1132

Navyšívati se čeho kdy: za svého

mládí. Us. Tč.

Návyštie, n. Vynděte na n. cest. Kar.
43.

Navytýkati se komu čeho. On se mi
toho dost n-kal. Us. Tč.

Navyváděti, ěl, ění. Ten s tím n-dí (se
s tím nachlubí a p.)! Us. Olv. — se čeho,
genug ausführen. Ten se n-děl nehezkých
kousků! Us. Tč. — se kde. Ten se vám
tam n-děl k popukání. Us. Šd.

Navyvalovati se čeho. Co se n-li očí
na nás, když jsme vyšli ven. Us. Tč.

Navyvyšovati se koho kam: do nebe
= mnoho chváliti. Us. Tč.

Navzdor rozdílu tomu. Šf. III. 627. N-ry
křesťanům židům dovolil. Har. I. 232.

Návzduch, u, m., der Aether. N. parní,
Dampfaether. Šm.

Návzduchový, návzdušný, aetherisch.
Šm.

Navzdůru = navzdor. Žalan.

Navzchvále = naschvál. Ač někdy n.
netřeba jest všeho rozprávěti. Št. Kn. š. 16.

Navždy, für immer. Loučím se s vámi
n. Us. Boj n. ztracen. Čch. Bs. 95.

Nawsy, ves u Jablunkova.

Nayman, a, m., os. jm. 1803. Jg. H. L
602.

Naz, a, m., os. jm. Tk. IV. 734., V. 251.,
Blk. Kfsk. 1370., Rk. Slov., Arch. VIII. 548.

Nazad. Musíme ještě jednou zřetel k nim
n. obrátiti. Šf. III. 210. V tom chudý ne-
měl za bohatým n. Cf. Napřed Vš. 278.
Právo zemské všem rovné jest, aniž tu co
pán před vládyky napřed, ani vládyka co
za pánem n. má. Vš. 366. Něco n. míti
(v záloze). Sb. sl. ps.

Nazadák, u, m., emblica, der Myroba-
lanenbaum, rostl. N. obecný, e. officinalis.
Vz Rstp. 1353., Mllr. 70.

Nazadákový. N. kůra, die Myrobalane.
Šp.

Nazahřívati se koho, viel, oft wärmen.
Us.

Nazachořati = nadrchati. — co: ru-
kávce (ženské). V Podluží. Brt.

Nazajtří. Pč. 47., Arn. 661.

Nazarenisté = druh náboženských ma-
lířů. Kv. 1884. 750.

Nazaret, a,m., sam. u Vorlíka a u Smečna;
pozemky u Protivína. BPr.

Nazariach, a, m., několik domkův u Or-
ové.

Nazarola, y, f. = mišpule vlašská (mu-
chovník), die Azarolbirne. Rk.

Na zátiší, zaniklá ves. D. ol. VII. 497.

Nazaujímati se, genug sich annehmen.
Co sa ten dobrák n-máł sirot! Us. Brt.

Nazboží, n., sam. u Nového Města n. M.

Nazbyt. Čin jeho je n. patrný. Wtr. To
vime n. dobře; N. dlouho meškáme. Vlč.
Nemám času n. Us. Pdl. Maje k tomu n.
chvíle. Výb. II. 1614. (V.).

Nazbývati se s kým oč = hádati se,
streiten. Laš. Tč.

Nazdále, hoffentlich, vermuthlich. Slov.
Bern.

Nazdálosť, i, f., Hoffnung, Vermuthung.
Slov. Bern.

Nazdálý, hoffentlich, vermuthlich. Slov.
Bern.

Nazdánie, n., der Anschein. Slov. Ssk.

Nazdarovati = dosť na zdar volati. Po-
svědčujeme, n-jeme jemu. Našinec 1884. č. 91.

Nazďati se. Cf. Mkl. Etym. 44. Nena-
zdáš sa odkál. SI. ps. 1. Ty si sa nazdala,
že ťa miluje. Sl. ps. 71. A tak se mi vidí,
tak se mi nazdáva, že mój milý prijdze
dnes. Koll. Zp. I. 369. Nenazdala som sa
na mej matky slova. Ib. II. 131. Veď srno
so nazdale, že tu budú páni. Sb. sl. ps. II.
1. 53.

Nazdávka, y, f.= námyslek. Slov. Bern.

Nazdice. Blk. Kfsk. 241. Vz Nazice.

Nazditi. Dnes tam bylo lidu, jak by na-
zdil, gedrängt voll. Na Zbirově. Lg.

Nazdravljať = na zdraví pripíjeti, srb.
Sokl. I. 427.

Nazdůry, vz Vzdor.

