1106

Napohledlný. N. pravda, potýkavosť, sva-
tosť, zbožnosť, horlivosť, Sš. L. 160., ne-
vědomosť, ignorantia affectata. Stárek 203.

Napohotově, bereit. N. státi. Koll. IV.
164.

Napochytre = na spěch, na kvap, spěšně,
rychle. Slov. N. načítali sme do 60 druhov
rozličných semien. Ev. Šk. III. 256. — Phľd.
V. 57.

Napochytro = napochytre. Slov. Já vám
n. nemôžem s ničím slúžiť. Pokr. Pot. I.
341. Sobrala sa n. a vysadla do koča. Dbá.
Sl. pov. III. 4.

Nápoj suchý = tabák. Val. Brt. — N. =
napajedlo, die Tränke. Sám gazda statok
(dobytek) z n-ja zaháňal. Slov. Phľd. VIL
171. — N. řmské.í Vz Vlšk. 503.

Napojený čím. Niť sirou n-ná. NA. IV.
132. — čeho. Jsouc napojena božské slad-
kosti. Sv. ruk. 336. Cf. Naplněný.

Nápojní koflík, roh; nápojné léčení, die
Trinkkur, Dch.

Nápojník, u, m., der Schenktisch. Sp.

Napokon. Němc. VII. 59. N. sa preca
splní vuola moja. Koll. Zp. I. 8. N. sbierku
naskládali milému mudrcovi. Dbš. Sl. pov.
8. 6.

Napokosý = šikmý. Laš. Brt. D. 234.

Napokoušeti se koho, viel, oft, genug
ärgern. Us. Bvř.

Nápoky = schválně, úmyslně, absichtlich.
Prišiel n. pre nás. U Březové na Mor. Brt.
D. 174., 334. Brt. L N. II. 138. On mně
to n. robí. U Lopenika. Tč. Neviem, či to
n. bolo, či. . . Slov. Sokl. II. 341 — Hol.
70., 115.

Napoleonka, y, f., die Napoleonskirche.
Šm.

Napolica, e, f. = směska, miešanina pše-
nice s režou, lebo jačmeňa so pšenicou jar-
nou. Slov. Rb. Sb.

Napoliti koho čím = dozírati. Laš. Tč.

Napolitrálý (!) = v boji vytrvalý, utve-
mókt/tog. Vký.

Nápolní kámen, niva u Třebenic v Li-
toměř. BPr.

Napoludne, Mittags. Slov. Sak.

Napoly, vz Napol.

Napolykati se čeho: vody, něčích slov.
Us Tč.

Napomáhati. Aby křivdě n-li proti pra-
vému. Št. Kn. š. 160.

Napomanouti = napomenouti, zastr. Půb.
I. 121.

Napomenouti. — abs. Laň raněná n-ná.
Brm. I. 3. 143. — koho. N-nul nás, aby-
chom jej nazývali otcem. Št. Kn. š. 17.
N-nám písařóv, aby to zaznamenali. Výb-
II. 711. Kdo té n-ná, měj ho za přítele. Bž.
exc. — koho k čemu. Nepřátely k smlúvě
n-nati. Hus I. 160. — z čeho: z dluhu.
NB. Tč. 27., Půh. I. 169., 11. 410. — čím.
Druhý jej n-miná skutky dobrého příkladu.
Št. Kn. š. 131. — jak. Já vás z úřadu
svého slovem JMti n-nám. Arch. VII. 419. —
nač. To prý jesti drzosť n-nať na to ná-
rodu (gt.), aby.... Sš. Bs. 196. — kdy

(zač). Mynář ju napomínal (upomínal) den
ze dňa za tu měřicu obilé. Brt. D. 344.

Ona jeho nikdy nenapominala v sedmi lé-
tech. NB. Tč. 215.

Napomenovať= napomínati. Slov. Bern.

Napomenutelný, Mahn-. Spis n. Výb. II.
1160.

Napomenutíčko, a, n., kurze Mahnung.
Bern.

Napomínačka, y, f., die Mahnerin. Us.

Napomínatel = malý brousek jazyka
čes. od Jungmanna r. 1843. v Mus. uveřej-
něný.

Napomník, u, m. N. alebo prestávka,
pomlčka. Slov. Hdž. Šlb. 45.

Nápomocně, behilflich, helfend, dienlich.
Us. Bern.

Nápomocný komu čím: radou. Mus.
1880. 495. — jak. S největší ochotou mi
byl n-cen. Us. Bž. — čeho. Kteří jsou jemu
takového jeho nešlechetného skutku nápo-
mocni byli, ti mečem ztrestáni býti mají.
Bdž. 185. Toho mu byl n-cen. Bart. 203.

Napomykati se čeho, genug hin und
her schieben. Tč.

Naponáhle = rychle, schnell. Slov. Pře-
vez n. Koll. II. 28. To stalo se tak n., že sa
ani poriadne obliecť nestačila. Phľd. VI. 2.

Naponejprv, zum erstenmale. Us.

Náponoměr, u, m., der Spannungsmesser
(beim Pianobau), Taseometer. Dch.

Napopácať = náhodou najíti, dostati.
Zlínsky. Brt. D. 234.

Napopáditi = najíti, potkati. Hdes ho
n-dil ? Mor. Neor., Wrch.

Napopíjeti se čeho, genug nach und
nach trinken. Us.

Napopřík čeho, querüber. Učinil mu to
na p. Laš. Tč.

Na poprvé, zum Erstenmale. Jrsk.

Napor, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1026.,
989.

Nápor, u, m. = nápad. N. na farára bol
smelý. Slov. Syt. Táb. 146 N., pulsus. VMV.
nepravá glossa. Pa. — N. = nával. Slov.
Nemecká hlina rozsype sa pod jej n-rom.
Nár. nov. 1886. é. 175. 2/3.

Napořád = bez rozdílu, Všecky přísahy
vedlé práva všem lidem n. měl by vydávati
písař menších desk. Vš. 75.

Nápornosť, i, f.= nucení; násilí. Slov.
Bern.

Náporný, dringend; heftig, gewaltsam.
Slov. Bern.

Naporúdzi, bei der Hand, bereit. Slov.
Ssk. Bylo to naporúzi (po ruce, na ráně).
Mor. Brt. D. 234.

Naposchovávati, genug verstecken. Us.
Ssk.

Naposílati je správné.

Naposledky = naposledy. Ssk.

Naposledok, dku, m. = naposledy, ko-
nečné. Slov. Rr. Sb.

Naposledy, vz Naposled, Bž. 34., 110.
Žena všech n. umřela jest. ZN.

Napostiti se, genug fasten. Dnes jsme
se už dosť n-li. Us.

Nápošva, y, f., Kuppel, Koppel, f. Rk.

Napotchávati sa, oft straucheln, naklo-
pýtati se. Slov. Bern.

Napotiti se, genug schwitzen. Us.

Napotnalý, angeschwollen. Us, Sd.