füll- stange (beim Kohlenbrennen). Sl. les. Naplňování, n., das Füllen. N. balónů, Mj. 31., láhví vínem. Us. Náplňový, Füllung»-. N. zeď. Vz Náplň. NA. I. 62. Naploditi čeho: vinnic. BO. Náplodní = návaječný. Naplozený; -en, a, o, erzeugt. BO. Naplúhať komu. Cf. Plíhati. Slov. Čkžk. X. 59. Naplundrovati se koho, ausplündern. Arch. kutn. 1529.	Napľutí — napliti. Na již Mor. Šd. Naplutí, n., das Anspeien, Anspucken Bern. Napluzniť, viel plaudern. Slov. Bern. Náplyv. Toto přímoří vystaveno bylo n-vům bojovných Gothův; Odvětví Slovanů n-vem Gothů kmenu samému odcizené; Proti n-vům těchto cizojazyčníků; N-vy (instr.) čudské zběři pomísili se s domácími. Šf. Strž. I. 475., 487., II. 20., 215. Naplzák, u, m., bactris, rostl. Vz Rstp. 1633. Nápna, y, f., die Hypertonie, Spannung Šm. Napnutí páry, parní, die Dampfspannung, der Dampfdruck. Krost., Šmr. 3., 146., Stč, Zem. 488. Napnutosť. N. elektrická. NA. V. 298., Stč. Zem. 660. N. představ. Dk. Roz. fil. 96. — S největší n-stí něco očekávati. Sá. Napnutý. N. motýl. Us. Pdl. — kde. Papír na desce n-tý, plátno v rámci n-té. Us. Pdl. — čím. Lano břemenem n-té. ZČ. I. 271. — kam. Oko v dálku n-té. Mcha. 5. vd. 17. Napočinek, nku, m. = něco napočatého. Slez. Šd. Nápočně = nápoky. U Březové na Mor. Brt. D. 174.. Nápočný = schválný, eigener, vorsetz- lich. Slov. Ssk. I preto n-čňých sme ku cárovi zřídili poslov. Hol. 170. Napodjariť sa = napodařiti se, naho- diti se. Slov. Phľd. V. 133. Nápodoba, die Imitation. Dch., Msr. 6., Psp., Dk. Aesth. 47. N. = nápodobování něčeho a napodobené dílo samo. Vch. Ar. 2. N. epická, tragická, výpravná, Vch. Ar. 47., 53., těsná. Hud. mus. Cf. Napodobení. Napodobce, e, m. = napodobitel. J. tr. Napodobení drahokamů, Osv. I. 672., Mus. 1880. 177., přírody. Dk. Napodobenina, napodobka, y, f., nach- ahmende Gestalt. Nz., Ssk. Napodobitelný, imitabilis, nachahmbar. Psp. Napodobivosť. Stč. Zem. 807., Vch. Ar. 7., Dch. Napodobka, vz Napodobina. Napodobnění, n., die Nachahmung, Imi- tation. Tš. Laok. 5. Nápodobnosť Vz Jg. Slnosť. 41. Nápodobný. N-ným způsobem. Pal. Rdh. III. 188. — k čemu. Město n-né k Tova- čovu. Výb. II. 1026. Napodobosloví, n., Onomatopoeia, f. Ssk. Napodobovací, nachahmend. N. uměny. Vch. Ar. 18. Napodobování, vz Napodobení, Čes. mor. ps. 21.—22. Napodobovati, vz Napodobiti. Napodotýkati se čeho, genug, oft er- wähnen. Tu toho tu onoho z denních klepů se n-kav . . . Kos. Napodpáděti, ěl, ěn, ění = náhodou najíti. Na mor. Slov. Brt. D. 234. — koho, antreffen, anpacken. U Olom. Sd. Napodváděti se koho. Ten se nás na- podváděl! Us.