1127

Nátura. To je nebeská n. (o dobrém člo-
věku). Šml.

Naturalism-us, n, m. Mus. 1887. 542.

Naturalistický, naturalistisch. Dk. Aesth.
532.

Náturlivý = popudlivý, launisch. U Uh.
Brodu. Brt. D. 235.

Natutati se = napiti se (v dětské řeči).
— čeho: mléka. Us. Laš. Tč. Je natutaný =
opilý. Laš. Tč.

Natvořiti si co. N-li si hromadu jmen
bohů. Šf. III. 82.

Natvrdlý = drobet hloupý, špatně chápe
U Žamb. Dbv.

Natvrzení železa = povrchní cemento-
vání jeho, die Einsatzhärtung. Hř.

Natýsať = nasýsať. Brt.

Naučení o řemeslech, die Technologie,
Dch., o službě lesní, die Forstdienstinstruk-
tion. Sl. les. Jimiž (knihami) by mohli mieti
viery křesťanské n.; Všem ku příkladu a
k n.; Mateřino n. často děti držie tvrdo
a druhdy tvrze než otcovo; Ducha svatého
n-ním. Št. Kn š. 3., 71., 105., 133. Od nich
n. berúc. Ib. 145. K ctnostem po n. daleká
jest cesta, než po příkladech blízká a platná.
Výb. II. 1659.

Naučený. Jaký je to rozlóčení, dyž sme
spolu n-ní (sobě zvyklí, an's Beisammen-
sein gewöhnt). Dch.

Naučitelnosť, i, f., die Gelehrigkeit. Šm.

Naučiti se, koho co. Čo sa Janko ne-
naučí, to sa Jano nedoučí. Slov. Rr. MBš.
Zastaralé hovado nebrzo se co naučí; Ten
vás naučí všecky věci. Hus II. 359., 207.
Cf. Vzpomenouti. Dobrotu a kázeň nauč
mě. Ž. kl. 118. 66. Na každý den něco se
naučil. Výb. 11. 931. — koho, se čemu
(kdy kde). Moje náručí tě největšímu
blahu naučí. Vrch. Nov. bs. ep. 7. Nauč
mne pravedlenstvie tvému. Ž. brn. N-čiv
ho sv. víře. Pass. 1395. Naučil se rychle
grammatice. V. Čemu se naučíš, o to té ani
dráb neoloupí. Us. Rgl. Duch sv. ten den
lid v světě pravdě boží naučil. Hus I. 112.
Zdaliby se kto nebývalý v tom mohl ně-
čemu hodnému sobě n.; As jedné věci nauč
se v měsíci. Št. Kn. š. 76., 12. (45., 12.).
Súdóm tvým nauč mě. Ž. wit. 118. 108. —
odkud. A tak můžeme se z těchto pří-
kladů n., že .. . Pož. 58. — se, koho čeho.
Cesty své ukaž mi a stezek tvých nauč mě.
Ž. brn. 14. stol., Ž. wit. 24. 5. — koho
čím. Sv. duchem naučiv je. Št. Kn. š. 71.
— se kdy. A byl-liby kto do té doby se
nenaučil. Št. Kn. š. 12. — koho o čem
O věčnosti duše ho naučil. Výb. 1. 268. Já
jsem tobě řekl, aby ty mě o budúcim ži-
votě naučil. Pass. mus. 392. — s inft. Ja
ťa naučím priasť. Ht. Sl. ml. 240. N. se
mluviti. Št. Kn. š. 7. Nauč je provazóm
(m.: provazy) plésti. ŽOS. — aby. Že se
nikakž nemóž n, by vymluviti uměl těch
dvanádcet věcí. Št. Kn. š. 12.