Naze. Mnohý prodává draze a chodí n.
Bž. exc.

Názední, Wand-. N. obraz, das Wand-
gemälde, Fresko. Šm.

Nazejtří. Soud komorní se drží po n-;
Pavla k víře obrácení po n. sv. Bartolo-
měje. Bdž. 10.

Nazelenastý = nazelenalý. Slov. Bern.

Název. Pal. Rdh. I. 174., Šf, III. 382.
Kniha vydána pod názvem. Dch. Slovan
tak si tvorí názvy, že obsahují podobizeň
toho, čo označuje sa tým názvom. ZObr.
XXIV. 227.

Názevnín (!), a, m. = titular. J. Pohl.

Názevný, nominalis. Nz.

Nazhůru. Ten němože nic dať, bo němá
toho n. (nezbývá mu). Slez. Šd.

Nazíbnouti, bnul a bl, utí = namrznouti.
Us. Šd.

Názimek, mka, m. = dobytek na zimu
chovaný zvl. prase. Val. Vck. Brt. D. 235.

Nazimovať = přezimovati, über den Win-
ter ernähren. Slov. Bern.

Nazírací forma, Dk. Děj. fil. 8., mohut-
nosť. Jg. Slnosť. 33.

Nazírati. Sám v se pilně nazři. Št. Kn.
š. 25.

Nazíravosť, i, f., die Intuition. Msr. 49.,
Vch. Důk. 102.

Nazíravý = intuitivní. N. rozum, Dk.
Děj. fil. 79., cit., Jg. Slnosť. 32., poznání.
Vch. Důk. 52.

Nazítra = zítra. Bern.

Nazítří = nazejtří. Kos.

Nazize = Nazdice. Rk. Slov.

Nazjevo, offenbar. Šm.

Nazliť = nahoršiti. Slov. Ssk.

Nazlob, u, m. = nazlobení. Hrvat. Šd.

Nazlobený;. -en, a, o, erzürnt. Přišel
všecek n. Us. Šd.

Nazlostený, erzürnt. Divoko Hron hučí,
jakby n-ný, že medzi Slavianmi tej svor-
nosti není. Č. čt. II. 164.

Nazlostiti = nahněvati. No, už sa zas
n-stil. Phl'd. VI. 113.

Nazmat. Sobě sám n. Šf.

Naznačení, n., die Kennzeichnung, Be-
zeichnung. N. nerostů. Schd. II. 26. — N. =
povolání, der Beruf. Slov. Czm. 91.



