Předchozí (1134)  Strana:1135  Další (1136) |
|
|||
1135
|
|||
|
|||
ně psáničko tejto noci, padla ně má milá
do nemoci. Pk. Ps. 22. — Ně = mě. Mor. Nač si ně, maměnko, chovala? Brt. P. 89. — Ně — volání na koně, aby jeli. Kšá. -ně. Pochodně. Bž. 228 Cf, Jir. Nkr. 54.,
Brt. D. 165. -ně, -ne mění se u Opavy v -no: ve dňo, o ňom (i v Čech.), ňobuj sa, noch (nech), ňochce, ňoznam, ňośč — ňosu, ňoseš, nose, sedňoš — sedňo, kuň ťa kopňo (kopne), strom kvitňo. Brt. D. 135. — -ně, ně- místo -ne; ne-: něcky, něsu, něspor, hrněc, bra- beněc, něpiš, něch, něposeda, němrava. Laš. Brt. D. 105, 97. Ne-, vz -ně. — Ne- mění se na Lašsku
v ně- (vz -ně), někdy v ni-: nimrava. Tč. Někdy mívá ne- význam sesilovací: nemrňa (— mrňa, nemotora); něgyzda (gyzd= ne- plecha, vši). Mor. Brt. D. — -né: Štítné, Vražné, Železné (vsi). Pal. Rdh. I. 137. Neaktinický. N. paprsky. ZČ. III. 23.
Vz Aktinismus. Neanonymní dopis. Us. Pdl.
Neapol. Do Napule. Výb. I. 479. Cf. Rk.
Sl. Neapolský. Napulský král. Výb. I. 1122.
Ne — až, strč. vazba. Vz List. fil. IX.
321., X. 273. Nebadaný; -án, a, o = nezbadaný, un-
gemerkt. Slov. Vypočúva jejich rady n-ný. Dbš. Úv. 29. Nebahov, a, m. Nebahovy, Nebahau, ves
u Prachatic. Arch. VII. 310., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 654. Nebáječný, nicht erdichtet. Lpř.
Nebakov, a, m., Nebakow, mlýn u Ro-
venska. Blk. Kfsk. 776., Rk. Sl. Nebaláchati = nemátožiti. Slov. Rr. Sb.
Nebanice, ves v Chebsku. Rk. Sl.
Nebars, nebarz = ne velmi. Slov. Nesiem
novinu, nebarz dobrú. Sb. sl. ps. II. 1. 77. Dobre lebo nebars (zle). Dbš. Sl. pov. I. 8. Nebarvivý, achromatisch. Šm.
Nebásnický, prosaisch. Nz.
Nebázeň, zně, f. N. smrti, die Todes-
verachtung. Dch. Nebe. Cf. Bž. 118., Ž. wit. 233., Mkl.
Etym. 212. V MV. nepravá glossa. Pa. 40. — N. = nebeská obloha. Nebesa, co se tu děje? Dch. Jak n. nade mnou, beim Himmel! Dch. Stvořitel nebe i země. Št. Kn. š. 12. Žádný učený nespadl s nebe. Č. — N. = ovzduší země. Země, nebe, noc, vítr. Vz Brt. Dt. 156. Čisté n. nebojí se ani blesku, ani třesku. Panskému smíchu a jasnému nebi nikdy nevěř. Bž. exc. — N. = příbytek boží. Cítí se jako v nebi. Sá. Byl v sedmém nebi (= všecek blažen). Us. V tretie nebe byl vtržen. Št. Kn. š. 32. Toť pán Bůh na nebi ví! Us. Dch. N. všude nezačíná, kde se očistec končí. Rubš. Pomoz sobě a n. ti pomůže. Nebe něni tak vysoko, aby nás pán Bůh neslyšel. Slez. Šd. Ni ene — nebe, též chleba. Slez. Šd. Půjde do nebe (umře), šel do nebe (do věčné radosti = umřel). Us. Tkč. Jest v nebi (umřel). Bdl. Ráda by duše do nebe, by jen hříchy daly. Bž. exc. Do nebe nesmí a v pekle ho ještě nechtějí (když se nemoc zlomí). Us. Tkč. N., kde jsou svatí popelaví = peklo. Bdl. -— N. = co nebi podobno. Modré n. očí tvých. Dk. |
Aesth. 270. — N. Hra na n. a na peklo.
