1125

Naťapkati, vz Naťapati; n. sa = nahla-
diti se. Slov. Beru.

Natáraný. Je n ný = opilý. Slez. Šd.
Natárati = natlachati. Němc. VII. 221.
Vz Natáraný.

Natasiti, aufstecken. N. bodák na pušku.
Laš. Tč. — se nač = zavaditi oč; 2. na-
skytnouti se. Pohádali zrne sa s tým chla-
piskem, na to sa n-síł můj kamarád a bila
bitka hotová. Val. Brt. D. 235.

Naťať = natíti. Bern.

Natažený kde: mappa na plátně n-ná.
Mus. 1880. 387.

Nátažný, anstrengend. N. práce. Mor. Šd.

Natba. Výb. I. 821.

Natéci čím. Za Alx. polož: V. 1727.
(HP. 92.).

Nátek, tku, m. = nákyp. Vápenný n.,
der Kalksinter. Hř.

Natékati, einfliessen. Vz Netéci.

Nateklý, eingeflossen. Voda do nádržky
n-lá. Us. Pdl.

Náteno, a, n. Podvolili se přísti po 4 lok-
tech obyčejných, jakž se v tom kraji motá,
avšak n-na nebo povlaky přísti povinni ne-
budou (= tenkou přízi). Opav. týd. 1888.
č. 83. str. 3.

Natentotiti, il, ěn, ění, irgend was thun.
Tohoto slova užívá, kde se neumí hned
o něčem vyjádřiti. Mor. Té. Cf. Tentononc.

Nateperiť sa = octnouti se. Slov. Ssk.

Náteplie, n., temperatura, teplota, die
Lufttemperatur. Slov. N. Hlsk. IV. 182.
Gusta pocítila n. boru; Janko nemôže vy-
držať tak zvýšené n. (v izbe). Phl'd. II.
364., IV. 57. - Loos.

Nátepnička, y, f., der Pulswärmer. Us.

Nátěr. Nz., Prm. V. 4. N. olejový, Nz.
lk., protiohenný, Antipyrogen-, Dch., švéd-
ský, dehtový, Zpr. arch. IX. 27., z poko-
stové barvy. Šp. Cf. Kram. Slov.

Natěračský. N. mistr, práce, štětec. Us.
Pdl.

Natěrák = postruheň, že sa natiera po
vrchu vajcom, alebo brindzou vajcom roz-
riedenou. Dbš.

Natérať = natírati. Slov. Bern.

Nateraz = pro nynějšek. Slov. Šd. N. je
dosť. Phl'd. V. 250. — Sldk. Mart. la

Nátěrka = natřená barva, nátěr ku př.
na dřevě.

Nátěrna, y, f. Vz Vlšk. 503.

Náternica, e, f. = larva, škraboška. Slov.
Ssk.

Nátěrný, Reibungs-. Ssk.

Nátes, m., der Anhieb. Nz. N. rudy. Hř.

Natesati co, čeho komu kde.

Nátěsek, sku, m., vz Mezřičko.

Nátěsta, y, f. = kvásek. Mor. Brt. D.
235.

Nátěstek = obkladek z těsta a octa proti
horkosti. Čce. Tkč. — N. = kvasák. Na
Hané. Brt. D. 235.

Nátěsto, a, n. = nátěstek. Laš. Tč.

Natěšený starý táta radostí mnul si ruce.
Ntr. VI. 231.

Natěšiti se na koho. Co se na sebe
n-li! Sá. — koho, se čím jak: do syta.
Osv. I. 275. Slovy laskavými n. Č. Kn. š.
361.

Natchati = nacpati. Slov. Bern.

Nátchovice, e, f., clinopodium, der Wirbel-
dost. N. obecná, c. vulgare. Vz Slb. 331.—
N. = máta nátchová, mentha arvensis. Slb.
347., Val. Vck.

Nátchový. N. koření, druh máty. Us.

Natiahnutý = přichystaný. Bol som už
n., že pôjdem k vám, ale ma zas iné za-
scihlo, mosel som doma ostať. Slov. Rr. Sb.

Natíc = natéci. Laš. Tč.

Nátin, u, m., der Anschnitt. Loos.

Natípať = nacpávati. Cf. Utípať. Slez.
Šd.

Natírací baRvy, zum AnstReichen. Us.
Pdl.

Natírač, e, m., der Einreiber, Anstreicher.

Natírák, u, m., das Einreibholz. Šm.

Natírání, n., die Einreibung. N. proti
pakostnici atd. Us. Dch. Cf. Slov. zdrav.
N. kovů, vz Včř. Z. I. 85. N. ocele magne-
tem, das Anstreichen. Mj.