Naučný. N. průpověď, Lehrspruch, řeč,
Standrede, Dch., věta (poučka), Jd. Geom.
I. 47., vzdělání. Mour. N. básně a spisy. Vz
Jg. Slnosť. 49., 132., Hš. Dod. k Jg. I. str.
VI., str. 10. č. 54. N. slovníky. Vz Hš. Dod.
k Jg. I. 6. 5. 10., 14. č. 80., II. 11. První

návrh čes. n. slovníku 1829., potom r. 1850.
a 1852. Vz Pal. Rdh. I. 224.-244., III. 231.
a 239. N. slovník. Red. Dr. Rieger a Jak.
Malý. Dodatky vydává Dr. Fr. Bačkovský.
N. slovník. Vydáva od r. 1888. J. Otto.
Hlavní redaktoři: Dr. Fr. J. Studnička, Dr.
Jar. Čelakovský, Dr. Emer. Maixner, Dr.
Ot. Feistmantel, Jos. Šolín, Dr. Klement Bo-
rový a Dr. Fr. Krásl. Redakční kancelář
vede: Jos. J. Kořán.

Nauhýbati se komu. Už sem se mu
dost n-bal. Us. Brt. D.

Nauka o hlístech, helminthologia, Nz.
lk., o průmyslu, Gewerbekunde, Dch., pře-
měny (Lamarckova), Osv. 1871. 46., pří-
rodní, o výživě rostlin, o světle (optika),
Sl. les., křesťanská, Anth. I. 3. vyd. IV.,
vrozenosti n. nativistická, zkusnosti n. em-
piristická. Dk. P. 71. N. o výslovnosti. Vz
Jg. Slnosť. 30. Malá encyklopaedie nauk.
Vz Tf. Mtc. 92., 113. N-ku tuto dávám vám,
čujte! baču starého nezabúdajte. Sl. spv. I.
26. Král. česká společnost nauk založena
r. 1769. Vz Bačk. Pís. I. 197. a Dějepis její
od Dra. Fr. Studničky 1885. a Dra. Jos. Ka-
louska. Akademie nauk v Krakovč. Vz Ott.
I. 575. Co chalupa, tož jiná n. (všude jinak).
N. ke cti ponouká. Slez. Tč. Cf. Návka, 2.
(dod.). Dali svnka do nauky = na učení.
Laš. Brt. D. 235.

Naukazovati se, genug zeigen, weisen.
Us.

Naukomilovný, die Wissenschaften lie-
bend. N. Praha. Šf. III. 379.

Naukosdělný. Na místě toho není více
n-né řeči slovanské na ústavě žádném. Pokr.
Pot. II. 205.

Naukosloh, u, m., der Lehrstil. Ssk.

Naukosloví, n., die Didaktik. Ssk.

Naukový. Světlo v té straně n-ho ob-
zoru pomalu vzcházeti počíná. Šf. III. 172.

Naulirovati se, sich plagen. Laš. Tč.

Naumburk, a, m. Tk. IV. 404., V. 352.

Naupřímo = přímo. Jděte jen n. cestou.
U Chotěboře. Neud.

Nausea, e, f. = nevole žaludeční, Slov.
zdrav., mořská nemoc. Rk. Sl.

Nautický. N. mappa. Stč. Zem. 427.

Nautika. O některých otázkách týkají-
cích se starověké n-ky vz List. fil. 1888.
89. etc.

Naúžinka,. y, f. = ůžinka, naužínané
vršky. Slez. Šd.

Nav, navis, váti g, loď. Lšk., Vký. Cf. Mkl.
Etym. 211. Stáli jsme na místě s naví; Všecka
náve (za bouře) tak praští a luští. Výb. II.
1491., 1508. N. chrámová. Hnoj. 22. — N.,
got. naus, cyr. a strus. nav, lot. nahve mors.
Šf. Strž. I. 481. Nav& mortuus, lett. navě
mors, snad od nů, languere, nýti. Mkl. aL.
113. Navb cadaver. Mkl. aL. 106. Cf. Bž.
226 , Mz. v List. fil. XI. 179., Mkl. Etym.
211. Nav, hrobka. Kvř. 28. — N. = hrob..
Mrtví vstávachu z svých naví. Pravn. 1159,
Ty jsi mrtvé z návi vzkřešoval. Umuč. sv.
Jiří v. 542. Lazare vzkřísil z navi. H oml.
v. 198. Skrze Evu byl náš nav, již bude
v nebesích náš stav. Sv. Mař. v. 96 (Mus.
1884. 516.). — N. = podsvětí. Dvě stě let
jakž sem do navi šel. Mus 1881. 284. (v textě