1135

ně psáničko tejto noci, padla ně má milá
do nemoci. Pk. Ps. 22. — Ně = mě. Mor.
Nač si ně, maměnko, chovala? Brt. P. 89. —
Ně — volání na koně, aby jeli. Kšá.

-ně. Pochodně. Bž. 228 Cf, Jir. Nkr. 54.,
Brt. D. 165. -ně, -ne mění se u Opavy v -no:
ve dňo, o ňom (i v Čech.), ňobuj sa, noch
(nech), ňochce, ňoznam, ňośč — ňosu, ňoseš,
nose, sedňoš — sedňo, kuň ťa kopňo (kopne),
strom kvitňo. Brt. D. 135. — -ně, ně- místo
-ne; ne-: něcky, něsu, něspor, hrněc, bra-
beněc, něpiš, něch, něposeda, němrava. Laš.
Brt. D. 105, 97.

Ne-, vz -ně. — Ne- mění se na Lašsku
v ně- (vz -ně), někdy v ni-: nimrava. Tč.
Někdy mívá ne- význam sesilovací: nemrňa
(— mrňa, nemotora); něgyzda (gyzd= ne-
plecha, vši). Mor. Brt. D. — -né: Štítné,
Vražné, Železné (vsi). Pal. Rdh. I. 137.

Neaktinický. N. paprsky. ZČ. III. 23.
Vz Aktinismus.

Neanonymní dopis. Us. Pdl.

Neapol. Do Napule. Výb. I. 479. Cf. Rk.
Sl.

Neapolský. Napulský král. Výb. I. 1122.

Ne — až, strč. vazba. Vz List. fil. IX.
321., X. 273.

Nebadaný; -án, a, o = nezbadaný, un-
gemerkt. Slov. Vypočúva jejich rady n-ný.
Dbš. Úv. 29.

Nebahov, a, m. Nebahovy, Nebahau, ves
u Prachatic. Arch. VII. 310., Rk. Sl., Blk.
Kfsk. 654.

Nebáječný, nicht erdichtet. Lpř.

Nebakov, a, m., Nebakow, mlýn u Ro-
venska. Blk. Kfsk. 776., Rk. Sl.

Nebaláchati = nemátožiti. Slov. Rr. Sb.

Nebanice, ves v Chebsku. Rk. Sl.

Nebars, nebarz = ne velmi. Slov. Nesiem
novinu, nebarz dobrú. Sb. sl. ps. II. 1. 77.
Dobre lebo nebars (zle). Dbš. Sl. pov. I. 8.

Nebarvivý, achromatisch. Šm.

Nebásnický, prosaisch. Nz.

Nebázeň, zně, f. N. smrti, die Todes-
verachtung. Dch.

Nebe. Cf. Bž. 118., Ž. wit. 233., Mkl.
Etym. 212. V MV. nepravá glossa. Pa. 40.
— N. = nebeská obloha. Nebesa, co se tu
děje? Dch. Jak n. nade mnou, beim Himmel!
Dch. Stvořitel nebe i země. Št. Kn. š. 12.
Žádný učený nespadl s nebe. Č. — N. =
ovzduší země. Země, nebe, noc, vítr. Vz
Brt. Dt. 156. Čisté n. nebojí se ani blesku,
ani třesku. Panskému smíchu a jasnému
nebi nikdy nevěř. Bž. exc. — N. = příbytek
boží. Cítí se jako v nebi. Sá. Byl v sedmém
nebi (= všecek blažen). Us. V tretie nebe
byl vtržen. Št. Kn. š. 32. Toť pán Bůh na
nebi ví! Us. Dch. N. všude nezačíná, kde
se očistec končí. Rubš. Pomoz sobě a n. ti
pomůže. Nebe něni tak vysoko, aby nás
pán Bůh neslyšel. Slez. Šd. Ni ene — nebe,
též chleba. Slez. Šd. Půjde do nebe (umře),
šel do nebe (do věčné radosti = umřel). Us.
Tkč. Jest v nebi (umřel). Bdl. Ráda by
duše do nebe, by jen hříchy daly. Bž. exc.
Do nebe nesmí a v pekle ho ještě nechtějí
(když se nemoc zlomí). Us. Tkč. N., kde
jsou svatí popelaví = peklo. Bdl. -— N. =
co nebi podobno. Modré n. očí tvých. Dk.