	1132

	Navyšívati se čeho kdy: za svého mládí. Us. Tč. Návyštie, n. Vynděte na n. cest. Kar. 43. Navytýkati se komu čeho. On se mi toho dost n-kal. Us. Tč. Navyváděti, ěl, ění. Ten s tím n-dí (se s tím nachlubí a p.)! Us. Olv. — se čeho, genug ausführen. Ten se n-děl nehezkých kousků! Us. Tč. — se kde. Ten se vám tam n-děl k popukání. Us. Šd. Navyvalovati se čeho. Co se n-li očí na nás, když jsme vyšli ven. Us. Tč. Navyvyšovati se koho kam: do nebe = mnoho chváliti. Us. Tč. Navzdor rozdílu tomu. Šf. III. 627. N-ry křesťanům židům dovolil. Har. I. 232. Návzduch, u, m., der Aether. N. parní, Dampfaether. Šm. Návzduchový, návzdušný, aetherisch. Šm. Navzdůru = navzdor. Žalan. Navzchvále = naschvál. Ač někdy n. netřeba jest všeho rozprávěti. Št. Kn. š. 16. Navždy, für immer. Loučím se s vámi n. Us. Boj n. ztracen. Čch. Bs. 95. Nawsy, ves u Jablunkova. Nayman, a, m., os. jm. 1803. Jg. H. L 602. Naz, a, m., os. jm. Tk. IV. 734., V. 251., Blk. Kfsk. 1370., Rk. Slov., Arch. VIII. 548. Nazad. Musíme ještě jednou zřetel k nim n. obrátiti. Šf. III. 210. V tom chudý ne- měl za bohatým n. Cf. Napřed Vš. 278. Právo zemské všem rovné jest, aniž tu co pán před vládyky napřed, ani vládyka co za pánem n. má. Vš. 366. Něco n. míti (v záloze). Sb. sl. ps. Nazadák, u, m., emblica, der Myroba- lanenbaum, rostl. N. obecný, e. officinalis. Vz Rstp. 1353., Mllr. 70. Nazadákový. N. kůra, die Myrobalane. Šp. Nazahřívati se koho, viel, oft wärmen. Us. Nazachořati = nadrchati. — co: ru- kávce (ženské). V Podluží. Brt. Nazajtří. Pč. 47., Arn. 661. Nazarenisté = druh náboženských ma- lířů. Kv. 1884. 750. Nazaret, a,m., sam. u Vorlíka a u Smečna; pozemky u Protivína. BPr. Nazariach, a, m., několik domkův u Or- ové. Nazarola, y, f. = mišpule vlašská (mu- chovník), die Azarolbirne. Rk. Na zátiší, zaniklá ves. D. ol. VII. 497. Nazaujímati se, genug sich annehmen. Co sa ten dobrák n-máł sirot! Us. Brt. Nazboží, n., sam. u Nového Města n. M. Nazbyt. Čin jeho je n. patrný. Wtr. To vime n. dobře; N. dlouho meškáme. Vlč. Nemám času n. Us. Pdl. Maje k tomu n. chvíle. Výb. II. 1614. (V.). Nazbývati se s kým oč = hádati se, streiten. Laš. Tč. Nazdále, hoffentlich, vermuthlich. Slov. Bern. Nazdálosť, i, f., Hoffnung, Vermuthung. Slov. Bern.	Nazdálý, hoffentlich, vermuthlich. Slov. Bern. Nazdánie, n., der Anschein. Slov. Ssk. Nazdarovati = dosť na zdar volati. Po- svědčujeme, n-jeme jemu. Našinec 1884. č. 91. Nazďati se. Cf. Mkl. Etym. 44. Nena- zdáš sa odkál. SI. ps. 1. Ty si sa nazdala, že ťa miluje. Sl. ps. 71. A tak se mi vidí, tak se mi nazdáva, že mój milý prijdze dnes. Koll. Zp. I. 369. Nenazdala som sa na mej matky slova. Ib. II. 131. Veď srno so nazdale, že tu budú páni. Sb. sl. ps. II. 1. 53. Nazdávka, y, f.= námyslek. Slov. Bern. Nazdice. Blk. Kfsk. 241. Vz Nazice. Nazditi. Dnes tam bylo lidu, jak by na- zdil, gedrängt voll. Na Zbirově. Lg. Nazdravljať = na zdraví pripíjeti, srb. Sokl. I. 427. Nazdůry, vz Vzdor. Naze. Mnohý prodává draze a chodí n. Bž. exc. Názední, Wand-. N. obraz, das Wand- gemälde, Fresko. Šm. Nazejtří. Soud komorní se drží po n-; Pavla k víře obrácení po n. sv. Bartolo- měje. Bdž. 10. Nazelenastý = nazelenalý. Slov. Bern. Název. Pal. Rdh. I. 174., Šf, III. 382. Kniha vydána pod názvem. Dch. Slovan tak si tvorí názvy, že obsahují podobizeň toho, čo označuje sa tým názvom. ZObr. XXIV. 227. Názevnín (!), a, m. = titular. J. Pohl. Názevný, nominalis. Nz. Nazhůru. Ten němože nic dať, bo němá toho n. (nezbývá mu). Slez. Šd. Nazíbnouti, bnul a bl, utí = namrznouti. Us. Šd. Názimek, mka, m. = dobytek na zimu chovaný zvl. prase. Val. Vck. Brt. D. 235. Nazimovať = přezimovati, über den Win- ter ernähren. Slov. Bern. Nazírací forma, Dk. Děj. fil. 8., mohut- nosť. Jg. Slnosť. 33. Nazírati. Sám v se pilně nazři. Št. Kn. š. 25. Nazíravosť, i, f., die Intuition. Msr. 49., Vch. Důk. 102. Nazíravý = intuitivní. N. rozum, Dk. Děj. fil. 79., cit., Jg. Slnosť. 32., poznání. Vch. Důk. 52. Nazítra = zítra. Bern. Nazítří = nazejtří. Kos. Nazize = Nazdice. Rk. Slov. Nazjevo, offenbar. Šm. Nazliť = nahoršiti. Slov. Ssk. Nazlob, u, m. = nazlobení. Hrvat. Šd. Nazlobený;. -en, a, o, erzürnt. Přišel všecek n. Us. Šd. Nazlostený, erzürnt. Divoko Hron hučí, jakby n-ný, že medzi Slavianmi tej svor- nosti není. Č. čt. II. 164. Nazlostiti = nahněvati. No, už sa zas n-stil. Phl'd. VI. 113. Nazmat. Sobě sám n. Šf. Naznačení, n., die Kennzeichnung, Be- zeichnung. N. nerostů. Schd. II. 26. — N. = *povolání,* der Beruf. Slov. Czm. 91.