1120

Nástojčivo = naléhavé. Slov. On to od
obce n. žiadal, dringend. Rr. Sb.

Nástojčivý = naléhavý, dringend. Slov.
Jich manželky vypisovaly už dosť n-vé listy,
ktorými jich vyzývaly domov. Phľd. VII.
265.

Nástojiť na dačom = naléhati nač, drin-
gend verlangen, drängen. Slov. Zátur. —
jak. Celou svojou silou n-jil, aby.. . Lipa

Nástojný = naléhavý, silný? Slov. Keď
u. dážď ze dňa na deň pluští. Hol. 152.

Nastojt Jan, os. jm. Arch. VIII. 536.,
Let. 378.

Nastoknúť = nastrčiti. Dal by sa za to
na rožeď n. Slov. Rr. Sb.

Na stokrát vás pozdravujeme, hundert-
mal. Us.

Nástolec, lce, m., der Tisch-, Tafelauf-
satz. Dch Vz násl.

Nástolek, lku, m. = nástolec. Šp.

Nastoliti, installiren. Dch.

Nástolní, Tisch-. N. nářadí. Osv. 1. 195.

Nastolování, n., vz Nastolení. N. kní-
žete. Šmb. S. I. 287. Den n. sv. Petra. Ev.
olom.

Nastolovati, vz Nastoliti.

Nastonati se, genug kränkeln. Ten se
u-nal! Us.

Nástopník, u, m., der Introitus. Šm.

Nástorna, y, nástornosť, i, f., die Prah-
erei. Šm.

Nastoupení, n. N. bočné, čelné, ve čtyř-
stupu, v šiku, v řadě. V télocv. Rgl.

Nastoupený; -en, a, o. N. cesta, směr.
Dch., dráha. Šmb. S. I. 525.

Nastoupiti. — abs. Ať hned n-pí (šp.
narukuje, o vojínech). Dch. — co: cestu,
Dch., Pal. Rdh. I. 236, 202., 296., Lpř. Děj.
I. 127., Šf. Strž. II. 250., I. 38., Vrch., vládu,
Lpř. Děj. I. 96., Šf. Strž. II. 307., zpáteční
tažení po suchu, Lpř. J., životní dráhu,
Osv., svoji pouť. Vrch. Jiné n-pí její místo.
Vrch. Myth. I. 210. Kyvadlo n- puje pohyb
(počíná se hýbati); Tytéž síly n-puji pů-
sobení své, když počínají působiti. ZČ. I.
261., 249. Dajž Buoh, abyste tak ty věci
nastúpili. Arch. VII. 352. — Pozn. Vazba
n. nač jest lépe doložena. — nač (kdy):
po někom na úřad, J. tr., po otci na vládu
n. Lpř. J. N. na zpátečně tažení. Šmb. S.
1. 206. N. na cesty, Pal. Rdh. III. 50., 296.,
na prostředky, lb. 152. Pročež na tu cestu
n., máme. V. Za pýchou vždy se loudí a na
paty jí nastupuje Nemesis. Výb. II. 1623.
Na jejichžto šlépěje tento nastoupal. Bart.
159. A jakž n-pi na né. Alx. V. v. 1441.
(HP. 35.).— na koho jak: pořadem práva,
Jem. gerichtlich um eine Sache belangen.
J. tr. — kdy v čem. Po Peisistratovi n-li
v tyranidě synové jeho. Lpř. Dj. I. 88. —
komu čím kam. Jí oběma nohama na
břicho n-pil. Pož. 195. — nač. Za vokativ
leckdy n-puje nominativ. Ndr.

Nastrabočiti, il, en, ení = nastrčiti,
c centu, postaviti. — co. Vždy něco n-čí.
Us. na Mor. Šd.

Nastřádaný; -án, a, o, erspart. N, pe-
níze, zásoba, jmění. Us. Pdl. Mél několik
set n-ných. Šml. I. 41.

Nastřádati si co. Us. Pdl.

Nástraha, die Lockung, Hinterlist. N-hu
někomu učiniti. Us. Ktk. Nástrah se uva-
rovati, uhájiti. Dch. Od Řeků zrádně z n-hy
zabit byl. Šf. Strž. II. 186.

Nastráchaný; -á», a, o ~ na-, postra-
šený, erschreckt. Slov. Žena n-ná vykrikla;
V tom pribehne s krikom n-nó dievča. Dbš.
Sl. pov. I. 62., 140. Tu zase n-ná matka:
Bože chraň . . . Sbor. sl. ps. II. 1. 140.

Nastráchaf koho = polekati, erschrek-
ken. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 68. Cf. Na-
stráchaný.

Nastrachovati se, viel fürchten. Us.

Nastramožditi = navrstviti dříví, aby
nehnilo, obilí, aby netuchlo. Na Hané. Wrch

Nástranný. Dějiny její (krasovědy) budou
vždy jen částečné a n-né. Pal. Rdh. I. 287.

