1113

rozum národ národnosti a řeči pozbavovati.
Koll. III. 40. Vlasť pravá v n-sti žije; Jen
v n-sti láska k vlasti bije. Trok. 133,, Česká
n., vz Ukaz. 35. Dějiny n-sti. Vz Bačk.
Písmn. I. 13.-24., 305.—332., Ukaz. 35.
Česká a německá n. v Praze až do začátku
15. stol. Vz Mus. 1845. 213. Slovo o české
n. Ib. 258. nn.

Národnostní myšlénka, Kos. Ol. I. 306.,
snahy, Šmb. S. II. 86., otázka. Pdl.

Národobijný, volksmordend. N. meč. Dk.
Aesth. 582.

Národoborce. Koll. III. 211.

Národohospodářský, volkswirtschaft-
lich. N. věda, Kaizl 36, počtářství, Stč. Alg.
86., Ott. II. 731., činnosť, nauka, zásady.
Us. Pdl. Základové počtářství n-ho. Vyd.
Dr. Fr. Studnička. 1887.

Národohospodářství, n., die Volkswirth-
schaft. Šmb. S. I. 442.

Národohromce, e, m., der Völkerbezwin-
ger. Karel Veliký největší věku svého n. Šf.
Strž. II. 335., Šmb. S. II. 19.

Národoľubivý. Slov. Nár. nov. 1886. č.

117.3.

Národomil. Č. Čt. I. 154. (Vz Reč). Hor-
livý n. Koll. III. 74., 286.

Národomilenství, n., die Volksliebe.
Vroucí n. Koll. III. 48.

Národomilovník, a, m. = národomil.
Opravdový n. Koll. III. 220.

Národomilovný, volksfreundlich. Šm.

Národomorna, y, f., die Völkerplage-
stätte. Tč. exc.

Národopis. Vz Mus. 1886. 644.-647.,
Hš. Dod. k Jg. 1. str. VI., Úkaz. 57., Jg.
Slnosť. 94.

Národopisný. N. mappa, Kŕ., methoda
(způsob psáti dějepis všeobecný dle jedno-
tlivých národův). J. Lpř.

Národoslovný. N. zásada, známosť, li-
teratura slovanská. Šf. Strž. I. 52., 144.,
III. 397.

Národošálenství, n. = klamání národů.
Kýž v Europe toto n. již přestane. Koll.
III. 261. (U.).

Národotvorný, völkerbildend. N-ným
živlem jsou Maďarům v první řadě Slováci,
pak židé. Mor. Slovač. 1885.

Národovědný, ethnologisch. Dch.

Národovka, y, f., die Patriotin. Šd.

Národovosť, i, f.. der Patriotismus. Kos.
Ol. I. 251.

Národovrah, a, m., der Völkermörder.
Šf. Strž. II. 486.

Národovstvo, a, n. = národnictví. Slov.
Vtedy bol národ bez n-stva. Zátur.

Národový, Volks-, National-. N. práva,
BO., spojení. Pal. Rdh. III. 41.

Národozhoubný, völkervernichtend. N.
záměr. Šf. Strž. II. 445.

Národoživotný, das Volksleben betref-
fend. N forma. Šf. Strž. I. 317.

Národství. Vzdáti se všelikého se svým
n-stvím svazku; Za nedrahný čas jejich n.
pohlceno bude; Židovské n.; N. jedno opa-
novalo, druhé zahynulo. Sš. Sk. 175., 177.,
208.

Nárok, der Anspruch. Cf. Nemá se více
na to natahovati, Anspruch erheben. Gl.

113. Měl to podkútí, kteréž náleží ke mlýnu,
v n-ce, rechtlich ansprechen., 1477. N. zlého
lože; o Česť. Tov. 113.; 67., 124. Cf. Kn.
rož. 122. — N., die Hode. Proti bolesti
n-ků. Ruk. kd. N-ků v ty tři dni a ledví
neleč. Rkp. 1450. Stává se druhdy otok na
n-ciech lidem sic zdravým. Rhazes IV. 19.
Nárokom = náročky. Slov. Ssk.
Nárokovati si co = nároky činiti, be-
anspruchen. Slov. Phľd. V. 215. To si teraz
M. Čák drzo n-kuje. P. Tóth. Trenč. M. 36.
Otázali Ba, že na akom základe Řím n-kvje
si nadvládu v církvi bulharskej? Lčk. CM
38.

Narostlina, vz Narostina. N. = nádor,
das Gewächs. N. v pochvě, ve vaječníku,
v pánvi. Vz Křž. Por. 150., 203, 220., 259.,
Čs. lk. III. 35., 43., VIII. 289., IX. 358. Ten
lék sžírá n-ny v nose (leptá). Čern.

Narouhati (se), Gott viel, oft lästern.
Bern.

Narouchati komu = vybiti Jrsk. Cf.
Rochati.
Narovášiti komu = vybiti. Hrvát. Šd.
Narovnati co komu: kosti (vyprášiti
mu zadek). Us. Wtr. N. si kříž (leže na
zádech, odpočinouti si). Us. Šd. — se proč.
Nemůže se pro boleni n. Us. Dch. —s kým
o čem. Pavel s nimi o něm (evangeliu)
narovnával; Jeronym se sv. Augustinem
o tomto místě n-val v dopisech posud za
chovaných. Sš. II. 18., 23. — s kým oč
Aby s knížetem o to n-li. Let. 364.
Na rovno. Vkročil n. do světnice. Turg.
Nárovný = rovný. V n-nej od seba ďále.
Hol. 187.
Naroz = naráz. Laš. Tč.
Narození. Místo n. Dch. Božie n. světiti.
Št. Kn. š. 12. N. z nepoctivého rodu. Šp.
Toulal se lesom již před n-ním (těhotná
matka lesem chodívala). Světz. 1874. 583.
Narozeniny římské. Vz Vlšk. 193., 227.
Narozený. Jsou mnozí n-ní zlodějové.
Koll. IV. 226. Uzdravil chromého hned tak
n-ho. BR. II. 400. — nač: na sirobu. V.
— odkud. Bystřiny n-né z hory. Hdk. C.
50. Syn z otce přede všemi věky n. Št.
Kn. š. 13. — jak v čem. Dítě mrtvě n-né.
Us. Pdl. V nově v Kristu n-ní. Hus III. 87.
Narozprávěti se o čem, genug erzäh-
len. Us.

Narozsvěcovati se, genug, oft anzünden
Us.

Narozsýpati, viel verstreuen. Ssk.

Nároží = ostré hrany křížového klenutí.
NA. I. 50.

Nárožní, -ný. N. cedule, Us. Pdl., kráče
(krátce, kratec), der Gratstichbalken, Nz.,
sloup, Ecksäule, NA. I. 11., sloupky (ke
korbě, k zábradlí), lišta. Us. Pdl.

Nárožník = nárožní pilíř, der Eck
pfeiler. Nz. — N. = hřebík, der Schift-,
Anschiftnagel. Nz. Tesař sbiji břevna, trámy
n-ky. Kom. N. = lodní hřeb, der Schiff-
nagel. Sl. les. — N., a, m., os. jm. Pal.
Děj. III. 3. 149., Tk. IV. 598., V. 251.

Nárožný, vz Nárožní. — N., os. jm. Šd.

Nárt nohy, vz Chodidlo. Cf. Mz. v List.
fil. XI. 176., Mkl. Etym. 211.