1108

Napredaj = na prodej. Slov.
Napredávať sa = naprodávati se. Slov.
Bern.

Naprediviť sa. Slov. Nemohol sa n. (sich
genug wundern), kde vziať sa mohla tam
taká krása. Dbš. Sl. pov. L 13.

Napredňák, a, m. = přívrženec strany
pokroku v Srbsku.

Napředně, zuvörderst. Šm.

Napřední. Platiti daň v měsíčních lhů-
tách n-ních (Anticipatrate). Bor. 528.

Napredok = napred. Slov. Ssk. N. teda,
keď nazpiatok nemôžem. Orl. II. 195.

Nápředov, a, m., les u Žerotína na Mor.
D. ol. VII. 309.

Napředovati, vor-, vorwärtsschreiten.
Medzi takýmito okolnosťami veda n. ne-
mohla. Phľd. V. 268.

Napředplatce, e, m. = předplatitel. Šm.

Napředvídati, napředviděti, voraussehen.

Napředvidění, n., das Voraussehen, die
Voraussicht. Vchř.

Napředvidomosť, i, f., die Voraussicht.
Vchř.

Napreják, a. m. = člen spolku Naprej.
Orl. 111. 353.

Naprejzovati, mit Preisen decken. Šm.

Napresy les. Sdl. Hr. I. 10.

Napreť = napříti. Slov.

Napřežení, n. Hom. opat. 154. a.

Napřežený. Hom. opat. 151. b.

Napřežvýkati se čeho, genug, viel
wiederkäuen. Co se on n-kal mých slov.
Us. Tč.

Naprchati = naprchnouti.

Naprchnouti. Dám ti to (udělám to), až
naprší a nebude bláto. Us. Tkč., Šd., Kčř.

Naprcholiť = nahněvati. Slov. Bern.

Napříč někomu něco dělati. Osv. I. 259.

Napříčiti, entgegenstehen, -arbeiten,
widerstreben. Co sa tom n-číme ? Brt. D.
167. — se čemu. Bern.

Napriek, naprieky = napřič. Slov. Sldk.
Noc, jak by jim n., tichá a mesáčná bola.
Lipa. Vz Napříky.

Naprihovárať sa = napřimlouvati se.
Slov.

Napříky = napříč. Běžel n. — N. =
na vzdory. Dělá mu to n. Mor. Brt. D. 234.
Vz Napriek.

Napřipomínati se, genug erinnern. Us.

Napříti = napřáhnouti, nastrčiti, nad-
stavia. Hnal se na něho a on napřel mu
ruku. Us. Šd.

Napronášeti se s čím = nachlubiti se.
S tém ditétem se napronášijó. Mor. Neor.

Naprosnictví, n., Erbittungsmittel, -art.
Slov. Bern.

Naprosník, a, m., der Erbitter. Slov.
Bern.

Naproste, simpliciter, absolute. V.V. 33.,
41.

Naprostiti = narovnati. Laš. Wrch.

Naprostnosť, i, f. Bůh n sama jest.
Lenz. Mar. 123.

Naprosto. O tom n. nelze pochybovati.
N. ne, nun und nimmer. Dch. N. nepružný.
Mj. 14.

Naprostota, y, f. = naprostnosť. Vch.
Důk. 66.

Naprostý, šp. tvořeno, jako nemáme
ku př. najistý (najisto), nadobrý (nadobro).
N. — per se, absolutus. Starek. Mrav. 16.,
Psp. N. byť, V. V. 28., 6., bytosť, vůle boží,
MH. 6.. 13., souhlas, platnosť, Dk., rozum,
moc, dobrota, Hlv., povinnosť, Dch., plat-
nosť, přesnosť, rovina, zapomenutí. ZČ. Bůh
učinil duši n-tou a nesmrtelnou. Lenz. Mar.
123.

Naproti. Při slovesech pohybování i na-
proti na Zlínsku s dativem se pojí. Přijdeme
vám n. Šli n. pútnikom. Brt. D. 185.

Naprotimyslný, widerwärtig.

Naprotivá, vz Naproti, Naprotivo. N
jíti. Na mor. Slov. Brt. N. p. 1. 226. — Sš,
P. 761.

Naprotivaj = naprotivá. Já ti rožžu
svíčečku n. okna. Sš. P. 187.

Naprotiviti se. Vidím, že už nenapro-
tivím sa = protivuje se ničeho nepořídím,
Dbš. Sl. pov. II. 53.

Naprotivo = naprotivá. Val. Brt. D. 62.,
234. Vz Naprotivá.

Naprotní = naprotější. Us. Vrů.

Naproučený; -čen, a,o= sehnutý, nieder-
gebeugt, v botan. Nz. Vz Rst. 447.

Náprsenka,, y, f. = náprsnička. Dch.,
Jrsk. — N., die Brusttasche.

Náprsní, -ný. N. kříž (pectorale), Dch.,
Hnoj. 39., brň, Lpř., krunýř, NA. III. 168.,
řemeny (prsosíny), Anth. I. 3. vd. XLI., zá-
voj, Msn. Or. 72., kapsa, šátek. Us. Pdl.

Náprsnice, e, f. = náprsnička. Dch.,
Pdl.

Náprstek. Tam dávají malou míru, jako
n. (v hostinci). Us. Dch. Lepší s náprstek
štěstí, než s korec rozumu. Pk. Lepší s n.
rozumu přirozeného nežli čber přiučeného.
C. M. 202. Pod n-tky(bra). Obt. Hádanka:
Máme taký domeček, co má na sta okýne-
ček. Bit, Dt. 144. — N. k závorkám, die
Schubriegelkapsel. Hk. — N. = onuce. Po-
dej mi n-tky. V Kunv. Msk. — N., rostl.
Mllr. 41. Vz Náprstník. — N., stka, in., os.
jm. — N. Ferd. (Fingerhut), 1824.—1887.
Podporoval čes. literaturu dramatickou vy-
pisováním cen na divadelní kusy. Vz S. N.,
Rk. Sl., Tf. Mtc. 223., Bačk. Př. 86., 89.,
Rk. Slov. — N. Vojtěch, naroz. 1826., člen
městské rady, zakladatel Průmyslového mu-
sea ve svém domě „u Halánků" v Praze.
Vz S. N., Rk. Sl., Tf. Mtc. 224., Zl. Jg.
369., Rk. Slov.

Náprstková Anna, matka Náprstka Ferd.
a Vojt., 1788.—1873., odkázala dům v ceně
150 000 zl. k účelům českého průmyslového
musea, vyznamenána zlatým křížem zásluž-
ným s korunou. Vz Rk. Sl., Slavín II. 65.,
Kram. Slov. a jeden z prvních sešitů „Našich
vzorů."

Náprstkový, Fingerhut-. Bern.

Náprstník. Cf. Slb. 320., Čl. Kv. 239.,
Rstp. 1143., Dlj. 58., Schd. II. 291., Slov.
zdrav., Rosc. 135., Mllr. 41. Otrava n-kem,
Diífitalisvergiftung.

Naprstníkovina, y, f., das Digitalin. Šm.

Napršeti. Dej mi to. Až n-ší. Sš.

Napružiti, il, en, ení, napružovati, auf-
spannen. — co: strunu. Us. Tč. — Orl. II. 1