Nastraňovati se čeho, viel meiden.
Bern.

Nastrašiti, erschrecken. Us.

Nastraženec, nce, m. = člověk nastra=
žený, na něco nastrojený. Sš. L. 188.

Nastražiti co komu: smrť. Msn. Or.
66. — nač: na tchořa. Brt. D. 269. — co:
hrnec (postaviti na kraj tak, že každou
chvíli hrozí spadnouti). Us. Brt. D. 235. Na
Laš.: nastrnošiti.

Nástražný, nachstellend. Lpř. Sl. I. 92.

Nastražovati, vz Nastražiti.

Nastŕcať = nastrkovati. Počúva, nastŕca
uši na všetky strany. Dbš. Sl. pov. I. 34.

Nástrč, e, nástrček, čku, m. = prsten.
U N. Kdyně. Rgl. — N. = žengle. U Mešna.
Otm. — N. = náprstek. Šm.

Nastrčenec = kdo nějaké postavení má
toliko jménem věci nerozuměje Dch.

Nastrčiti se kam. N-čil se do černých
šatů. Us. Kšť. — co komu kam. Nastrkal
to nahému za ňadra. Slez. Šd. — čeho.
Počal nastrkovati synů svých místo sebe.
Pal. Děj. IV. 1. 270. — co komu: psí
hlavu (zostuditi ho). Us. Rgl.

Nástrčka n roury, der Muff, na trubku,
der Uiberschub, Šp., u rýsovadla, das Ein-
setzstück. Nz.

Nástrčník, u. m. = pletený náhubec.
U N. Kdyně. Rgl.

Nastřečkovati se, oft rindern, kälbern;
viel herumlaufen (wie von der Bremse ge-
stochen). Us.

Nastřepiti, zerfasern. Us.

Nastrhovati se, viel herabnehmen, ab-
ziehen. Us.

Nastřídati se, viel abwechseln. Us.

Nastříhati komu (nač): na kalhoty
(vyprášiti mu). Já ti jich nastříhám. Us.
Všk.

Nastřihnouti se = vystrojiti se. U N.
Kdyně. Rgl.

Nastříkati, spritzen. — co kam: vodu
na květiny. — čím: stříkačkou. Us. Pdl.
— se čeho odkud: vody z necek na ně-
koho. Us. Tč. — se nastříknouti = opiti
se. Us.

Nastříknutý. Je n-knut = opilý. Us.
Sn., Dch.

Nástrk, u, m., der Vorhieb. Čsk.

Nastrnožiti = nastaviti. U Brušperka.
Mtl. Vz Nastražiti (dod.).



