1126

Natnutý = naťatý, angehauen. Šm.

Na to. Spievajte si, Šak je leto na to.
Sl. ps. 10. Chce-li vdova ta nařčení toho
prázdna býti, musí dvěma prstoma tak, jakož
na to slušie, se vysvoboditi. NB. Tč. 221.
Na to poklid vzali. Půh. II. 514. To je volač
inšie, keď si ty na to prišiel. Dbš. Sl. pov.
8. 22. — N. = potom. Na to z velké střelby
se střílelo. Beck. II. 3. 231. Na to do spolku
mne přijala. Půh. II. 407.

Natolko. Tolko — natoľko je správné
místo germanismu: tak dalece, jak dalece,
insofern, insoweit — inwiefern. Ht. Sl. ml.
261. N. přišlo, že . . . Koll. Zp.

Nátoň, transtrum. 15. stol. N., der Holz-
platz. Brt. Ps. 35., Er. P. 446. Cf. Mkl.
Elym. 350. — N. = špalek. Trpělivý jako
n. U Rychn. Msk. Je tak jako n. = tlustý.
Val. Vck. Slovo zákon, drž se za ně jak
za nátoň. Č. M. 345. — N. = tlusté silné
poleno, které se na příč na zem klade, aby
se na něm dřiví štípalo. V Krkonš. Hk. —
N. Nátoňom zove sa i vo dvoroch okolo
múrov vyvýšený násyp, aby sa po suchu
do všetkých kútov stavenia prínsť mohlo.
Slov. Rr. Sb.

Ňaťonka, y, f. = nať. Laš. Brt. D. 235.

Na toť. On té neposlouchá n. (neřku-li)
aby to udělal. Mor. Rgl.

Nafovina také: nať, das Krätig. Sl. les.

Nátož = ano. Mor. u Bzence. Brt. D.
174. On tě neposlouchá, n. aby to udělal.
Vz Na toť. Rgl. — N. = na vzdory. Laš.
Brt. D. 235.

Natrápiti koho. Sen boží bieše je na-
trápil. Bj.

Natřásálek, lka, m. = kdo chodí natřá-
saje se. Us. Vk.

Nátraska, y, f. a m. = pyšný člověk.
Slov. Rr. Sb.

Natratec, tce, m., der Natrolith. Šm.

Nátravníček, čku, m. Mor. Ešče sa na-
trhám toho n-čku. Sš. P. 238.

Natrckovati se = naběhati se. U Bruš-
perka. Mtl.

Natrčený; -en, a, o = zlý, böse. Val.
Vck.

Natrčiti = nastrčiti. Němc. VII. 115.
N-čil mi ruku. Na již. Mor. Šd.

Natření, n., das Anstreichen. To n. stálo
pět zl. Us.

Natřený; -en, a, o, angestrichen. — čím
jak. Fermežovou barvou na dubovo n-ný
nábytek. Us. Pdl. Křídově n. Osv. I. 84.

Natřepetati se, viel flattern. Us.

Natřeštělý, etwas geschossen, närrisch.
1606. Wtr. v Osv. 1884. 509.

Natreť = natříti. Slov. Ssk., Bern.

Natrhati komu co. Někomu řiť natrh-
nouti = ošiditi ho. Us. Rgl.

Natrhlina, y, f., der Riss. Lpř. Sl. I.
94. N. ve zdi. Us.

Natřískaný; -án, a, o. Jest tam lidí
n-no = nabito, vollgestopft. Us. Holk., Brnt

Natřískati co kam = nacpati, napěcho-
vati. N. šaty do truhly. Us. Brnt. — se
čím. Co se ona tú hubu natříšcě (namele,
namlátí). Val. Vck.

Natříti co jak: hnědě, na černo. Us.
Pdl. — čím: ránu mastí, salben. Dch. N.

se dobře nedostatkem (mnoho nedostatku
míti). Št. Kn. š. 256.

Natříti = znamenati, merken. Val. Brt
D. 235. Vz Zňatřiti. Nestašťného potom ňatrí
Rastislava kráľa. Hol. 47.

Natrium. Cf. Šfk. Poč. 223., 230., 232.,
Schd. I. 324., Slov. zdrav.

Natriumfosfát u, m., phosphorsaures
Natron. Nz. lk.
Natrknouti, vz Natrkati.
Nátřník, u, m. = nátržník. Mllr. 106.
Natrolith. Cf. Šfk. Poč. 297., Schd. II.
42.. Chdt. 8.

