1119

Nasřebati se = nastřebati se. Bern.

Nasrkati, nasrknouti se čeho: vína,
medu z voštin, schlürfen. Us. Tč.

Nasrknutý, angeschlürft. V číši víno
ledva n-té. Cch. Dg.

Nasršený; en, a, o. N. oči. Pokr. Z hor
178.

Nassáti se, genug saugen. — jak. Mlá-
ďata do sytosti se nassála. Vrch. Cf. Ocicať
sa.

Nassátý, eingesogen. N. vzduch. NA. IV.
149.

Nassavsko, a, n., Nassau, v Něm. Vz
Rk. Slov.

-nást, vz -náct, Bž. 142.

Nastáčeti se čeho: piva, vína, viel, lange,
oft abziehen. Us.

Nastačiti, il, ení. — se nač. Kdo by
se už na vás (děti, žebráky atd.) nastačil,
ausreichen, genügen. Mor. Šd. Vz násl.

Nastahovati, viel ab-, zusammenziehen.
Us.

Nastápati (se), viel schmelzen. Bern.

Nastarati, erwirtschaften. Co ti otec
pracně u-ral. Sš.

Nastarčiti = nastačiti, hinreichen, ge-
nügen. Laš. On nenastarčí za oba platiť.
Tč.

Nastárlý, ältlich. Šm.

Nastati. — abs. Nastal odpor proti němu,
převrat, Šmb., čas, Dch.; n-la pochybnosť,
změna, krise. Us. Pdl. N-lo zděšení veliké.
Smb. S. II. 90. — komu. Nastává nám
otázka, Dch., Osv. I. 153., svízel. Ib. 73. —
kde. V tom nastal obrat, Us. Pdl., nastala
změna. Tf. H. 1. 18. V životě národním na-
stal úpadek. Us. Pdl. Mezi těmi svaly
nastal proud. Osv. I. 485. — proč. Boj
proň nastane. Osv. I. 120. Jiný život proň
nastal. Us. Pdl. — s čím. Až stár bude,
nastanú jiní s kunšty novějšími. Št. Kn. š.
171. — nač. Tehdy ty, již naň nastali, země
pochytla. Leg. o 12 apošt. 90., 93. Vz Na-
státi. Otec na to nastáł (zaujal se toho]. Brt.
D. 234. — oč. Nastáváł o ňu = měl ji rád.
Brt. D. 234.

Nastáti. Slovo nastojte uvádí Bl. mezi
arcbaismy a připomíná: Staré babky říká-
vali: Ach mý hoře, mý hoře = nastojte!
Ach n., na zlý život žeť sou se zrodili.
Někteří ještě říkají nestojte. Moravky loqua-
tiorea říkají inepte: nestůjte, nestůjte, quasi
diceres: Ach, ach! Bl. Gr. 179. Nastojte na
mé hubeného. Výb. I. 298. — se. Nastál se,
nastál, na tě navolal, tebe, děvečko, jiný
miloval. Sš. P. 243.

Nástava komínová, der Kaminaufsatz,
Us. Pdl., u děla = přístroj, jímž se dělo
v předu zdvihá, der Aufsatz, NA. III. 94.,
96., na soustruhu, die Schleisse, Stelltasche.
V z Včř. Z. II. 61. a násl. — N. v math.
das Arrangement: Stč. Alg. 175.

Nastávalosť, i, f. = budoucnost, futura.
Ani nynélosť ani n., neque instantia, neque
futura. Ev. olom. 190.

Nástavec, vce, m. = nástavek. Šmb. S.
1. 459., Zpr, arch. N. k vodometu, Wld., na
hlavici sloupu. NA. L 36 — N. (= truhlík)
na Uhlí, v pecích vytápěných uhlím. Nár.
list.

Nástavek, der Ansatz, u ševců, der An-
schlag; ve stroj nictví, der Anschlag. Cf.
Sim. 116. — N. = architektonická ozdoba
na vrchu řims obyč. nad okny, dveřmi nebo
výklenky. S. N. X. 12. — N. = kousek
voštiny na trámek nalepený, das Richt-
wachs. Ve vých. Čech. Všk.

Nastavení, die Anstückelung. Šp.

Nastavěti čeho. Ale již sú lidé mnoho
svátkóv n-věli. Hus III. 410.

Nastaviti. — abs. Lež musí se n. Us.
Dch. — komu co: nohu (aby upadl). Us.
Dch.— co proč: někomu ruku k políbeni.
Hrts. — co proti komu. Děvín nastavoval
proti Vyšehradu své pyšné čelo. Vrch.

Nástavník, a, m., hypothecarius. Šm.

Nástavok, vku, m. = pokračování. Slov.
Czm. 91.

Nástelka, y, f. = povlak, příkrov, die
Decke. Sl. les. N. oltářová, přijímací. Hnoj.
31., 32.

Nástěnka die Wand-, Heuraufe, Wand-
krippe. Nz. Vz Nástěnek.

Nástěnný. N. obraz, malba, výkres, Us.
Pdl., rameno (přízední), Šp., mappa, Us.,
parostroj, Krost, tabule, kalendár, Us. Pdl.,
studnice (v lázních). Wld.

Nastěradlo, a, n. = vozík nastěrací. KP.
V. 259., Schd. I. 149. Vz násl.

Nastěrák, u, m. = nastěradlo (dod.).
KP. V. 274.

Nastěžovati se = nažalovati se, sich
viel beklagen. Us.

Nastibaný; -án, a, o = na-, zastrčený.
Krávy mají kunčinu (jetelinu) za jaslami
n-nú. Mor. Brt. D. 269.

Nastibati = na-, zastrčiti, nacpati. Vz
Nastibaný. Mor. a slov. Oj ten Pánbožko
náš ver' je samá láska, navešal v konárky,
nastibal do kláska. Phľd. V. 67.

Nástin dějepisný (krátké pojednaní), ži-
votopisný. Us. Pdl. N. práce slohové. Mus.
1880. 152. — N. Barva bílá má n. do šedá.
ZČ. III. 99.

Nastínati komu čeho pro koho, genug
abhauen. N-nal vám vršků pro krávy. Us.
Tč. — se čeho. Už jsem se toho dost na-
stínal. Us. Tč

Nastíněný; -ěn, a, o, skizzirt. N.-obraz.
Us.

Nastíniti co: obraz, skizziren. Posp,,
MHš. Posud jsem n-nil hlavní tahy. Šf. III.
176. — jak: jen v hrubých rysech. ZČ. I.
29.

Nastírací, Aufschütt-. N. vozík. KP. V.
259. Vz násl.

Nastírati = vysypávati. — co kam:
slad na hvozd. Zpr. arch. VII. 30., 62., KP.
V. 259.

Nástisk, u, m. = nátisk. O mém osudu
a n-ku od otce málo kdo ví. Koll. IV. 162.

Nastiskati, viel zusammendrücken. Bern.

Nástižek, žku, m., der Kunst-, Hand-
griff.

Nastkvěti se, lange glänzen. Bern.

Nastlati jak. Vůz nastlán vrchovatě.
Vrch. — čeho, co kam. Suché chvoje na-
stlal pod ni. Vrch. N. někomu na jeho
dráhu květin. Osv. I. 274. — sobě čeho,
Když sobě slámy nasteli. Žk. 322.