1109

Naprznělosť, i, f., die Ansteckung, Be-
sudelung. Šm.

Naprzněnec, nce, m., der Angesteckte,
Besudelte. Sšá. II. 58.

Naprznění, corruptio. Ž. wit. 15. 10.

Naprzněný. Ž. wit. 13. 1. N-na by země
od těch much. BO. — čím. Jimiž (bludy)
zeměpis n-něn jest. Šf. Strž. I. 338.

Naprzniti co. Malý kvas všecku dieži
n-zni. ZN. Cierkev snadně malé kacieřstvie
n-zní. Hus III. 33. — čím: hřiechem. GR.
Lakomstvím svou duši n.; Ktož se ženy
zezřízeně dotkne, netoliko tělo ale i duši
jedem n-zní. Hus III. 193., 199.

Napsání, n. Št. Kn. š. 9.

Napsaný; -án, a, o. Co je napísané, to
mačka nevylíže, litera scripta maner. Zátur.

Napsati. — abs. Napisáno buď. Ž. wit.
101. 19. Napíše se, až ho prsty brní. Us.
Dch. N-no jsem ostavil. BO. — co: dřevo
(= rodový kmen, namalovati). Št. Kn. š. 65.
N. = namalovati. Sv. ruk. Al. 263., 267. -
co proč. Něco z peněz (pro p.) n. Hus I.
419. — jak. Zle jest n-no. Št. Kn. š. 2.
Cifry činitele jednoho v obráceném pořádku
pod činitele druhého n. Šim. 74. — co kde.
No, hde to napsat, že k nám jednúc idete!
Mor. Vhl.

Napsotovati se = napsotiti se. Ssk.

Napsouti, anstecken. Je napsutý tú ne-
mocú; Napsul se na vojně. Laš. Tč.

Napščeva, y, t. = návštěva. Laš. Tč.

Napščíviť = navštíviti. Laš. Tč.

Napšknouti = našeptnouti, napověděti,
eine Erwähnung thun. Kdyby mně byl je-
nom něco napškl. Mor. Šd.

Napšněný = nakyslý, nahněvaný. U St.
Jičína. Vhl.

Napštíviť = navštíviti. U Frýdka. Tč.

Naptati si koho: najmouti. Brt. P. 77.,
Kld. II. 16. N. si koho za svědka (vypro-
siti, vyhledati). Mor. Brt. — se čeho = na-
žádati. Mor. Brt.

Napucati. Když sa Luca přilucá, potáček
sa napucá. U Vyzovic. Šd.

Nápuček, čku, m., die Pflanzenbrut. Škd.
Vz Rst. 447.

Napučený = nafouklý. Má n-nou hubu =
mrzí se; je hrdý, Mor. Vck., nahněvaný.
Brt. D. 234.

Napučeti = zmoknouti. U Mšena. Otm.
— N., aufquellen. Tvrdý rohlík v polívce
n-čí. Dch.

Napučiti, il, en, ení = namočiti. U Mšena.
Otm. — N. — nadouti. N. hubu. Mor. Brt.
D. 234. Kráva se n-la (jinde: zažrala =
odula). Laš. Brt. D. 234.

Napučnalý od čeho = nabobtnalý. Okna,
dvéře od mokra sú n-lé. Brt. D. 258., 234.

Nápuch kožný = vodnateľnosť, anasarca.
Nz. lk.

Napuchalec, lce, m,, nerost, der Dato-
lith. Šm.

Napuchavec, vce, m., der Keimenspath.
Šm.

Napuchlina, y, f. = opuchlina, opuchlé
místo, eine aufgedunsene, angeschwollene
Stelle. Šd. N. kožní, Hautoedem, n.

Napuchlounký, etwas angeschwollen. Vz
Rst. 547.

Napůjčiti, napůjčovati, genug, viel lei-
hen. — čeho. N-čil peněz, kde mohl; Na-
půjčoval sera mu dosť peněz. Tč.

Napukati, vz Napuknouti.

Napuklina, y, f., der Sprung. N. v ta-
líři Tč.

Napuklý = napuchlý. N. břicho. Sf. Strž.
I. 317.

Napuknouti se komu. V očiach sa mi
stmelo a srdce — to sa mi napuknúť mu-
selo. Slov. Bl. Ps. 46. — se jak, čeho,
Dosť dobre sa ten ešte opekancov napuká
(nají). Mt. S. I. 211. Napukal sa ako sedliak
na hody. Ib. 92. Tak sa napukal, napratal,
nabúchal, že by mu na bruchu blchu zabiť
mohol. Rr. Sb.

Napul, e, f. = Neapol. Do N-le. Výb. I,
479.

Napulský = neapolský. Výb. II. 1122.

Napumpovati čeho kam: vody do ná-
držky. Us. Pdl.

Napustiti co: ocel = změkčiti opětova-
ným mírným vyhříváním. Včř. I. 9. — od-
kud: přikop vodou z řeky n. Us. Pdl. —
čeho kam. Keď do tvojich líček barvy
napuscili. Sl. ps. 88. Císař chtě rozmnožiti
pražské učeni i napustil z prvu mnoho ně-
meckých mistróv. Let. 10.

Napúšiť = nadouti? — co jak. Sokol
mocne prsiská napúsil. Slov. Orl. X. 16.

Náputnice, e, í. Kralevičovská n. Koll.
III. 266.

Naputovati se, viel wandern, wallfahren
Us.

Napytati = naprositi. Slov. Ssk.

Napytlíkovati se s kým, sich lange
herumzerren. Sd.

Napytlovati mouky. Hr. ruk. 409.

Napytovati co komu, antragen. Služby
svoje každému napytuje. Slov. Č. čt. II.
418.

Narábati = dělati, pracovati. U Bruš-
perka. Mtl. Slov. Dobre tebe hovoriť, keď
nenarábaš s takýma mršinaina (voly). Rr.
Sb. Naraba s nim jako s dřevem = nakládá.
Laš. Brt. D. 234. Co narab´aš = vyvádíš?
1b.

Nářadí kostelní. NA. I. 56. N. hospo-
dářské, chrámové, k ležení, k seděni, k sví-
cení, obětní (římské a řecké). Vz Vlšk. 503.
Strč. n. Vz Sdl. Hr. III. 103., 205., IV. 77.,
78., 110., 111., 200.

Naraditi. Za Št. polož: Kn. š. 99.— Sv,
ruk. An. 385.

Náradlník, cultrum. Sv. ruk. 321. Ukradl
dva náradlníky i s rádly. Pč. 4.

Nářadní, Geräthscbatts-, Requisiten-. N.
vůz (hasičský), truhlík, Černi., budka (u sta-
veb). Dch.

Náradniar, a, m. = kdo vyrábí nářadí.
Slov. LObz. XXIV. 227.

Nářadnice, e, f. = nádobna, komora na
nářadí, die Geräthe-, Geräthkammer. Hrbk.

Nářadnictví, n., die Geräthekunde. Dk.,
Sl. les.

Náradník, u, m., vz Náradlník.

Nářadník, a, m., der Geräthmacher. Sl.
les.

Naradovaný; -án, a, o = rozradovaný,
potěšený. Slov. N. žena vybehla mu v ústrety.