Us. — N-sa = střed na bochníku chleba povstalý tím, že se krájely s obou konců nakrojeného bochníku krajíce. Nekrájejte samé krajíčky, ať neuděláte nebesa (vá- noce); Ukroj ta n-sa, ať se chléb srovná. U Kr. Hrad. Kšť. — N. V nebi, stráň u Dře- víče u N. Huti. Jsfk. Nebec, bce, m., der Phaëton, Seefächer,
pták. Rk. Nebečko, a, n. = nebíčko. Laš. Brt. D.
Nebedárný, himmelverleihend. Šm.
Nebedrev, u, m., ailanthus, der Götter-
baum. Šm. Nebedyšný, himmlischen Hauch verbrei-
tend. Šm. Nebehled, a, m., uranoscopus, der Stern-
seher, plaz. N. draslavý, u. scaber, der Himmelsgucker. Brm. III. 3. 82. Nebeklíč, e, m. = modlitební kniha. Kutn.
Nebělovy, míst. jm. Arch. VIII. 597.
Nebepis, u, m., die Uranographie. Nz.
Neberný. N. pole = neúrodné. Laš. Brt.
D. 235. Neberodý, vom Himmel,stammend. Dch.
Nebesář, e, m., os. jm. Šd.
Nebesažný, himmelreichend. Šm.
Nebesec, sce, m., der Coelestin, nerost.
Nebesí, n. = nebe. Neb zemi od n-sí od-
trhnul. Ovid od Tesaře. Nebesklon, u, m. = místo, kde se nebe
sklání. Mračno na jihovýchodním n-nu po- dobalo se černé zdi. Kos. v Km. 1886. 180. (181.) — Hdk. Dřevor,, Bendi I. 65. Nebesko, a, n. = nebe. Hospodine na
n-sku! Vc. Lab. 68. Hrdé témě vznesla ku n-sku. Čch. Mch. 14. Oběť se zajiskří v pla- menu po celém n-sku. Pl. I. 108. Posadiv jej (Krista) na pravici své na n-sku. Sš. II. 87. Nebeskomilý. N. oči. Pl. II. 102.
Nebeský. Nebeská nebesa! Bibl. N. král,
koruna, hlas, pán, radosť, Výb. II. 12., 20., 21., 27., 28., točna severní a jižní, slunní- ková = pol ekliptiky, světová, Stč. Zem. 58., 77., 90., blahoslavenství, dobré, Št. Kn. š. 21., 22., pokrm., masť, vůně, Lpř. Sl. I. 35., slitování, Kká., Bóh, Ž. kl., geologie, Osv. 1875. 1. a násl., rybník (nemající ani přítoku ani odtoku, jest to jen nashromáž- děná voda děšťová), Ves. IV. 28.; dar = vlašťovičník větší, krvovník, celduně, cheli- donium majus, das .Schöllkraut. Vz Rstp. 63 , Slb. 657., Mllr. 32. N. kvítí, flor. ver- basci. Gth. N. dřevo. Mllr. 60. Hrdličko nebeská (lichotivý název)! Dvrs. Ani za n. království bych to Neudělal! Us. Dr. Ne- beským pokrmem ji krmila. Pass. — N., ého, m., osob. jm. Blk. Kfsk. 1371. N. Václ, nar. v Novém Dvoře, 1818.—1882., sekretář Musea českého. Vz Tf. H. 1. 118., 170 , 181., Bačk. Písm. I. 893., Jg. H. 1. 602., Šb. Dj. ř. 270., Pyp. K. II. 544., Ukaz. 105., Tf. Mtc. 293., Back. Př. 183., Rk. Sl., Bačk. Písm. 930. Nebesnec, sence, m = nebesec. Šm.
Nebesničan, u, m., uranas, v lučbě. Šm.
Nebesničitý, uranosus, v lučbě. Šm.
Nebesničný, uranisch. N. síran, der Jo-
hannit. Šm. |
||
|
|||
Předchozí (1134)  Strana:1135  Další (1136) |