1122

Nasýpací kamna, der Füllofen, Dch.,
stroj, das Rumpfzeug. Prm. IV. 188.

Nasypanina, y, f. = násyp, zasázka, das
Auf-, Eingeschüttete. NA. IV. 133

Nasypaný, hrdby oprav v: hradby.

Nasypati co, čeho kam Ten mu jich
nasypal (ran, dal). Us. Holk. Snadno jsem
to unesl, co mi n-li. Hnšk. N. komu lah-
vičku vína (naliti). Mor. Brt. — co, čeho
komu kam. Dybych ja věděla, kdo nás
s milým hubí, n-la bych mu pisku mezi
zuby, soli mezi oči. Čes. mor. ps. 142. Na-
sypal mu do kožucha (střelil do něho). Rr.
Sb. Keď nenasypeš na koryto, chleba nena-
pečeš. Rr. MBš. A naspěte sobě prachu na
hlavy své Výb. II. 493. N-li popela na své
hlavy. BO. — co kudy: po sednici písek.
Us. Pdl.

Násypka, der Mühlkübel, -stutz. Šp., Sš.
P. 743. — N.,der Aufschüttkasten, Sturz-
schuttkasten. Šp., Bc. — N. = násep. Hned
noha chraští v n-ke štrkovej. Slov. Orl. VI.
204.

Násypkový, Schutt-. N. sloupy. Bc.

Nasýsati = kradmo, potměšile někam na-
hlédati. Co pořád nasýsáš? Mor. Mtl., Vck.,
Brt. D. 235.

Nasytiti se čeho: chleba. BO. Masa mého
se nasyťte. Hus I. 229. Nemóž n-cen býti
dobré věci. Št. A sladkosti pravé bude na-
sycen, když .... Hus II. 149. — se, koho
čím. Cizím se masem nasycuje; Jeho smrtí
chtěl si se n. Hus I. 229., 97. Prostor pa-
rami se nasytil. Mj. 135. — od čeho. Kdo
lačněji spravedlnosti, nasyceni budú od hoj-
nosti domu božieho. Hus III. 11. — čím
čeho. Chtieše jim své vóle n. Ezp. 2227.

Nasytnosť, i, f., die Sättigungskapacität,
-fähigkeit. Ssk.

Nasytný, sättigbar. — čím. Č. Kn. š.
335,

Náš. O skloňování vz List. fil. 1877. 251.,
v obec. mluvě, vz List. fil 1883. 431.. 1887.
379. Cf. Bž. 21., 152., Ž. wit. 233. Po na-
šimu mluviti, die Muttersprache reden. Laš.
Tč. Ta má před našima (veliká prsa). Us.
Dhn. — Pojem před vaším, naším domem
vyjadřuje se na Moravě takto: před naším
(našem), na Zlinsku, Konicku, Prostějovsku,
před našimi, před nimi = před jejich domem
(na Jicku), před našima (v Krumlovsku),
před naši (na Ostrožsku a Kroměřížsku),
před naši (v Kyjovsku a v Blatničkách),
před našej (v Kobylí), před naše (v Kojecku,
v Přerovsku na Hané a na Zábřežsku), před
naša, před vaša (na Vyzovsku a Val. Klo-
boucku). Brt. D. Před našima stojí kalina.
U Vanova. Sš. P. 477. Při akkusativě při-
svojovací náměstka náš, váš vyjadřuje se
genitivem pl. Potkal sem vaších staříčka.
Podivte se na naších mamu. Mor. Brt. D.
— I řekla jsem jim po našemu (naší řečí).
Sl. sbor. 1887. 425. — Naši = rodiče, ho-
spodáři. Nejsú tam naši? Us. Brt., Šd.

Naša, vz Náš, Bž. 17.

Našarpati se = natrhati, natahati, na-
hrdliti -se. On se tam s tým koněm n-pal.
Slez. Šd.

Našať, i, f. = našina, die Unsrigen. Slov.
Chlpk. Sp. Vz Náš, Našeť.

Našatýr, u, m., der Salmiak, der Salmiak-
beschlag, die Salmiakkruste. Rk.

Naščekať = naštěkati. Slov. Bern.

Naščépať = naštípati. Slov. Bern.

Naščerbený = nastěrbený. N. kosa (ma-
jící štěrbiny, schadhaft). Na již. Mor. Šd.

Naščerbiti = naštěrbiti, eine Ritze ma-
chen, beschädigen. N. kosu. Na již. Mor.
Šd.

Naščípať, viel kneipen. Slov. Bern.

Naščiřiti se = naškeŕiti se, nasmáti se.
— komu. Laš. Tč.

Naščíviti = navštíviti. Slov. a mor. Na-
včívil mě milý pán Bůh lenivým synkem.
Sš. P. 418.

Naše vaše = farao, hazard, hra. Us.

Nasec = purpura. 1424., Sv. ruk. SR.
677.

Našedivěle. Listy n. zelené. Let. Mtc.
S. XI. 1. 16.

Nášedivý. N. mlha. Č. Kn. š. 250.

Nášejek. Táhnouti za n. = ledabylo pra-
covati (mnoho se nenamáhati). U N. Bydž.

Nášept, u, m., die Einflüsterung. N-tňm
ucha popřáti. Dch.

Našeť, i, f. — naši, našinci. Vz Našať.
Slov. Postavil do radov všetku n.; V Mo-
šovcach ponavštévoval som bodrú n. Phľd.
III. 1. 94., VI. 166. Či žertva našeť Maďarov
tam? Sldk. Mart, 11.

Našetice, dle Budějovice, Naschetitz, ves
u Znojma.

Naše vaše, vz Naše.

Náševka, y, f. = plachta na trávu, tráv-
nice. Na mor. Kop. Brt. L. N. II. 108.

Naší, Naschau, ves u Kralup v Chebsku.
Blk. Ktsk. 607., 622., Rk. Slov.

Našialistý = šílený. Chodil ako n-stý.
Slov. Zátur.Priat. I. 7.

Našibaliti se koho, genug betrügen.
Mor. Tč.

Našibati komu metlou po zadku, genug
schlagen. N. dřeva do pece, genug schie-
ben. N. se čeho. Mor. Tč. Našibal sem se
dost (genug gehen), až sem se tam dostal.
Laš. Tč.

Našiditi se koho, genug betrügen. Us.

Našichorený = našuchorený. Slov. Rr.
Sb.

Našichoriť = našuchořiti. Slov. Bern.

Nášijek, vz Nášik.

Našijník, u, m., das Halsband. Us. Rgl.

Nášik, u, m, = řetěz n. řemen od cho-
moutu k oji připiatý, aby koně mohli vůz
našinovati a zadržovati, držák, der Halter,
die Halskette. Slez. Šd.

Našikmělý. etwas schief. Šm.

Našikovati koho = nastrčiti. Svého
sedláka n-val, aby jej pohnal. Půh. II. 421.

Našimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Našina, y, f. = našať, naset, naši. Zúri
boj a našina stála si do kola. Slov. Chlpk.
Sp. 9.

Našinka, y, f., fem. k našinec, die Unsrige.
Hrvat. od., Kolář, Mluv. rus. 37., LObz.
XXI. 27.

Našinský. N. plémě (kaukaské). Pal. Rdh.
II. 9. Madarské noviny místa mají mezi na-
šinskými. Koll. III. 46. Tam že může mlu-
viť po n-sku. Jrsk. Psohl.