Předchozí (1118)  Strana:1119  Další (1120) |
|
|||
1119
|
|||
|
|||
Nasřebati se = nastřebati se. Bern.
Nasrkati, nasrknouti se čeho: vína,
medu z voštin, schlürfen. Us. Tč. Nasrknutý, angeschlürft. V číši víno
ledva n-té. Cch. Dg. Nasršený; en, a, o. N. oči. Pokr. Z hor
178. Nassáti se, genug saugen. — jak. Mlá-
ďata do sytosti se nassála. Vrch. Cf. Ocicať sa. Nassátý, eingesogen. N. vzduch. NA. IV.
149. Nassavsko, a, n., Nassau, v Něm. Vz
Rk. Slov. -nást, vz -náct, Bž. 142.
Nastáčeti se čeho: piva, vína, viel, lange,
oft abziehen. Us. Nastačiti, il, ení. — se nač. Kdo by
se už na vás (děti, žebráky atd.) nastačil, ausreichen, genügen. Mor. Šd. Vz násl. Nastahovati, viel ab-, zusammenziehen.
Us. Nastápati (se), viel schmelzen. Bern.
Nastarati, erwirtschaften. Co ti otec
pracně u-ral. Sš. Nastarčiti = nastačiti, hinreichen, ge-
nügen. Laš. On nenastarčí za oba platiť. Tč. Nastárlý, ältlich. Šm.
Nastati. — abs. Nastal odpor proti němu,
převrat, Šmb., čas, Dch.; n-la pochybnosť, změna, krise. Us. Pdl. N-lo zděšení veliké. Smb. S. II. 90. — komu. Nastává nám otázka, Dch., Osv. I. 153., svízel. Ib. 73. — kde. V tom nastal obrat, Us. Pdl., nastala změna. Tf. H. 1. 18. V životě národním na- stal úpadek. Us. Pdl. Mezi těmi svaly nastal proud. Osv. I. 485. — proč. Boj proň nastane. Osv. I. 120. Jiný život proň nastal. Us. Pdl. — s čím. Až stár bude, nastanú jiní s kunšty novějšími. Št. Kn. š. 171. — nač. Tehdy ty, již naň nastali, země pochytla. Leg. o 12 apošt. 90., 93. Vz Na- státi. Otec na to nastáł (zaujal se toho]. Brt. D. 234. — oč. Nastáváł o ňu = měl ji rád. Brt. D. 234. Nastáti. Slovo nastojte uvádí Bl. mezi
arcbaismy a připomíná: Staré babky říká- vali: Ach mý hoře, mý hoře = nastojte! Ach n., na zlý život žeť sou se zrodili. Někteří ještě říkají nestojte. Moravky loqua- tiorea říkají inepte: nestůjte, nestůjte, quasi diceres: Ach, ach! Bl. Gr. 179. Nastojte na mé hubeného. Výb. I. 298. — se. Nastál se, nastál, na tě navolal, tebe, děvečko, jiný miloval. Sš. P. 243. Nástava komínová, der Kaminaufsatz,
Us. Pdl., u děla = přístroj, jímž se dělo v předu zdvihá, der Aufsatz, NA. III. 94., 96., na soustruhu, die Schleisse, Stelltasche. V z Včř. Z. II. 61. a násl. — N. v math. das Arrangement: Stč. Alg. 175. Nastávalosť, i, f. = budoucnost, futura.
Ani nynélosť ani n., neque instantia, neque futura. Ev. olom. 190. Nástavec, vce, m. = nástavek. Šmb. S.
1. 459., Zpr, arch. N. k vodometu, Wld., na hlavici sloupu. NA. L 36 — N. (= truhlík) na Uhlí, v pecích vytápěných uhlím. Nár. list. |
Nástavek, der Ansatz, u ševců, der An-
schlag; ve stroj nictví, der Anschlag. Cf. Sim. 116. — N. = architektonická ozdoba na vrchu řims obyč. nad okny, dveřmi nebo výklenky. S. N. X. 12. — N. = kousek voštiny na trámek nalepený, das Richt- wachs. Ve vých. Čech. Všk. Nastavení, die Anstückelung. Šp.
Nastavěti čeho. Ale již sú lidé mnoho
svátkóv n-věli. Hus III. 410. Nastaviti. — abs. Lež musí se n. Us.
Dch. — komu co: nohu (aby upadl). Us. Dch.— co proč: někomu ruku k políbeni. Hrts. — co proti komu. Děvín nastavoval proti Vyšehradu své pyšné čelo. Vrch. Nástavník, a, m., hypothecarius. Šm.
Nástavok, vku, m. = pokračování. Slov.
Czm. 91. Nástelka, y, f. = povlak, příkrov, die
Decke. Sl. les. N. oltářová, přijímací. Hnoj. 31., 32. Nástěnka die Wand-, Heuraufe, Wand-
krippe. Nz. Vz Nástěnek. Nástěnný. N. obraz, malba, výkres, Us.
Pdl., rameno (přízední), Šp., mappa, Us., parostroj, Krost, tabule, kalendár, Us. Pdl., studnice (v lázních). Wld. Nastěradlo, a, n. = vozík nastěrací. KP.
V. 259., Schd. I. 149. Vz násl. Nastěrák, u, m. = nastěradlo (dod.).
KP. V. 274. Nastěžovati se = nažalovati se, sich
viel beklagen. Us. Nastibaný; -án, a, o = na-, zastrčený.
Krávy mají kunčinu (jetelinu) za jaslami n-nú. Mor. Brt. D. 269. Nastibati = na-, zastrčiti, nacpati. Vz
Nastibaný. Mor. a slov. Oj ten Pánbožko náš ver' je samá láska, navešal v konárky, nastibal do kláska. Phľd. V. 67. Nástin dějepisný (krátké pojednaní), ži-
votopisný. Us. Pdl. N. práce slohové. Mus. 1880. 152. — N. Barva bílá má n. do šedá. ZČ. III. 99. Nastínati komu čeho pro koho, genug
abhauen. N-nal vám vršků pro krávy. Us. Tč. — se čeho. Už jsem se toho dost na- stínal. Us. Tč Nastíněný; -ěn, a, o, skizzirt. N.-obraz.
Us. Nastíniti co: obraz, skizziren. Posp,,
MHš. Posud jsem n-nil hlavní tahy. Šf. III. 176. — jak: jen v hrubých rysech. ZČ. I. 29. Nastírací, Aufschütt-. N. vozík. KP. V.
259. Vz násl. Nastírati = vysypávati. — co kam:
slad na hvozd. Zpr. arch. VII. 30., 62., KP. V. 259. Nástisk, u, m. = nátisk. O mém osudu
a n-ku od otce málo kdo ví. Koll. IV. 162. Nastiskati, viel zusammendrücken. Bern.
Nástižek, žku, m., der Kunst-, Hand-
griff. Nastkvěti se, lange glänzen. Bern.
Nastlati jak. Vůz nastlán vrchovatě.
Vrch. — čeho, co kam. Suché chvoje na- stlal pod ni. Vrch. N. někomu na jeho dráhu květin. Osv. I. 274. — sobě čeho, Když sobě slámy nasteli. Žk. 322. |
||
|
|||
Předchozí (1118)  Strana:1119  Další (1120) |