1129

Návěsný. N. uměna, výtvor. Dk. Aesth.
635., 616.

Navěsť, i, f. N. dolejší a hořejší. Jg.
Slnosť. 162.

Navésti koho kam. Navádí sem kluky.
Us. Dch. — nač. Aby koho naň navodil,
odpírám. Wtr. exc. Na zlo ma nenavedie.
Hdž. Čít. 104. I navedl je na to, že . . Let.
9. Protož črt velmi by rád na též navedl.
Št. Kn. š. 11. — jak. Ten ho pěkně na-
vedl! Jrsk. Nenechte se dlouho naváděť
(k jídlu pobízeti). Us. Msk.

Návěšák, u, m., der Kleiderstock.

Návěšek, das Gehänge. Lpř. Sl. I. 94.

Návestní píšťala, Čsk., trubka, Us. Pdl.,
světlo, Dch., stojan. Stat. kn. 1883. 143.

Návěštník, u, m., das Anzeigeblatt. Šm.

Návěť, i, f. = návěta. Dk.

Návěta, y, f. = praemissa. Dch. I. 72.
Pravdy ty pak apoštol z předeslaných návět
vyvozuje. Sš. I. 110.

Návětí, n. = protasis. Dsch. I. 49., Dk.

Navětřený. N. kůže, angerauschte Haut.
Šp.

Návětří, n. = bok lodi proti větru, die
Luvseite. Čsk. — N. = zaniklá ves v Pra-
chensku. Rk. Slov., Sdl. Hr. III. 175., 200.

Návětříček, čku, m. = vějíř, der Fächer.
Exc.

Návětrný. N. strana, die Luvseite (v lodn.,
odkud vítr věje). Rk.

Navezdy = navždycky. Sš. III. 198.

Navíčer, u, m. = večer. Dej pán Bůh
dobrý n. U Krásné Hory. Lg.

Náviadba, y, f. = návoď? Slov. Moje
teda prijmite n-by. Zbr. Hry 140.

Náviděti. Cf. Bž. 194., Mkl. Etym. 390.
Náviď. Ž. wit. 7. 6. Návidě. Kat. 4. Vedlé
návidiec také navidúc. Ž. wit. 118., 150.,
Ž. kap. 105. 10. Náviděl. Ž. wit. 5. 7. Od-
chylkou náviďal. Modl. 8. a. Podobně jako
viděti. List. fil. 1884. 467. Neroď n. jeho,
noli aemulari in eo, qui. Ž. wit. 36. 7., 36.1.

Návidlo, a, n. = kopka sena. U Velké
na Mor. Cf. Návidlí. Seno skládá se ve
Velké v navidla, jinde v babince (kopky).
Brt. L. N. II. 113.

Navie, n. = záhuba. Maria, ty's mé zdravie,
ty's také n. (= smrť). Mus. 1884. 96. Cí.
Nav.

Navíječ, e, m. = hřebík k navíjení, der
Roulettenstift. Šp.

Navíněný = navinulý, Č. T. Tkč.

Návinně chutnati (nakyslesladce, navi-
nule). Ves. IV. 2.

Navinovač = buben, na němž hadice jsou
navinuty. Us. Khl. 24.

Navinování provazu na válec, das Auf-
rollen. Us. Pdl.

Navinulcovitý. N. rostliny, cyclantheae:
navinulec, rozkydanec. Vz Rstp. 1666.

Navinulec, lce, m., cyclanthus, rostl. N.
rozpoltěný, c. bipartitus. Vz Rstp. 1666.

Navinutelný, aufrollbar. N. železné zá-
věrky krámské. Zpr. arch.

Navísti = navésti, täuschen. Chtějí mne
n. Žer.

Navistnouti. Ani se nenavistne = nedá
se ani viděti, jest pořád jinde, ani se ne-
ukáže. Na Vambersku. Kalousek.

Návita Jan. 1551. Jg. H. 1. 602., Jir.
Ruk. II. 49.

Návitek = věno. Prk. Př. 25.

2. Naviti = unaviti. Šf. III. 461. A tvé
naví se kridelko lítať. Ntr. I. 179. Tučná
půda naví, však za to práce těší. č. Kn. š.
286. Jeho srdce bolesti naví (moří). Ezp.
2964. Cf. Návka, 2., Mkl. Etym. 218.

Navizení, n., aurora. 15. stol.

Navizhovárať sa = dost se nahovořiti.
Slov. Phľd. I. 1. 21.

Naviznouti = navistnouti. V Kunv. Msk.

Navjodlý = navadlý. Laš. Tč.

Navjodnút = navadnouti. Laš. Tč.

Návka, y, f., arca, mořský plž. Schd. II.
538., Ott. II. 607. — N. = praxis, od nav,
naviť toľko čo konať. Nauka bez návky,
daromné rozprávky, Theorie ohne Prax.
Hdž. Čít. XIV.

Návkovitý, arcaceus. Šm.

Navlačovaný oděv, Bavor. Postil. 1. 212.,
klobouk. Orth. Nástin děj. Jindř. Hrad. I. 7.

Návladní, ujalo se. Km. 1888. 678.

Návladnický, Anwalts-.

Návladník, a, m. = návladní. Loos.

Návlak = řemínek, jímž se krpce k noze
připevňují. Slov. Němc. III. 245. N-kami
pripevnené krpce. Včka. IV. 127. Krpce
s n-ky. Brt. A lahkých krpcov dlhie n-ky.
Ntr. V. 5.

Na vlas to věděla, haarklein. Us. Sá. Vz
Vlas.

Návlasek, sku, m., der Haarputz. Dch.

Navlažení, n., die Befeuchtung. Lpř. Sl.
I. 89.

Navlažený; -en, a, o, befeuchtet, be-
netzt. — čím: vodou. Mus. 1880. 111.

Navlažovací, Annetz-. N. štětka (navla-
žovačka). Nz.

Navlažovačka, y, f., vz Navlažovací.

Navlažovadlo, a, n., der Netz-, Annetz-
apparat. N. na papír. Hs.

Navlažovka, y, í., der Streichwisch, u per-
nikářů. Šp.

Navlečený; -čen, a, o, zusammenge-
schleppt; eingefädelt. Síť na obrev n-ná.
Us. Pdl.

Návlečka, die Senkelnadel, der Schnür-
senkel, u ševců. N. = kousek niti do jehly
navlečené. Slez. Šd.

Navlečmo. Váha n., die Nadelwage. Čsk.
Výsed n., die Nadel. V tělocv. Rgl.

Návlek, u, m. = navleknutí. Môj je to
n., v mojej ruke svíja sa hrdosť jeho slov.
Orl. III. 327. — N. = kožich na nohy, Fuss-
pelz, m. Šd.

Navlékací, Einfädel-. N. strojek. Us.
Dch.

Navlékačka, y, f. = navlékadlo. Laš.
Té.

Navléknouti co. Jak to navléci, wie es
anzustellen? Us. Dch. N. trám, einziehen.
Nz. — co jak. Múdře to n-kli. Us. Šd. —
se někam. N-kla se tam (je tam stále) a
nyní nemohou se jí zbaviti. Us. u Kr. Hrad.
Kšť.

Navlhavý, hygroskopisch. N. látky. Mj.
145.

Navlniti vlasy, wellenförmig ordnen. Hdk.

Návnada. Krnd. 185.