Natírka, y, f. = natírání. Us. Tč. —
N. = nátérka.

Nátisk. 15. stol. Mnč. R. 63. N. ciziny.
Šmb. S. II. 270. Ten se nám nadělal něco
n-ků! Us. Mik. Uďáli sme to beze všech
velkých n-ků (spěchů). U Rychn. Msk.
Zloděj krade ne k zisku, ale k svému ná-
tisku (škodě). Č. M. 146.

Natiskovati, Vordrucken. — co : vzorky.
Us. Dch.

Nativism-us, u, m. = přirozenosť, způ-
sob myšlení a jednání člověka a celého ná-
rodu; náhled, dle něhož domorodci mají
prednosť před cizími. Vz Šrc. 294., Rk. Sl.

Nativistický, nativistisch. N. nauka. Dk.
P. 71. Vz násl.

Nativitety, f. = osudy člověka dobou
narození jeho dle aspektů určené. Kom. L.

Natkati = nacpati. — čeho kam: kob-
zolí do žaludku n. Laš. Tč. — se čeho :
kobzolí. Ib. — Brt. D. 235.

Natknouti = nabodnouti, nastrčiti, an-
stecken, anspiessen. N. koho na kůl. Mor.
Šd. — N. = naraziti nač. I ja som natknul
sa na čosi mäkkého. Slov. Phl'd. VIII. 263.

Nátkový, vz Nádcha. N. koření, kořen.
Mllr. 71., 72.

Natkysiti, attrectare, zastr. Cf. Týkati.
Šf. III. 508.

Nátlačka, y, f. Slov. Pres udělati na
stroj buď do kohúta nebo na n-ku (u ruč-
nice?). Sl. let. IV. 45.

Nátlačný, Pressions-. N. prostředek. Dch.

Nátlak. Pod n-kem předsudků. Mus. 1880.
267.

Natlapkati koho = našlapati. Vz toto.
U Kr. Hrad. Kšť.

Natlaskati se = nacpati se, hodné se
najísti. Us. Rgl.
Natlcť = natlouci. Slov. Ssk.
Natlkať = natloukati. Slov. Loos.
Natlouci se koho jak. Když se pacholka
do Boha natloukli. Kda. II. 42.

Natloukadlo, a, n., das Einschlageisen.
Tpl.
Natloukání lizu. Zl. kl. 1856. č. 17.
Natloukati, viel, lange, oft einschlagen.
Vz Natlouci.



