1121

Nástroj. V MV. nepravá glossa. Pa. N.
hudební, vz Šrc. 135., římské. Vz Vlšk.
357., 392. N. zápasní, Lpř. Sl., fysikalní,
ZČ. I. 7., kartáčkový n. Cookův. NA. IV.
79. — Přenes. Nalezl v něm n., lépe: na-
lezl ho pomocníkem, nástrojem. Pk. —
Pozn. Nástroj vyjadřuje se 1. instrumenta-
lem. Starého vrabce plevami neošidíš. Ohně
ohněm neuhasíš ani olejem. Čelem zeď pro-
raziti chtěl. — 2. Pády předložkovými a)
předložkovým akkusativem (na, v, za), b)
prostředník a) předložkovým akkusativem
(skrze), ß) předložkovým lokalem (po): čte
na bryle. Učí se na housle. Hráti v karty.
Loď přivázati za provaz. Slíbil to skrze
proroky. Poslal listy po poslu. Brt. S. 3.
vd. 61. 6., 77. 6.

Nástrojář, e, m., der Instrumentenmacher.
Dalibor. Ú Domažl. Rgl., Pdl.

Nástrojářství, n. = výroba nástrojů. Pdl.

Nastrojený jak. Plán chytře n. Us. Dch.
— komu. Osidla. Us.

Nástrojíček, čku, m. = malý nástroj.
Kos.

Nastrojiti co. Ústa jich nastrojoval
(řídil). Sš Mt. 12. N. povstání, spiknutí,
vzpouru, Šb., Šmb., řeč. Ezp. 1517. —
k čemu. Tato svědectví k témuž svědectví
vedou a nastrojují. Šf. Strž. I. 302. — nač
Nepřítele jsme na sebe n-li. Lpř. Sl. I. 98.
Bylo to n-jeno na taškářský kousek. Us.
Mordy na ně n-jil. Výb. II. 761. N-jil sobě
na to kníže (akkus.). Výb. II. 1455. — co,
čeho čím. Starý zákon všemi obětmi, oči-
stami a obřady svými jenom takový odpust
hříchu nastrojoval. Sš. L. 29. Tonem a na-
strojuje či nalazuje se druhá struna houslí.
S. N. Nastrojivši Drevanům ženskou chy-
trostí záhubných úkladův. Šf. Strž. II. 89.
— co, se jak. Děvečka husy pase, pěkně
nastrojá se. Sš P. 101. Život svůj k něčí
libosti n. Výb. II. 1665.

Nástrojně. Hosté se měli velmi n., ent-
falteten viel Pracht. Posp.

Nastrojnění, n., die Instrumentation.
Loos.

Nástrojní hudba. Dk.

Nástrojník, u, m., der Instrumental. Čít.
pro 2. tř.

Nástrojnosť věd. Msr. 31.

Nástrojný = úpravný. N. statky. Kaizl
102. — N. = instrumentalní. N. Hudba,
skladba, hra. Dk. — N. příčina, causa in-
strumentalis, Hlv., Psp., činitel, agens in-
strumentale. Hlv.

Nástropní obraz, Plafondbild, n., Dch.,
malby. Světz. 1889. č. 10.

Nastrouhati co odkud. Ze slunce že
by n-hal na tři sta tisíc zemí. Nrd.

Nástruh, u, m., rasile. Šm.

Nastruněný; -ěn, a, o, besaitet. N. lyra.
C. Kn. š. 378.

Nastruniti, il, ěn, ění, besaiten. Varyto
n. Phľd. VIII. 85.

Nastrzeti čeho. Poslal ho, aby vody
nastrziel (nabral). Vz Načretí. Žvt. otc.
54. a.

Nastukati se. Co se on nastonal a na-
stukal (nahekal?), až umřel. Laš. Tč. Dle
Bern. = nastonati se.

Nástup, u, m., tělocv. Vz Nastoupení.

Nastupavice, dle Budějovice, Nastupa-
witz, sam. u Nepomuk.
Nástupce. Šf. Strž. II. 293. N. ve vládě.
Šmb. S. I. 37.

Nástupně, eifrig, anhaltend, heftig. Slov.
Bern.

Nástupnosť, i, f., das Dringen, die An-
treibung, Heftigkeit, der Eifer. Slov. Bern.

Nástupný = následující, nachfolgend.
Nz. N. nemoc, die Nachkrankheit. Dch. N.
léta, v nástupném čase. Šf. Strž. I. 380., II.
182. — N., dringend, inständig, anhaltend,
heftig. Slov. Bern.

Nastupování, n. Bez n. na odpory cizí,
das Eingehen. Pal. Rdh. III. 237.

Nástupovice, dle Budějovice, samota
u Nepomuka. BPr.

Nasturan, u, m. Vz KP. IV. 128.

Nastuzení. Vz Slov. zdrav.

Nastuzenosť, i, f., der Erkältungszustand.
Dch.

Nastvárať, schaffen, machen. Co's to na-
stváral? Slez. Šd. Vz Nastvořiti.

Nastvořiti, il, en, ení, nastvořovati, viel
erschaffen, erzeugen. Us.

Nastýkati = nastrkati. — čeho kam.
Na prsty prstenov nastýkal. Slov. Rr. Sb.

Násuk, u, m. = tricot. Tš.

Nasúkati, vz Nasoukati.

Nasunutý; -ut, a, o, angestiftet. Prišelci
nebyli od Jakoba n-ti. Sš. II. 24.

Násutový, schuttig. N. pískovec, der
Quadersandstein. Šmd.

Nasutý. By vešken svět pieskem od
země až do nebe byl nasut. Hus I. 285.

Násuvka, y, f., ve stavit., der Anschieb-
ling. Ssk.

Nasužovati se koho, genug plagen. Cf.
Nasoužiti. — si co proč. Dost jsem si již
k vůli tomu hlavu n-vala. Osv. I. 185.

Nasvadčiti se = svačinu pojísti. Us.
BPr.

Nasvětiti se čeho, viel weihen. Us.

Nasviedčať = nasvědčovati. Slov. Tedy
potial, jak ten kameň nasviedča, ste vždy
kosievali? Phlďd. VIII. 172.

Násvit, u, m., schwaches Licht. N. plochý,
u malířů, flaches, breites Licht. Šm.

Nasycenost, i, f. = nasycení. N. vzduchu
vodními parami. Stč. Zem. 620.

Nasycený. N. roztok, Kk., NA. V. 129.,
pára. Šmr. 5. Neb budú n-ni od prsí neb
od cecíkov cierkvi svaté. Hus II. 108. —
čím. Vzduch vodní parou n-ný. Stč. Zem.
487. Kapalina solí n-ná; V soli kyselina
zásadou nasycena jest; Prostor jest parami
n-cen. Mj. 21., 27., 134. Vzduch vůní na-
sycený. Posp. — odkud. Žádaje nasycen
býti z drobtuov. Výb. II. 629., Chč. — čeho.
Již jsa smilstvie n-ný. Výb. I. 1171.

Nasyčeti, nasyknouti komu kam kudy.
N-lo nám vody do jizby šparou. Laš. Tč.

Násyp = návoz. Cf. Mkl. Etym. 334. N.
hlíny, Dch., štěrku, NA. IV. 182., zemní,
kamenný, Zpr. arch., hlavní, vedlejší. Čsk.
Obklíčím tě okolo a učiním proti tobě ná-
sep. Hus II. 317. Už jsou na násypu = na
suchu. Sš.