Aesth. 270. — N. Hra na n. a na peklo.
Us. — N-sa = střed na bochníku chleba
povstalý tím, že se krájely s obou konců
nakrojeného bochníku krajíce. Nekrájejte
samé krajíčky, ať neuděláte nebesa (vá-
noce); Ukroj ta n-sa, ať se chléb srovná.
U Kr. Hrad. Kšť. — N. V nebi, stráň u Dře-
víče u N. Huti. Jsfk.

Nebec, bce, m., der Phaëton, Seefächer,
pták. Rk.

Nebečko, a, n. = nebíčko. Laš. Brt. D.

Nebedárný, himmelverleihend. Šm.

Nebedrev, u, m., ailanthus, der Götter-
baum. Šm.

Nebedyšný, himmlischen Hauch verbrei-
tend. Šm.

Nebehled, a, m., uranoscopus, der Stern-
seher, plaz. N. draslavý, u. scaber, der
Himmelsgucker. Brm. III. 3. 82.

Nebeklíč, e, m. = modlitební kniha. Kutn.

Nebělovy, míst. jm. Arch. VIII. 597.

Nebepis, u, m., die Uranographie. Nz.

Neberný. N. pole = neúrodné. Laš. Brt.
D. 235.

Neberodý, vom Himmel,stammend. Dch.

Nebesář, e, m., os. jm. Šd.

Nebesažný, himmelreichend. Šm.

Nebesec, sce, m., der Coelestin, nerost.

Nebesí, n. = nebe. Neb zemi od n-sí od-
trhnul. Ovid od Tesaře.

Nebesklon, u, m. = místo, kde se nebe
sklání. Mračno na jihovýchodním n-nu po-
dobalo se černé zdi. Kos. v Km. 1886. 180.
(181.) — Hdk. Dřevor,, Bendi I. 65.

Nebesko, a, n. = nebe. Hospodine na
n-sku! Vc. Lab. 68. Hrdé témě vznesla ku
n-sku. Čch. Mch. 14. Oběť se zajiskří v pla-
menu po celém n-sku. Pl. I. 108. Posadiv
jej (Krista) na pravici své na n-sku. Sš. II.
87.

Nebeskomilý. N. oči. Pl. II. 102.

Nebeský. Nebeská nebesa! Bibl. N. král,
koruna, hlas, pán, radosť, Výb. II. 12., 20.,
21., 27., 28., točna severní a jižní, slunní-
ková = pol ekliptiky, světová, Stč. Zem.
58., 77., 90., blahoslavenství, dobré, Št. Kn.
š. 21., 22., pokrm., masť, vůně, Lpř. Sl. I.
35., slitování, Kká., Bóh, Ž. kl., geologie,
Osv. 1875. 1. a násl., rybník (nemající ani
přítoku ani odtoku, jest to jen nashromáž-
děná voda děšťová), Ves. IV. 28.; dar =
vlašťovičník větší, krvovník, celduně, cheli-
donium majus, das .Schöllkraut. Vz Rstp.
63 , Slb. 657., Mllr. 32. N. kvítí, flor. ver-
basci. Gth. N. dřevo. Mllr. 60. Hrdličko
nebeská (lichotivý název)! Dvrs. Ani za n.
království bych to Neudělal! Us. Dr. Ne-
beským pokrmem ji krmila. Pass. — N.,
ého, m., osob. jm. Blk. Kfsk. 1371. N. Václ,
nar. v Novém Dvoře, 1818.—1882., sekretář
Musea českého. Vz Tf. H. 1. 118., 170 , 181.,
Bačk. Písm. I. 893., Jg. H. 1. 602., Šb. Dj.
ř. 270., Pyp. K. II. 544., Ukaz. 105., Tf.
Mtc. 293., Back. Př. 183., Rk. Sl., Bačk.
Písm. 930.

Nebesnec, sence, m = nebesec. Šm.

Nebesničan, u, m., uranas, v lučbě. Šm.

Nebesničitý, uranosus, v lučbě. Šm.

Nebesničný, uranisch. N. síran, der Jo-
hannit. Šm.