114

Nártní kosť. Vz Nárt. Šv. 24.

Nartoun, das Fusswurzeltbier. N., tar-
sius spectrum, der Koboldmaki. Brm. I.
265.

Nartovati = nárty přišívati. Boty n.,
vorschieben. Us. Sd., Tč.

Nártovice jaké mají býti. Vz Matj. 54.
a násl.

Nártovka, y, f. = nártovice. Mz. — Mkl.

Nártový, Oberleder-. N. kúže, odpadky.

Šp.

Nárty, pl., m . vrchy u Nové Huti. Rvn.
292.

Nárub, u, m. = prvý rub, za nímž ná-
sleduje druhý a odrub. V tělocv. Rgl.

Narúbati kopu (kopku) sena (nasekati).
Mor. Brt.

Nárubka, y, f. = nárub, naroubené místo.
Šd.

Narubnouti míč = udeřiti. U Chrud.
Kd.

Naruby, vz Narub.

Narúcať, viel niederreissen. Slov. Ssk.

Narúcený; -cen, a, o = nařícený, od
řítiti. Kráčí mezi samými n-mi kameními.
Čas. duch. 1878. 462.

Náruč. Ten kůň půjde do náruč (za ná-
ručního). Čce. Tkč. Nejdou spolu do náruč
(nehodí se k sobě). 1b. Tkč.

Narúčať, befehlen, Slov. Ssk. Vz Na-
ručiu. — N. sa = nařičeti se.

Náručka, y, f., vz Zápěstek

Náručko, a, n. = náručí. Slez. Šd.

Náručnice, das Handleder. Čsk.

Náručník, u, m. = manipel, roucho boho-
služebné. Spch. 13.

Nárúdek, dka, m. = malý národ. BPr.

Nárudka, y, f. = náruční strana. Kůň
chodí pod n-kum (= nárukou) = na náruční
straně. Slez. Šd.

Narudkovati, anrötheln. Šp., Sk.

Nárudly, röthlicb. N. vousy, Čch. Bs.
84., zář. Pdl.

Narumadgzať sa = narvati se, napla-
kati se. Slov. Nář. čiernohronecké. Šd.

Naruměniti, roth schmieren. Mz. Mkl.

Narundaný = rozbručený. Nech ho, je

n. Us. Kšť.

Nárus, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Narůsti, slov. narásť. Tvoj koník vranný,
ostro kovaný, pokopal by ma podkovič-
kami; já bych nenarástla, za muž bych ne-
pošla medzi horama. Sl. spv. I. 16. — pro
koho. Sohaj ze dvou gruntů pro mne ne-
narostl. Prss. Gazd.

Narušený; -en, a, o, vz Rušiti. — čím:
zubem času. Šf. III. 99. Mysl vinou n-ná.
Šml.

Narušiti, il, en, eni, narušovati, ver-
letzen. — koho. Těžký vřed ho n-val.
Sš. — co čím. Aby, jestliby svojím zpro-
tivením-sa n. chcel prísahu, podľahol kliatbe
na veky. Sl. let. 11. 6.

Nárut, vz Nárt.

Narutiť = navaliti. Slov. Ssk.

Náruživě hráli, se zamilovati. Mus., Vlč.

Náruživosť = zvyk tak silný, že každé
príležitosti používá a tak úsilně po svém
baží, že i nedovolených prostředků se chápe,
jen aby cíle svého dosáhl. Sb. uč. N. zlá,

ušlechtilá, pocitová či smyslná, citová, po-
litická; takt, instinkt náruživosti. Dk. P.
155., 156., 157. N-sti člověku spáti nedají.
Sbor.

Náruživý. N. ctižádost, láska, kuřák.
Us. Pdl. Cf. Mz. v List. fil. XI. 176.

Narval. Cf. Schd. II. 438., Vega I. 102.

Nařváně, ěte, nařvanec, nce, m. = nar-
vaný. Čce. Tkč.

Nařvaný = nadělaný, tlustý, břichatý.
N. chlapík. U Kr. Městce, u Třebonína. Kší.,
Olv. Je n-ná — těhotná. Us. Dq.

Narvati = natrhati. — co komu kde.
N-la jim na želé chrástí (nalámala). Slez.
Šd. — se s kým = naprati se.

Narvučeti, el, ení = naporoučeti. Ta
mu toho n-la! U Mešna. Otm.

Narýknúť = nasáknouti vodou. Laš. Brt.
D. 234.

Narýpati se kde. Už jsi se dosť v za-
hradě n-pal. Us. Pdl. — co čím. Sklo dia-
mantem narýpnouti. Us. Pdl.

Narýpnutý; -ut, a, o, geritzt. Sklo dia-
mantem n-té. Us. Pdl.

