1112

Nařkání, n. = naříkání. Ti lidé byli
v jeho drženi pokojném až do n. ženy tejto.
NB. Tč. 158.

Nařknutelnosť, í, f., praedicabilitas. V.V.
80.

Nařknutelný, praedicabis. V.V. 81. Cf.
Naříkati.

Narkogenin, u, m., das Narcogenin. Nz.

Narkosa rodiček, vz Křž. Por. 195., Slov.
zdrav., Rk. Slov.

Narkotan, u, m. N. draselnatý. S. N. XI.
534.

Narkotický. N. jedy. Vz Kram. Slov.

Narkotin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
576., Rk. Slov., Rm. II. 384.

Narkotisovaný, narkotisirt.

Narkotisovati, narkotisiren.

Nařnúti = naříznouti, nařínati = naře-
zovati, anschneiden. Laš. a slez. Tč.

Narobinec, nce, m., sam. u Riehmburka.

Narobiti. Dnes je sv. Narob sa (robotní
den). Slov. Orl. IX. 246.

Náročite = slavně. Slov. Ssk.

Náročky, vz Náročite. Slov. Zátur., Včka.
IV. 127.

Nároční list (akcie). Rgl. exc. Vz Nárok.

Národ = narození. Ž. wit. 44. 18. On už
byl tak slabý od n-du. Mor. Brt. D. Od
národu Pána Ktista. Slez. Šd. Takej řeči
néni kraj sveta jako na Brezovej, ona je
tady od sveta n-du. Brt. L. N. II. 125. —
N. = pokolení. Neb ďábel neprávě jest držal
v své moci lidský n. Št. Kn. š. 20. N. člo-|
věčie. Kar. 86. Nevstalť jest mezi n-dem
ženským větší Jana Krstitele. Ev. olom.
207. Cf. Sv. ruk. An. 364., 677. — N. =
druh. Nevod, venž sě veliký n. ryb sebral.
M. — N. = zástup, lid. I vzjetří sě národ j
Tatar lutých. Rkk. 51. To bylo dnes ná-
roda v kostele! Val. Vck., Brt. D. 234. —
N-, das Volk. Gt. národu snad lepší nežli
národa, poněvadž neříkáme v akkus. ná-
roda nýbrž národ. Viděl jsem národ. Bačk.
Ale máme: pytel ovsa, kus sýra, do ko-
stela atd., ač říkáme: viděl jsem oves, sýr,
kostel atd. Místo tohoto slova objevuje se
u Dal. a později až do konce 14. a ještě
na počátku 15. stol. slovo jazyk, ano také
hlahol. Bdl. Dle Jg. objevuje se slovo národ
poprvé ve 14. stol., ale v ústech lidu za-
jisté již dříve žilo. Lze to souditi ze slov
naroditi a rod, která se již na začátku
14. stol. uvádějí. Bdl. Daj za národ, čo
přineslo šťastie vše tebe z neba, nech je
voždy, keď treba, vše za u. Ppk. II. 15.
Lež večná meno toho nach ovenči sláva,
kto seba v obtť svätú za svoj národ dáva.
Chlpk. Sp. 12. Miluj národ otcov ako seba,
drahá, kdo národu slúži, tomu Boh pomáhá;
Kdo v službe národa, teho môžeš lúbiť,
ten hodný je junák tvojej, krásna, lásky!
S tým ťa môžu spojiť božie věčné svazky.
Ntr. V. 132. Hrozná v národoch skrytá bije
síla, v srdci n-da vre puls národnosti; Ná-
rodovca sú v dějinách světa jako rolníci,
nesúci k sejbe zrno člověčenstva; Žijte, ná-
rody v svornej súsedskosti, chovanci boží
jednej pokrevnosti; Národ s národem v kru-
tém rozzurení škrtí sa jako lov a tigria
v boji; Som človek Slovák, lebo bez n-da

není života, neni bytu, slávy. Trok. 72.,
73., 74., 136. Hlas n-da hlas boží. Bž. exc.

