1131

má n. na p. Jana. Pub. II. 455., 619. Cf.
Pomazati (dod.). — odkud. N. se z války
domů. Pož. 96. Od ďábla k Bohu n-cen. Hr.
ruk. 167. — komu čím. Vítězstvím tímto
n-cen byl stolec knížecí Jarmírovi. Anth.
Jir. I. 3. vd. 9.

Návratka, y, f. Milý, duša moja, navráť
sa mi, navráť len jednu n-ku. Sl. spv. III.
102.

Návratní, vz Návratný.

Návratný, Rück-. N. povozné, die Rück-
fracht, prodej, der Wiederverkauf, prodavač,
Šp., útraty, Retourspesen, Pr. tr., daň, die
Restitution, Dch., bod, Spitze zweiter Art.
Vnč. 13. N. krok někam zaměřiti. Msn. Or.
68.

Navražiť = načarovať. Slov. Bern.

Navrbiti se komu — náhodou do rukou
někomu se dostati; Onehdy se mi n-ly také
něm. noviny z Vídně. Kmk.

Navrcana muka = mouka na žernově
navrtěná. Mor. Brt. D.

Navřelý, was durchs Sieden etwas z. B.
einen Geruch bekommen hat, n. hrnec; auf-,
angeschwollen. Bern. Vz Navříti.

Navreť = navříti. Slov. Bern.

Návrh nového zřízení, J. tr., ku změně.
Nz. N. většinou hlasů byl přijat. Us. Pdl.

Navrhnouti kopí, vibrare. BO. To proto
jsem n-hl, aby . . . Pož. 135.

Navrhovač, vz Navrhovatel.

Navrhovalství, n., die Planmacherei. Šm.

Na vrch. Polož to na v., oben auf. Vz
Vrch. Mour.

Na vrchu, sam. u Mníška.

Navrňalý. N. mléko = navinulé. V Kunv.
Msk.

Navrnčeti, navrnkati se, viel summen,
sumsen, schurren, wimmern. Us.

Navroubiti. Ptal se, kolik strychü (obilí)
má navrubovati (= k setí připravovati).
Wtr. v Osv. 1884. 358.

Navrstvený. Desky na sebe n-né. Us.
Pdl.

Navršiti, il, en, ení, navršovati, auf-,
vollhäufen o. machen. Čo n-la těžká vina.
Čch. Dg. Kv. 1884. 233.

Navrtání, n., die Anbohrung. N. hlavy,
trupu plodu. Vz Křž. Por. 166., 306., 461.,
620. N. nebozezem. NA. III. 126.

Navrtaný: -án,a, o,angebohrt. N. prach,
piliny; otvor do prkna n-ný. Us. Mj., NA.
IV. 131.

Návrtek, tku, m. = ploška, v horn.,
Zubrüstel. Hrbk.

Navrtiti žita na žernách, mahlen. Laš.
Tč.

Navrubovati, vz Navroubiti.

Navržkář, e, m.. der Plan-, Projekt-
macher. Us.

Návržní, im Abrisse, kurz entworfen.
Bern.

Navščieviti = navštíviti. Ž. wit. 8. 5. a j.

Návštěva. Cf. Mz. v List. fil. XI. 179.
Býti u někoho, přijíti k někomu n-vou. Us.
Dch., Vk. N. trhu se zbožím (návoznictvi).
Stat. př. kn. 1877. 36. N. školy u Žamb. -
docházka do školy. Dbv.

Navštěvárna, y, f., das Besucbzimmer.
Vlšk. 81.

Navštěvenka. Národní n., vz Obětina.
Věnec, vějíř, památník atd. z národních
n-nek či věnec atd. národní. M. Popelkova.
Vz Bačk. Národní navštívenky. 1887.

Navštěvenkový, navštívenkový. N. vě-
nec atd. m.: v. z národních navštěvěnek.
Vz Obětinový. M. Popelkova.

Návštěvna, y, f., das Visiten-, Besuch-,
Gastzimmer. Šml., Mour.

Návštěvní vysvědčení, das Besuch-, Fre-
quentationszeugniss.

Navštěvovatel, e, m., der Besucher,
Frequentant. Čsk.

Navstěvovatelka, y, f., die Besucherin.
Osv. I. 263.

Navštěvovati, cf. Mz. v List. fil. XI.
179., Mkl. Etym. 391. — co, koho: vězně.
Us. Pdl. Mládež školu navštěvující, lépe:
školní. Pk. — čeho. N-vil svých apošto-
luov; Proto jsem tohoto světa n-vil. Sv.
ruk. 73., 174. — na koho čím. N-vím na
ně čtverou věcí. Bart. 349. — jak. Někoho
osobně n. Mus. 1880. 453. Území něčí vá-
lečně n. Šmb. S. II. 216. Navštěvuje zlosť
otcóv na syny do třetího národu. Hus I.
65. Bůh n-vil lid zas v hojnosti. Db. 18. —
kdy. Račiž nás dnes n. Výb. II. 25. Aby
nás zvláští milostí na den svého narozenie
navštievil. Hus II. 4.

Návštěvovna, y, f. = návštěvna.

Navštívení boží (neštěstí od Boha se-
slané). Mus. 1880. 34. N. složiti (učiniti).
GR.

Navštívený; -en, a, o, besucht. Us.

Navučiti = naučiti Cf. Pavuk m. pauk,
navykati od Km. yk z uk. By mě všiej cti
navučil. Pravn. 1876.

Navulka, y, f. N-ky, das Uibergewächs.
Amr.

Navundati, vz Vundati. Db.

Návuška, y, f., manettia, die Manettie,
rostl. N. srdcolistá, m. cordifolia. Vz Rstp.
804.

Návuz, a, m. = náčelník. Zlom. strč.
exodu 13. 16. Vz List. fil. 1880. 130.

Navyčení. Výb. II. 727., Krnd. 211.

Navyčierati = pouhým odtokem naliti;
natlačiti. Do poludňa n-ral pät okovov
(vína). Šd.

Navydírati se koho, genug pressen,
plündern.

Navýhutovať. Ale ľahko je n-vať klamy
pre dušu. Slov. Sldk. 61.

Navychválovati se koho. Dosť jsem
se ho n-val. Vz Navychváliti. Us. Tč.

Návyk. N-ky našeho dětinství. Us. Tč.
Z n-ku něco činiti. Čch. Bs. 72.

Navykati čemu. Čemu člověk jednou
navykne, tomu nerad odvykne. Us. Kšť.

Navyklosť hříšná. Sš. II. 92. Každá n.
těžce se vypuznje. Sb. uč.

Navyprávěti, navypravovati se komu
čeho, viel erzählen. — komu o čem.
Mnoho mu o tom m-věl. Tbz., Smb. S. II.
170. — Což tu s obojí strany bylo navy-
pravováno! Kos.

Navypůjčovati si čeho, viel ausleihen.
Us. Šd.

Navystrájať, genug anschicken, zube-
reiten, aufputzen. Slov. Ssk.