	1120

	Nástojčivo = naléhavé. Slov. On to od obce n. žiadal, dringend. Rr. Sb. Nástojčivý = naléhavý, dringend. Slov. Jich manželky vypisovaly už dosť n-vé listy, ktorými jich vyzývaly domov. Phľd. VII. 265. Nástojiť na dačom = naléhati nač, drin- gend verlangen, drängen. Slov. Zátur. — jak. Celou svojou silou n-jil, aby.. . Lipa Nástojný = naléhavý, silný? Slov. Keď u. dážď ze dňa na deň pluští. Hol. 152. Nastojt Jan, os. jm. Arch. VIII. 536., Let. 378. Nastoknúť = nastrčiti. Dal by sa za to na rožeď n. Slov. Rr. Sb. Na stokrát vás pozdravujeme, hundert- mal. Us. Nástolec, lce, m., der Tisch-, Tafelauf- satz. Dch Vz násl. Nástolek, lku, m. = nástolec. Šp. Nastoliti, installiren. Dch. Nástolní, Tisch-. N. nářadí. Osv. 1. 195. Nastolování, n., vz Nastolení. N. kní- žete. Šmb. S. I. 287. Den n. sv. Petra. Ev. olom. Nastolovati, vz Nastoliti. Nastonati se, genug kränkeln. Ten se u-nal! Us. Nástopník, u, m., der Introitus. Šm. Nástorna, y, nástornosť, i, f., die Prah- erei. Šm. Nastoupení, n. N. bočné, čelné, ve čtyř- stupu, v šiku, v řadě. V télocv. Rgl. Nastoupený; -en, a, o. N. cesta, směr. Dch., dráha. Šmb. S. I. 525. Nastoupiti. — abs. Ať hned n-pí (šp. narukuje, o vojínech). Dch. — co: cestu, Dch., Pal. Rdh. I. 236, 202., 296., Lpř. Děj. I. 127., Šf. Strž. II. 250., I. 38., Vrch., vládu, Lpř. Děj. I. 96., Šf. Strž. II. 307., zpáteční tažení po suchu, Lpř. J., životní dráhu, Osv., svoji pouť. Vrch. Jiné n-pí její místo. Vrch. Myth. I. 210. Kyvadlo n- puje pohyb (počíná se hýbati); Tytéž síly n-puji pů- sobení své, když počínají působiti. ZČ. I. 261., 249. Dajž Buoh, abyste tak ty věci nastúpili. Arch. VII. 352. — Pozn. Vazba n. nač jest lépe doložena. — nač (kdy): po někom na úřad, J. tr., po otci na vládu n. Lpř. J. N. na zpátečně tažení. Šmb. S. 1. 206. N. na cesty, Pal. Rdh. III. 50., 296., na prostředky, lb. 152. Pročež na tu cestu n., máme. V. Za pýchou vždy se loudí a na paty jí nastupuje Nemesis. Výb. II. 1623. Na jejichžto šlépěje tento nastoupal. Bart. 159. A jakž n-pi na né. Alx. V. v. 1441. (HP. 35.).— na koho jak: pořadem práva, Jem. gerichtlich um eine Sache belangen. J. tr. — kdy v čem. Po Peisistratovi n-li v tyranidě synové jeho. Lpř. Dj. I. 88. — komu čím kam. Jí oběma nohama na břicho n-pil. Pož. 195. — nač. Za vokativ leckdy n-puje nominativ. Ndr. Nastrabočiti, il, en, ení = nastrčiti, c centu, postaviti. — co. Vždy něco n-čí. Us. na Mor. Šd. Nastřádaný; -án, a, o, erspart. N, pe- níze, zásoba, jmění. Us. Pdl. Mél několik set n-ných. Šml. I. 41.	Nastřádati si co. Us. Pdl. Nástraha, die Lockung, Hinterlist. N-hu někomu učiniti. Us. Ktk. Nástrah se uva- rovati, uhájiti. Dch. Od Řeků zrádně z n-hy zabit byl. Šf. Strž. II. 186. Nastráchaný; -á», a, o ~ na-, postra- šený, erschreckt. Slov. Žena n-ná vykrikla; V tom pribehne s krikom n-nó dievča. Dbš. Sl. pov. I. 62., 140. Tu zase n-ná matka: Bože chraň . . . Sbor. sl. ps. II. 1. 140. Nastráchaf koho = polekati, erschrek- ken. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 68. Cf. Na- stráchaný. Nastrachovati se, viel fürchten. Us. Nastramožditi = navrstviti dříví, aby nehnilo, obilí, aby netuchlo. Na Hané. Wrch Nástranný. Dějiny její (krasovědy) budou vždy jen částečné a n-né. Pal. Rdh. I. 287. Nastraňovati se čeho, viel meiden. Bern. Nastrašiti, erschrecken. Us. Nastraženec, nce, m. = člověk nastra= žený, na něco nastrojený. Sš. L. 188. Nastražiti co komu: smrť. Msn. Or. 66. — nač: na tchořa. Brt. D. 269. — co: hrnec (postaviti na kraj tak, že každou chvíli hrozí spadnouti). Us. Brt. D. 235. Na Laš.: nastrnošiti. Nástražný, nachstellend. Lpř. Sl. I. 92. Nastražovati, vz Nastražiti. Nastŕcať = nastrkovati. Počúva, nastŕca uši na všetky strany. Dbš. Sl. pov. I. 34. Nástrč, e, nástrček, čku, m. = prsten. U N. Kdyně. Rgl. — N. = žengle. U Mešna. Otm. — N. = náprstek. Šm. Nastrčenec = kdo nějaké postavení má toliko jménem věci nerozuměje Dch. Nastrčiti se kam. N-čil se do černých šatů. Us. Kšť. — co komu kam. Nastrkal to nahému za ňadra. Slez. Šd. — čeho. Počal nastrkovati synů svých místo sebe. Pal. Děj. IV. 1. 270. — co komu: psí hlavu (zostuditi ho). Us. Rgl. Nástrčka n roury, der Muff, na trubku, der Uiberschub, Šp., u rýsovadla, das Ein- setzstück. Nz. Nástrčník, u. m. = pletený náhubec. U N. Kdyně. Rgl. Nastřečkovati se, oft rindern, kälbern; viel herumlaufen (wie von der Bremse ge- stochen). Us. Nastřepiti, zerfasern. Us. Nastrhovati se, viel herabnehmen, ab- ziehen. Us. Nastřídati se, viel abwechseln. Us. Nastříhati komu (nač): na kalhoty (vyprášiti mu). Já ti jich nastříhám. Us. Všk. Nastřihnouti se = vystrojiti se. U N. Kdyně. Rgl. Nastříkati, spritzen. — co kam: vodu na květiny. — čím: stříkačkou. Us. Pdl. — se čeho odkud: vody z necek na ně- koho. Us. Tč. — se nastříknouti = opiti se. Us. Nastříknutý. Je n-knut = opilý. Us. Sn., Dch. Nástrk, u, m., der Vorhieb. Čsk. Nastrnožiti = nastaviti. U Brušperka. Mtl. Vz Nastražiti (dod.).