1116

Nashledávati se čeho, viel, lange, oft

zusammensuchen. Us.

Nashrabovati se čeho, viel, lange, oft
zusammenrechen. Us.

Nashrnovať se čeho, genug zusammen-
scharren. Us.

Naschovávati, viel verbergen, verstek-
ken, aufbewahren. Us.

Naschvále. Pro něhož n. poslali. Výb.
II. 1443. — N. Néni mi (se mnú) na schvál
(dobře). To sukno néni na schvál (není
příliš pěkné). Brt. D. 234. — Žertem: To
něni na schval, to je na obežart (to není
žertem, to je na opravdu). Las. Brt. D.
234.

Nasídliti koho, ansiedeln. Šm.

Nasien, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Násila. Jg. Sbr. sp. 1841. 210.

Násilenstvo, a, n. = násilenství. Phľd.
IV. 472. Proti n-stvu protestovati. N. Hlsk.
IV. 213. — Lipa, Vaj. Ttr. m. 70.

Násilí. Veliké nasilé. Kar. 113., Bart.
189. N. proti lesnímu úředníku. Sl. les. Sám
si učinil n. (usmrtil se). Dch. O n. páni ne-
chtějí súditi. Půh. II. 324. Násilé trpěti. Ž.
wit. Ezech. 14. Tu škodu a to nlé poklá-
dámy za 300 hř. g. Půh. I. 183. N-lim jíti
(nerád). Kld. Kdo slabým se cítíš, nehledej
spásy v n. Pal. Rdh. III. 176. N-lím se ně-
komu něco vzíti může, dáti nemůž; Dobrota
srdce jímá, n-lím se nic neujímá. Lpř. Cf.
Cor. jur. IV. 3. 2. 425. — N., míst. jm.
Arch. VII. 714.

Násiliti, násilovati. Vyhnali nezvané
hosti, násilující lupiče své Šf. Strž. I. 578.
— nač. Ani násil na mě. Ž. wit. 68. 16.

Násilivý, violentus. N. potok. BO.

Násilně = velmi. Biechu n. lakomi. M.
N. koho ctíti, milovati. Ž. brn., M. Tomu
se poče n. diviti. Výb. I. 1164. To vida n.
se lekl. Ev. olom. 81.

Násilnícký. N. panování. Lpř. Děj. I.
171. Způsobem n-kým. Us.

Násilník. Šf. Strž. II. 371., Kká. Td.
213., Dch., Pass. mus 348., 283., Ezp. 289.
Pánóv diel byli n-ci. Kar. 29. Bohatí, jenž
nuzie chudé, jsú n-ci; Pavel, cierkve sv. n.
Hus I. 363., III. 122. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1.
407., IV. 3. 2. 425.

Násilnosť. Kdo čo robí z n-sti, práca ho
sužuje (nerád to dělá). Glč. II. 309.

Násilný. Ani což n-ho jest věčného.
Výb. II. 724. — N. = silný, prudký, vehe-
mens. Cf. Násilně. Krup n-ný přieval obilé
kazíše. Ev. olom. 83.

Násilorodný, gewaltthätig. Rk.

Násilov. Rk. Slov.

Násilovati, vz Násiliti.

Násinavý, grauschimlich. N. bůh (moř-
ký). Truhlář. Vz Násivý.

Nasipěti se, keuchen. Co se n-la, než
umřela Us. Tč.

Nasísati, naslsnouti, hineinsehen. Mor.
Bkř., Sd., Hrb. — kudy kam: oknem do
jizby. Us. Šd.

Našívati, vz Naseti. — N. — nabízeti. —
se nač, proč. Uzřel, ano se všichni dobro-
volně pro Krista na smrť našívají. Výb. I
286.

Nasivělý = drobet násivý. Čl. Kv. XXIII.,
Rst. 447.

Nášivka, y, f. = nasévka. Rk.

Naskakovati, vz Naskočiti.

Naskala, žamberské předměstí.

Nasklízeti, el, ení. To se nasklízelo do
té police nádobí! Co jsem já se toho n-la,
a tys to najednou prohnal krkem (nahospo-
dařila)! Až si n-zím na kabát, budu sklí-
zeti na kalhoty. Us. u Strunkovic. Rjšk.

Naskočený; -en,. a, o, = naběhlý, auf-
gegangen. N. kůže. Sp.

Naskočiti, naskakovati. Stále naskakuji
mraky nové. Oav. I. 90. —- komu (kde).
Těch několik krejcarů hned člověku n-éí
(přibude, že to pozná). Us. Ntk. N-la mu
hlíza pod kyčlí. Us. Dch. — na koho jak.
Keď na mňa s krikem n-či (se oboří). Vaj.
Tatr. m. 20.

Naskočne, aufschwämmend; anfallend,
anlaufend, angreifend. Bern.

Naskočnosť, i, f., die Aufschwämmung,
Anschwellung; das Anspringen, Anlaufen,
Angreifen. Slov. Bern.

Naskočný, vz Naskočně.

Náskranní = na skráni jsoucí. N. vlasy.
Kos. v Km. 1886. 215

Naskřivovati se čeho, genug, viel bie-
gen.

Na skrovně, wenig, spärlich. Srn.

Naskrývati = naschovávati. Us.

Náskrzný. To je jediná, věcně pravá a
n. cesta. Slov. Sokl. II. 2.

Naskučeti se, genug, oft kreischen, heu
len, winseln (o psech). Us.

Naskupiti, gruppiren. Šm.

Naskupovati se čeho, genug o. viel
zusammenkaufen. Us. Tč.

Náský. Jméno Zacheus značí po násku
čistý. Sš. L. 179. Po nasku. Brt. D. 234.

Nasladiti. Nasládil sa, lež mu přišlo, že
može mět hospodu (načekal se na svolení).
Brt. D. 266.

Nasladkastý = trochu sladký. Slov.
Zátur.

Nasládlý, süsslich. Us., Čech. 1888. č. 23.

Nasládnouti, süsslich werden. Zmrzlé
zemáky n-dnou. Us. Šd.

Naslákati = číhati nač, státi oč. Cf.
Slačiti. Mor. Vck. N. = dychtivě (druhému
nevhod) na něco čekati. Brt. D. 234.

Naslaniniti, il, ěn, ění = slaninou pro-
tkati, spicken. N. zajíce. Hrvát. Šd.

Naslaždenie, n. = požitek. Slov. Phľd.
1881. 361.

Následa, y, f. = nesnáz, starost. Nečiní
mi to žádné n-dy. U Zboř u Čce. Tkč.

Následba, y, f. = následování. Hrvát.
Šd.

Následivosť, i, f., der Nachahmungstrieb.
Dch.

Následný = následující. N. účinek, die
Nachwirkung, Hg. 76., slabika, Sš. Pros. 11.,
svědomí, Víšek 69., bratr, rodina. Koll. III.
119., 426.

Následování, n., die Nachfolgung, Nach-
folge; der Eiter, Wetteifer. Bern.

Následovatelný, nachahmlich, des Nach-
folgens würdig. Šm.