Předchozí (1126)  Strana:1127  Další (1128) |
|
|||
1127
|
|||
|
|||
Nátura. To je nebeská n. (o dobrém člo-
věku). Šml. Naturalism-us, n, m. Mus. 1887. 542.
Naturalistický, naturalistisch. Dk. Aesth.
532. Náturlivý = popudlivý, launisch. U Uh.
Brodu. Brt. D. 235. Natutati se = napiti se (v dětské řeči).
— čeho: mléka. Us. Laš. Tč. Je natutaný = opilý. Laš. Tč. Natvořiti si co. N-li si hromadu jmen
bohů. Šf. III. 82. Natvrdlý = drobet hloupý, špatně chápe
U Žamb. Dbv. Natvrzení železa = povrchní cemento-
vání jeho, die Einsatzhärtung. Hř. Natýsať = nasýsať. Brt.
Naučení o řemeslech, die Technologie,
Dch., o službě lesní, die Forstdienstinstruk- tion. Sl. les. Jimiž (knihami) by mohli mieti viery křesťanské n.; Všem ku příkladu a k n.; Mateřino n. často děti držie tvrdo a druhdy tvrze než otcovo; Ducha svatého n-ním. Št. Kn š. 3., 71., 105., 133. Od nich n. berúc. Ib. 145. K ctnostem po n. daleká jest cesta, než po příkladech blízká a platná. Výb. II. 1659. Naučený. Jaký je to rozlóčení, dyž sme
spolu n-ní (sobě zvyklí, an's Beisammen- sein gewöhnt). Dch. Naučitelnosť, i, f., die Gelehrigkeit. Šm.
Naučiti se, koho co. Čo sa Janko ne-
naučí, to sa Jano nedoučí. Slov. Rr. MBš. Zastaralé hovado nebrzo se co naučí; Ten vás naučí všecky věci. Hus II. 359., 207. Cf. Vzpomenouti. Dobrotu a kázeň nauč mě. Ž. kl. 118. 66. Na každý den něco se naučil. Výb. 11. 931. — koho, se čemu (kdy kde). Moje náručí tě největšímu blahu naučí. Vrch. Nov. bs. ep. 7. Nauč mne pravedlenstvie tvému. Ž. brn. N-čiv ho sv. víře. Pass. 1395. Naučil se rychle grammatice. V. Čemu se naučíš, o to té ani dráb neoloupí. Us. Rgl. Duch sv. ten den lid v světě pravdě boží naučil. Hus I. 112. Zdaliby se kto nebývalý v tom mohl ně- čemu hodnému sobě n.; As jedné věci nauč se v měsíci. Št. Kn. š. 76., 12. (45., 12.). Súdóm tvým nauč mě. Ž. wit. 118. 108. — odkud. A tak můžeme se z těchto pří- kladů n., že .. . Pož. 58. — se, koho čeho. Cesty své ukaž mi a stezek tvých nauč mě. Ž. brn. 14. stol., Ž. wit. 24. 5. — koho čím. Sv. duchem naučiv je. Št. Kn. š. 71. — se kdy. A byl-liby kto do té doby se nenaučil. Št. Kn. š. 12. — koho o čem O věčnosti duše ho naučil. Výb. 1. 268. Já jsem tobě řekl, aby ty mě o budúcim ži- votě naučil. Pass. mus. 392. — s inft. Ja ťa naučím priasť. Ht. Sl. ml. 240. N. se mluviti. Št. Kn. š. 7. Nauč je provazóm (m.: provazy) plésti. ŽOS. — aby. Že se nikakž nemóž n, by vymluviti uměl těch dvanádcet věcí. Št. Kn. š. 12. Naučný. N. průpověď, Lehrspruch, řeč,
Standrede, Dch., věta (poučka), Jd. Geom. I. 47., vzdělání. Mour. N. básně a spisy. Vz Jg. Slnosť. 49., 132., Hš. Dod. k Jg. I. str. VI., str. 10. č. 54. N. slovníky. Vz Hš. Dod. k Jg. I. 6. 5. 10., 14. č. 80., II. 11. První |
návrh čes. n. slovníku 1829., potom r. 1850.