O nejstarších dějinách a dějepiscích n-dů
asijských vz Pal. Rdh. II. 29. a nn., Mus.
1831. IV. 359.-377. O rozličnosti n-dů zvl.
v Evropě a Asii vz Pal. Rdh. II. 3.-28.,
Mus. 1832. III. 357.-382. Cf. Mus. 1878.
139. etc. — N. — český denník (noviny), od
r. 1863. vycházející, již zanikl.

Národeček, čka n. čku, m. = malý ná-
rod. Kos.

Národek. Ž. wit. Puer. 76.

Narodění, n. = narozeni. Slov. Bern.

Narodený = narozený. Slov. Bern.

Naroditi Vz Narázeti. — koho. Když
syna n la. 15. stol. Mus. 1884. 25. — se.
Narodí-li se chlapec, mravenec prý se směje
(jí-li chlapec, padajó odrobinky na zem, jež
pak mravenec sbírá), pakli děvče, pláče
(děvčeti zůstávají odrobinky v klíně). Val.
Vck. Ešte se něnarodil, co by se byl všec-
kym hodil. Slez. Šd. — se odkud (kdy.
proč, kam). Pro ny se z nie (dievky) na-
rodí. Výb. II. 8. Hahej, hajej, děťátko milé,
ty jsi narozen z panny Marie. Sš. P. 6.
N-dil se na svět z Čisté panny; Člověk jest
z podstaty mateřiny u věku narozen. Št.
Kn. š. 12., 15. — k čemu. Člověk sě jest
n-dil k úsilí a pták k létání. BO. Když
dobudúc dětí z cizoložstva narodie je k ci-
ziemu zbožie. Št. Kn. š. 92. — nač. Na ty
by se musil n. (kdoby chtěl na ně vyzráti).
U Rychn. Mak. — na čem. Kdo se n-di
na lvu, bývá silný; kdo na beranu, tvrdo-
šíjný ; kdo na vahách, váhavý; kdo na štíru,
rád se hašteří: kdo na panně, ztratí věne-
ček n. mládenectví před svatbou; kdo na
střelci, je zmužilý; kdo na kozorožci, tupo-
hlavý; kdo na vodníku, ten se utopí; kdo
na rybách, nemluvný bude atd. Vz Mus.
1853. 491. — jak. N-li se mu syn a dcera
v jednom bremeni (dvojčata). Slov. Sokl.
j II. 356. Je mi, jakobych se byl znova na-

rodil (blaze). Kom. D. 223. — kdy kde.
Kdo se n-di v pátek, je nešťastný. Mus.
853. 491. Ježíš n-dil se v Bethlehemě za
i časuov krále Heroda. Pass. XIV.
Národně se rozvíjeti. Kos. Ol. I. 85.

Národní básnictví či poesie, boj, cit
hrdosť, jednota, listy (noviny od r. 1860.
vydavatelem a majitelem jest nyní JUDr.
Julius Grégr, redaktorem Jos. Anýž); lite
ratura, předpojatost, ráz, samostatnosť, smu-
tek, statečnost, uvědomění, válka, vědomí
výbor v Praze r. 1848. (vz Pal. Rdh. III'
26.), vzdělání, záští atd. Us. Mus., Osv.,
J. tr., Šmb., Kb., Anth., J. Lpř., Pdl. N.
písně. Vz Hš. Dod. k Jg. I. 7. č. 28.—30.
N. barvy, hospodářství, obrana, shromáž-
dění, slavnosti. Vz Rk. Slov. N. divadlo
v Praze. Vz Divadelní (dod.).

Národniar, a, m. = národovec (posměšně).
Slov. N-ri martinské balamutia predplatite-
lov, že . . . Čkžk. I. 65.

Národnictví. Koll. III. 318. Vz Náro-
dovstvo.

Národník = národovec. Oni byli světo-
občané, křesťané, jen ne n-ci. Koll. III. 220.

Národnost Zachování n-sti, die Wah-
rung der N, J. tr. Největší neštěstí a ne-