Nárys, u, m. = náčrt, der Aufriss, Ent-
wurf, Plan, die Aufzeichnung, Skizze, Con
tour. Let. Mt. S. V 1. 18., Uch., Šp., Hrk.,
Bc, Jrl. 421., NA. V. 49. N. objevuje nám
obraz zevnějšku stavení z rozličných stran.
KP. I. 202. Půdorysem i nárysem koule
je vždycky kruh, jehož poloměr se rovná
poloměru koule; N. Čili průmět druhý (ver-
tikalní) obdržíme, když na předmět pohlí-
žíme z předu kolmo na nárysnu. Sand. Náv.
k rýs. 8., 6.

Nárysna, y, f. = druhá průmětna. Jrl. I.
4. Rovina, na niž obraz ten (nárys) z předu
hledíce spatřujeme, slove n. či průmětna
vertikalní (průmětna druhá). Šand. Náv.
k rýs. přel. 5.

Nárysný. N. rovina, průmět, vzdálenost,
stopa, průsečnik. NA. V. 49., 50., 54 , 55.

Narysov. Sdl. Hr. I. 222., Rk. Slov.

Narysy = Narysov.

Narysyrov, a, m. Sdl. Hr. VI. 125.

Náryš, e, m. = otrapa, trhan. Val. Vck.

Naryšavistý = naryšavělý. N. brada.
Slov. Čkžk. XIII. 14.

Náryť, ě, f. = nárt. Na Plaště. BPr.

Nas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Násad = příční dřevený trámec na voze
mezi přední kola pod svořeň nasazený, na
němž leží bočnice, žebřiny. Mor. Šd. —
N.= pokolení. Z ženského n-da se narodil.
Pass. mus. 277. Vz Násada.

Násada, forale. Sv. ruk. 321. N. sekery.
Dch. — N. = na chlebě, patka, der An-
schuss. Šp. — N. kapří. Us. To je člověk
ze špatné násady (rodu). V Kunv. Msk. —
N. = loď, veliká, dopravní. Šífy, kteréž
Uhři n-dy jmenují. Koc. z Konc. II. 229.

Násadec ssací, Us., k vodometu, Wld.,
ku klystérce, děložní. Us. N. svalový na
hlavě. Jmt. N-dce obratlů, Wirbelfortsätze,
trnový, Dornfortsatz, příčný. Šv. 18. N. čer-
vikovitý ve slepém střevě. Vz Slov. zdrav.
N. v bot. = rozvodítko, protah, výběžek,
der FortBatz. SI. les. N. podzárodkový. Ves.
I. 71.



