1128

brněnském: jakž sem do pekla všel). Potom
Krok jide do navi (umřel). Dal. 8. Kristus
sestoupil do navi. Sš. II. 114. — Cf. Krok
1887. 28, Zoja, Navie.

Navaděč (induktor) hojnosti, der Quan-
titätsinduktor. Nz.

Navádzať = naváděti. Slov. Bern.

Návah = svah. Šf. Kráva pádila až na
n. vrchu. Nečásek. Malv. 83.

Navahovati se někam = nahýbati se.
Nenavahuj se, ať nespadneš. Us. Kšť.

Nával = příval. N. vody, cizinců, der
Fremdenfluss, Dch., hněvu, Kká. Td. 98.,
citů, Vrch., prací, myšlének, Pdl., k bance,
Kaizl 247., nepřátelský, Šmb., krevní, vz
Slov. zdrav., krve k rodidlům. Vz Křž. Por.
338. — N. = vodou navalený štěrk. U Cho-
těboře. Neud. — N-ly = mostění, die Brük-
kung, die Klotzbrücke. Sl. les.

Návala, y, f. = nátisk, nouze. Jak přijde
n., enom třá se zas obrátiť na tatíčka, aby
pomohli. Slez. Sd. — N. — množství. Tam
byla veliká n. lidu. Mor. Brt. D. 235.

Navalač, e, na. = nakladač. Beck. II. 3.
342.

Naválati = navaliti. Naválal mu ako
svini do válová (zlobě se mnoho mu vy-
ciukal). Slov. Zátur.

Návalcovitý, vz Návalec. N. hlavice.
NA. I. 162.

Navalený; -en, a, o = na mol opilý. Mor.
Vck., Brt, Sd., Šd.

Naváleti čeho z čeho. Padesát koláčev
z toho (těsta) naváléš. Hr. ruk. 411.

Návalík, u, m., das Walzklötzel. Šm.

Navaliti co: peníze = vysázeti (žertem).
Us. Kšť. — si čeho kam. N. si jídla na
talíř, hoch häufen. Dch. — se = hodně se
najísti, napiti. N-lil se krupice. Mor. Brt.
D. 235. — se kam, eindringen (o Sarma-
tech). Šf.Strž. I. 286.

Navalitý, gewulstet. Nz. lk.

Návalník, u, m., das Wälzklötzchen. Sl.
les.

Návalový. Zhrozila se řeka n-vé tísné.
Hdk. Lum. V. 273. N. překrvení, kongestive
Hyperämie.

Navápeniti, il, ěn, ění = vápnem posy-
pati, pohnojiti. — co: pole. Us. Šd.

Navápniti, il, ěn, ění = navápeniti. KP
V. 355.

Navar. Sdl. Hr. III. 208., 233.

Návara, y, m., os. jm. Tk. IV. 144., V.
47.

Navařený; -en, a, o, gekocht. Daň z ka-
ždého navařeného sudu piva. Mus. 1880.
248.

Navařiti. — čeho z čeho. N-rím z vás
masti. Ht. Sl. ml. 217. — se kde. Tvrdý
chléb se v polívce n-řil. Us. Dch. — čeho
proč: piva do zásoby. Suk.

Navářka, y, f., das Aufkochen; die
Schweissung.

Navarov (od Navary. Pal. Rdh. I. 133.),
u Něm. Brodu. Tk. V. 251., VII. 255., 260.,
Blk. Kfsk. 1370., Sdl. Hr. I. 124., V. 232.,
Rk. Slov.

Navarovati = nachrániti. Ak nenava-
ruješ, nenagazduješ. Slov. Sbor. sl. ps. I.
126.

Navary, dle Dolany, Auern, ves v Bu-
dějov. Blk. Kfsk. 394., Sdl. Hr. IV. 107.,
Rk. Slov.

Naváti. Jest naváto, es ist angeweht. Dch.

Navatriť oheň, vatru = rozdélati. Cf.
Vatra. Slov. Koll. IV. 260., HVaj. BD. II.
151. Lež akože ho (oheň) n., keď chybo-
valy nám zápalky? Sokl. II. 80. — kde.
Keď ohňa navatria na vysokom Litne. Lipa
II. 255.

Návaz. Za Št. polož: Kn. š. 93.

Navazač, ariolus. Sv. ruk. 331. V MV.
nepravá glossa. Pa. N-či byli obyč. ovčáci,
skotáci, pastuchové a podobní lidé, kteří
měli šaty z vlčí n. ovčí kůže. VSlz. I. 206.

Navazačka, y, f., die Weissagerin. Bern.

Navázati co kolem čeho. ZČ. I. 407.
— co čím kam. N. štětku provazem na
tyč. Us. Pdl. — komu. Jak si navážeš, tak
poneseš. Us. Tč. — abs. Navaž (řeč, mluv
dále). Hlč. — Začal si s ním navazovať
(známosť činiť). U Rychn.

Navážeč, e, m., der Vorläufer. Sp. N.
uhlí, der Kohlenauflader. Hř. 92.

Naváženina, y, f. = navážka. Dk.

Navážiti čeho : vody. BO. — co. Může-li
(četba básnická) jen poněkud n. (aufwiegen)
ohromný material Rozumový, jejž kandidatovi
jest překonati? Kos.

Navážka. Silnice po n-žce. NA. IV. 182.

Navščěvovati = navštěvovati. Pass. 278.

Navčieviti = navštíviti. Ž. wit. 233.,
Pass. 277.

Navdákati se, vz Vdákati. -- N. se =
naprositi se, lange bitten, betteln. U Olom,
Sd.

Návdavek, vku, m., die Zugift; das Auf-
geld. Dch., Šm. Vz Nádavek.

Na vděk mu přišly ty výklady. Osv. V.
768.

Návec, vce, m., der Winddorn (oteklina).
Šm.

Navečír = večer. Dobrý n.; Byla živa
do včerejška do n-ra. U Chroustova. Tbnk

Navedený. N. elektřina, proud, inducirt.
Mj. 450., NA. V. 337. — N., erzogen. -
jak. Zle, dobře n-né děti. Pož. 124., 118.

Návek, vku, m. = návka. Šm.

Na věky = ustavičně. Němc. VII. 103.
Vz Věk.

Navelebiti se, viel ehren, preisen. Us.

Návénečný = na věnci připevněný. N.
tyčinky u tolitovitých. Rst. 447.

Návěře, die Netzkrone. Us.

Navěřiti se, lange glauben, trauen. Us.

Naves, ves zaniklá v Praž. Blk. Kfsk 4.

Návěsek, sku, m., das Amulet. Btk. Voc.
104. Důstojnický n., porteepée. Kal. has.
1886. 147.

Naveseliti, naveselovati se, supergaudere,
hodně se veseliti. Ž. wit. 37. 17., 34. 24.

Navěsín, a, m. Sdl. Hr. VI. 153.

Navěsiti co: plnú šibenici. Št. N. 95.—
komu čeho kam: perel do kadeří. Nrd.

Naveskrz, durch und durch. N. to pro-
razil. Us.

Náveslí, n., der Steuerbalken. Lpř.

Návesník, a, m., os. jm. N. Jos., knih-
tiskař v Jičíně. — N. = jm. rybníku na
návsi ve mnohých obcích. BPr.