	1125

	Naťapkati, vz Naťapati; n. sa = nahla- diti se. Slov. Beru. Natáraný. Je n ný = opilý. Slez. Šd. Natárati = natlachati. Němc. VII. 221. Vz Natáraný. Natasiti, aufstecken. N. bodák na pušku. Laš. Tč. — se nač = zavaditi oč; 2. na- skytnouti se. Pohádali zrne sa s tým chla- piskem, na to sa n-síł můj kamarád a bila bitka hotová. Val. Brt. D. 235. Naťať = natíti. Bern. Natažený kde: mappa na plátně n-ná. Mus. 1880. 387. Nátažný, anstrengend. N. práce. Mor. Šd. Natba. Výb. I. 821. Natéci čím. Za Alx. polož: V. 1727. (HP. 92.). Nátek, tku, m. = nákyp. Vápenný n., der Kalksinter. Hř. Natékati, einfliessen. Vz Netéci. Nateklý, eingeflossen. Voda do nádržky n-lá. Us. Pdl. Náteno, a, n. Podvolili se přísti po 4 lok- tech obyčejných, jakž se v tom kraji motá, avšak n-na nebo povlaky přísti povinni ne- budou (= tenkou přízi). Opav. týd. 1888. č. 83. str. 3. Natentotiti, il, ěn, ění, irgend was thun. Tohoto slova užívá, kde se neumí hned o něčem vyjádřiti. Mor. Té. Cf. Tentononc. Nateperiť sa = octnouti se. Slov. Ssk. Náteplie, n., temperatura, teplota, die Lufttemperatur. Slov. N. Hlsk. IV. 182. Gusta pocítila n. boru; Janko nemôže vy- držať tak zvýšené n. (v izbe). Phl'd. II. 364., IV. 57. - Loos. Nátepnička, y, f., der Pulswärmer. Us. Nátěr. Nz., Prm. V. 4. N. olejový, Nz. lk., protiohenný, Antipyrogen-, Dch., švéd- ský, dehtový, Zpr. arch. IX. 27., z poko- stové barvy. Šp. Cf. Kram. Slov. Natěračský. N. mistr, práce, štětec. Us. Pdl. Natěrák = postruheň, že sa natiera po vrchu vajcom, alebo brindzou vajcom roz- riedenou. Dbš. Natérať = natírati. Slov. Bern. Nateraz = pro nynějšek. Slov. Šd. N. je dosť. Phl'd. V. 250. — Sldk. Mart. la Nátěrka = natřená barva, nátěr ku př. na dřevě. Nátěrna, y, f. Vz Vlšk. 503. Náternica, e, f. = larva, škraboška. Slov. Ssk. Nátěrný, Reibungs-. Ssk. Nátes, m., der Anhieb. Nz. N. rudy. Hř. Natesati co, čeho komu kde. Nátěsek, sku, m., vz Mezřičko. Nátěsta, y, f. = kvásek. Mor. Brt. D. 235. Nátěstek = obkladek z těsta a octa proti horkosti. Čce. Tkč. — N. = kvasák. Na Hané. Brt. D. 235. Nátěsto, a, n. = nátěstek. Laš. Tč. Natěšený starý táta radostí mnul si ruce. Ntr. VI. 231. Natěšiti se na koho. Co se na sebe n-li! Sá. — koho, se čím jak: do syta. Osv. I. 275. Slovy laskavými n. Č. Kn. š. 361.	Natchati = nacpati. Slov. Bern. Nátchovice, e, f., clinopodium, der Wirbel- dost. N. obecná, c. vulgare. Vz Slb. 331.— N. = máta nátchová, mentha arvensis. Slb. 347., Val. Vck. Nátchový. N. koření, druh máty. Us. Natiahnutý = přichystaný. Bol som už n., že pôjdem k vám, ale ma zas iné za- scihlo, mosel som doma ostať. Slov. Rr. Sb. Natíc = natéci. Laš. Tč. Nátin, u, m., der Anschnitt. Loos. Natípať = nacpávati. Cf. Utípať. Slez. Šd. Natírací baRvy, zum AnstReichen. Us. Pdl. Natírač, e, m., der Einreiber, Anstreicher. Natírák, u, m., das Einreibholz. Šm. Natírání, n., die Einreibung. N. proti pakostnici atd. Us. Dch. Cf. Slov. zdrav. N. kovů, vz Včř. Z. I. 85. N. ocele magne- tem, das Anstreichen. Mj. Natírka, y, f. = natírání. Us. Tč. — N. = nátérka. Nátisk. 15. stol. Mnč. R. 63. N. ciziny. Šmb. S. II. 270. Ten se nám nadělal něco n-ků! Us. Mik. Uďáli sme to beze všech velkých n-ků (spěchů). U Rychn. Msk. Zloděj krade ne k zisku, ale k svému ná- tisku (škodě). Č. M. 146. Natiskovati, Vordrucken. — co : vzorky. Us. Dch. Nativism-us, u, m. = přirozenosť, způ- sob myšlení a jednání člověka a celého ná- rodu; náhled, dle něhož domorodci mají prednosť před cizími. Vz Šrc. 294., Rk. Sl. Nativistický, nativistisch. N. nauka. Dk. P. 71. Vz násl. Nativitety, f. = osudy člověka dobou narození jeho dle aspektů určené. Kom. L. Natkati = nacpati. — čeho kam: kob- zolí do žaludku n. Laš. Tč. — se čeho : kobzolí. Ib. — Brt. D. 235. Natknouti = nabodnouti, nastrčiti, an- stecken, anspiessen. N. koho na kůl. Mor. Šd. — N. = naraziti nač. I ja som natknul sa na čosi mäkkého. Slov. Phl'd. VIII. 263. Nátkový, vz Nádcha. N. koření, kořen. Mllr. 71., 72. Natkysiti, attrectare, zastr. Cf. Týkati. Šf. III. 508. Nátlačka, y, f. Slov. Pres udělati na stroj buď do kohúta nebo na n-ku (u ruč- nice?). Sl. let. IV. 45. Nátlačný, Pressions-. N. prostředek. Dch. Nátlak. Pod n-kem předsudků. Mus. 1880. 267. Natlapkati koho = našlapati. Vz toto. U Kr. Hrad. Kšť. Natlaskati se = nacpati se, hodné se najísti. Us. Rgl. Natlcť = natlouci. Slov. Ssk. Natlkať = natloukati. Slov. Loos. Natlouci se koho jak. Když se pacholka do Boha natloukli. Kda. II. 42. Natloukadlo, a, n., das Einschlageisen. Tpl. Natloukání lizu. Zl. kl. 1856. č. 17. Natloukati, viel, lange, oft einschlagen. Vz Natlouci.