Předchozí (1120)  Strana:1121  Další (1122) |
|
|||
1121
|
|||
|
|||
Nástroj. V MV. nepravá glossa. Pa. N.
hudební, vz Šrc. 135., římské. Vz Vlšk. 357., 392. N. zápasní, Lpř. Sl., fysikalní, ZČ. I. 7., kartáčkový n. Cookův. NA. IV. 79. — Přenes. Nalezl v něm n., lépe: na- lezl ho pomocníkem, nástrojem. Pk. — Pozn. Nástroj vyjadřuje se 1. instrumenta- lem. Starého vrabce plevami neošidíš. Ohně ohněm neuhasíš ani olejem. Čelem zeď pro- raziti chtěl. — 2. Pády předložkovými a) předložkovým akkusativem (na, v, za), b) prostředník a) předložkovým akkusativem (skrze), ß) předložkovým lokalem (po): čte na bryle. Učí se na housle. Hráti v karty. Loď přivázati za provaz. Slíbil to skrze proroky. Poslal listy po poslu. Brt. S. 3. vd. 61. 6., 77. 6. Nástrojář, e, m., der Instrumentenmacher.
Dalibor. Ú Domažl. Rgl., Pdl. Nástrojářství, n. = výroba nástrojů. Pdl.
Nastrojený jak. Plán chytře n. Us. Dch.
— komu. Osidla. Us. Nástrojíček, čku, m. = malý nástroj.
Kos. Nastrojiti co. Ústa jich nastrojoval
(řídil). Sš Mt. 12. N. povstání, spiknutí, vzpouru, Šb., Šmb., řeč. Ezp. 1517. — k čemu. Tato svědectví k témuž svědectví vedou a nastrojují. Šf. Strž. I. 302. — nač Nepřítele jsme na sebe n-li. Lpř. Sl. I. 98. Bylo to n-jeno na taškářský kousek. Us. Mordy na ně n-jil. Výb. II. 761. N-jil sobě na to kníže (akkus.). Výb. II. 1455. — co, čeho čím. Starý zákon všemi obětmi, oči- stami a obřady svými jenom takový odpust hříchu nastrojoval. Sš. L. 29. Tonem a na- strojuje či nalazuje se druhá struna houslí. S. N. Nastrojivši Drevanům ženskou chy- trostí záhubných úkladův. Šf. Strž. II. 89. — co, se jak. Děvečka husy pase, pěkně nastrojá se. Sš P. 101. Život svůj k něčí libosti n. Výb. II. 1665. Nástrojně. Hosté se měli velmi n., ent-
falteten viel Pracht. Posp. Nastrojnění, n., die Instrumentation.
Loos. Nástrojní hudba. Dk.
Nástrojník, u, m., der Instrumental. Čít.
pro 2. tř. Nástrojnosť věd. Msr. 31.
Nástrojný = úpravný. N. statky. Kaizl
102. — N. = instrumentalní. N. Hudba, skladba, hra. Dk. — N. příčina, causa in- strumentalis, Hlv., Psp., činitel, agens in- strumentale. Hlv. Nástropní obraz, Plafondbild, n., Dch.,
malby. Světz. 1889. č. 10. Nastrouhati co odkud. Ze slunce že
by n-hal na tři sta tisíc zemí. Nrd. Nástruh, u, m., rasile. Šm.
Nastruněný; -ěn, a, o, besaitet. N. lyra.
C. Kn. š. 378. Nastruniti, il, ěn, ění, besaiten. Varyto
n. Phľd. VIII. 85. Nastrzeti čeho. Poslal ho, aby vody
nastrziel (nabral). Vz Načretí. Žvt. otc. 54. a. Nastukati se. Co se on nastonal a na-
stukal (nahekal?), až umřel. Laš. Tč. Dle Bern. = nastonati se. |
Nástup, u, m., tělocv. Vz Nastoupení.
Nastupavice, dle Budějovice, Nastupa-
witz, sam. u Nepomuk. Nástupce. Šf. Strž. II. 293. N. ve vládě. Šmb. S. I. 37. Nástupně, eifrig, anhaltend, heftig. Slov.
Bern. Nástupnosť, i, f., das Dringen, die An-
treibung, Heftigkeit, der Eifer. Slov. Bern. Nástupný = následující, nachfolgend.
Nz. N. nemoc, die Nachkrankheit. Dch. N. léta, v nástupném čase. Šf. Strž. I. 380., II. 182. — N., dringend, inständig, anhaltend, heftig. Slov. Bern. Nastupování, n. Bez n. na odpory cizí,
das Eingehen. Pal. Rdh. III. 237. Nástupovice, dle Budějovice, samota
u Nepomuka. BPr. Nasturan, u, m. Vz KP. IV. 128.
Nastuzení. Vz Slov. zdrav.
Nastuzenosť, i, f., der Erkältungszustand.
Dch. Nastvárať, schaffen, machen. Co's to na-
stváral? Slez. Šd. Vz Nastvořiti. Nastvořiti, il, en, ení, nastvořovati, viel
erschaffen, erzeugen. Us. Nastýkati = nastrkati. — čeho kam.
Na prsty prstenov nastýkal. Slov. Rr. Sb. Násuk, u, m. = tricot. Tš.
Nasúkati, vz Nasoukati.
Nasunutý; -ut, a, o, angestiftet. Prišelci
nebyli od Jakoba n-ti. Sš. II. 24. Násutový, schuttig. N. pískovec, der
Quadersandstein. Šmd. Nasutý. By vešken svět pieskem od
země až do nebe byl nasut. Hus I. 285. Násuvka, y, f., ve stavit., der Anschieb-
ling. Ssk. Nasužovati se koho, genug plagen. Cf.
Nasoužiti. — si co proč. Dost jsem si již k vůli tomu hlavu n-vala. Osv. I. 185. Nasvadčiti se = svačinu pojísti. Us.
BPr. Nasvětiti se čeho, viel weihen. Us.
Nasviedčať = nasvědčovati. Slov. Tedy
potial, jak ten kameň nasviedča, ste vždy kosievali? Phlďd. VIII. 172. Násvit, u, m., schwaches Licht. N. plochý,
u malířů, flaches, breites Licht. Šm. Nasycenost, i, f. = nasycení. N. vzduchu
vodními parami. Stč. Zem. 620. Nasycený. N. roztok, Kk., NA. V. 129.,
pára. Šmr. 5. Neb budú n-ni od prsí neb od cecíkov cierkvi svaté. Hus II. 108. — čím. Vzduch vodní parou n-ný. Stč. Zem. 487. Kapalina solí n-ná; V soli kyselina zásadou nasycena jest; Prostor jest parami n-cen. Mj. 21., 27., 134. Vzduch vůní na- sycený. Posp. — odkud. Žádaje nasycen býti z drobtuov. Výb. II. 629., Chč. — čeho. Již jsa smilstvie n-ný. Výb. I. 1171. Nasyčeti, nasyknouti komu kam kudy.
N-lo nám vody do jizby šparou. Laš. Tč. Násyp = návoz. Cf. Mkl. Etym. 334. N.
hlíny, Dch., štěrku, NA. IV. 182., zemní, kamenný, Zpr. arch., hlavní, vedlejší. Čsk. Obklíčím tě okolo a učiním proti tobě ná- sep. Hus II. 317. Už jsou na násypu = na suchu. Sš. |
||
|
|||
Předchozí (1120)  Strana:1121  Další (1122) |