a 1852. Vz Pal. Rdh. I. 224.-244., III. 231. a 239. N. slovník. Red. Dr. Rieger a Jak. Malý. Dodatky vydává Dr. Fr. Bačkovský. N. slovník. Vydáva od r. 1888. J. Otto. Hlavní redaktoři: Dr. Fr. J. Studnička, Dr. Jar. Čelakovský, Dr. Emer. Maixner, Dr. Ot. Feistmantel, Jos. Šolín, Dr. Klement Bo- rový a Dr. Fr. Krásl. Redakční kancelář vede: Jos. J. Kořán. Nauhýbati se komu. Už sem se mu
dost n-bal. Us. Brt. D. Nauka o hlístech, helminthologia, Nz.
lk., o průmyslu, Gewerbekunde, Dch., pře- měny (Lamarckova), Osv. 1871. 46., pří- rodní, o výživě rostlin, o světle (optika), Sl. les., křesťanská, Anth. I. 3. vyd. IV., vrozenosti n. nativistická, zkusnosti n. em- piristická. Dk. P. 71. N. o výslovnosti. Vz Jg. Slnosť. 30. Malá encyklopaedie nauk. Vz Tf. Mtc. 92., 113. N-ku tuto dávám vám, čujte! baču starého nezabúdajte. Sl. spv. I. 26. Král. česká společnost nauk založena r. 1769. Vz Bačk. Pís. I. 197. a Dějepis její od Dra. Fr. Studničky 1885. a Dra. Jos. Ka- louska. Akademie nauk v Krakovč. Vz Ott. I. 575. Co chalupa, tož jiná n. (všude jinak). N. ke cti ponouká. Slez. Tč. Cf. Návka, 2. (dod.). Dali svnka do nauky = na učení. Laš. Brt. D. 235. Naukazovati se, genug zeigen, weisen.
Us. Naukomilovný, die Wissenschaften lie-
bend. N. Praha. Šf. III. 379. Naukosdělný. Na místě toho není více
n-né řeči slovanské na ústavě žádném. Pokr. Pot. II. 205. Naukosloh, u, m., der Lehrstil. Ssk.
Naukosloví, n., die Didaktik. Ssk.
Naukový. Světlo v té straně n-ho ob-
zoru pomalu vzcházeti počíná. Šf. III. 172. Naulirovati se, sich plagen. Laš. Tč.
Naumburk, a, m. Tk. IV. 404., V. 352.
Naupřímo = přímo. Jděte jen n. cestou.
U Chotěboře. Neud. Nausea, e, f. = nevole žaludeční, Slov.
zdrav., mořská nemoc. Rk. Sl. Nautický. N. mappa. Stč. Zem. 427.
Nautika. O některých otázkách týkají-
cích se starověké n-ky vz List. fil. 1888. 89. etc. Naúžinka,. y, f. = ůžinka, naužínané
vršky. Slez. Šd. Nav, navis, váti g, loď. Lšk., Vký. Cf. Mkl.
Etym. 211. Stáli jsme na místě s naví; Všecka náve (za bouře) tak praští a luští. Výb. II. 1491., 1508. N. chrámová. Hnoj. 22. — N., got. naus, cyr. a strus. nav, lot. nahve mors. Šf. Strž. I. 481. Nav& mortuus, lett. navě mors, snad od nů, languere, nýti. Mkl. aL. 113. Navb cadaver. Mkl. aL. 106. Cf. Bž. 226 , Mz. v List. fil. XI. 179., Mkl. Etym. 211. Nav, hrobka. Kvř. 28. — N. = hrob.. Mrtví vstávachu z svých naví. Pravn. 1159, Ty jsi mrtvé z návi vzkřešoval. Umuč. sv. Jiří v. 542. Lazare vzkřísil z navi. H oml. v. 198. Skrze Evu byl náš nav, již bude v nebesích náš stav. Sv. Mař. v. 96 (Mus. 1884. 516.). — N. = podsvětí. Dvě stě let jakž sem do navi šel. Mus 1881. 284. (v textě |
||
|
|||
Předchozí (1126)  Strana:1127  Další (1128) |