1124

Naštihrati komu čeho. Ten mu jich
naštihral (nabil mu). — N. = napáliti, an-
brennen. Služka jí n-la zástěru u peci.
U Jižné. Vrů.

Naštípati čeho k čemu: drvec k oběti.
BO.

Naštípiti, etwas spalten. — co čím. Na-
štip nožem kyj a pak ho rukou rozštípíš.
Laš. Tč.

Naštírati koho = šiditi. V již. Čech.
Rjšk.

Naštkáti se, genug schluchzen. — N. —
naštikati, natrhati. Vz Štikati. — čeho.
Vejdeš-li na pole, naštkáš klasóv, rukama
zemneš, ale srpem nebudeš žieti. BO.

Našťouchati, našťouchnouti. — co, se
čím — naplniti. Ten se n-chal knedlíky,
Us.

Našťourati se kde, genug stochern. Us.

Našťovičkatý, blatterig. Rst. 447.

Naštramlať = nastrašiti. Brt. D. 235.

Naštrbený = naštěrbený. Slov. Ratuj
n-nú česť naších junákov. Rzm. Štf. 17.

Naštrbiť = naštěrbiti. Slov. Hrad bol
obohnaný pevným múrom, tak že päťdňové
dobývanie nemohlo ho n. Sl. let. II. 53.

Naštrknúť = naraziti, zmíniti se. Slov.
Že ono dakedy bratov malo, o tom nesmel
nik v zámku ani najmenšie n. Dbš. Sl. pov.
I. 69.

Naštúlať sa = nachoditi se? Slov. A on
naštúlal sa po hore celý deň od rána do
večera a ešte nic pod sekeru nenašiel. Dbš.
Sl. pov. III. 68.

Našturmovati se, genug stürmen; Sturm
läuten. Bern.

Naštveračiti se, genug Possen treiben.
Bern.

Našuditi sa = našiditi se. Laš. Tč.

Našúchati se, lange verweilen, name-
škati se. Slov. Bern.

Našuchorený = našichorený, natřesený,
načechraný. Slov. Rr. Sb. Vz Našušorený.

Našuchoriti = našichoriti, natřásti, na-
čechrati. Slov. Rr. Sb.

Našuchotať sa, lange etwas machen (ar-
beiten, gehen). Slov. Bern.

Našukati komu = nabiti; se = najísti
se, nacpati se, našupati se. U Ronova. Rgl.

Našúlať = naváleti. Slov. Bern.

Našuliti = nakouleti. U Brušperka. Mtl.

Našupati komu = našlehati, vybiti. Jen
mi křič, já ti našupám. Us.

Našupinec, nce, m., porliera, die Porliere,
rostl. N. vlahojevný, p. hygrometrica. Vz
Rstp.267.

Našuščať sa, lange Geräusch machen.
Slov. Bern.

Našuškať, viel einlispeln, šeptati. Slov.
a mor.

Našušorený; en, a, o = našuchorený.
N. vlasy. Slov. Rb., Šb., Čkžk. I. 62.

Našušoriť = našuchoriť. Slov. Bern.

Našvrčať sa = nacvrčeti se. Slov. Bern.

1. Nať, dle Č. lépe vnať, vz toto. Slov.
posud: vňať. Vz Kyst (dod), Naťovina,
Strboulí, Mkl. Etym. 211. Opavsky ňať. Pk.
Nať pr. noatis, lit. noteré. Vz Mkl. aL. 106.
Cf. Slb. XLIV. N. bramborová: kobzalanka.
U Příbora. Mtl. — N. boží. Toto slovo po-

sud žije, slyšenoť nedávno na zelném trhu
mezi zelinářkami.

2. Nať penieze za kniehy. Otc. 55. b.

Natáčení, n., die Aufrollung. N. provazu,
žil. NA. IV. 219., Nz. lk.

Natáčina, y, f., das Windebeet (beim
Seidenarb.). Sm.

Nátar = natažení. I skusujú, zdaliž na
prvý by nepuknuly nátah (lučiště). Hol. 18.

Natabák, u, m. = natahač. Šm.

Natáhaný, natahaný; -án, a, o, auf eine
Stelle zusammengezogen; poněkud ušpiněný.
Vezmi si zatím tu n-nou košili. U Kr. Hrad.

Natahati co: prádlo = našpiniti. Natá-
hal tři hošile za týden. U Kr. Hrad. Kšť.

Natáhlý kohoutek, aufgezogen. Kld. N.
kože. Brt. D.

Natáhnouti. — abs. Dítě natahuje (tvář
ku pláči, moldánky, verzieht das Gesicht
zum Weinen). Us. Dch. — co: údy, Us.,
lidi natahovati (draze prodávati), Prm.; na-
táhnouti krpce, bačkory, kamaše, kotíky,
klepeta = umříti, Mtl., Sd., Zkr.; nataho-
vati gejdy, gajdy = moldánky, greinen. Us.
Kčř., Sd. N-huouti lučišče, Ž. wit. 10. 3.,
eso, šp. m.: vyhoditi. Brt. On to natáh
(přišel pozdě domů). Us. vojen. Weber.
Pakli jie nemůžeš n-hnouti. Št. Kn. š. 43.
— koho. Cf. Poškrábati. Natáhnu tě, co
do tebe vleze. Mor. Vhl. Natahuje mne
(chce se mi zvraceti); Začalo ho natahovat
(bylo mu nanic). Č. T. Tkč. — co, čeho
k čemu. N. slova k smyslu, die Worte nach
dem o jenem Sinn verdrehen. Nz. Natahu-
jíce k smyslu svému žalmu 72. a zvláště
verše desátého. BR. II. 9. a. — co kam:
ruce k nebi. Posp. Uznalo právo, že Skopal
na daremnú věc se natahuje = vztahuje,
odvolává. V 17. stol. Mtc. 1880. 126. — kde
(se). Musil u něho natáhnouti (hodně pra-
covati). Us. Olv. V posteli, na pohovce se
n. Us. Hrts., Dch. — se Každý z nich se
natahoval. Dh. 96. Ten se natáhl (upadl)!
Us. Natáhnouti se = nakaziti se, ušpiniti
se. U Příbora. Mtl. — se jak. Natahuje
se jak kocúr na okříně; Natahuje se (lopotí
se), jakoby byl náručního volka vlastní bratr
(mnoho). Brt. — se oč, streiten, proces-
siren. Urbář polskoostrav. Zkl.

Naťahovací kolo, Remontoirrad, n., čep,
der Aufziehzapfen, postel, das Streckbett,
Nz. lk., válec, NA. IV. 35., stroj. Ib. 54.

Natahovač, tensor, der Strecker, Streck-
muskel. Šv. 29., Nz. lk., Schd. II. 331., Nz.

Naťahovačky, pl., f. = punčochy. Val.
Vck., Brt. L. N. I. 17. Vz Punčochy.

Natahovadlo, a, n., ein Aufziehinstru-
ment. NA. IV. 55.

Natahování, n. N. stužek. NA. IV. 35.,
36. Etymologické natahování slov. Šf. Strž.
II. 170.

Natajiti se, lange verheimlichen. Us.

Naťapati, naťapkati, genug herabschla-
gen. — čeho čím odkud : jablek kyjem
se stromů. Laš. Tč.

Naťapati sa čeho = hodně se najísti.
Mor. Brt. D. 235.

Naťapiti se = namanouti se. Slov. Sia-
hajú k tomu, čo sa práve naťapí. Orl. XI.