Předchozí (1117)  Strana:1118  Další (1119)
1118
Nasmuditi, il, ěn, ění, anräuchern. —
co čím: jizbu chvojím. Us. Tč.
Nasmudlý, vz Nasmudnouti.
Nasmudnouti, dl, utí, rauchig werden.
—  kde: mléko při ohni n-dlo, je nasmudlé.
Us. Tč.
Nasnaditi co komu, erleichtern. Rk.
Nasnášeti, vz Nasnésti.
Nasnésti, viel ansammeln. Dch.
Nasnešení, nasnesení, n., die Ansamm-
lung. Us. Dch. Vz Snésti.
Nasnešený, nasnesený reich aufgesam-
melt. Us. Dch. Vz Snésti.
Nasněžiti se, lange, viel, oft schneien.
Us.
Nasnímati, viel, oft herabnehtnen. — se
čeho.
Us.
Nasnovati, nasnouti o čem. Mnoho
o vojně n-li. Šf.
Násoba, das Produkt. Stč. Alg. 10.
Násobenec. Stč. Alg. 10., Nz.
Násobení. Nz. N. determinantů. Kh. 16.
Násobenka, y, f. = násobilka. J. Lpř.,
Kál. Cf. Pdg. 1882 285.
Násobený, multiplicirt; zusammengefal-
tet. Rst. 447.
Násobilka, y, f. = násobenka, das Ein-
maleins Us. Vz Násobicí.
Násobitebné, ého, n., der Multiplikan-
dus. Šm.
Násobitel. Nz., Stč. Alg. 10.
Násobitelnosť, i, f., die Multiplicirbar-
keit. Snadná n. základních jednotek. Kaizl
137
Násobiti se kde jak. Každý pocit se
v ní tisícerými vlnami n-bí. Mus. 1880. 274.
Násobítko = znaménko násobení (X),
das Multiplikationszeichen. Nz.
Násobivý. N. tečka. Šim. 70.
Násobka, y, f. = násobení. Slov. Ev. šk.
II. 7.
Násobné, ého, n., multiplum. Společné
n. (číslo) — číslo, jež více jinými děliti lze.
Šim. 51. Nejmenší společné n. dvou n. více
čísel. Ib. 57.
Násobnice, e, f., laurea, die Lauree, rostl.
Vz Rstp. 388.
Násobný, vz Násobné. N. číslovky. Vz
Kvř. Ml. 92.-93. — N. léta. . 66.
Násobovka, y, f. = násobilka. Šm.
Nasočiti, il, en, ení, nasočovati, aufhet-
zen. — komu na koho. Starosty n-li sú
králevi na Daria, surripuerunt. BO.
Na solech, hornatý hřeben ve Zbirov-
sku. Krč.
Nasoliti komu co. Chceš-li chytiti za-
jíce n prase, nasol mu ocas. Us. Kšá., Sd.
—  komu kde. Ten mu u otce n- lil (po-
mluvil, očernil ho, anschwärzen). Us. Brnt,
Mtl. — komu čeho. Nasolil jsem mu jich
(ran), co se do něho vešlo. Us. Ntk.
Nasolovač, e, m., der Einsalzer. Šp.
Nasoměřice, ves u Pohořelic.
Násos, u, m. = násoska. N. větrní, der
Wettersatz. Hř. 42., Suk.
Násoska = krokvice, der Flüssigkeits-
beber. Nz., Šp. N pitevná (anatomická),
Nz., rovná, dvojramenná, ZČ. I. 491., obecná,
kolenitá, složená, Mj. 129., 130., příčná,
Stech-, Šp., k stahování nákloňku, die Ab-
kippröhre. Suk. Cf. Schd. IL 88.
Násoskovitě, heberartig. N. ohnutý. ZČ.
Násoskovitý, heberartig. N. trouba, das
Heberohr, Nz., tlakoměr. ZČ. 1. 406.
Násoskový, Heber-. N. stáčecí stroj. KP.
V. 185.
Násosník, u, m. = bota, der Pumpen-
cylinder. Hř.
Nasošiti se, il, en, ení = nazlobiti se,
erzürnen. Ten se na to nasošil! Us. Val.
Vck., Brt. D. 234.
Násot, u, m. = prvý sot, za nímž násle-
duje druhý či odsot. V tělocv. Rgl.
Nasoukati. Nasoukav na sebe parádní
mundur; Nasoukav se do kabátu tátova.
Kos.
Nasov, a, m., Nassau. Adolf Nasovský.
Pal. Děj. II. 1. 347.
Násp, u, m. = násyp, místo před okny
proti dešti chráněné, chodník u domu vy-
výšený, podezděný. Mor. Kčk., Neor. Vz
Náspa.
Náspa, vz Násp. — N. písčitá, die Düne.
Šp.
Naspadati se, viel, oft herabfallen. Us.
Naspak = nazpátek. Slov. Třikrát ode-
šel, zas n. přišel. Koll. Zp. I. 187.
Naspati se. Akoby aa nehnevala, keď
som sa nič nenaspala (nevyspala). Sl. ps.
77. — N. = nasypati, zastr. Anth. I. 3. vd.
XLII.
Náspěčka, y, f. = malá náspa. Na ná-
spěčkách seděla, do měsíčka hleděla. Sš.
P. 627.
Naspisovati se, viel ab-, zusammen-
schreiben. Us.
Nasplahati se = nasplhati se, genug,
viel herum klettern. U Místka. Mtl.
Na spojovati se čeho, viel verbinden,
zusammenfügen. Us.
Naspoléhávati se, sich viel verlassen.
Us.
Naspomáhati = napomáhati. Us.
Naspomenúť komu co, in Erinnerung
bringen. Dbš. sl. pov. VII. 11.
Nasponosovať sa = nažalovati se. Slov.
Bern.
Naspořádati, viel, oft, lange ordnen. Us.
Naspouštěti se čeho. viel, oft herab-
lassen. Us.
Náspový kámen = ku stavbě náspu.
Zpr. arch. IX. 40.
Naspřahovati se, viel, lange, oft zu-
sammenjochen. Us. Bern.
Naspravovati se čeho, viel ausbessern.
Us.
Nasprchovati, viel in Regentropfen her-
abfallen. Bern.
Naspřisahovatí, oft beschwören. Bern.
Nasprznovati se čeho, viel besudeln.
Us.
Nasputnávať, lange, oft fesselu. Slov.
Bern.
Nasrati komu kam. Naser si podruhé
do huby (říkají tomu, kdo nedostál slovu).
Us. Tkč.
Nasrditi se, il, ěn, ění = rozčertiti se,
rozlobiti se
Slov. Dbš. Sl. pov II. 85
Předchozí (1117)  Strana:1118  Další (1119)