1116

Násadenka, y, t., ancula, hmyz. N. str-
mělková, a. cristata. Brm. IV. 2. 315.

Násadí, u., das Besteck (dýmky). Šm.

Násadista, y, m. = lodní vojín. Vz Ná-
sada. Hejtman v Uhříich nad n-sty, kteřížto
na šířích brání řek a vod uherských proti
loupežníkům tureckým. Koc. z Koc. II. 8.
(1594.).

Nasaditi co: všecky páky, alle Hebel
in Bewegung setzen. Dch. N. plachty. Strom
nasazuje plod. Dl. — co kam. N. někomu
pušku na prsa, Tbz., bodák na pušku, Us.
Pdl., škvora do ucha. Us. Rgl. N-dil mi na
zadnici (napráskal mi). Brnt. Kam se na-
sadí, tam je pak jednobytně (stále). U Ry-
chnova. — nač. Nasadil naň peníze a nic
z něho nebylo. U Dobrušky. Vk. Celou
svou silu na to n-dil. Us. Dch. Na někoho
nasazovati, gegen einen hetzend Klagen
zuführen. Dch. Strom nasazuje na ovoce.
Dumek. N. na kuřata (vejce pod slepici
dáti). Us. Tč. — čeho proč jak. Neb i sám
sebe i toho, což má, pro obecné dobré
s múdrostí má n. Št. Kn. š. 153. Hrdel
svých směle n. Hus. I. 399. — čeho zač.
Rád bych chtěl hrdla svého n. Arch. VII.
45. Života svého za ovce n-dil. Hus I. 414.
Biedneho života za život věčný n. Hus I.
455. — co komu: psí hlavu = zostuditi
ho. Us. Rgl.

Násadka na ocelové péro (držátko), u biče
(bičiště), na tužky. Hs., Dch., Ktk. N. či
nástava u děla, der Aufsatz. NA. III. 96.,
97. — N. v bot., flosculus abortivus, der
Ansatz. Slb. XLIV.

Násadkový čípek, der Ansatzschweif.
Čsk.

Násadný. N. kružidlo (nástrčné), der
Stockzirkel, Nz., tahadlo, das Ansatzge-
stänge. Hř. 41.

Nasahati, nasahovati, genug die Hand
nach etwas ausstrecken. Us.

Nasákati sa, sich viel schneuzen. Slov.
Bern.

Nasáklivosť, i, f. N. vody (jímavosť),
die Wasseraufnahmsfäbigkeit. Sl. les.

Nasáklý, angezogen. Je n. = opilý. Us.
Bda. — čím: vodou. Mour.

Nasáknouti, knul a kl, ut, utí, (Nässe)
anziehen. — čím: vodou, pověrčivostí. Mus.
1880. 3. — se kam. Nasáklo-li potřebné
množství potravy do rostliny. Mj. 151.

Nasálati, vz Nasoliti.

Násamiční = návaječní. Šm.

Nasaňkovati se, genug schütten fahren.
Bern.

Nasavrchy, Nasevrky, dle Dolany, Nassa-
berg, městečko v Chrudimsku. Blk. Kfsk.
1370.

Nasavrky, dle Dolany, Nasawrk, ves
u Tábora a u Mladé Vodce; Nasawrk o.
Nassaberg, ves u Golčova Jeníkova. Sdl.
Hr. II. 255., Rk. Slov.

Nasazení. S n-nim vlastního života něco
učiniti. Mus, 1880. 472. N. spásy. Vj. N.
piva droždím. KP. V. 368.

Nasazenina, y, f., der Ansatz. Lpř. Sl.
N. prachových zbytků v ručnici. Kutn.

Nasazený. N. vejce, vz Zaskřečený. Jdou
s nasazeným bodákem. Us. Ti jsou na cestu

dobře n-ni (oděvem opatřeni). U Ronov.
Rgl.

Nasazování mladiny droždím. KP. V.
368.

Nasazovaný; -án, a, o, wiederholt an-
gesetzt. — N. = popuzovaný, gehetzt. Jsa
od manželky své proti otci svému m Pož.
136.

Násběrka. U Zbirova. Lg., Dch.

Nasbíraný; -án, a, o, gesammelt. N.
látka; šat, in Puffen gezogen. Mour.

Nasbírati čeho (odkud kde): slov a
frasí z kněh. Us. Pdl. Co sme se nažali,
klasů nasbírali na tom panském poli, až
nás hlava bolí. Sš. P. 555.

Nascati, cf. Scáti. — co kde. (Učení
nové) zrádný Martin (Luter) v Praze na-
scal. 1525.

Nasci, kmen slovanský. Vz Šf. Strž. I.
236., 244.

Nasčegliť sa koho, genug kitzeln. Slov.
Bern.

Náseč = náseka, der Aufhieb, Looshieb.
Sl. les. Plocha náseče, místo náseče (po-
rubní, mýtní), die Angriffsfläche, der An-
hiebsort. lb. — N. = siročina, tesla, die
Zimmeraxt. Prk., Wtr. Sěkerú a n-čí. Ž. wit.
73. 6

Násečně, incisim. NZ. Ten prý úsudek
násečné a mimochodem vkládá apoštol. Sš.
II. 217. N. mluviti = jednotlivými slovy:
Přišel, viděl, zvítězil. Jg. Slnosť. 79.

Naseděti. Co tu nasedíme (= darmo tu
sedíme)? Mor. Brt. D. 167.

Nasedlati sud. KP. V. 381.

Nasedlený = obydlený. Slov. Czm. 91.

Nasedlina chrustavková, ecchondrosis,
Auflagerung. Nz. lk.

Násedlnice. Blk. Kfsk. 843., Rk. Sl.

Nasedlý. N. poupata, angelegte Knospen.
Posp., Sl. les.

Nasejpati, vz Nasypati.

Násek, u, m., der Anhieb, Anschnitt.
Polesný do stromů prodaných n-ky dělal.
Us. Tč. — N. = sek, jímž protivníka ze
střehu utýkáme. NA. III. 74. — N. = vkla-
dek, vložené slovo, incisum. Nz. Někteří
mají slova ,ku chvále veleby jeho za vkla-
dek či násek nějaký. Sš. II. 85. Vz Vklad,
Jg. Slnosť. 78. — N., ska, m., os. jm. Arch.
VII. 286.

Nasekati. — co jak. Tupý pilník znovu
n. Us. Pdl. — co kde: kameni v dolech
n. Us., NA. IV. 152.

Nasekávání stromů, das Anhacken. Sl.
les.

Násep. Úzký n. Výb. 1. 829. Cf. Násyp.

Násepní. Schanz-. N. chodba. NA. III.
148.

Naseti co. Cos nasel, to si požni. Kká.
Td. 253. Žneš, jehož jsi nenasal. ZN.

Nasetičky, dvůr v Plzeňsku. Blk. Kfsk.
331

Nasevrky. Bž. 67, Sdl. Hr. I. 256., IV.
372., Rk. Slov. (Vz Nasavrchy (dod.).

Naseweis, něm., na Zlinsku: rozumbrada.
Brt.

Nasháněti se koho, viel zusammentrei-
ben.