Natron. Otrava n-nem. Vz Pelc 436. Cf.
Šfk. Poč. 225., Schd. I. 324., KP. IV. 388.,
411.
Natronový. N. jezero. Mj. 42.
Natroubělý = přihlouplý. Us. Rgl.
Natroubený = opilý. Rgl.
Natroubiti se = opiti se. Hodně se na-
troubil. Je n-bený. Us. Kšť., Šg. — komu
(kam). Jakoby mu v hrdlo n-bil, rozešli
jsme se. Bart. 135. Jemu je třeba n. VSlz.
I. 236.

Natroviť, viel verzehren, verschwenden.
Slov. Bern.
Natrplosť, i, f., die Herblichkeit. Šm.
Natrsnúť = poskytnúť. Slov. Ssk
Natrtati se čeho = načepovati. Vz Tr-
tati.
Nátrubec na hydranty. Us. Pdl
Nátrubek = trouba přísazná, násazná, die
Ansatzröhre, der Muff. Us. Pta. N. u ha-
dice, Khl., k parním kotlům. Zpr. arch. XI.
3. 26.

Nátrubka, y, f. = nátrubec, nátrubek.
Us. Lg.
Natruditi, sich lange betrüben. Us.
Natr-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
225.

Natrunčiti se = opiti se, z něm. Us.
Kšť., Rgl.

Nátrupní, Brust. N. seky, kryty v šermu.
NA III. 71., 72

Natrutiti. Strany odvození cf. Krok. 1887.
259.

Natrúzniť sa, viel, lange tödten, abtödten.
kasteien. Slov. Bern.

Nátrž, e, f. = natrženina, natrhlina, der
Anriss. Nz. lk.
Nátržek u vstupenek, der Coupon. Us.
Nátržník. Byl. Cf. Rstp. 501, Čl. Kv.
364., Slb. 508., Mllr. 106.

Nátšice u zaříkávání. Potkala tam vředy
vředice, nátchy nátšice. Mor. Brt, L. N. í.
203.

Natučený (natlučený) = sražený. Taký
nízký, u. U Uher. Hrad. Brt. D. 235.

Natučniti, il, en, ění, einfetten. N. kůži.
Šm.

Nátuha, y, f. = námaha. Slov. Tak se
rád člověk zprostí všeho, co nějakou n-hu
a oběť požaduje. Koll. III. 318.

Naťuknouti = naraziti. — co: hrnec. —
se = podnapiti se. Us. Kšť.

Naťuknutý,- -ut, a, o = málo naražený.
N. vejce. — N. = podnapilý. Us. Kšť.

Natupiti, il, en, ení, stumpf machen. —
co čím: nůž řezáním. — se koho, genug
schmähen. Us. Šd.



