1133

Naznačený; -en, a, o, bezeichnet, ange-
deutet. N. hmota, V. V. 45., podíl, Šim. 37.,
nástupce. Us. — čím. Směr přímkou n-ný.
ZČ. I. 5.

Naznačiti, andeuten, markiren. — co
čím: několika slovy. Us. Dch. — jak: ze-
vrubně. MH. 2.

Naznačky = naznak, rücklings. Val. Vck.

Náznačník, u, m. = zápisník, notulář
(u kupců), das Sudelbuch. Slov. Bern. —
N., a, m., der Bezeichner. Ib.

Náznak, das Kennzeichen. N-ky důstoj-
nosti oděn. Dch. Nedostatek svornosti vždy
byl prvním n-kem úpadku všeobecného. Dk.
Aesth. 500. Beze všeho n-ku nucenosti. Tš.
Laok. 56. To byl n. a nástin pravdy. J.
Vlč. Vykladači nalézají dva n-ky divu na-
šeho v starém zákoně. Sš. Všecky historické
náznaky k tomu vedou; Výrazný n. Šf. Strž.
I. 446., 568. (I. 284., II. 253.)

Náznamek, mku, m. = připomínka, sou-
pojem, die Synecdoche. Nz.

Náznatek, die Vorkenntniss. Kdo s po-
třebnými n-tky toto dílo před se vezme.
Šf. Strž. I. 178. Nachovati mysl širšími n-tky.
Šf. III. 397.

Naznati, naznávati. — co. Svou chybu
naznati chybně m.: uznati, poznati. Brt. S.
3. vd. 196. Jakmile naznal, že ... Bdl Selka
naznala, že to jediná pomoc. Kmk. II. 213.
Hany ti, má milá, hany ti nedávám, ale ťa,
má milá, chudobnú naznávám. Sš. P. 389.
Dobře to n-val. Sš.

Naznevažovati se čeho, schelten. Co
se své matky n-val pro maličkosti. Us. Tč.

Nazobnúť = nazíbnouti. Nohy mi ná-
zobly. Laš. Tč.

Názor. Formy jednotlivých předmětů
prostě pojaté do ducha slovou názory, ná-
zorové pak stejnorodí, v jednotu obrazu
spojení dávají nám představy Pal. Rdh. 1.
342. N. světový, hlubší n. světa, antický,
humanistický, Mus. 1880. 269., 425., 476.,
kresťanský, náboženský, Sbn., rozumový,
intellektualní, Dk. Děj. f. 79., Dk. Aesth.
110., dynamický, atomický, ZČ. I. 3., vlastní
na svět, na život. Mour. N. sebe sama, die
Selbstanschauung. Nz. Z vlastního n-rn něco
seznati. Mus. 1880. 363. Změnil svůj názor
o světě. Cf. Jg. Slnosť. 33.

Názora, y, f., die Idee. Loos.

Názorec. Pal. Rdh. I. 406. a j.

Názorek, rku, m. Šla n-rkem (se dívat),
kde ti chlapci idú. Na Vsetín. Vck. Vz Ná-
zorku.

Názorku, názorky íť = na výzvědy. Šéł
n-ky. Dívá sa n-ky (nepozorovaně). Šéł po
n-ky = pozdaleka. Val. Brt. D. 235. Cf. Ná-
zorek.

Názorlivosť = nazírací mohutnost, vis
intuitiva. Nz., Pal. Rdh. I. 376., 379. N. =
mohutnosť duševní, kterou duše zhotovuje
pomocí smyslův obrazy či názory o před-
mětech. Pdl. exc.

Názorně. Překonané oprav v: překonavé,
tak v Šf. Rozpr. 165. Vypravování n. prav-
divé. Mus. 1880. 157.

Názornictvo, a, n., der Anschauungs-
unterricht. Loos.

Názorniti, il, ěn, ění, anschaulich machen.
Ssk.

Názornosť slova atd. Dk. Aesth. 278.,
39. Cf. Jg. Slnosť. 121.

Názorný, intuitiv. Nz. N. parallelismus,
líčeni předmětů básnických. Tf. N. histori-
cká pravda. Šf Strž. I. 255. Cf. Jg. Slnosť.
114.

Názorověda, y, f., die Anschauungskunde.
Šm., Loos.

Nazoukati komu = vybiti. U Uherského
Brodu. Mtl.

Nazouti co. Nazul (na plno, dobře obul)
plný bot, až ho tlačí. Mor. Šd. — se. Dobře
se nazuj, aby ti nebylo zima. Ib.

Názov, u, m., die Benennung; der Titel.
Loos.

Názovka, názuvka, y, f. = co se do boty
nazuje ku př. onuce, sláma atd. Laš. Wrch.

Názovní, lépe: názevní. Šm., Loos.

Názovský dvůr. Vz Tk. IV. 170.

Nazpak = nazpět, nazpátek. Slov. Ssk.,
Němc. VII. 47., Hdk. C. 380. Aničku do
diery n. zavliekol. Dbš. Sl. pov. I. 151. Za-
kyvkal ho n. Ib. VI. 55. N. poslal posla-
níkov s tým, aby... Sl. let. II. 8.

Nazpaměť se učiti není špatné Před-
ložkový výraz ,z paměti' stal se závislým
na předložce na značící účel, a ta proměnila
gt. paměti v akkus. paměť. Smysl jest: Učí
se na to, aby říkal z paměti. Tak se děje
s předložkovými výrazy vůbec: pod stolem —
zpod stola, opravdu — do opravdy, v čase,
za včasu. První předložka řídí pád. Th.
Vodička. Cf. Zpod, Zpomedzi, Předložka.

Nazpat, zpat = zpět. Na Ostrav. Wrch.

Nazpátek. Sak jož naša láska jde n. Sš.
P. 404. Vzal mi knihu a posud mi jí nedal
n. zbytečně m.: nevrátil. Brt. S. 3. vd. 179. 3.

Nazpět padám, klesám, posýlám, táhnu,
odháním. Lpř. Resignaci, žádosť svou n.
vzíti. Us. Pdl. Přišel nazpět zbytečně m.:
VRátil se. Brt.

Nazpětník, u, m., der Wendezirkel. Šm.,
Loos.

Nazpiatok = nazpátek. Slov. Orl. II. 195.

Nazpívati komu čeho: šelem (vynadati).
Wtr. exc.

Nazpomněti, ěl, ění, erwähnen. Vz Na-
zpomínati. Mt. S. 1. 85.

Nazpytovati se, genug nachfragen, for-
schen. Us.

Názrada, y, f. = výzrada. Slov. Vizivame,
abi něostau pri polovičatej n-dě, ale po-
vjedau, kdo to bou. Phľd. I. 159.

Nazředlník, u, m. = marianské sklo.
Rozk.

Nazuchtati komu mezi plece, Faust-
schläge geben. Laš. Tč.

Nazunkati se piva = napiti se. Us.

Nazutínati čeho: stromov. Dbš. Sl. pov.
I. 14.

Názův dům. Tk. IV. 734.

Nazvati co. Nazvali jména tvá; Nazý-
vati (= vzývati) budem jmě tvé. Ž. wit.
48. 12., 74. 2. By svého boha nazýval (vzý-
val). Výb. I. 1173. Tebe nazýváme (vzý-
vame), Hospodine. Kar. 77. — co, koho, se
čím (kdy jak). Něco bohem n. Vrch. Tč
mú matkú nazval. Výb. II. 31. Byl tiem