	114

	Nártní kosť. Vz Nárt. Šv. 24. Nartoun, das Fusswurzeltbier. N., tar- sius spectrum, der Koboldmaki. Brm. I. 265. Nartovati = nárty přišívati. Boty n., vorschieben. Us. Sd., Tč. Nártovice jaké mají býti. Vz Matj. 54. a násl. Nártovka, y, f. = nártovice. Mz. — Mkl. Nártový, Oberleder-. N. kúže, odpadky. Šp. Nárty, pl., m . vrchy u Nové Huti. Rvn. 292. Nárub, u, m. = prvý rub, za nímž ná- sleduje druhý a odrub. V tělocv. Rgl. Narúbati kopu (kopku) sena (nasekati). Mor. Brt. Nárubka, y, f. = nárub, naroubené místo. Šd. Narubnouti míč = udeřiti. U Chrud. Kd. Naruby, vz Narub. Narúcať, viel niederreissen. Slov. Ssk. Narúcený; -cen, a, o = nařícený, od řítiti. Kráčí mezi samými n-mi kameními. Čas. duch. 1878. 462. Náruč. Ten kůň půjde do náruč (za ná- ručního). Čce. Tkč. Nejdou spolu do náruč (nehodí se k sobě). 1b. Tkč. Narúčať, befehlen, Slov. Ssk. Vz Na- ručiu. — N. sa = nařičeti se. Náručka, y, f., vz Zápěstek Náručko, a, n. = náručí. Slez. Šd. Náručnice, das Handleder. Čsk. Náručník, u, m. = manipel, roucho boho- služebné. Spch. 13. Nárúdek, dka, m. = malý národ. BPr. Nárudka, y, f. = náruční strana. Kůň chodí pod n-kum (= nárukou) = na náruční straně. Slez. Šd. Narudkovati, anrötheln. Šp., Sk. Nárudly, röthlicb. N. vousy, Čch. Bs. 84., zář. Pdl. Narumadgzať sa = narvati se, napla- kati se. Slov. Nář. čiernohronecké. Šd. Naruměniti, roth schmieren. Mz. Mkl. Narundaný = rozbručený. Nech ho, je n. Us. Kšť. Nárus, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Narůsti, slov. narásť. Tvoj koník vranný, ostro kovaný, pokopal by ma podkovič- kami; já bych nenarástla, za muž bych ne- pošla medzi horama. Sl. spv. I. 16. — pro koho. Sohaj ze dvou gruntů pro mne ne- narostl. Prss. Gazd. Narušený; -en, a, o, vz Rušiti. — čím: zubem času. Šf. III. 99. Mysl vinou n-ná. Šml. Narušiti, il, en, eni, narušovati, ver- letzen. — koho. Těžký vřed ho n-val. Sš. — co čím. Aby, jestliby svojím zpro- tivením-sa n. chcel prísahu, podľahol kliatbe na veky. Sl. let. 11. 6. Nárut, vz Nárt. Narutiť = navaliti. Slov. Ssk. Náruživě hráli, se zamilovati. Mus., Vlč. Náruživosť = zvyk tak silný, že každé príležitosti používá a tak úsilně po svém baží, že i nedovolených prostředků se chápe, jen aby cíle svého dosáhl. Sb. uč. N. zlá,	ušlechtilá, pocitová či smyslná, citová, po- litická; takt, instinkt náruživosti. Dk. P. 155., 156., 157. N-sti člověku spáti nedají. Sbor. Náruživý. N. ctižádost, láska, kuřák. Us. Pdl. Cf. Mz. v List. fil. XI. 176. Narval. Cf. Schd. II. 438., Vega I. 102. Nařváně, ěte, nařvanec, nce, m. = nar- vaný. Čce. Tkč. Nařvaný = nadělaný, tlustý, břichatý. N. chlapík. U Kr. Městce, u Třebonína. Kší., Olv. Je n-ná — těhotná. Us. Dq. Narvati = natrhati. — co komu kde. N-la jim na želé chrástí (nalámala). Slez. Šd. — se s kým = naprati se. Narvučeti, el, ení = naporoučeti. Ta mu toho n-la! U Mešna. Otm. Narýknúť = nasáknouti vodou. Laš. Brt. D. 234. Narýpati se kde. Už jsi se dosť v za- hradě n-pal. Us. Pdl. — co čím. Sklo dia- mantem narýpnouti. Us. Pdl. Narýpnutý; -ut, a, o, geritzt. Sklo dia- mantem n-té. Us. Pdl. Nárys, u, m. = náčrt, der Aufriss, Ent- wurf, Plan, die Aufzeichnung, Skizze, Con tour. Let. Mt. S. V 1. 18., Uch., Šp., Hrk., Bc, Jrl. 421., NA. V. 49. N. objevuje nám obraz zevnějšku stavení z rozličných stran. KP. I. 202. Půdorysem i nárysem koule je vždycky kruh, jehož poloměr se rovná poloměru koule; N. Čili průmět druhý (ver- tikalní) obdržíme, když na předmět pohlí- žíme z předu kolmo na nárysnu. Sand. Náv. k rýs. 8., 6. Nárysna, y, f. = druhá průmětna. Jrl. I. 4. Rovina, na niž obraz ten (nárys) z předu hledíce spatřujeme, slove n. či průmětna vertikalní (průmětna druhá). Šand. Náv. k rýs. přel. 5. Nárysný. N. rovina, průmět, vzdálenost, stopa, průsečnik. NA. V. 49., 50., 54 , 55. Narysov. Sdl. Hr. I. 222., Rk. Slov. Narysy = Narysov. Narysyrov, a, m. Sdl. Hr. VI. 125. Náryš, e, m. = otrapa, trhan. Val. Vck. Naryšavistý = naryšavělý. N. brada. Slov. Čkžk. XIII. 14. Náryť, ě, f. = nárt. Na Plaště. BPr. Nas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Násad = příční dřevený trámec na voze mezi přední kola pod svořeň nasazený, na němž leží bočnice, žebřiny. Mor. Šd. — N.= pokolení. Z ženského n-da se narodil. Pass. mus. 277. Vz Násada. Násada, forale. Sv. ruk. 321. N. sekery. Dch. — N. = na chlebě, patka, der An- schuss. Šp. — N. kapří. Us. To je člověk ze špatné násady (rodu). V Kunv. Msk. — N. = loď, veliká, dopravní. Šífy, kteréž Uhři n-dy jmenují. Koc. z Konc. II. 229. Násadec ssací, Us., k vodometu, Wld., ku klystérce, děložní. Us. N. svalový na hlavě. Jmt. N-dce obratlů, Wirbelfortsätze, trnový, Dornfortsatz, příčný. Šv. 18. N. čer- vikovitý ve slepém střevě. Vz Slov. zdrav. N. v bot. = rozvodítko, protah, výběžek, der FortBatz. SI. les. N. podzárodkový. Ves. I. 71.