	1126

	Natnutý = naťatý, angehauen. Šm. Na to. Spievajte si, Šak je leto na to. Sl. ps. 10. Chce-li vdova ta nařčení toho prázdna býti, musí dvěma prstoma tak, jakož na to slušie, se vysvoboditi. NB. Tč. 221. Na to poklid vzali. Půh. II. 514. To je volač inšie, keď si ty na to prišiel. Dbš. Sl. pov. 8. 22. — N. = potom. Na to z velké střelby se střílelo. Beck. II. 3. 231. Na to do spolku mne přijala. Půh. II. 407. Natolko. Tolko — natoľko je správné místo germanismu: tak dalece, jak dalece, insofern, insoweit — inwiefern. Ht. Sl. ml. 261. N. přišlo, že . . . Koll. Zp. Nátoň, transtrum. 15. stol. N., der Holz- platz. Brt. Ps. 35., Er. P. 446. Cf. Mkl. Elym. 350. — N. = špalek. Trpělivý jako n. U Rychn. Msk. Je tak jako n. = tlustý. Val. Vck. Slovo zákon, drž se za ně jak za nátoň. Č. M. 345. — N. = tlusté silné poleno, které se na příč na zem klade, aby se na něm dřiví štípalo. V Krkonš. Hk. — N. Nátoňom zove sa i vo dvoroch okolo múrov vyvýšený násyp, aby sa po suchu do všetkých kútov stavenia prínsť mohlo. Slov. Rr. Sb. Ňaťonka, y, f. = nať. Laš. Brt. D. 235. Na toť. On té neposlouchá n. (neřku-li) aby to udělal. Mor. Rgl. Nafovina také: nať, das Krätig. Sl. les. Nátož = ano. Mor. u Bzence. Brt. D. 174. On tě neposlouchá, n. aby to udělal. Vz Na toť. Rgl. — N. = na vzdory. Laš. Brt. D. 235. Natrápiti koho. Sen boží bieše je na- trápil. Bj. Natřásálek, lka, m. = kdo chodí natřá- saje se. Us. Vk. Nátraska, y, f. a m. = pyšný člověk. Slov. Rr. Sb. Natratec, tce, m., der Natrolith. Šm. Nátravníček, čku, m. Mor. Ešče sa na- trhám toho n-čku. Sš. P. 238. Natrckovati se = naběhati se. U Bruš- perka. Mtl. Natrčený; -en, a, o = zlý, böse. Val. Vck. Natrčiti = nastrčiti. Němc. VII. 115. N-čil mi ruku. Na již. Mor. Šd. Natření, n., das Anstreichen. To n. stálo pět zl. Us. Natřený; -en, a, o, angestrichen. — čím jak. Fermežovou barvou na dubovo n-ný nábytek. Us. Pdl. Křídově n. Osv. I. 84. Natřepetati se, viel flattern. Us. Natřeštělý, etwas geschossen, närrisch. 1606. Wtr. v Osv. 1884. 509. Natreť = natříti. Slov. Ssk., Bern. Natrhati komu co. Někomu řiť natrh- nouti = ošiditi ho. Us. Rgl. Natrhlina, y, f., der Riss. Lpř. Sl. I. 94. N. ve zdi. Us. Natřískaný; -án, a, o. Jest tam lidí n-no = nabito, vollgestopft. Us. Holk., Brnt Natřískati co kam = nacpati, napěcho- vati. N. šaty do truhly. Us. Brnt. — se čím. Co se ona tú hubu natříšcě (namele, namlátí). Val. Vck. Natříti co jak: hnědě, na černo. Us. Pdl. — čím: ránu mastí, salben. Dch. N.	se dobře nedostatkem (mnoho nedostatku míti). Št. Kn. š. 256. Natříti = znamenati, merken. Val. Brt D. 235. Vz Zňatřiti. Nestašťného potom ňatrí Rastislava kráľa. Hol. 47. Natrium. Cf. Šfk. Poč. 223., 230., 232., Schd. I. 324., Slov. zdrav. Natriumfosfát u, m., phosphorsaures Natron. Nz. lk. Natrknouti, vz Natrkati. Nátřník, u, m. = nátržník. Mllr. 106. Natrolith. Cf. Šfk. Poč. 297., Schd. II. 42.. Chdt. 8. Natron. Otrava n-nem. Vz Pelc 436. Cf. Šfk. Poč. 225., Schd. I. 324., KP. IV. 388., 411. Natronový. N. jezero. Mj. 42. Natroubělý = přihlouplý. Us. Rgl. Natroubený = opilý. Rgl. Natroubiti se = opiti se. Hodně se na- troubil. Je n-bený. Us. Kšť., Šg. — komu (kam). Jakoby mu v hrdlo n-bil, rozešli jsme se. Bart. 135. Jemu je třeba n. VSlz. I. 236. Natroviť, viel verzehren, verschwenden. Slov. Bern. Natrplosť, i, f., die Herblichkeit. Šm. Natrsnúť = poskytnúť. Slov. Ssk Natrtati se čeho = načepovati. Vz Tr- tati. Nátrubec na hydranty. Us. Pdl Nátrubek = trouba přísazná, násazná, die Ansatzröhre, der Muff. Us. Pta. N. u ha- dice, Khl., k parním kotlům. Zpr. arch. XI. 3. 26. Nátrubka, y, f. = nátrubec, nátrubek. Us. Lg. Natruditi, sich lange betrüben. Us. Natr-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 225. Natrunčiti se = opiti se, z něm. Us. Kšť., Rgl. Nátrupní, Brust. N. seky, kryty v šermu. NA III. 71., 72 Natrutiti. Strany odvození cf. Krok. 1887. 259. Natrúzniť sa, viel, lange tödten, abtödten. kasteien. Slov. Bern. Nátrž, e, f. = natrženina, natrhlina, der Anriss. Nz. lk. Nátržek u vstupenek, der Coupon. Us. Nátržník. Byl. Cf. Rstp. 501, Čl. Kv. 364., Slb. 508., Mllr. 106. Nátšice u zaříkávání. Potkala tam vředy vředice, nátchy nátšice. Mor. Brt, L. N. í. 203. Natučený (natlučený) = sražený. Taký nízký, u. U Uher. Hrad. Brt. D. 235. Natučniti, il, en, ění, einfetten. N. kůži. Šm. Nátuha, y, f. = námaha. Slov. Tak se rád člověk zprostí všeho, co nějakou n-hu a oběť požaduje. Koll. III. 318. Naťuknouti = naraziti. — co: hrnec. — se = podnapiti se. Us. Kšť. Naťuknutý,- -ut, a, o = málo naražený. N. vejce. — N. = podnapilý. Us. Kšť. Natupiti, il, en, ení, stumpf machen. — co čím: nůž řezáním. — se koho, genug schmähen. Us. Šd.